Národní akční plán pro duševní zdraví do roku 2030 (dále též NAPDZ) je implementačním dokumentem hned tří strategických dokumentů. Stanovuje konkrétní postupy pro naplňování těch částí Strategie reformy psychiatrické péče 2013—2023 (MZd, 2013), u kterých existují zjevné implementační deficity.

Národní akční plán pro duševní zdraví do roku 2030 (dále též NAPDZ) je implementačním dokumentem hned tří strategických dokumentů. Stanovuje konkrétní postupy pro naplňování těch částí Strategie reformy psychiatrické péče 2013—2023 (MZd, 2013), u kterých existují zjevné implementační deficity. Je jedním z implementačních dokumentů vládou ČR schváleného Strategického rámce Česká republika 2030 (MŽp, 2017) a v neposlední řadě rozpracovává konkrétní oblast paralelně vznikajícího Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030 „Zdraví 2030“ (t. č. v přípravě k předložení vládě ČR ke schválení) vč. implementačního plánu (Implementace modelů integrované péče, integrace zdravotní a sociální péče – část za reformu péče o duševní zdraví).
K vytvoření akčního plánu existují tři hlavní věcné důvody.
V první řadě se proměnil myšlenkový rámec, ve kterém je třeba o problémech duševního zdraví a psychiatrické péče uvažovat. Postupem doby se stále víc etabluje koncept bio-psycho-sociálního modelu. Mění se společenské vnímání duševního zdraví. A začíná být doceňován význam prostředí (např. zaměstnání, vzdělávací systém), které může být zdrojem rizik duševní zdraví ohrožujících, či přímo příčinou duševního onemocnění, ale právě proto se v něm také může účinně zasáhnout a rizika mírnit. V tomto kontextu již není postačující zajišťovat kvalitní péči o lidi s duševním onemocněním v podobě, v jaké ji řeší Strategie reformy psychiatrické péče. Je nutné zaměřit se na udržení duševního zdraví celé populace, tedy doplnit k dosavadnímu přístupu významný aspekt prevence a časné intervence.
Dále se ukázalo, že klíč k realizaci některých záměrů Strategie reformy psychiatrické péče spočívá v rukou jiných ministerstev než Ministerstva zdravotnictví. Pokud se nezdaří aktivní mezirezortní spolupráce, nebude možné dosáhnout ani původních cílů této strategie, o reakci na další změny ani nemluvě. Selhání by přitom mohlo mít závažný dopad na celou Českou republiku. Dopad nejen v oblasti duševního zdraví, ale též v oblasti finanční, potažmo mezinárodněpolitické. Strategie reformy psychiatrické péče je totiž ve své první fázi implementována formou projektů podpořených z Evropských strukturálních fondů ve výši cca 1 mld. Kč. Prostředky byly poskytnuty na základě schválení tzv. předběžné podmínky. V této předběžné podmínce se ČR zavazuje ke zpracování strategického dokumentu v rezortu zdravotnictví,
v oblasti péče o duševní zdraví je předběžná podmínka naplňována Strategií reformy psychiatrické péče.
Konečně za třetí, teprve naplňováním Strategie reformy psychiatrické péče začaly vyvstávat nové otázky, na které nemohla být odpověď nalezena předem, dokud se nezhmotnily v konkrétní podobě. Nejdůležitějšími z těchto otázek, respektive problémových oblastí je legislativní a finanční ošetření zdravotně-sociálního pomezí, problematika vysokého rizika chudoby u lidí se závažnými duševními nemocemi, rozvoj a změna systému poskytování péče o děti v riziku nebo s již rozvinutými duševními obtížemi, definice a rozvoj systému péče o potenciálně nebezpečné pacienty / klienty a pacienty / klienty v ochranné léčbě a již zmíněná oblast prevence, která, pokud není adekvátně podpořena, přináší do systému péče nadměrnou zátěž ve formě plně rozvinutých preventabilních nemocí.
Všechny výše identifikované oblasti opět vyžadují výrazné zapojení relevantních rezortů (MPSV, MŠMT, MMR, MSp) a krajů.

NAPDZ stanovuje finanční nároky na dosažení cílů a mechanismy, kterým se bude realizace opatření promítat do rozpočtu (státního rozpočtu a rozpočtu ostatních veřejných rozpočtů, resp.

NAPDZ stanovuje finanční nároky na dosažení cílů a mechanismy, kterým se bude realizace opatření promítat do rozpočtu (státního rozpočtu a rozpočtu ostatních veřejných rozpočtů, resp. rozpočtů ostatních zúčastněných rezortů a institucí), a v relevantních případech identifikuje alternativní zdroje financování (EU fondy apod.)
V rámci NAPDZ je u všech opatření jasně určena zodpovědnost za jejich naplňování. Jsou stanoveny indikátory pro měření úspěšnosti v naplňování cílů. Efektivita opatření a postup implementace budou průběžně vyhodnocovány; k tomu účelu jsou vytvořeny příslušné mechanismy.
Řešená agenda je průřezová, vyžaduje intenzivní spolupráci více orgánů veřejné správy. Akční plán má svého nositele – vlastníka, jímž je, vzhledem k nadrezortnosti řešené problematiky, premiér České republiky. Zřízená Rada vlády pro duševní zdraví, s premiérem České republiky jako předsedou, má koordinační roli při implementaci tohoto dokumentu. V návaznosti na tento institut bude před započetím implementace NAPDZ vytvořen efektivní řídící mechanismus, který bude postaven na existující metodice řízení projektů reformy psychiatrické péče a bude využívat tento funkční model řízení, včetně existujících lidských zdrojů. Přes zachování dominantní role Ministerstva zdravotnictví bude přesunem koordinace na vládní úroveň zajištěna potřebná součinnost ostatních rezortů.
NAPDZ vychází z nadřazených strategických dokumentů a mezinárodních úmluv, respektuje rovněž sektorové či průřezové strategické dokumenty téže úrovně.