Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014 - 2016 (dále jen PRK) představuje programový (implementační, akční) dokument, který je nedílnou součástí koncepčního přístupu k rozvoji kraje jako regionu. PRK navazuje na schválenou Strategií rozvoje Královéhradeckého kraje 2014 – 2020.

Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014 - 2016 (dále jen PRK) představuje programový (implementační, akční) dokument, který je nedílnou součástí koncepčního přístupu k rozvoji kraje jako regionu. PRK navazuje na schválenou Strategií rozvoje Královéhradeckého kraje 2014 – 2020.
Časový plán Programu rozvoje kraje je nastaven dle časového horizontu akčního plánu Strategie regionálního rozvoje ČR na tříleté období. PRK 2014 – 2016 navazuje na již předešlé krajské programy z let 2008 – 2010 a 2011 – 2013 a zároveň je také provázán s Dotační strategií KHK 2014 – 2016.
PRK 2014 – 2016 obsahuje rozpracování strategických cílů SRK 2014 – 2020 do úrovně opatření. Součástí opatření je jejich popis, návrhy aktivit, cílové skupiny, implementující subjekty, dotační zdroje a vazba na oborové koncepce KHK. Součástí Programu rozvoje KHK 2014 – 2016 jsou také kapitoly věnované implementaci programu, odpovědnosti za nastavená opatření, finančním zdrojům, monitoringu a následné evaluaci či regionální dimenzi s vazbou na dotace.

Pro účely realizace, sledování a naplňování Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2014 - 2016 jsou určeni tzv. gestoři jednotlivých opatření. Gestorem je zpravidla jeden příslušný odbor krajského úřadu, do jehož gesce spadají krajské aktivity a náplň daného opatření příp. se k němu nejvíce blíží.

Pro účely realizace, sledování a naplňování Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2014 - 2016 jsou určeni tzv. gestoři jednotlivých opatření. Gestorem je zpravidla jeden příslušný odbor krajského úřadu, do jehož gesce spadají krajské aktivity a náplň daného opatření příp. se k němu nejvíce blíží. V případě, že některé aktivity nespadají přímo do gesce příslušného odboru, spolupracuje s jiným příslušným odborem KÚ. Pro jednotnost byl v naprosté většině stanoven vždy jeden gestor, který za dané opatření zodpovídá, bude spolupracovat a vyhodnocovat naplnění opatření v rámci monitorovacích a evaluačních procesů. Za finanční zdroje KHK u jednotlivých opatření (dotace a granty KHK), jejich vypisování, realizaci a aktualizaci odpovídá ve většině případů Odbor regionálního
rozvoje, grantů a dotací, není-li nositelem daného titulu jiný odbor krajského úřadu. Za naplňování opatření je kromě daného gestora odpovědná také politická reprezentace kraje.

Implementace Programu rozvoje kraje prostřednictvím implementačních nástrojů:
Integrované územní investice (ITI)
Integrované územní investice jsou nástrojem k integrované realizaci územních strategií, umožňují slučovat finanční zdroje z několika prioritních os jednoho nebo více operačních programů, aby byla zajištěna realizace integrované strategie na daném území.

Místní rozvoj vedený komunitami (CLLD)
Místní rozvoj vedený komunitami je specifický nástroj používaný na subregionální úrovni a je doplňkovým opatřením k dalším aktivitám na podporu rozvoje na místní úrovni, který umožní propojené a integrované čerpání fondů na provádění strategií pro místní rozvoj.

Společný akční plán (JAP)
Společný akční plán představuje nový typ integrované akce, jejíž cílem je splnění konkrétně stanovených cílů, na kterých se společně dohodne členský stát s Evropskou komisí. Plán v sobě zahrnuje skupinu projektů, za jejichž realizaci bude zodpovědný konkrétní příjemce finanční podpory v rámci operačního programu, což musí být pouze veřejnoprávní subjekt.

Smart specializace (S3)
Chytrá/inteligentní specializace (Smart specialisation, S3, RIS3) je jedním ze strategických přístupů k socioekonomickému rozvoji regionů pomocí funkčního výzkumného a inovačního systému, specializovaného na určité vědní oblasti, technologie nebo produkční odvětví.