Aktualizace Exportní strategie České republiky 2012 – 2020 byla zpracována po čtyřech letech platnosti původního strategického dokumentu v reakci na změny v české ekonomice a na mezinárodních trzích.

Aktualizace Exportní strategie České republiky 2012 – 2020 byla zpracována po čtyřech letech platnosti původního strategického dokumentu v reakci na změny v české ekonomice a na mezinárodních trzích. Exportní strategie nadále vytváří strategický rámec proexportní politiky, v aktualizaci je navržen efektivnější způsob využívání nástrojů proexportní politiky, preciznější specifikace cílů a způsobů jejich dosažení, intenzivnější kooperaci proexportně zaměřených organizací státu a zároveň předpokládá průběžnou komunikaci s firemními reprezentacemi a sociálními partnery.
Aktualizace Exportní strategie vychází z Koncepce zahraniční politiky České republiky, navazuje na Národní inovační strategii a přihlíží též k záměrům Průmyslu 4.0. Jedním z důvodů pro aktualizaci Exportní strategie je i doplnění teritoriálního přístupu přístupem oborovým, kdy jsou klíčové trhy určovány na základě zjištěných oborových příležitostí. Pilíře Exportní strategie byly modifikovány tak, aby lépe odpovídaly zaměření aktualizované Exportní strategie a významu, který mají jednotlivé oblasti podpory pro podnikatele: Pilíř 1: Finanční nástroje; Pilíř 2: Informace a rozvoj služeb exportérům; Pilíř 3: Rozvoj obchodních příležitostí.
V zájmu zjednodušení a zefektivnění procesu implementace Aktualizace Exportní strategie je navrženo místo 11 projektových týmů tři pracovní skupiny, které odpovídají nově definovaným pilířům. Další změnou je využití již existujících a funkčních meziresortních pracovních skupin.
K významným nástrojům podpory exportu patří kromě financování a pojišťování se státní podporou též oblast informací a služeb exportérům. Základními systémovými prvky komplexu asistenčních a konzultačních služeb poskytovaných podnikatelům v rámci proexportní politiky státu jsou Jednotná zahraniční síť, Klientské centrum, Katalog služeb. Aktualizace Exportní strategie se věnuje také dalším nástrojům podpory exportu – podporované účasti firem na významných veletrzích, projektům na podporu ekonomické diplomacie a podnikatelským misím doprovázejícím nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách. Aktualizace klade rovněž důraz na zlepšování prostředí mezinárodního obchodu a přístupu na trhy, kterému se věnuje společná obchodní politika EU, sjednávání bilaterálních dohod o volném obchodu. Ve dvoustranných vztazích jsou to smíšené orgány/mezivládní komise, které slouží k prosazování exportních zájmů ČR ve vztahu k rostoucím trhům. V rámci odstraňování překážek na vnitřním trhu EU funguje v ČR jednotný poradenský systém, zahrnující Jednotná kontaktní místa, službu SOLVIT a Kontaktní místo pro výrobky (ProCop). Projekty ekonomické migrace, popsané v aktualizaci Exportní strategie mají pomoci v zajištění kvalifikované pracovní síly pro české firmy ze zahraničí v případě jejich nedostatku na českém trhu práce, a to zejména pro firmy s exportním zaměřením.

Zásadním faktorem při naplňování cílů strategie je nastavení a řízení procesu implementace.

Zásadním faktorem při naplňování cílů strategie je nastavení a řízení procesu implementace. V prvních dvou letech probíhala koordinace přijímaných opatření exportní strategie tradičně formou projektových týmů, které měly zajistit lepší a intenzívní komunikaci mezi resorty a dalšími partnery z oblasti firemních reprezentací. Dvanáct, posléze jedenáct projektových týmů sice zajišťovaly zmíněnou komunikaci, avšak vedly k nepřehlednosti a nepřesnostem v samotné implementaci a synergický a dlouhodobě koncepční efekt se vytrácel. Vzhledem k tomu, že se velký počet projektových týmů, jejichž úkolem bylo realizovat úkoly z Exportní strategie, ukázal ne příliš pružným nástrojem, aktualizace Exportní strategie přináší změnu přístupu k implementaci, a to bez projektových týmů a projektů.
Posun koordinace a řízení přijímaných opatření do systémově zakotvených nástrojů, řídících a kontrolních mechanismů, využití již existujících a funkčních meziresortních pracovních skupin spolu s ustanovením omezeného počtu pracovních skupin z hlediska jejich potřeby, náplně a dle doporučení partnerů, zajistí efektivní a koncepční proces implementace. Koordinace proexportních aktivit by tímto způsobem měla mít více systémovou povahu a tím i dlouhodobější udržitelnost. Stávajících 11 projektových týmů je zrušeno a jsou vytvořeny 3 nové pracovní skupiny (Pracovní skupina finanční nástroje, Pracovní skupina pro informace a rozvoj služeb exportérům, Pracovní skupina pro rozvoj obchodních příležitostí). Tyto pracovní skupiny úzce spolupracují s již existujícími koordinačními, řídícími platformami, orgány a meziresortními skupinami.
Řídící výbor Exportní strategie je vrcholným orgánem pro implementaci této strategie, zabývá se především strategickými a koncepčními otázkami. Předsedou Řídícího výboru pro implementaci Exportní strategie je ministr průmyslu a obchodu, členy jsou zástupci příslušných resortů, podnikatelských reprezentací a odborových svazů. Řídící výbor pro implementaci Exportní strategie je odpovědný Vládě ČR, které ministr průmyslu a obchodu každoročně předkládá zprávu o plnění Exportní strategie.
Implementační proces koordinuje věcně příslušný odbor MPO, tj. Odbor řízení exportní strategie a služeb. Jeho hlavními úkoly je sledování naplňování opatření Exportní strategie, koordinace činnosti pracovních skupin, aktivní komunikace se sociálními partnery a naplňování pokynů Řídícího výboru.