Obecným cílem strategie EU pro přizpůsobení je přispět k lepší odolnosti Evropy vůči změně klimatu. To znamená zlepšit připravenost a schopnost reagovat na dopady změny klimatu na místní, regionální, národní a evropské úrovni, připravit soudržný přístup a zlepšit koordinaci.

Obecným cílem strategie EU pro přizpůsobení je přispět k lepší odolnosti Evropy vůči změně klimatu. To znamená zlepšit připravenost a schopnost reagovat na dopady změny klimatu na místní, regionální, národní a evropské úrovni, připravit soudržný přístup a zlepšit koordinaci.

Strategie zohledňuje globální dopady změny klimatu, jako je narušení dodavatelských řetězců nebo omezený přístup k surovinám, energii a zásobování potravinami, a jejich důsledky pro EU. Dialog a spolupráce EU se sousedními a rozvojovými zeměmi v otázkách přizpůsobení probíhají prostřednictvím politiky rozšíření a evropské politiky sousedství a politiky rozvojové spolupráce EU.

Tvorbu politiky v této oblasti i nadále ztěžuje nejistota ohledně scénáře snižování emisí skleníkových plynů, budoucích dopadů změny klimatu a souvisejících potřeb vyplývajících z přizpůsobení. Nejistota nicméně nemůže být považována za důvod pro nečinnost. Vyzývá naopak k silnému důrazu na využití všeobecně prospěšných a finančně nenákladných řešení, která jsou z ekonomického i environmentálního hlediska dobrou volbou. Patří mezi ně udržitelné hospodaření s vodou a systémy včasného varování. Nákladově efektivní jsou obvykle v rámci různých scénářů i přístupy založené na ekosystémech. Jsou snadno dostupné a poskytují více výhod, jako je snížení povodňového rizika, nižší eroze půdy, lepší kvalita vody a ovzduší a snížený efekt městských tepelných ostrovů.

Opatření pro přizpůsobení jsou úzce provázána s politikami řízení rizik v případě katastrof, které vypracovává EU a členské státy, a měla by být s nimi prováděna v synergii a plné koordinaci. Opatření pro přizpůsobení přinesou nové tržní příležitosti a pracovní místa, a to v takových odvětvích, jako jsou zemědělské technologie, řízení ekosystémů, stavebnictví, vodohospodářství a pojištění. Evropské společnosti, včetně malých a středních podniků, mohou brzy jako první přijít s produkty a službami odolnými vůči změně klimatu a chopit se obchodních příležitostí na celém světě.

V souladu se strategií Evropa 2020 pomůže strategie pro přizpůsobení Evropské unii přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je odolná vůči změně klimatu, a podpoří udržitelný růst, investice odolné vůči změně klimatu a vznik nových pracovních míst.

Evropská komise bude usnadňovat koordinaci politik a usilovat o spolupráci s členskými státy prostřednictvím stávajícího Výboru pro změnu klimatu.

Evropská komise bude usnadňovat koordinaci politik a usilovat o spolupráci s členskými státy prostřednictvím stávajícího Výboru pro změnu klimatu. Členské státy mají určit národní kontaktní místa, aby bylo možno koordinovat komunikaci mezi jednotlivými zeměmi a Komisí a přispět k činnostem zaměřeným na zvyšování informovanosti a předávání zpráv. Komise bude pokračovat v konzultacích a spolupráci se zúčastněnými stranami, aby bylo zajištěno řádné a včasné provádění této strategie.

Zásadním faktorem při budování Evropy odolné vůči změně klimatu bude zlepšený přístup k financování. V návrhu víceletého finančního rámce na období 2014–2020 se navrhuje zvýšit výdaje související se změnou klimatu alespoň na 20 % rozpočtu EU. Je strategicky důležité, aby tyto investice byly odolné vůči změně klimatu. Komise konkrétně zařadila přizpůsobování se změně klimatu do svých návrhů na všechny příslušné programy financování EU na období 2014–2020. Evropské strukturální a investičními fondy, jakož i program Horizont 2020 a program LIFE výrazně podpoří členské státy, regiony i města, aby mohly investovat do programů a projektů zaměřených na přizpůsobení, zejména v rámci specializovaných investičních priorit týkajících se přizpůsobení v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti.

Opatření pro přizpůsobení navíc podpoří i několik fondů EU a mezinárodních finančních institucí, jako např. Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Komise přezkoumá další možnosti využití některých investičních výdajů na přizpůsobení, např. výdajů spolufinancovaných EU při posuzování programů stability a konvergenčních programů.

Kromě toho existují specifické fondy – a to i na vnitrostátní úrovni – a veřejné finanční instituce, které podporují opatření pro přizpůsobení, zaměřené např. na protipovodňovou ochranu či zvládání sucha. Více informací o možných zdrojích financování bude poskytovat portál Climate-ADAPT. Členské státy mohou jako významnou finanční podporu pro přizpůsobení rovněž využít příjmy z dražeb v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.

Pro zajištění úspěšného provádění se orgány členských států vyzývají, aby usilovaly o synergie mezi různými zdroji financování, zejména programy financování EU a programy podpory, a posílily tak působení investic a podle možností se vyhnuly nedostatku finančních prostředků.