A.1.1 Připravit návrh legislativní úpravy k zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání.

A.2.1 Navýšit v místech potřeby kapacity mateřských škol s podporou obcí a MŠMT prostřednictvím: a) fondu MŠMT (a MF) na podporu kapacit MŠ a ZŠ, b) z rozpočtu ERDF v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

A.2.2 Zvýšit zodpovědnost a zainteresovanost obcí při zvyšování kapacity mateřských škol v lokalitách, kde došlo ke koncentraci mladých rodin s dětmi.

A.2.3 Podporovat vznik mateřských škol určených ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele.

A.3.1 A.3.A V rámci výzev OP VVV rozvíjet formy spoluúčasti rodičů na činnosti školy, zapojování do společných aktivit, možnost podílet se na plánování programu mateřské školy.

A.4.1 Ve spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a dalšími odborníky v této oblasti motivovat rodiny ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením k účasti jejich dětí v mateřské škole, popř. v jiném zařízení pro děti předškolního věku.

A.4.2 Současně se zavedením povinného posledního ročníku před-školního vzdělávání zahájit diskuzi se zástupci MPSV, OSPOD a dalšími odborníky v této oblasti o možnosti (v případě neúspěchu jiných stimulů) odebírání sociálních dávek pro rodiny, jejichž děti se nezúčastní předškolního vzdělávání.

A.4.3 Začlenit problematiku vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením do programů připravují-cích pedagogy působící v předškolním vzdělávání.

A.4.4 Systematicky rozvíjet kompetence pedagogů mateřských škol pro podporu při začleňování dětí s potřebou podpůrných opatření.

A.5.1 Připravit analytický podklad pro diskuzi o potřebě vyšší kvalifikace učitelů mateřských škol a projednat možnost zvýšení kvalifikace učitelů v mateřských školách s Asociací předškolní výchovy, Asociací středních pedagogických škol, dalšími profesními organizacemi a dalšími odborníky v oblasti předškolního vzdělávání.

A.5.2 Zahájit diskuzi o úrovni kvalifikačních předpokladů pro výkon učitele mateřské školy.

A.6.1 Zhodnotit dosavadní zkušenosti s uplatňováním rámcových a školních vzdělávacích programů.

A.6.2 Navrhnout úpravy v souladu s plánovaným zastřešujícím kurikulárním dokumentem (typu Národní program vzdělávání).

A.6.3 Zhodnotit dosavadní účinnost dvoustupňového kurikula a zjednodušit mechanismus provádění úprav v ŠVP při změnách RVP.

A.6.4 Podpořit manuální zručnost a prvky polytechnické výchovy ve vzdělávání v mateřských školách (např. technické hračky a stavebnice, metodické doporučení vč. příkladů dobré praxe).

A.7.1 Zahájit diskuzi se zástupci MZd, MPSV týkající se výchovy a péče dětí do 3 let.

A.7.2 MŠMT bude spolupracovat s MPSV při zajištění možnosti přístupu dětí mladších 3 let do zařízení pro děti předškolního věku.

B.1.1 Navýšit v místech potřeby kapacity základních škol s podporou obcí a MŠMT prostřednictvím: a) fondu MŠMT (a MF) na podporu kapacit MŠ a ZŠ, b) z rozpočtu ERDF v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

B.2.1 Při odkladech povinné školní docházky snižovat mezikrajové rozdíly v posuzování školní zralosti: a) využíváním jednotné diagnostiky dítěte v období před-školního věku,b) lepší spoluprací MŠ a ZŠ s rodiči, resp. orgány sociálně právní ochrany dětí s rodiči,c) poskytnutím možnosti vzdělávání v přípravných třídách základních škol všem dětem, nejen pouze dětem se sociálním znevýhodněním.

B.2.2 Zvyšování kvality pedagogické práce na 1. stupni zejména s ohledem na zlepšování výsledků žáků s potřebou podpůrných opatření se zvláštním zřetelem na podporu romských žáků.

B.3.1 Nenavyšovat podíl žáků na nižším stupni víceletých gymnázií.

B.3.2 Nastavit jednotná pravidla pro diagnostickou a intervenční práci ve školských poradenských zařízeních tak, aby nedo-cházelo k neoprávněnému vyčleňování dětí a žáků mimo hlavní vzdělávací proud.

B.3.3 Využívat revizní pracoviště NÚV za účelem řešení sporných závěrů z vyšetření ve školských poradenských zařízeních a k případným problémům zařazování žáků do procesu integrace.

B.4.1 Zlepšit přípravu v programech fakult připravujících učitele základních škol, např.
a) zvýšit nároky na pregraduální přípravu učitelů podle profesního standardu učitele a současně zvýšit podíl pedagogické praxe,
b) zvýšit motivaci pedagogů ve školách k pravidelnému vedení pedagogických praxí studentů (např. promítnu-tím do připravovaného kariérního řádu),
c) zvýšit připravenost pedagogů na práci s heterogenní skupinou a klimatem třídy a školy.

B.4.2 V rámci OP VVV při rozvoji gramotností, kompetencí, manuální zručnosti a technického vzdělávání využívat finanční prostředky i na potřebné vybavení.

B.4.3 Zvyšovat kompetence pedagogů, zejména na 2. stupni ZŠ, které povedou k lepším vzdělávacím výsledkům žáků včetně schopnosti vyhodnocovat kvalitu výuky, dále ji rozvíjet a poskytovat zpětnou vazbu žákům i jejich rodičům, s akcentem na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost (v rámci OP VVV).

B.4.4 Zvýšit efektivitu dalšího vzdělávání učitelů ZŠ v kurzech a jiných dlouhodobých formách podpory zaměřených na inovace ve vzdělávacích programech, především v oblasti výuky matematiky a cizích jazyků, pedagogické dovednosti, zlepšení oborových didaktik, implementaci průřezových témat do výuky, lepšího ovládnutí nových technologií ve výuce, řešení výchovných problémů, apod. Upravit obsah vzdělávání pro ředitele škol a školských zařízení a pro vedoucí pedagogické pracovníky tak, aby odpovídalo současným požadavkům kladených na management škol a školských zařízení.

B.4.5 Zlepšit materiální, finanční aj. podmínky pro činnost 2. stupně ZŠ.

B.4.6 Zlepšovat vybavení a zvyšovat kvalitu vzdělávání na 1. stupni ZŠ jako základního předpokladu pro úspěšné vzdělávání žáků na 2. stupni ZŠ.

B.4.7 Podporovat spolupráci ZŠ se SŠ a zaměstnavateli při realizaci praktické výuky ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.

B.5.1 Zhodnotit dosavadní zkušenosti s uplatňováním rámcových a školních vzdělávacích programů.

B.5.2 Navrhnout úpravy v souladu s plánovaným zastřešujícím kurikulárním dokumentem (typu Národní program vzdělávání).

B.5.3 Zhodnotit dosavadní účinnost dvoustupňového kurikula a zjednodušit mechanismus provádění úprav v ŠVP při změnách RVP.

B.6.1 Provést obsahové úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) tak, abya) zdůrazňovaly očekávané výstupy v rozhodujících složkách vzdělávání, b) směřovaly ke zřetelnějšímu vymezení cílů (např. ve formě standardů) v RVP ZV,c) podpořily matematické, jazykové, polytechnické (včetně manuální zručnosti), občanské a ICT vzdělávání,d) zahrnovaly popisy očekávaných úrovní znalostí, dovedností a postojů vytvářejících předpoklady pro aktivní občanství a udržitelný rozvoj.

B.7.1 Zhodnotit dosavadní stav monitorování kurikulární reformy ve školách a zprávách zabývajících se hodnocením.

B.7.2 Dokončit návrh obsahového a organizačního zajištění revizí RVP.

B.7.3 Vytvořit Radu pro revizi RVP ZV, která se bude podílet na koncipování, sledování a hodnocení vzdělávání.

B.8.1 Připravit podklady pro návrh systémových opatření, která by přispěla ke zlepšení zdravého životního stylu dětí a mladých lidí.

B.8.2 Více propojovat obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví s praktickým naplňováním zdravého životního stylu v prostředí školy i mimo školu (např. hodina pohybu navíc).

B.9.1 Podporovat spolupráci škol a školských zařízení pro zájmové vzdělávání a dalších mimoškolních organizací při výuce a rozvoji nadání včetně nabídky vzdělávacích služeb školám, programů, soutěží a stimulujících mimoškolních aktivit (odborná soustředění, přípravné kursy, on-line vzdělávání, zájmová činnost aj.). Zvyšovat přístupnost zájmového a neformálního vzdělávání žákům s potřebou podpůrných opatření.

B.9.2 Podporovat spolupráci škol a dalších organizací při rozvoji a začleňování dětí ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání v mimoškolních aktivitách.

C.1.1 Využívat systém predikcí potřeb regionálního trhu práce vybudovaný MPSV a úpravou školského zákona vytvořit možnost zřizovatelů středních škol využívat predikcí jako jedno z kritérií při úpravě počtu otevíraných tříd prvních ročníků oborů středního odborného vzdělávání.

C.1.2 Připravit ve spolupráci se zástupci resortů a zaměstnavatelů analýzu a vyhodnocení struktury oborové soustavy ve středním vzdělávání.

C.1.3 Při vyhodnocení efektivity oborové struktury se zaměřit specificky na obory vzdělání nástavbového studia a na kvalitu poskytovaného vzdělání v některých formách vzdělávání – kombinovaném, dálkovém, popř. večerním studiu a na efektivitu ukončování těchto oborů podle § 113 ŠZ.

C.1.4
V novém systému financování regionálního školství podpořit výuku v těch oborech středního vzdělání, u jejichž absolventů je předpoklad dlouhodobého uplatnění na trhu práce a které vyžaduje předpokládaná budoucí struktura zaměstnanosti.

C.2.1 Nastavit systém cyklických revizí RVP.

C.2.2 Inovovat RVP v návaznosti na předpokládané budoucí požadavky trhu práce formulované prostřednictvím NSK, a to s cílem současné i dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů.

C.2.3 Při revizi RVP posílit společný obecně odborný základ učiva v oblastech přenositelných kompetencí uplatnitelných zejména na trhu práce; všeobecný základ posilovat změnou jeho obsahu a relevance, nikoliv změnou rozsahu.

C.2.4 Zavést některá opatření navrhovaná studií nového modelu odborného vzdělávání POSPOLU, podporující prostupnost odborného vzdělávání.

C.3.1 Připravit ve spolupráci s příslušnými resorty a zástupci zaměstnavatelů postup zavedení mistrovských zkoušek v oborech vzdělání s výučním listem do praxe (podrobněji viz L.5).

C.4.1
Zhodnotit strukturu RVP a obsah učiva inovovat v oblasti středního vzdělávání, zejména v oborech technického a přírodovědného zaměření s ohledem na technický pokrok a požadavky trhu práce a inovovat ty oblasti, které nejsou v souladu s pracovní realitou.

C.4.2 Při revizi RVP se mj. zaměřit na návaznost výuky cizích jazyků mezi základním a středním vzděláváním.

C.4.3 Posílit výuku cizích jazyků zejména v oborech odborného vzdělání; zavést výuku druhého cizího jazyka.

C.4.1
Zhodnotit strukturu RVP a obsah učiva inovovat v oblasti středního vzdělávání, zejména v oborech technického a přírodovědného zaměření s ohledem na technický pokrok a požadavky trhu práce a inovovat ty oblasti, které nejsou v souladu s pracovní realitou.
C.4.2
Při revizi RVP se mj. zaměřit na návaznost výuky cizích jazyků mezi základním a středním vzděláváním.
C.4.3
Posílit výuku cizích jazyků zejména v oborech odborného vzdělání; zavést výuku druhého cizího jazyka.
C.4.4
Přehodnotit rozsah (a organizaci) odborné praxe u maturitních oborů a odborného výcviku u nematuritních oborů odborného vzdělávání a případně jej navýšit. Současně umožnit školám rozdělit tyto hodiny v rámci jednotlivých ročníků nerovnoměrně (např. navyšovat rozsah odborného výcviku u vyšších ročníků).

C.5.1 Zhodnotit dosavadní účinnost dvoustupňového kurikula a navrhnout zjednodušení mechanismu provádění úprav v ŠVP při změnách RVP.

C.6.1 Zhodnotit dosavadní stav monitorování kurikulární reformy ve školách a zprávách zabývajících se hodnocením.

C.6.2 Dokončit návrh obsahového a organizačního zajištění revizí RVP.

C.6.3 Vytvořit Radu pro revizi RVP, která se bude podílet na koncipování, sledování a hodnocení vzdělávání.

C.7.1 Provést obsahové úpravy rámcových vzdělávacích programů (RVP) v středním vzdělávání tak, abya) zdůrazňovaly očekávané výstupy v rozhodujících složkách vzdělávání, b) směřovaly ke zřetelnějšímu vymezení cílů (např. ve formě standardů) v jednotlivých RVP, c) podpořily matematické, jazykové, ICT a polytechnické vzdělávání (včetně výuky k manuální zručnosti),d) zahrnovaly popisy očekávaných úrovní znalostí, do-vedností a postojů vytvářejících předpoklady pro udržitelný rozvoj,e) podpořily občanské vzdělávání založené na demokratických principech, výchově k uvědomělému občanství, podílení se na veřejných záležitostech a respektování lidských práv.

C.7.2 Vytvořit prostředí digitálního komentovaného RVP, které umožní vhodnými komentáři a konkretizací zlepšit srozumitelnost RVP; využít integrovaný systém inspekční činnosti pro sběr, záznam a vyhodnocování dat (InspIS ŠVP).

C.8.1 Navrhnout a ověřit možnosti využití profesních kvalifikací při revizích rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání.

C.8.2 Soustavu oborů vzdělání, inovace RVP, jejich cyklické revize a tvorbu ŠVP systémově navázat na budoucí požadavky trhu práce formulované zaměstnavateli (např. prostřednictvím NSK).

C.9.1 Praktické vyučování v oborech odborného vzdělávání zajišťovat v rámci možností v příslušných regionech na pracovištích zaměstnavatelů a dalších zařízeních (např. Centra odborného vzdělávání v zemědělství).

C.9.2 Podporovat využití nástrojů pro zajištění kvality odborného vzdělávání v reálném pracovním prostředí (např. daňové úlevy pro firmy spolupracující se školami).

C.10.1 Podporovat a od ředitelů škol vyžadovat další prohlubování spolupráce škol, zaměstnavatelů a poboček Úřadu práce s cílem dalšího zkvalitnění úrovně odborného vzdělávání, což přispěje ke snadnějšímu uplatnění na trhu práce.

C.11.1 Zavedení povinné přijímací zkoušky pro přijímání žáků do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou.

C.11.2 Na základě vyhodnocení pilotního ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou postupně zavést přijímací zkoušku připravenou CZVV v oborech vzdělání kategorie K, M a L0 ve školách všech zřizovatelů v denní formě vzdělávání ve všech kolech přijímacího řízení jako jedno z kritérií pro přijetí, s výjimkou oborů vzdělání, kde je součástí přijímacího řízení talentová zkouška.

C.11.3 Postupně zavést elektronické testování žáků a připravit pro jeho zavedení odpovídající právní úpravu.

C.11.4 Legislativně upravit přijímací řízení pro maturitní obory s využitím povinných přijímacích zkoušek (školský zákon a vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách) a prováděcím předpisem stanovit minimální požadavky na přijímací zkoušky).

C.12.1 Provést reformu maturitní zkoušky, jejímž cílem je zařazení třetí povinné zkoušky společné části MZ z matematiky ve většině oborů vzdělání od roku 2018/19 v návaznosti na systémové změny ve výuce tohoto předmětu v základním a středním vzdělávání; ve společné části maturitní zkoušky (povinné předměty) ověřovat vědomosti a dovednosti ze tří povinných předmětů: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika (s výjimkou oborů vzdělání, kde RVP neobsahuje dostatečný počet vyučovacích hodin matematiky).

C.12.2
Vyhodnotit výsledky pokusného ověřování výběrové zkoušky MATEMATIKA+ a na základě vyhodnocení případně upravit katalog požadavků zkoušek společné části MZ pro zkušební předmět Matematika rozšiřující.

C.12.3 Zařadit zkoušku: a) Matematika rozšiřující do nabídky nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky,b) Cizí jazyk rozšiřující do nabídky nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky.

C.13.1 Zavést plošnou realizaci maturitní zkoušky elektronickou formou
a) pilotně ověřit možnosti zavedení počítačem podporovaného testování (CBT) v rámci MZ na vybraném vzorku škol a vytvořit standard pro certifikaci škol,
b) vybrat a certifikovat školy, splňující technologické a personální požadavky (standard) pro aplikovatelnost metody CBT, na kterých bude realizovaná MZ metodou CBT,
c) realizovat pokusné ověřování MZ metodou CBT na certifikovaných školách,
d) postupně rozšiřovat CBT na všechny školy ve vazbě na jejich připravenost k certifikaci.

C.13.2 V oborech vzdělání, které nebudou mít ve společné části maturitní zkoušky povinnou zkoušku z matematiky, upravit počet povinných zkoušek profilové části na tři.
V oborech vzdělání, které budou mít ve společné části povinnou zkoušku z matematiky, upravit RVP v souladu s požadavky na tuto zkoušku.

C.14.1 V návaznosti na novelu školského zákona zajistit bezproblémový provoz systému jednotných zadání závěrečných zkoušek a zabezpečit jednotná zadání závěrečných zkoušek pro všechny obory vzdělání kategorie H a E.

C.14.2 Průběžně inovovat databázi témat (každoročně budou inovována témata pro cca 40 oborů vzdělání, aby odpoví-dala novým trendům, příp. budou vytvořena nová témata).

C.14.3 Formou e-learningu poskytovat vzdělávání tvůrců nových témat jednotného zadání, nabízet autorům individuální konzultace.

C.14.4 Poskytovat metodickou podporu školám při využívání jed-notných zadání, a to formou e-learningu, konzultací a helpline.

C.14.5 S využitím inovovaného internetového systému zavést možnost skládání písemných zkoušek elektronicky, zároveň dále ponechat možnost skládání písemných zkoušek tradiční formou – metodou tužka + papír.

C.14.6
DokonÄŤit úpravy internetového informačního systému tak, aby žáci od školního roku 2016/17 mohli skládat písemné zkoušky elektronicky; využít zkušenosti z pilotního ověřování elektronické zkoušky ve vybraných oborech.

C.14.7 Dokončit tvorbu databanky úkolů a tematických oblastí písemné zkoušky tak, aby je bylo možné využít při elektronické formě zkoušky.

C.14.8 Umožnit generování zadání písemné zkoušky individuálně pro každého žáka.

D.1.1 Projednat alternativy dalšího vývoje VOV ve školském systému se zástupci akademické obce. Připravit konsenzuální návrh koncepce nového systémového zakotvení VOV a v tomto směru upravit odpovídající právní předpisy.

D.1.2
Inovovat pravidla pro posuzování žádostí v Akreditační komisi VOV; v oblastech navazujících na mistrovskou zkoušku při akreditaci volit odpovídající zaměření.

D.1.3 Umožnit prostup do profesně orientovaného terciárního vzdělávání osobám s mistrovskou zkouškou. Viz L.5.

D.1.4 Propojit činnost Akreditační komise s řízením o zápis akreditovaného oboru vzdělání do školského rejstříku.

D.2.1 Zavést modulový systém výuky na vyšších odborných školách; v jeho rámci umožnit kreditní systém hodnocení studentů.

E.1.1 V oblasti předškolního vzdělávání bude podporováno navyšování nejvyšších povolených počtů (dále jen „kapacity“) dětí mateřských škol zřizovaných obcí nebo svazkem obcí a dalšími zřizovateli v místech s nedostatečnými kapacitami postupně do roku 2018 tak, aby bylo zajištěno přijetí všech dětí ve věku 3 až 5 let.

E.1.2 V oblasti základního vzdělávání bude podporováno navyšování kapacit základních škol tak, aby byly do školního roku 2016/17 zajištěny kapacity pro přijetí celého populačního ročníku v rámci spádového obvodu každé základní školy.

E.1.3 V oblasti středního, vyššího odborného vzdělávání a v konzervatořích musí být struktura oborů vzdělání více sladěna s potřebami zaměstnavatelů a nově zařazované obory vzdělání nebo změna jejich kapacit lépe odpovídat předpokládanému dlouhodobému uplatnění absolventů na trhu práce.

E.1.4 Nebude povolováno zvyšování kapacit v oborech vzdělání s výjimkou oborů vzdělání přírodovědného a technického zaměření oproti kapacitám uvedeným v rejstříku škol a školských zařízení v roce 2014.

E.1.5 V oblasti základního uměleckého vzdělávání mohou být kapacity základních uměleckých škol navyšovány v souladu s demografickým vývojem, stávajícími kapacitami základních uměleckých škol v jednotlivých krajích a jejich naplněností.

E.1.6 V oblasti jazykového vzdělávání nebudou v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky s ohledem na neustále se snižující počet žáků v těchto školách zapisovány nové jazykové školy do školského rejstříku.

E.1.7 Ve školních družinách, školních klubech bude umožněno navyšování počtu žáků v těchto zařízeních podle potřeby s ohledem na kapacity základních škol v oblasti, dále budou moci být podpořena školská zařízení pro zájmové vzdělávání.

E.1.8 V oblasti ostatních školských služeb budou kapacity školských zařízení zajištěny v míře přiměřené nárůstu počtu dětí, žáků, studentů vzdělávajících se ve školách.

E.1.9 V oblasti pedagogicko-psychologického poradenství bude zhodnocen dosavadní vývoj zejména v krajích Ústeckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Karlovarském, Olomouckém, v Kraji Vysočina a v Praze, kde podíl klientů PPP, SPC a SVP na věkové skupině žáků ZŠ a SŠ přesahuje 20 procent, s ohledem na místní podmínky nebude zvyšován počet školských poradenských zařízení v krajích.

F.1.1 Připravit návrh kritérií kvalitní školy, v nichž bude podpořeno:
a) vytvoření prostředí, které podporuje aktivní spolupráci žáků i pedagogů, respektování kulturních a individuálních odlišností žáků, prostor na individuální a skupinové konzul-tace se žáky mimo přímou výuku apod., ale také vytvoření prostředí příznivého i pro pedagogy,
b) stanovování učebních cílů pro žáky srozumitelným způsobem,
c) užívání různorodých výukových strategií a užívání různých postupů zjišťování výsledků a procesů učení žáků,
d) důraz na aktivní učení žáků,
e) rozvoj spolupráce školy s rodiči žáků a dalšími sociálními partnery v závislosti na druhu a zaměření školy (zřizovateli, zaměstnavateli, profesními svazy, neziskovými organizacemi apod.).

F.1.2 Konzultovat kritéria kvalitní školy s odbornou veřejností (odborné asociace, zástupci fakult vzdělávajících učitele) a na základě výsledků konzultace kritéria upravit.

F.1.3 Po vyhodnocení konzultací a v dohodě s ČŠI zveřejnit kritéria kvalitní školy a metodiku pro jejich používání.

F.2.1 Při stanovování kritérií pro hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve školách a školských zařízeních vycházet z kritérií kvalitní školy. Provázat externí a interní hodnocení školy a školského zařízení, vytvořit metodiku pro jejich využívání ve školách a školských zařízeních.

F.2.2 Kritéria hodnocení škol a školských zařízení stanovovat na delší časové období, aby školy měly dostatek času na změnu (zlepše-ní) stavu vzdělávání.

F.2.3 Se soubory hodnotících kritérií a nástrojů používaných ČŠI seznámit zřizovatele škol a školských zařízení pro jejich využívání k vlastní hodnotící činnosti (s případným propojením s autoevaluačními principy hodnocení škol).

F.2.4 Podpořit zřizovatele škol a školských zařízení ve využívání kritérií k hodnocení škol.

F.3.1 V návaznosti na kritéria kvalitní školy připravit metodiku pro formativní hodnocení žáků ZŠ a SŠ, resp. metodologické nástroje využitelné školami k formativnímu hodnocení (ČŠI), doporučit je školám k využití (ČŠI a NÚV) a zveřejnit na Metodickém portálu rvp.cz.

F.3.2 Metodika bude obsahovat význam formativního hodnocení pro rozvoj žáka, příklady formativního hodnocení (např. slovní, vlastní hodnocení), ukázky praktického využití při výuce.

F.3.3 Prostřednictvím DVPP seznámit pedagogické pracovníky s principy formativního hodnocení, metodickými postupy a způsoby jeho využívání; zaměřit se také na stupně vývoje, kterými žáci procházejí ve svém učení, a dovednost identifikovat ukazatele úspěchu a pokroku žáka v učení.

F.3.4 Věnovat pozornost formativnímu hodnocení v rámci pregraduální přípravy pedagogických pracovníků na fakultách vzdělávají-cích učitele mateřských, základních a středních škol.

F.4.1 Podpořit autoevaluační mechanismy hodnocení škol (příp. školských zařízení) a metodicky je propojit s přípravou výročních zpráv (např. s využitím výstupů z projektu Cesta ke kvalitě a projektu NIQES).

F.4.2 Soubory formativních hodnotících kritérií a nástrojů pro zjišťování a hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a úspěšnosti žáků využít v rámci inspekční činnosti a inspekčním hodnocení škol s následujícími prvky:a) posílit metodickou roli ČŠI; v inspekční zprávě uvádět i doporučení ke zlepšení a kvalitativní změnu ve škole,b) poskytovat zpětnou vazbu škole a pomáhat tak ke zlepšování výsledků žáků,c) zohledňovat sociálně ekonomické podmínky při hodnocení školy.

F.5.1 V rámci školských asociací spolu s tvůrci RVP zahájit (s využitím příkladů dobré praxe, např. na Metodickém portálu rvp.cz) diskuzi o sumativním hodnocení a možnosti pravidel pro stanovení srovnatelnosti dosažených výsledků.

F.5.2 Na základě této diskuze budou připraveny nástroje pro zavedení procesů tzv. moderace v rámci škol i mezi školami pro zajištění shody v přístupech a tím ke zvýšení míry spolehlivosti a spravedlivosti hodnocení na všech úrovních.

F.5.3 V případě kladného ohlasu učitelů doporučit metodiku k užívání a podpořit v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků užívání doporučených pravidel a zkušeností s nimi, např. v rámci „evaluačních“ seminářů pro učitele, kde budou mít možnost porovnat výsledky žáků a způsob jejich hodnocení.

F.5.4 Vytvořit podpůrné materiály, jako jsou přehledy hodnocení (známkování) uvádějící kritéria pro hodnocení a škálování různých aspektů žákova výkonu a modelové příklady ilustrující výkon žáka na různých úrovních.

F.5.5 Na Metodickém portálu rvp.cz zveřejňovat ukázky prací žáků a jejich doporučeného hodnocení, příklady hodnocení vzhledem ke vzdělávacím cílům, modely vhodné klasifikace.

F.6.1 Pokračovat v testování žáků prostřednictvím výběrových šetření na vybraném vzorku škol.

F.6.2 Výběrová šetření provádět v profilových i neprofilových předmětech, v klíčových gramotnostech.

F.6.3 Do výběrových šetření zařazovat nejen žáky 5. a 9. ročníků, ale také žáky jiných ročníků v rámci ZŠ, SŠ i studenty VOŠ.

F.6.4 Zpřehlednit školám systém výběrových šetření a informovat je předem o účelu šetření, možnostech zapojení do šetření a získání informací o výsledcích své školy.

F.6.5 Umožnit přístup všem školám, které o testování projeví zájem.

F.6.6 Poskytovat výsledky testování žákům a školám spolu s komentářem výstupů pro žáky, učitele i veřejnost, aby:a) škola měla možnost ověřit si účinnost pedagogických postupů, míru dosažení stanovených cílů,b) žák mohl zhodnotit vlastní výkon a výsledky mu pomohly v lepší orientaci dalšího vzdělávání a při výběru profesní dráhy.

F.7.1 Využít výsledky výběrových šetření pro zlepšení kurikulární politiky, stanovení výstupních standardů, příp. při revizi RVP.

F.8.1 Pravidelně zjišťovat výsledky vzdělávání žáků v 5. a 9. ročnících ZŠ na reprezentativním vzorku škol, který umožní objektivní vyhodnocení dat s cílem: a) ověřit minimální požadované standardy v předmětech ČJL, M a CJ,b) poskytnout všem školám zpětnou vazbu formou objektivní-ho hodnocení jejich výsledků,c) získat relevantní údaje pro tvůrce standardů jako případné podklady k úvahám o změnách minimálních standardů, příp. RVP,d) poskytnout zřizovatelům škol souhrnnou informaci o výsledcích jimi zřizovaných škol.

F.8.2 Zjišťování doplnit socioekonomickým statutem školy (zohlednit složení žáků, socioekonomický status rodin…).

F.8.3 Zavést centrální uchovávání výsledků závěrečných zkoušek; k tomuto účelua) využít systém statistických zjišťování k evidenci výsledků žáků u závěrečných zkoušek,b) legislativně upravit sběr dat.

F.9.1 Při přípravě testů vycházet z rozsahu celého RVP ZV a evaluačních standardů, které v oblasti očekávaných výstupů konkretizují vzdělávací obsahy RVP.

F.9.2 Vytvářet úlohy navázané na standardy RVP ZV i ke sledování podpory rozvoje a dosažené úrovně klíčových kompetencí.

F.9.3 V rámci inspekční činnosti se zaměřit na vliv testování na výsledky vzdělávání žáků, změnu klimatu školy, plnění ŠVP…

F.9.4 Porovnávat testové úlohy výběrových šetření s výstupy mezinárodních šetření (PISA, TIMSS, apod.).

F.10.1 Legislativně zajistit, aby výsledky výběrových šetření byly zveřejňovány v sestavě neumožňující identifikaci konkrétní školy.

F.10.2 Výběrové šetření doplnit o nástroje umožňující vyhodnotit socioekonomické zázemí na úrovni žáka a školy.

F.11.1 Vytvoření výstupů vzdělávání pro další ročníky základního vzdělávání, ve kterých budou probíhat výběrová šetření.

F.11.2 Vytvoření rámce hodnocení k ověřování výsledků vzdělávání v oblasti klíčových kompetencí (včetně stanovení indikátorů a nástrojů pro hodnocení).

F.11.3 Příprava nástrojů, které umožní zohlednit socioekonomické zázemí jednotlivých žáků i celých škol při hodnocení kvality i výsledkůvzdělávání.

F.11.4 Zlepšit pregraduální přípravu učitelů se zaměřením na metody hodnocení žáků (např. práce s mapami pokroku žáků, žákovská portfolia) a do vzdělávacích programů pedagogických fakult zařadit semináře zaměřené na metody hodnocení žáků.

F.11.5 Při hodnocení škol využívat informace ze šetření výsledků žáků 5. a 9. ročníků ZŠ a zohledňovat socioekonomické podmínky školy.

F.12.1 Dopracovat kritéria ČŠI pro hodnocení škol uplatněním výstupů projektů NIQES a IPn Cesta ke kvalitě (viz F. 2.2) a umožnit jejich využití zřizovatelem.

F.12.2 Umožnit zvyšovat odborné kompetence zřizovatelů v oblasti hodnocení škol, aby hodnocení nebylo zaměřeno pouze na hospodaření školy, ale také na oblast vzdělávání. Klást důraz na to, aby zřizovatelé při hodnocení brali na zřetel především specifika a hlavní funkci škol a prostředí, ve kterém se škola nachází.

F.12.3 Poskytnout metodickou pomoc zřizovatelům při hodnocení škol (ČSI), a to zejména při přijímání opatření na základě inspekční činnosti ČŠI (viz F. 2.2).

F.12.4 Výstupy z testování i z výběrových šetření poskytované zřizovatelům doplnit metodikou k jejich vyhodnocování.

F.13.1
Stanovit indikátory výkonu systému tak, aby bylo možné sledovat kvalitu poskytovaného vzdělávání.

F.13.2 Při tvorbě indikátorů vycházet ze stanovených vzdělávacích cílů a na jejich základě zmapovat adekvátnost měření v každé oblasti.

F.13.3 Vytvořený systém indikátorů předložit k diskuzi odborné veřejnosti a po vyhodnocení diskuze zveřejnit.

F.14.1 Přehled úkolů včetně harmonogramu, gesce příslušného útvaru a návrhu předpokládaných zdrojů financování vložit do Registru opatření.

F.14.2 Při vyhodnocování priorit a cílů vzdělávací politiky využít data získaná z výběrových šetření, z výsledků společné části MZ a ZZ, vyhodnocení zacílit na úroveň a rovnost výkonu žáků.

F.15.1 Využít data získaná z mezinárodních šetření a propojit je s vlastní činností ČŠI.

F.15.2 Využít odborné studie a další podklady pro rozvoj inspekční a kontrolní činnosti ČŠI tak, aby se mezinárodní zkušenosti staly významnou pomůckou při zkvalitňování práce ČŠI.

F.15.3 Využívat mezinárodní zkušenosti pro přípravu a implementaci vzdělávacích politik v součinnosti MŠMT a ČŠI.

F.15.4 Hodnotit českou vzdělávací soustavu v mezinárodním kontextu.

G.1.1 Zákonem zavést systém podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

G.1.2 Vyhláškou stanovit a) seznam podpůrných opatření ve vzdělávání pro všechny skupiny žáků s potřebou podpory, b) definovat podmínky uplatňování a financování podpůrných opatření.

G.2.1 Přejít od diagnostiky zaměřené primárně na zjišťování konkrétní diagnózy k diagnostice zaměřené na zjišťování míry podpory, kterou žák potřebuje při vzdělávání a navrhování konkrétních podpůrných opatření.

G.2.2 Zavést diagnostické postupy zaměřené na vyhodnocení potřebnosti a efektivity konkrétních podpůrných opatření ve vzdělávání každého jedince s potřebou podpůrných opatření a zajistit kvalitní proškolení v postupech identifikace vhodných podpůrných opatření žáka.Realizovat následující kroky:a) vytvoření standardů diagnostiky všech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jednotnou metodikou následných intervencí,b) metodické vedení poradenských zařízení v oblasti diagnostiky a následných intervencí, v používání testů a práce se závěry vyšetření a stanovování jednotlivých doporučení.

G.2.3 Podpořit vhodnými prostředky (financování, DVPP, metodické vedením apod.) práci škol v začleňování cizinců do výuky ve školách.

G.2.4 Vytvořit i obecné standardy kvality školského poradenského zařízení, které by se týkaly interních procesů, nakládání s dokumentací, personálního zajištění a kvalifikace pracovníků, materiálního a technického zajištění služeb apod. Tyto standardy by měly sloužit i jako podklad pro zřizovatele v procesu vytváření jednotného rámce (standardu) pro poskytované poradenské služby a posuzování kvality ŠPZ.

G.2.5 Každoročně vyhlašovat dotační programy na poskytnutí finančních prostředků k nákupu nových diagnostických nástrojů a k zajištění zaškolení v práci s těmito diagnostickými nástroji pro pracovníky poradenských zařízení.

G.3.1 Vyhlašovat víceleté dotační programy, které zajistí kontinuitu realizovaných činností, stabilitu financování programů primární prevence a současně budou adekvátněji reagovat na školní rok (nikoliv na fiskální dotační rok). Spolupráce s kraji, podíl na financování.

G.3.2 Pravidelně organizovat a zajišťovat koordinační a metodická setkání s krajskými školskými koordinátory prevence a metodiky prevence v poradnách a ve školách.

G.3.3 Vytvořit a zavést do praxe jednotný systém sběru a výkaznictví v oblasti primární prevenci.

G.3.4 Dopracovat doporučený model minimálního preventivního pro-gramu ve školách a dbát na jeho implementaci do škol a školských zařízení.

G.3.5 Naplňovat cíle Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013-2018 včetně specifických cílů v oblasti legislativy.

G.4.1 Vytvoření návrhu specializovaných služeb pro pedagogy. Vytvoření chybějících metodik práce s žáky s různými SVP ve školním prostředí na základě důkladné analýzy materiálů vytvořených v rámci OP VK a OP PA.

G.5.1 Využít výstupů projektů OP VK ke stanovení postupů identifikace podpůrných opatření, která reagují na potřeby žáka s překážkami v učení v důsledku sociálního znevýhodnění.

G.5.2 V kontextu návrhu podpůrných opatření pro danou cílovou skupinu vypracovat metodické dokumenty.

G.6.1 Nastavit jednotná pravidla jak financování, tak i přidělování asistenčních služeb.

G.6.2 Posílit odborné kompetence asistentů pedagoga a zajistit jejich metodické vedení – vypracování metodických materiálů.

G.6.3 Připravit kvalifikační kurzy pro asistenty pedagoga včetně programů DVPP zaměřené na celou strukturu speciálních vzdělávacích potřeb a připravovaného systému podpůrných opatření.

G.6.4 Vydefinovat a vytvořit podmínky pro činnost školních speciálních pedagogů a školních psychologů ve školách za jednotného metodického vedení.

G.7.1 Stanovit vyhláškou opatření pro zajištění nezbytné spolupráce pedagogických pracovníků, školních psychologů, odborných zdravotních pracovníků, orgánů sociálně právní ochrany a dalších odborníků.

G.7.2 Jednoznačně vymezit kompetence školských poradenských zařízení, středisek výchovné péče a dalších subjektů při práci s žáky.

G.7.3 Vytvořit návrh procesu certifikací poradenských služeb, a sjednotit tak strukturu a kvalitu těchto služeb.

G.8.1 Provést legislativní změny v systému poskytování poradenských služeb:a) přizpůsobit počty poradenských pracovníků potřebám jednotlivých školských zařízení, b) stanovit formy jejich financování nad rámec dosavadních nákladů v současném systému financování - vytvořit nový model financování včetně očekávaných nákladů.

G.8.2 V návaznosti na bod G.1.2 metodicky vést poradenská zařízení k jejich využívání a definování konkrétních mechanismů podpory.

G.8.3 Ve spolupráci s kraji přibližovat služby školských poradenských zařízení klientům také zřizováním odloučených pracovišť pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center.

G.9.1 Zajišťovat vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol v rámci DVPP zaměřené na problematiku vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve všech oblastech vzdělávání.

G.9.2 Realizovat vzdělávací programy pro pedagogické pracovníky na zvýšení kompetencí v oblasti péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména v celkovém přístupu k těmto žákům, tvorbě a adaptace učebních materiálů, práci s klimatem školy.

G.9.3 Realizovat vzdělávací programy pro školské poradenské pracovníky i pro pedagogické pracovníky škol zaměřené zejména na metody a postupy v práci se žáky s potřebou podpůrných opatření se zdravotním postižením či jinými speciálními vzdělávacími potřebami.

G.9.4 Akreditovat nové kurzy DVPP v souladu s Koncepcí vzdělávání školních a školských poradenských pracovníků.

G.9.5 Podpořit zajišťování poradenských služeb školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem novelizací právních předpisů (např. vyhláškou č. 72/2005 Sb.).

G.10.1 Vyhlašovat a následně podporovat zejména selektivní a indikované programy dlouhodobé primární prevence rizikových forem chování dětí a mládeže a programy zaměřené na předávání odborných informací, vzdělávání a evaluace potřebnosti a efektivity služeb.

G.10.2 Metodická podpora škol v oblasti prevence rizikového chování na školách:a) realizovat programy DVPP pro metodiky prevence na úrovni PPP, kteří koordinují činnost školních metodiků prevence,b) koordinovat a metodicky vést školní metodiky prevence prostřednictvím krajských školských koordinátorů prevence a metodiků prevence a v pedagogicko-psychologických poradnách, c) ve spolupráci s kraji metodicky podporovat střediska výchovné péče (SVP) pro žáky s rizikovým chováním a pro je-jich rodiče včetně ambulantní i internátní péče,d) vytvořit analytickou studii k zajišťování těchto služeb ve školách, e) zajišťovat evaluaci programů primární prevence pro udrže-ní jejich kvality.

G.11.1 Vymezit kompetence školských poradenských zařízení a školních poradenských pracovišť s důrazem na spolupráci těchto subjektů. Sjednotit kritéria, formuláře a diagnostické postupy.

G.11.2 Ve spolupráci s ČŠI nadále sledovat kvalitu diagnostické práce ve školských poradenských zařízeních.

G.12.1 V souvislosti s novelou § 16 školského zákona a zavedením kategorizace podpůrných opatření přiřadit každému opatření rámcovou hodnotu jeho finanční náročnosti.

G.12.2 Nastavení efektivního modelu financování podpůrných opatření za využití stávajících prostředků na financování regionálního školství a dotačních a rozvojových programů, které se vážou na oblast práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

G.13.1 V rámci novely zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních ve spolupráci s MPSV a MZd stanovit podmínky pro poskytování vzájemně provázaných pedagogicko-psychologických služeb se službami preventivními, sociálními a zdravotnickými.

G.14.1 Zveřejňovat údaje o charakteru a zaměření škol způsobem umožňujícím dálkový přístup. Využít informační portál ČŠI InspIS.

G.15.1 V rámci opatření na podporu odborného vzdělávání se v oblasti kariérového poradenství zaměřit především na následujících kroky: a) rozvíjet informační systém na podporu kvalifikovaného rozhodování o volbě profese a k ní vedoucí vzdělávací dráhy, splnit koncept informačně poradenské podpory dalšího vzdělávání pomocí propojení stávajících datových zdrojů a informačních systémů, b) metodicky podpořit vedení školských a školních poradenských služeb včetně vytvoření metodického portálu pro poradenské pracovníky škol a školských poradenských zařízení, c) rozvíjet systém dalšího vzdělávání poradenských pracovníků v oblasti kariérového poradenství, zajistit lepší dostupnost vzdělávání v oblasti kariérového poradenství pro stávající pracovníky,d) provázat kariérové poradenství s potřebami trhu práce (např. zajištění vzdělávání kariérových poradců 2. stupně ZŠ a SŠ ke znalostem reálného pracovního pro-středí),e) rozvíjet informační systém na podporu kvalifikovaného rozhodování o volbě profese a k ní vedoucí vzdělávací dráhy (www.infoabsolvent.cz), f) podpora informačního systému www.infoabsolvent.cz, který propojuje informace ze světa vzdělávání a světa práce,g) připravit podklady pro činnosti kariérového a výchovného poradce a s ohledem na dosavadní náplň pozice výchovného poradce rozhodnout o jeho dalším uplatnění,h) propojit a posilovat spolupráci a koordinaci poskytovatelů kariérového poradenství z různých sektorů a oblastí kariérového poradenství.

G.16.1 Rozvíjet informační systém na podporu kvalifikovaného rozhodování o volbě profese a k ní vedoucí vzdělávací dráhy (www.infoabsolvent.cz), splnit koncept informačně poradenské podpory dalšího vzdělávání pomocí propojení stávajících datových zdrojů a informačních systémů.

G.16.2. Navrhnout systém kariérového poradenství tak, aby kariérové poradenství bylo jedinci přístupné po období celého života a posílit roli kariérového poradenství vytvořením profesní kvalifikace pro realizaci kariérového poradenství v rámci Národní soustavy kvalifikací.

G.16.3 Dokončit návrh Standardních činností a způsobů zajišťování monitorování kvality poradenských služeb včetně kariérové-ho poradenství a následné evaluace.

H.1.1 Dokončit standard profese učitele shrnutím a zavedením požadavků na osobnostní kvality a profesní dovednosti učitele a na jeho rozvoj v celém průběhu jeho kariéry.

H.1.2 Projednat Standard učitele s fakultami, které učitele připravují, a učinit jej součástí výstupních hodnocení.

H.1.3 Učinit Standard učitele v části popisující začínajícího učitele závazným pro tvorbu rámcových vzdělávacích programů, vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání a pro hodnocení obsahu a profilu absolventa při akreditačním řízení studijních programů.

H.1.4 Při hodnocení učitelů řediteli přihlédnout k obsahu schváleného standardu a zohledňovat jeho naplňování příslušným finančním ohodnocením, např. udělováním ohodnocení.

H.1.5 Vytvořit standard asistenta pedagoga.

H.2.1 Na základě dokončeného návrhu kariérního systému:1. Připravit pilotní ověřování systému + parametry ověřování v letech 2015 až 2018. 2. Připravit ostrý provoz systému

H.4.1 Postupně proškolit: 1. aktéry kariérního systému – ředitele škol, „metodiky“, …2. učitele vstupujících do atestačního systému,3. integrovat do systému DVPP vzdělávací kurzy související s nově navrhovanými specializovanými činnostmi – mentor, uvádějící učitel,4. provést opatření k implementaci Standardu učitele v rámci počáteční přípravy pedagogických pracovníků realizované podle již akreditovaných studijních programů.

H.5.1 Propagovat učitelské povolání ve středních školách jako perspektivní profesi.

H.5.2 Realizovat výměnu zkušeností a dobré praxe mezi úspěšnými absolventy v praxi a studenty, vytvořit systém podpory absolventů-začínajících učitelů v rámci vztahu fakulta-absolvent.

H.5.3 Posílit distanční a kombinované studium pro učitele bez požadované kvalifikace.

H.7.1 Zdůraznit (obnovit) význam fakultních škol, kde studenti VŠ vykonávají praxi, přizpůsobit jejich počet potřebám studijních programů VŠ.

H.7.2 Vybrat např. v rámci kariérního systému nejlepší učitele pro praktické předávání zkušeností studentům v rámci pedagogické praxe.

H.8.1 Posoudit dosavadní zkušenosti s uplatňováním podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků podle zákona č. 563/2004 Sb. (zejména § 24 odst. 7) a efektivitu finančního příspěvku na DVPP.

H.8.2 Analyzovat nejvážnější překážky bránící učitelům v účasti na dalším vzdělávání a v jejich motivaci se dále vzdělávat.

H.8.3 Navrhnout úpravu v systému poskytování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zejména směrem k možnostem odstranění překážek v provozu školy (suplování) nebo finanční nedostatečnosti prostředků na DVPP.

H.8.4 Zavést v rámci kariérního systému pozici odborného konzultanta.

H.8.5 Zakotvit nárok každého učitele na sestavení a plnění individuálního plánu profesního rozvoje.

H.8.6 Zavést v rámci vztahů fakult vzdělávajících učitele a jejich absolventů pomoc poskytovanou při nástupu do praxe a v jejích prvních letech včetně organizování kurzů celoživotního vzdělávání. Vytvořit standardizovaný adaptační program pro začínající učitele při jejich vstupu do praxe.

H.8.7 Rozvíjet kompetence pedagogů pro inkluzívní vdělávání.

H.8.8 Zahájit diskusi o zavedení povinnosti pro učitele odborných předmětů a učitele odborného výcviku absolvovat odbornou praxi ve firmách (mj. i v době vedlejších nebo letních prázdnin).

H.10.1 Podporovat učitele formou individuálních forem podpory (mentoring) z prostředků OP VVV a rozvíjet mentorské dovednosti učitelů v souladu s kariérním systémem a podporovat spolupráci učitelů, vzájemné sdílené zkušeností – vytváření podpůrných svépomocných sítí učitelů (a to i on-line sítí).

H.10.2 Podpořit v rámci DVPP zlepšení metodiky vzdělávání v matematice a přírodovědných předmětech sdílením zkušeností a nabídkou kurzů DVPP podporovaných fakultami vzdělávajícími učitele.

H.11.1 Navrhnout novou pozici – mentor, jehož úlohou bude pomáhat začínajícím učitelů po nástupu do praxe.

H.11.2 Legislativně ukotvit tuto pozici v příslušném právním předpise, např. ve vyhlášce č. 317/2005 Sb. a stanovit odpovídající kritéria pro získání pozice mentora (pokud nebude příplatek součástí kariérního příplatku, stanovit i jeho přiměřenou výši) začínajících učitelů.

H.11.3 Zpracovat obsahový standard pro udělování akreditace vzdělávacím programům zaměřeným na specializovanou činnost mentora.

H.11.4 Akreditovat vzdělávací programy rozvíjející mentorské dovednosti v rámci DVPP pro kariérní systém.

H.12.1 Začlenit do řídicí a metodické práce ředitelů mateřských, základních a středních škol systematickou průpravu méně zkušených učitelů prostřednictvím uvádějících učitelů – mentorů.

H.12.2 Zavést ve vztahu k mentorům odpovídající podporu včetně adekvátního ohodnocení a možnosti snížit přímou vyučovací povinnost tak, aby mohli vykonávat mentorskou roli ve své nebo i jiné škole.

H.12.3 Zakotvit nárok každého začínajícího učitele na podporu ze strany zaměstnavatele pro dosažení kompetencí potřebných pro úspěšné ukončení adaptačního období.

H.13.1 Zlepšit platovou perspektivu ve stupnici platových tarifů pedagogických pracovníků.

H.13.2 Zasazovat se o zvyšování stupnice platových tarifů nepedagogických pracovníků.

H.13.3 Snížit rozdíl v rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů mateřských škol ve srovnání s řediteli ostatních druhů škol.

H.14.1 Znovuotevřít diskuzi k zavedení zvýšené trestněprávní ochrany pedagogických pracovníků v trestním zákoníku.

H.15.1 Zavést standard profese ředitele.

H.15.2 Projednat standard profese ředitele se školskými asociacemi a fakultami a učinit jej:a) informativně součástí přípravy budoucích učitelů ab) formativně součástí kurzů a školení budoucích ředitelů škol.

H.15.3 Začlenit obsah standardu ředitele do hodnotících kritérií ČŠI.

H.15.4 Navrhnout nový systém výběru vhodných kandidátů na pozici ředitele.

H.15.5 Revidovat standard studia vedoucích pedagogických pracovníků (tzv. funkčního studia) v systému DVPP (s důrazem na dovednosti pedagogického vedení) a zkvalitnit přípravu ředitelů a jejich dalšího rozvoje, např. rozšířením praxe v přípravě ředitelů, výměnou dobrých zkušeností, podporou inkluzívního a dalšího vzdělávání.

H.16.1 Zavést podporu ředitelů efektivními individuálními formami (koučování, síťování, shadowing, job rotation, výměny, zahraniční stáže) k dosažení kompetencí popsaných ve standardu pro ředitele.

H.16.2 Akreditovat v návaznosti na standard ředitele vzdělávací programy rozvíjející profesní dovednosti ředitelů škol v rámci DVPP.

I.1 K dalšímu vzdělávání pedagogů ZUŠ nadále využívat seznam lektorů a seznam autorů metodických materiálů pro jednotlivé umělecké obory ZUŠ vzniklých v rámci udržitelnosti projektu Podpora ZUŠ.

I.2 Vytvořit základní pilíř vzdělávání pedagogů pro budoucí kariérní systém (cílené vzdělávací programy, začínající učitel, zkušený učitel, management v ZUŠ).

I.4.1 V souladu s Koncepcí podpory mládeže na období 2014–2020 vytvářet podmínky pro rozvoj činnosti školských zařízení pro zájmové vzdělávání. Stabilizovat a dále zlepšovat pracovní podmínky pedagogických pracovníků v těchto zařízeních.

I.4.2 V souladu s Koncepcí podpory mládeže na období 2014-2020 podporovat zájmové vzdělávání a jeho vazby na formální vzdělávání pro skupinu dětí a žáků od 6 do 15 let, aktivity neformálního vzdělávání dětí, žáků, studentů pak do věku 26 let.

I.4.3 Podporovat metodicky a finančně (z OP VVV) všechny typy zájmového odborného vzdělávání vč. vytváření nových soutěží a síťování škol a zaměstnavatelů. Podporovat rozvoj středisek technické zájmové činnosti, zejména na školách.

J.1.1 Vytvářet metodiky a realizovat vzdělávací programy pro pedagogické pracovníky na zvýšení kompetencí v oblasti VUR, mj. se zaměřením na využití potenciálu průřezových témat v rámcových vzdělávacích programech pro VUR a propojení teoretické výuky s praktickými činnostmi (např. rozšiřování zdravého školního stravování, ekologicky šetrného provozu školních budov a pozemků apod.).

J.1.2 Využít výstupů projektů ESF k dalšímu šíření existujících ověřených programů, metodik a podpůrných materiálů ve VUR pro pedagogy na základě důkladné analýzy výstupů vytvořených v rámci OP VK a OP PA.

J.1.3 Podporovat rozvoj dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti VUR z prostředků OP VVV.

J.2.1 Podporovat tematické sítě k VUR a organizaci koordinačních a metodických setkání pedagogů a dalších pracovníků ve vzdělá-vání k VUR ve školách a podporovat spolupráci škol s partnery (podniky, neziskové organizace, úřady a veřejné instituce, rodiče apod.) a jejich větší zapojení do procesu vzdělávání.

J.3.1 Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí při přípravě zastřešujícího kurikulárního dokumentu uplatnit při formulaci cílů vzdělávání a výstupů učení VUR jako průřezový princip, který je naplňován napříč vzděláváním.

J.4.1 Při implementaci VUR podporovat programy propojující školní a mimoškolní vzdělávání, spolupráci různých aktérů.

K.1.1. Na základě schváleného Záměru koncepce řízení a rozvoje školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče zřizovaných ministerstvem školství na období 2014–2020 prosazovat prevenci rizikového chování a využívání metod a přístupů preventivně výchovné péče s cílem snížení počtu dětí v ústavní péči včetně destigmatizace těchto školských zařízení.

K.1.2 Pobytové služby středisek navyšovat v případě potřeby v souladu se snižováním kapacit zařízení.

K.1.3 Rozšiřování sítě středisek, především ambulantních a rozšiřování nabídky služeb celodenních (stacionáře).

K.2.1 Dokončit tvorbu standardů kvality péče v zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, uvážit jejich účel v systému ústavní a ochranné výchovy a rozhodnout o jejich implementaci do praxe.

K.3.1 Připravit novelu zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, která bude reflektovat systémové změny v oblasti institucionální i preventivně výchovné péče.

L.1.1 Podporovat implementaci a udržitelný rozvoj systému uznává-ní, založený na Národní soustavě kvalifikací, a dále ho propojovat s dalšími kvalifikačními systémy a rámcovými vzdělávacími programy tak, aby se rozšiřovala jeho univerzální uplatnitelnost.

L.2.1 Podpora rozvoje občanského vzdělávání a rozvoje klíčových kompetencí dospělých:a) zmapování stávající situace s využitím sekundární analýzy dostupných zdrojů,b) na základě této analýzy připravit návrh koncepce rozvoje a zvyšování základních dovedností dospělých v ČR.

L.2.2 Podpora kvality dalšího vzdělávání například formou implementace hodnocení vzdělávacích institucí:a) navrhnout a legislativně ukotvit systém hodnocení vzdělá-vacích institucí,b) systematicky podporovat kvalitu rekvalifikačních kurzů prostřednictvím jejich akreditací a kvalitu zkoušek profesních kvalifikací prostřednictvím nastavení Národní sousta-vy kvalifikací a kontrolami zkoušek.

L.2.3 Podpora informovaného prostředí stimulující poptávku po dalším vzdělávání a propagace dalšího vzdělávání.

L.3.1 Podpora a rozvoj škol a knihoven jako center celoživotního učení:a) poskytováním metodické podpory školám, popř. školským i mimoškolním zařízením, která bude směřovat do oblasti dalšího vzdělávání, např. s možností stát se autorizovanou osobou a využívat Národní soustavy kvalifikací,b) zmapováním situace týkající se realizace dalšího vzdělává-ní ve školách, školských zařízeních a dalších mimoškolních zařízeních (v knihovnách, muzeích, vzdělávacích střediscích apod.).

L.4.1 Podpora implementace a udržitelného rozvoje systému uzná-vání založeném na Národní soustavě kvalifikací:a) revize schválených standardů profesních kvalifikací a tvorba nových profesních kvalifikací,b) užší propojení se systémem počátečního vzdělávání,c) realizace dalšího propojení s jinými fungujícími kvalifikač-ními systémy,d) podpora a rozvoj úzkého propojení rekvalifikací s NSK a vztahů NSK a NSP, e) spolupráce s MPSV a Generálním ředitelstvím Úřadu práce při nastavení možnosti modularizace rekvalifikací.

L.4.2 Novelizovat zákon č. 179/2006 Sb. s cílem odstranění přetrvávajících bariér pro jeho větší uplatňování v praxi.

L.5.1 V rámci systému dalšího vzdělávání připravit a zajistit ve spolupráci příslušnými resorty a zástupci zaměstnavatelů konání mistrovských zkoušek včetně přípravy na tyto zkoušky.

L.5.2 Ve spolupráci se sociálními partnery nastavit systém mistrovské zkoušky vč. pilotáže (postavení mistrovské zkoušky ve vzdělávacím a kvalifikačním systému, podmínky získání mistrovské zkoušky, mistrovská zkouška versus maturitní zkouška u oborů L0)
a) vytvořit realizační tým (projekt MŠMT, realizace NÚV, širší zastoupení sociálních partnerů, Hospodářské komory, asociací odborných škol, při vytváření přístupových cest do terciárního sektoru i zástupci VŠ (VOŠ),
b) vymezit celkové pojetí, obsah a strukturu mistrovských zkoušek,
c) vytvořit zadání mistrovské zkoušky (odborná praktická část – „mistrovský výrobek“, odborná teoretická část, ekonomicko-právní část) pro 3 až 4 obory/kvalifikace mistrů řemesla, pro 2 až 3 obory/kvalifikace provozních/sektorových mistrů a tvorba zadání pro kvalifikaci mistra odborného výcviku (zadání pedagogické zkoušky),
d) zpracovat návrh legislativních úprav (např. školský zákon, vysokoškolský zákon, zákon o pedagogických pracovnících aj.). (Úpravy budou řešeny v návaznosti na celkové záměry legislativních změn tak, aby mistrovská zkouška byla integrální součástí vzdělávacího a kvalifikačního systému ČR),
e) nastavit pravidla pro školicí a zkušební instituce, zpracovat metodiku pro přípravu a výběr uchazečů,
f) realizovat mistrovskou zkoušku na vzorku absolventů odpovídajících 3letých i 4letých oborů vzdělání z různých oborů a na základě vyhodnocení výsledků upravit koncepci mistrovské zkoušky.

L.5.3 Plošně ověřit mistrovskou zkoušku a vytvořit podmínky pro její implementaci do vzdělávacího a kvalifikačního systémua) pro vybrané obory vzdělání (několik desítek kvalifikací rovnoměrně z oborů H a L0, podmínkou je podpora ze strany profesních cechů a zaměstnavatelských svazů) vy-tvořit kvalifikační a hodnoticí standardy pro vybrané kvalifikace mistrů; předat standardy do procesů NSK,b) vytvořit zadání odborné zkoušky (praktická část, teoretická část) pro několik desítek oborů vzdělání/kvalifikací, aktualizace zadání ekonomicko-právní části a zadání pedagogické zkoušky,c) na základě vyhodnocení výsledků případně upravit koncepci mistrovské zkoušky.

L.5.4 Organizovat přípravné kurzy mistrů - absolventů tříletých učebních oborů na vstup do terciárního vzdělávání; možnost využití jednotlivé zkoušky dle § 113 ŠZ: a) zajistit propagaci mistrovské zkoušky a statutu mistra a jeho výhod,b) nastavit pravidla a postupy pro trvalou udržitelnost procesů mistrovských zkoušek včetně způsobu financování, a dosáhnout konsensu zainteresovaných aktérů na těchto pravidlech.

L.5.5 Legislativně ukotvit mistrovskou zkoušku novelou zákona č. 179/2006 Sb.

L.5.6 V rámci terciárního vzdělávání vytvořit systém profesně orientovaných programů, ve kterých by osoby s mistrovskou zkouškou mohli pokračovat ve vzdělávání.

M.1.1 Vytvořit pracovní tým složený ze zástupců sociálních partnerů, technologického výzkumu, odborníků na vzdělávání, školských asociací, apod. a identifikovat rozvojové priority v obsahu vzdělávání pro období po roce 2020.

M.1.1 Vytvořit pracovní tým složený ze zástupců sociálních partnerů, technologického výzkumu, odborníků na vzdělávání, školských asociací, apod. a identifikovat rozvojové priority v obsahu vzdělávání pro období po roce 2020.

M.1.3 Ukotvit národní kvalifikační rámec jako součást Národního programu vzdělávání vhodnou legislativní úpravou, například v zákoně č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

M.2.1 Zpracovat Datovou politiku resortu.

M.2.2 Vytvořit informační systém výsledků vzdělávání z dosažitelných zdrojů hodnocení žáků, škol a systému (zdroje výsledků hodnocení - viz kap. F).

M.3.1 Vytvořit databázový systém s využitím informačního systému podle bodu L 2.1 a výstupů statistických dat z resortních i dalších zdrojů, který by umožňoval monitorování školského systému.

M.4.1 Zpřístupnit data z databáze podle bodu L 3.1 zástupcům veřejné správy a školským asociacím a v přiměřené míře další veřejnosti (např. registr pedagogů).

M.5.1 Zřídit přípravný výbor pro ustavení Národní rady pro vzdělávání.

M.5.2 Ustavit Národní radu pro vzdělávání jako poradní orgán vlády s cílem posílit koncepční rámec vzdělávací politiky a zaručit kontinuitu vzdělávací politiky resortu.

M.6.1 Podporovat platformy pro spolupráci učitelů, komunikaci mezi učiteli z různých škol, výměnu materiálů, dobré praxe atd.

M.6.2 Zpracovat analýzu překážek bránících navazování spolupráce mezi školami, učiteli a dalšími aktéry.