Priority obsažené v materiálu jsou plně v souladu s cíli stanovenými členskými státy Evropské unie a Organizace spojených národů, které si vytkly za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných osob na pozemních komunikacích o polovinu (v roce 2030 o 50 % méně vůči roku 2020).

Priority obsažené v materiálu jsou plně v souladu s cíli stanovenými členskými státy Evropské unie a Organizace spojených národů, které si vytkly za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných osob na pozemních komunikacích o polovinu (v roce 2030 o 50 % méně vůči roku 2020).
Přestože dochází k postupnému snižování jak smrtelných, tak závažných následků dopravních nehod, nepodařilo se naplnit cíle NSBSP. ČR snižovala v uvedené dekádě počet obětí nehod tempem, které odpovídá průměru zemí Evropské unie. Nezařadila se ale mezi státy, které v rámci EU patří k těm bezpečnějším, ani k zemím EU, které zaznamenaly největší pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Například v roce 2019 patřila Česká republika s 58 usmrcenými osobami na 1 milion obyvatel na 17. místo, za evropským průměrem zaostala o téměř 14 %. Každoročně bylo v důsledku dopravních nehod v ČR usmrceno více než 500 osob.
Vedle ochrany lidského života a zdraví má zvýšení bezpečnosti silničního provozu rovněž významný pozitivní dopad na ekonomiku ČR. Ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR v dekádě 2011-2020 dosáhnou 660 mld. Kč. V posledních dvou letech jde každoročně o ztráty ve výši zhruba 80 mld. Kč. (zahrnuje přímé i nepřímé náklady, například ztráta na produkci).

Dvouleté Akční plány