urbanistickou koncepci (vymezení rozvojových oblastí a os, specifických
oblastí a stanovení podmínek pro provádění změn v území)

koncepci rozvoje technické a dopravní infrastruktury

koncepci ochrany přírodních zdrojů

koncepci systému ekologické stability, při respektování přírodních a kulturních
hodnot v území

udržení soudržnosti v území je posilováno v ZÚR OK vymezením oblastí pro udržitelný rozvoj v oblasti sociální a hospodářské, zejména napojení na technickou infrastrukturu
sídel a specifických oblastí se sociálně ekonomickými problémy

pro územní plány obcí v oblasti posílení sociální soudržnosti v území

respektovat stávající a navržené dopravní tahy umožňující zajištění územních vazeb s Polskou republikou a sousedními kraji

změnami v území vytvářet podmínky pro posílení hospodářské výkonnosti Olomouckého
kraje, zejména ve specifických oblastech se sociálně ekonomickými
problémy

spoluvytváření předpokladů pro řešení podmínek zaměstnanosti obyvatel
v Olomouckém kraji vnímat jako jeden z hlavních úkolů změn v území. Vytvářet
územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti obyvatel, především
posílením nabídky ploch pro podnikání a s ohledem na diferencované
předpoklady jednotlivých regionů a obcí (zejména ve specifických oblastech rozlišovat
jejich charakter)

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských
změn

navrženou koncepcí územního rozvoje vytvořit podmínky k omezení, nebo alespoň
k minimalizaci negativních dopadů na zaměstnanost Olomouckého kraje

podmínky pro umístění významných průmyslových zón; podmínky pro posílení hospodářského rozvoje specifických oblastí, rozvojových
oblastí a rozvojových os; koridory nadmístního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury; podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu; podmínky pro přípravu a využití místních zdrojů nerostných surovin
k zabezpečení zejména vnitřních a celorepublikových potřeb území

vzhledem k velkému rozsahu chráněných částí území z hlediska ochrany přírody
v oblasti rozvoje zemědělské výroby a lesního hospodářství, podporovat mimoprodukční
funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční (zejména rekreační a
ekologické) funkce lesů v oblastech zvýšeného veřejného zájmu o využití ploch pro rozvoj rekreace

pro územní plány obcí se v oblasti hospodářského rozvoje stanovuje plochy pro umístění podnikatelských aktivit a koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu

chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví

při návrhu ploch, koridorů a konkrétních záměrů v maximální možné míře respektovat
vyloučení negativního vlivu na území EVL a PO

ZÚR OK k zabezpečení priorit v oblasti ochrany životního prostředí vymezují:
podmínky pro účinnou ochranu životního prostředí a šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů (půda a nerostné suroviny);
podmínky pro ochranu a regeneraci cenných části krajiny; ochranu přírodních a kulturních hodnot v kulturních krajinných oblastech (dále v textu KKO);
prvky ÚSES nadmístního významu;
zásady pro ochranu krajinného rázu;
zásady k ochraně životního prostředí v ÚP obcí;

pro ÚP obcí se v oblasti ochrany životního prostředí stanovují zejména tyto priority a zásady pro změny území: ochrany ovzduší, ochrany vod, ochrany půdy a zemědělství, ochrany lesů, nakládání s odpady, péče o krajinu, nerostných surovin, ochrany veřejného zdraví

řešit územní souvislosti obchvatu rychlostní silnice R35 kolem
Olomouce (převzato z PÚR ČR)

řešit územní souvislosti silnice I/46 Olomouc-Šternberk

optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci
s lokalizací průmyslových zón

minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti
na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci
podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón)

řešit územní souvislosti dopravních vazeb Uničova, Litovle na
R35 při minimalizaci dopadů na podmínky životního prostředí

řešit územní souvislosti propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým
vodovodem Litovel

z hlediska přístupnosti těžbu nerostných surovin orientovat do
území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety,
popř. řešitelnými limity u podmíněně vyhovujícího území

pro budoucí exploataci nerostných surovin se považuje za problematickou
oblast CHKO Litovelské Pomoraví a kulturní krajinná oblast Nové Zámky KKO3

koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou
území a zájmy ochrany přírody

řešit územní souvislosti:
- silnice I/44;
- obchvatu rychlostní silnice R35;
- propojení úpravny Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel;
- napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice
na úpravnu vody Dubicko;
- vedení 400 kV č. 458 Krasíkov – Horní Životice v úseku Postřelmov
– Kolšov;
- propojení VTL plynovodem DN500 Zvole – Zábřeh

z hlediska přístupnosti těžbu nerostných surovin orientovat do
území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety,
popř. řešitelnými limity a podmíněně vyhovujícího území

pro budoucí exploataci nerostných surovin se za problematickou
oblast považuje specifická oblast ST1 a CHKO Jeseníky

minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí,
zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci
podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón)

řešit územní souvislosti:
- dálnice D1;
- VVTL plynovodu DN700 Hrušky – Příbor;
- vedení 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice

z hlediska přístupnosti orientovat těžbu nerostných surovin do
území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety,
popř. řešitelnými limity u podmíněně vyhovujícího území

pro budoucí exploataci nerostných surovin za problematickou
se považuje kulturní krajinná oblast KKO1 a specifická oblast
zvláštního účelu, významná pro obranu státu

řešit územní souvislosti veřejné infrastruktury, zejména dopravní,
výrazně koncentrované v této rozvojové oblasti

řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou
krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek
životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu
zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména
průmyslových zón)

řešit územní souvislosti:
- průchodu dálnice D 1 a silnice R 55;
- modernizace koridoru železniční tratě č. 300;
- ochrany územní rezervy pro vodní cestu D-O-L, včetně přístavu;
- ochrany územní rezervy pro VRT;
- navrhované změny letiště v Přerově na mezinárodní veřejné
letiště včetně vybudování souvisejícího zázemí;
- návrhu na lokalizaci terminálu kombinované dopravy;
- doplnění sítě koridorů distribuční soustavy VTL;

optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci
s lokalizací průmyslových zón

minimalizovat negativní dopady na životní prostředí
v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu
a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón)

koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných
surovin

řešit územní souvislosti:
- úpravy silnice R 46;
- přeložek silnic II. tř.;

optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci
s lokalizací průmyslových zón

minimalizovat negativní dopady na životní prostředí
v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu
a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových
zón)

řešit územní souvislosti přeložky komunikace I/44, rozšíření rozvodny v České Vsi

z hlediska přístupnosti těžbu nerostných surovin orientovat do
území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety,
popř. řešitelnými limity u podmíněně vyhovujícího území;

pro budoucí exploataci nerostných surovin se považuje za
problematickou oblast CHKO Jeseníky a kulturní krajinná oblast KKO5;

prověřit důsledky prohloubení integrace regionu s Polskem

poskytnutí průkazu, že záměr nelze realizovat v obdobných lokalitách
s nižší třídou ochrany a menším rozsahem vlivů na životní prostředí,
s nižšími nároky na veřejnou infrastrukturu, při respektování urbanistických
principů a zásad (při hodnocení nejsou zanedbatelná ani vlastnická
práva)

přednostně budou nové záměry umísťovány do stávajících proluk
v návaznosti na zastavěná území obcí s akceptací min. vzdálenosti nezbytné
k zajištění požadavků na kvalitní prostředí, při zohlednění urbanistických
principů a zásad

při rozhodování o umístění nového záměru v území zohledňovat i možnost
lokalizace v nevyužitých plochách výroby a skladů (brownfields)

řešit územní souvislosti spojené zejména:
- s výstavbou D1 Lipník nad Bečvou – Ostrava – hranice ČR;
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – právní stav po aktualizaci č.1
15
- s přestavbou rychlostní silnice R48 Lipník nad Bečvou -
Český Těšín na standardní parametry R;
- s ochranou koridoru pro dopravní napojení ve směru sever –
jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov
– Lipník n. B. – hranice kraje OK /MSK;
- s návrhem na modernizaci tratě ČD č. 300 Přerov – Brno
v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním
vč. elektrifikace;
- s návrhem na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně
modernizace uzlů Olomouc a Přerov;
- s ochranou koridorů pro výstavbu el. vedení 400 kV č. 456
Nošovice – Prosenice;
- s ochranou koridorů pro výstavbu zdvojení VVTL plynovodu
v koridoru trasy plynovodu Hrušky – Příbor v parametrech
shodných se stávajícím plynovodem tj. DN700/PN63;

upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u
významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu

zohledňovat závěry z územní studie „Využití oblastí
s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané)
těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky)" ve specifické oblasti ST5

zohlednit závěry z územní studie řešící RKC Teplicko

řešit územní souvislosti spojené zejména:
- s ochranou koridoru pro D1 Kroměříž - Lipník nad Bečvou;
- s návrhem na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně
modernizace uzlů Olomouc a Přerov;
- s ochranou koridoru územní rezervy pro výstavbu vysokorychlostní
tratě včetně kolejových spojek VRT v oblasti
Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova;
- zdvojení VVTL plynovodu v koridoru trasy plynovodu Hrušky
– Příbor v parametrech shodných se stávajícím plynovodem
tj. DN700/PN63;
- s ochranou koridoru pro dopravní napojení ve směru sever –
jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov
– Lipník n. B. – hranice kraje OK /MSK;

upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u
významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního
významu

základem rozvojové osy je stávající vedení I. a III. tranzitního železničního
koridoru, plánované ucelení rychlostní silnice R35
v úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí s návazností na již
existující trasu R35 do Olomouce, čímž vznikne (včetně dálnice
D11) druhé kapacitní západovýchodní silniční propojení v ČR
s předpokládaným dopadem na rozvoj v přilehlém územním pásu

řešit územní souvislosti spojené:
a) s výstavbou nové komunikace R35, Mohelnice – hranice
OLK;
b) s výstavbou přeložky sil. I/35 (Mohelnice) Podolí;
c) s úpravou profilu sil. R35 (homogenizace na normový profil
směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek)

úkoly pro územní plánování obcí:
a) řešit územní souvislosti spojené:
- s výstavbou východní tangenty I/46, Olomouc – Šternberk
(v úseku Olomouc – Šternberk v parametrech čtyřpruhové
komunikace);
- s výstavbou přeložky II/448, Olomouc (severní spoj);
- s výstavbou obchvatu I/46 v Horních Loděnicích;
- s přeložkou I/46 v Lipině

řešit územní souvislosti spojené:
- s výstavbou silnice I/44

řešit územní souvislosti spojené:
- se sil. R48

10 Hranice části specifické oblasti SOB3, která zasahuje do území Olomouckého kraje, je
vymezená ve výkresu B. 2.

Vytvářet zde podmínky pro přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení

Vytvářet zde podmínky pro zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury

Vytvářet zde podmínky pro územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního
ruchu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných
rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině
v koordinaci s ochranou přírody a krajiny

Vytvářet zde podmínky pro optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat
intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní
rozvoj zástavby v krajině

Vymezení specifických oblastí průběžně upřesňovat zejména v souladu s Programem
rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a oborovými výstupy (např. z oblasti podnikání, komunitního plánování)

specifická oblast ST1:
v této vysoce krajinářsky a urbanisticky exponované oblasti se
připouští zahájit do budoucna přípravu otvírky dalšího ložiska
(podle geografického umístění k realizovaným stavbám a plošnému
záboru) za podmínky postupného dotěžování, ukončení a
zahlazení těžby v těženém ložisku. Otvírku zahájit v souladu
s postupem dle Územní studie využití oblasti s vysokou koncentrací
prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných
surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje
(v textu označovaná také jen „územní studie štěrkopísků“) za
splnění všech zákonných podmínek a požadavků a respektující
co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a na lokalitách,
které zejména nenesou rizika střetů zájmů
s významnými ochrannými pásmy zdrojů podzemních vod, a které
budou situované mimo významné přírodní atributy a aktivní
záplavovou oblast s dopravním řešením expedice suroviny mimo
dotčené obce;

specifická oblast ST2:
v této specifické oblasti ST2 se připouští zahájení přípravy dalších
těžeb menšího plošného rozsahu s dostatečným objemem
zásob a dlouhodobou životností (rozsah všech těžeb prováděných
současně celkem nepřekročí plochu 45 ha) postupem dle
„územní studie štěrkopísků“, tedy jen za splnění zákonných
podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky
životního prostředí a zejména v oblasti dopravní zátěže mimo
zastavěná území obcí; v místě plánovaných těžeb realizovat pokud
možno v maximální míře přírodě blízká protipovodňová opatření
s maximálním využitím retenční schopnosti a bilance objemů
skrývek při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních
poldrů apod. pro ochranu obcí

specifická oblast ST3:
v této specifické oblasti ST3 se vzhledem k příznivému kvalitativně
kvantitativnímu nahromadění surovinového potenciálu připouští
zahájení další nové těžby menšího plošného rozsahu
(max. rozsahu do 25 ha) s optimálním (výhodný poměr plochy
k mocnosti suroviny) objemem zásob a s dlouhodobou životností
ložiska při naplnění postupu dle „územní studie štěrkopísků“, tedy
jen za splnění zákonných podmínek respektujících co nejnižší
zátěž na jednotlivé složky životního prostředí, zejména z hlediska
dopravní zátěže

specifická oblast ST4:
v této velmi rozsáhlé specifické oblasti ST4 se připouští zahájit
postupem dle „územní studie štěrkopísků“ přípravu dalších ložisek,
a to především v souvislosti s výrazným úbytkem zásob a
postupným ukončením a zahlazením těžby stejné komodity na
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – právní stav po aktualizaci č.1
19
okolních ložiskách. Otvírky zahájit na lokalitách, které budou splňovat
všechny zákonné podmínky respektující co nejnižší zátěž
na jednotlivé složky životního prostředí a které budou podrobeny
dokumentaci EIA. V rámci realizovaných těžeb využívat maximální
retenční kapacity v údolních nivách a jejich uvedení do
souladu s ostatními nároky na rozdělení architektonického a krajinotvorného
prostoru (viz. vybudování cvičné veslařské dráhy),
v místě plánovaných těžeb realizovat pokud možno v maximální
míře přírodě blízká protipovodňová opatření s využitím skrývek
při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních poldrů apod.
pro ochranu obcí. Konkrétní limity pro minimální přiblížení těžby
k sídlu stanoví územní plán (včetně SEA) a posouzení konkrétního
záměru (EIA)

specifická oblast ST5:
v této oblasti žádná velkokapacitní těžba doposud neprobíhá
(pouze za hranicí ST5). Postupem dle „územní studie štěrkopísků“
se připouští zahájení souběžných těžeb v plošném rozsahu
celkem cca do 40 ha, za splnění zákonných podmínek, respektujících
co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí

specifická oblast ST6:
v této oblasti se připouští povolit pouze jednu těžbu malého
plošného rozsahu (max. do 25–30 ha a dostatečného objemu a
životnosti zásob, citlivá k exponované krajině), za splnění všech
zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé
složky životního prostředí. Nezbytnou podmínkou pro využití
ložisek je vyřešení dopravního napojení tak, aby nebyla expedice
suroviny výhradně vedena přes dotčené obce Olšany u Prostějova
a Lutín

respektovat kategorizaci území vymezenou na základě výsledků
„Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné
a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6
(štěrkopísky) na území Olomouckého kraje“ a vyznačenou
v příloze č. 1 (schéma vymezení nevhodného, podmínečně
vhodného a ostatních území) této studie, ve kterých je budoucí
těžba ložisek nerostných surovin nejméně zatížená střety zájmů
a území, ve kterých lze očekávat obtížně řešitelné střety zájmů,
bez jejichž vyřešení je případná těžba neřešitelná

problematiku sanací a rekultivací těžbou nerostů dotčeného
území řešit v souladu s platnými právními předpisy, respektovat
schválená a právně platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci těžbou
dotčeného území

v území s vyšší koncentrací těžených ložisek řešit sanaci a rekultivaci
s ohledem na nové využití území (multifunkční využití
konkrétního území), ve vybraných případech ponechat území po
těžbě nerostných surovin v rámci plnění rekultivačních a sanačních
prací k ochraně přírody a krajiny

inicializovat změnu minulých a nadále existujících pravomocných
rozhodnutí o rekultivaci a sanaci v územích, jejichž dodržení
(podmínky) neodpovídají dnešním požadavkům na nové kvalitnější využití těžbou dotčeného území nebo aktuální stupeň biologické
rozmanitosti lokality. V rámci rekultivačních prací po dokončení
těžby nerostných surovin přehodnotit tvarovou různorodost
břehových linií včetně sanace větší části strmých svahů,
zakládání širokých litorálních pásů a mělčin s cílem zvýšit pestrost
litorálu a břehů včetně lokalizace prvků zvyšujících biodiverzitu
a zároveň zabraňujících erozi. Průběh těžby a tvarování terénu
podřídit požadavkům na konečný ráz vodních nádrží a jejich okolí

hlubší nádrže se připouští využít pro rekreaci i vodní sporty za
podmínky zamezení vypouštění splašků, zaústění kanalizace a
příliš intenzivního rozvoje kempů. U těchto nádrží omezit zarybnění.
Malé a mělké nádrže vzniklé po těžbě se připouští využít
pro intenzívní rybářské využití, popř. jako cvičné veslařské kanály

nepřipouští se zavážení vodních nádrží odpadním materiálem a
ornicí

v rámci schválených rekultivačních postupů pro částečný závoz
a modelaci vzniklých vodních ploch při tvorbě tvarově různorodých
břehových linií a litorálů a tím i biodiverzifikovanějšího
území jsou hlinitá skrývka a surovinově neproduktivní jílovité polohy
vhodným materiálem. Využitím těchto materiálů zamezit vytváření
antropogenních deponií, které mohou negativně ovlivňovat
krajinný ráz už tak těžbou dotčeného území

realizaci rekultivace a sanace preferovat s ohledem na urbanistickou
exponovanost území, v zásadě řešit průběžnou sanaci a
rekultivaci vytěžených míst po těžbě. V rámci rekultivace vytěžených
ploch preferovat řešení orientovaná na vznik „kvalitních“
segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vodní plochy
s tvarovanou břehovou linií a s pásem mělčin) apod. Způsob
provedení sanací a rekultivaci řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území

v místě plánovaných těžeb realizovat v maximální možné míře
přírodě blízká protipovodňová opatření s maximálním využitím
retenčních schopností a bilance objemu skrývek při stavbě a
opravách protipovodňových hrází, bočních poldrů apod. pro
ochranu obcí

tahy mezinárodního a celostátního významu, které tvoří dálnice, rychlostní silnice
a vybrané silnice I. třídy:
19.1.1. dálnice D1 (Vyškov – Kroměříž) – Přerov – Lipník n. Bečvou;
19.1.2. dálnice D1 Lipník n. Bečvou – Bělotín – (Ostrava – státní hranice);
19.1.3. rychlostní silnice R35 (Hradec Králové) – Mohelnice – Olomouc – Lipník
n. B.;
19.1.4. rychlostní silnice R55 Olomouc – Přerov – (Břeclav);
19.1.5. rychlostní silnice R46 (Vyškov) – Prostějov – Olomouc;
19.1.6. rychlostní silnice R48 Bělotín – Palačov – (Frýdek-Místek – Český Těšín
– státní hranice);
19.1.7. silnice I/35 Palačov – (Valašské Meziříčí);
19.1.8. silnice I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice
– státní hranice;
19.1.9. silnice I/46 Olomouc – Horní Loděnice;
19.1.10. silnice I/45 Horní Loděnice – (Bruntál – Krnov – státní hranice);

významné tahy nadregionálního významu, které tvoří silnice I. třídy a vybrané
silnice II. třídy:
19.2.1. silnice I/11 (Hradec Králové) – Postřelmov – Šumperk – (Bruntál – Ostrava
– Mosty u J. – státní hranice);
19.2.2. silnice I/43 (Svitavy) – Štíty – sil. I/11;
19.2.3. silnice I/60 Jeseník – Lipová-Lázně – Bílý Potok – státní hranice;
19.2.4. silnice I/46 Horní Loděnice – Opava;
19.2.5. II/150 (Valašské Meziříčí – Bystřice p. H.) – Přerov – Prostějov – Protivanov
– (Boskovice);
19.2.6. II/369 Lipová Lázně – Ruda nad Moravou;
19.2.7. II/449 (Rýmařov) – Uničov – Litovel – Unčovice;

tahy krajského významu, které tvoří hlavní a doplňkové tahy. Hlavní tahy krajského
významu tvoří silnice II. třídy a stávající silnice I. třídy po dobudování dálnic
a rychlostních silnic:
19.3.1. II/366 Prostějov – Konice – (Jevíčko);
19.3.2. II/367 Prostějov – Kojetín;
19.3.3. II/377, II/378 Mostkovice – Plumlov – (Tišnov);
19.3.4. II/434 Prostějov – Přerov;
19.3.5. II/438 Hranice – (Bystřice p. H.);
19.3.6. II/444 Mohelnice – Uničov – Šternberk;
19.3.7. II/449 Unčovice – Prostějov;
19.3.8. I/35, I/46, II/448, Olomouc;
19.3.9. I/55 Přerov;
19.3.10. II/457 Mikulovice – Zlaté Hory – státní hranice;
19.3.11. I/47 (Vyškov) – Nezamyslice – (Kroměříž – Hulín)

Tahy zařazené do základní komunikační sítě, které nejsou výše uvedené, se dále
považují za doplňkové tahy krajského významu

hájit koridory pro tyto návrhy na dostavbu a modernizaci komunikačních
tahů mezinárodního a celostátního významu:
20.1. pro napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje
OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK/MSK;
20.2. pro napojení ve směru západ – východ výstavbu rychlostní silnice R35 v úseku
Mohelnice – hranice kraje (s pokračováním Pardubice – Hradec Králové, D11) a
včetně dostavby západního obchvatu Olomouce (Křelov) a homogenizace šířkového
uspořádání a rekonstrukce stávajícího tahu R35 v úseku Křelov – Mohelnice;
20.3. pro zajištění dopravní obsluhy území okresu Jeseník návrh přeložek na trase sil.
I/44
20.3.1. v úseku Mohelnice - Šumperk - Petrov nad Desnou jako čtyřpruhové
komunikace s výjimkou realizovaného úseku Lukavice - Zábřeh - Postřelmov;
20.3.2. v úseku Petrov nad Desnou - Jeseník - Mikulovice - státní hranice návrh
přeložky jako dvoupruhové komunikace, vč. tunelového úseku pod Červenohorským
sedlem a Křížovým vrchem (Jeseník);
20.4. pro zajištění vazeb Olomouckého kraje směrem na Bruntál v úseku Olomouc
(východní tangenta) – Šternberk – Horní Loděnice návrh přeložek a homogenizace
sil. I/46 v úseku Olomouc – Šternberk v parametrech čtyřpruhové komunikace,
severně Šternberka jako dvoupruhové komunikace;

hájit koridory pro tyto návrhy přeložek na komunikačních tazích nadregionálního
významu:
21.1. I/11 – Jakubovice, Olšany nad Moravou, Bohutín, Sobotín;
21.2. I/43 – Štíty;
21.3. I/55 – průtah Přerov, MÚK Přerov – Předmostí;
21.4. I/60 – Lipová Lázně, Vápenná, Žulová, Vlčice, Javorník;
21.5. I/46 – Olomouc, Dolany, Bělkovice-Lašťany, Šternberk, Lipina, Horní Loděnice,
Moravský Beroun;
21.6. II/150 – Přerov, Želatovice – Křtomil, Horní Újezd, Dub nad M., Brodek u P., Prostějov,
Ohrozim, Vícov, Malé Hradisko, Protivanov;
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – právní stav po aktualizaci č.1
23
21.7. II/369 – Ruda na Moravě, Hanušovice, Ostružná;
21.8. II/449 – Uničov – Střelice.

Dostavbou a rekonstrukcí základní silniční sítě v příhraniční oblasti a vybraných severojižních
tahů sil. I/44, I/60 a II/369 zajistit zkvalitnění územních vazeb v oblasti českopolského
příhraničí

Hájit územní rezervu pro výstavbu kapacitní silnice od tahu R43 k hranicím Polské republiky
v úseku zasahujícím do území Olomouckého kraje a pro přeložku sil. II/449 na
území obce Červenka a Litovel

Na území obcí územně hájit koridory pro další navrhované přeložky. Jejich situování je
obsahem hlavního výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000

Návrhem dostavby komunikační sítě podporovat omezování emisí mobilních zdrojů
znečišťování ovzduší a při výstavbě komunikací respektovat splnění imisních limitů látek
znečišťujících ovzduší v jejich okolí

U navrhovaných dopravních koridorů řešit ochranu urbanizovaných území před nepříznivými
účinky dopravy, zejména hluku. Pro omezení nepříznivých vlivů dopravy navrhovat
vedení významných dopravních tahů mimo obytná území, navrhovat vhodné
funkční využití návazných ploch vč. situování překážek proti šíření těchto vlivů (protihlukové
clony, valy či pásy izolační zeleně). Podkladem pro návrh opatření na omezení
negativních vlivů dopravy budou zpracované hlukové mapy

Na území Olomouckého kraje respektovat železniční síť tvořenou tratěmi:
27.1. nadřazený kolejový systém, tvořený celostátní tratí č. 270 Česká Třebová –
Olomouc – Přerov – Bohumín a č. 330 Přerov – Břeclav, které jsou součástí II. a
III. tranzitního železničního koridoru a tratí č. 300 Přerov – Brno;
27.2. ostatní celostátní železniční tratě č. 271 Prostějov – Chornice, 273 Senice na
Hané – Červenka, 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc, 280 Hranice
na Moravě – Střelná, 290 Olomouc – Šumperk, 291 Zábřeh na Moravě – Šumperk,
292 Šumperk - Krnov, 301 Olomouc - Nezamyslice, 303 Kojetín – Valašské
Meziříčí, 310 Olomouc – Opava východ, 021 Týniště nad Orlicí - Štíty, u nichž je
možná modernizace s územními dopady;
27.3. územně akceptovat návaznou železniční síť regionálních tratí 025, 274, 293,
294, 295, 296, 297, 302, na níž se nepředpokládají územní nároky při úpravách tratí

Na stávající základní železniční síti sledovat postupné odstraňování kolizí železniční
dopravy s ostatními druhy doprav, především na koridorových tratích

Na území Olomouckého kraje územně hájit:
29.1. návrh na modernizaci tratě ČD č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové
tratě s dvoukolejným uspořádáním vč. elektrifikace;
29.2. návrh na elektrizaci tratí č. 275, 290, 291, 292, 303. Elektrizace je sledována i na
trati č. 293 Šumperk – Kouty n. D.;
29.3. návrh na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně modernizace uzlů Olomouc
a Přerov;
29.4. územní rezervu pro výstavbu vysokorychlostní tratě včetně kolejových spojek
VRT v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova;
29.5. návrh na modernizaci železniční tratě Nezamyslice - Olomouc v parametrech dvoukolejné tratě včetně elektrifikace

Respektovat v území tyto plochy nadmístního významu:
stávající veřejné mezinárodní letiště Olomouc a Vojenské neveřejné mezinárodní
letiště v Přerově, u kterého lze předpokládat zvýšené územní nároky na změny
v území související se zajištěním vyššího přepravního standardu, změnou zařazení
mezi letiště veřejná, případně s kombinovaným provozem a s tímto související
nezbytnost vytvoření odpovídajícího zázemí. Rozsah územních nároků bude
ověřen v podrobné dokumentaci a bude stabilizován v územních plánech příslušných
obcí

stávající veřejné vnitrostátní letiště Hranice n. M, Šumperk, Mikulovice

stávající neveřejné vnitrostátní letiště Prostějov, Stichovice, Bohuňovice

stávající neveřejné vrtulníkové letiště pro Leteckou záchrannou službu
v Šumperku a Olomouci

návrh na výstavbu letišť v lokalitách Bohuňovice a Lužice

Akceptovat územní rezervu pro výstavbu vodní cesty Dunaj – Odra – Labe včetně
přístavu v Přerově a jeho dopravního napojení

V návrhu dopravní infrastruktury respektovat základní síť cyklistických tras, která je
tvořena cyklistickými trasami I. třídy s mezinárodním významem a cyklistickými trasami II. třídy s neregionálním významem.

V ÚP obcí je nutno akceptovat vedení cyklistických tras základní sítě, které jsou ZÚR
OK definovány pouze textově níže uvedenými koridory:
33.1. cyklistické trasy I. třídy – č. 5 (tzv. Jantarová stezka) v koridoru Lipník nad Bečvou
- Přerov - Olomouc - Prostějov – Protivanov;
33.2. cyklistické trasy II. třídy – č. 54 úsek Mikulovice, CZ/PL – Písečná, č. 53 Písečná
– Jeseník – Hanušovice, č. 51 Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel –
Olomouc, č. 47 Olomouc, č. 52 Hanušovice – Králíky – Mladkov, č. 55 Úvalno –
Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice – Rejvíz – Jeseník.

Podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek v obcích i cyklostezek spojujících
obce v rámci celého kraje pro rekreační využití i pro každodenní dojížďku

Respektovat záměr na výstavbu sedačkové osobní lanovky Koutský Žleb – Červenohorské
sedlo a Filipovice – Červenohorské sedlo

Územně hájit návrh na vybudování terminálu kombinované dopravy Střední Morava
v Přerově s kontejnerovým překladištěm a logistickým centrem. V ÚP obcí řešit napojení
terminálu na přístaviště na vodní cestě, železniční nádraží v Přerově a nadřazenou silniční síť

V souladu s mezivládní dohodou respektovat a rozšířit provoz stávajících silničních a
železničních hraničních přechodů s Polskou republikou:
37.1. silniční hraniční přechod Bílý Potok – Paczkow pro mezinárodní dopravu do 12,5
tuny (regionální doprava bez omezení);
37.2. Mikulovice – Glucholazy pro mezinárodní dopravu do 3,5 tuny;
37.3. stávající turistický hraniční přechod Staré Město – Nowa Morawa pro motorovou
dopravu do 3,5 tuny;
37.4. umožnit realizaci železničního hraničního přechodu Mikulovice – Glucholazy i
pro osobní dopravu a Jindřichov – Glucholazy pro osobní a nákladní přepravu.

V ÚP obcí vyvářet územní podmínky pro zlepšení funkce hromadné dopravy v rámci
integrovaného dopravního systému (přestupní uzly, zastávky a. j.), a to v rámci kraje i
vazeb do sousedních krajů a do Polska. Návrhem dostavby a modernizace dopravní infrastruktury vytvářet podmínky pro propojení jednotlivých systémů veřejné osobní
dopravy

Koridor je plocha vymezená zásadami územního rozvoje pro umístění vedení dopravní
infrastruktury. V této ploše lze umístit dopravní stavbu v poloze, která nejlépe vyhovuje
místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci nebo zapracování
v územním plánu obce). Využití plochy koridoru nesmí znemožnit umístění dopravní
stavby. Vymezená osa koridoru nemusí být shodná s osou komunikace.

Koridorem vymezeným pro navrhované dopravní stavby se rozumí plocha, která je
vymezena svislými rovinami ve vzdálenostech uvedených dle odst. 43 od osy koridoru
zakreslené ve výkresu B.6. a B.8. na obě dvě strany. Koridor vymezuje možné směrové
odchylky osy trasy navrhované liniové stavby. Vymezení koridoru je nutno považovat
za maximalistické, tzn., že v koridoru musí být obsaženy i stavby nezbytné
k zajištění řádného užívání stavby (mosty, opěrné zdi, propustky, tunely, apod. pokud
nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba).

Směrové úpravy vlastní trasy v rámci koridoru a zmenšení stanovené šířky dle odst. 43
jsou ve správním území obce přípustné za těchto podmínek:
41.1. nebudou narušeny jiné prvky chráněné dle platných právních předpisů (související
s ochranou přírody, nerostného bohatství, hygieny prostředí, ochranou kulturních
a přírodních hodnot apod.);
41.2. nebudou negativně ovlivněny sousední obce;
41.3. nedojde ke zhoršení možnosti napojení území na měněnou liniovou stavbu;
41.4. nedojde k zásadnímu zhoršení ekonomických a normových parametrů (i požadavků na bezpečnost provozu) vlastní stavby.

Změnu průběhu koridoru a jeho případné zvětšení lze provést pouze na základě vydané
aktualizace ZÚR OK. Zmenšení stanovené šířky koridoru (chápe se zmenšení šířky
uvedené v odst. 43) se připouští v rámci zpracování územního plánu, nebo jeho změny.

Pro vymezení koridoru se stanovují jeho následující šířkové parametry uváděné od osy
na obě strany:
43.1. dálnice, rychlostní komunikace – 300 m, na území obce Křelov - Břuchotín je šířkový
parametr zvětšen na 500 m;
43.2. silnice 1. a 2. třídy – 200 m, na území obce Štíty je šířkový parametr zvětšen na
500 m;
43.3. lanová dráha – 100 m;
43.4. železnice – 100 m.

ZÚR OK připouští mimo návrhy graficky znázorněné ve výkresu B.6. i lokální úpravy
na stávající komunikační a železniční síti, sledující dosažení normových parametrů
platných v době výstavby, odstranění dopravně závadných úseků a snížení negativních
vlivů na plochy bydlení jednotlivých sídel za podmínky akceptace ustanovení
odst. 41. Podrobnější specifikace jednotlivých úprav bude obsahem ÚP obcí, do nichž
bude zapracována na základě podrobnějších dokumentací.

Šířková kategorie navrhovaných komunikací, požadavky na situování a řešení křižovatek
budou upřesněny podrobnějšími dokumentacemi a nejsou v těchto bodech vázány
na ZÚR OK.

Územní rezervu pro realizaci vodní cesty D-O-L a VRT včetně kolejových spojek tvoří
pás, jehož osu tvoří zákres v mapě, jeho šíře je 200 m (100 m od osy). Územní rezervu
pro prodloužení vzletové a přistávací dráhy Vojenského mezinárodního neveřejného letiště v Přerově (Vojenské letiště se smíšeným provozem mezinárodní neveřejné
Přerov) vymezuje pás šířky 400 m (200 m od osy koridoru územní rezervy).“ Osu koridoru
územní rezervy představuje linie graficky znázorněná ve výkresu B.6.

Územní rezerva pro vodní cestu D-O-L, VRT vč. kolejových spojek a prodloužení vzletové
a přistávací dráhy Vojenského mezinárodního neveřejného letiště Přerov vymezuje
plochy pro tyto stavby s předpokládanou realizací v dlouhodobém horizontu jako
území speciálních zájmů, jejichž využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil
nebo podstatně ztížil požadované budoucí využití.

Chránit plochy územních rezerv území chráněných pro akumulaci povrchových vod:
Spálov (Vojen. újezd Libavá Vojenský újezd Libavá)
Hanušovice (Hanušovice, Jindřichov, Malá Morava, Staré Město)
Hoštejn (Drozdov, Hoštejn, Jedlí, Štíty, Pardubický kraj)
Dlouhá Loučka (Dlouhá Loučka, MSK)
Úsobrno (Horní Štěpánov, JMK)
Otaslavice (Otaslavice, JMK)
Radkovy (Lipník n. B. Bezuchov, Dřevohostice, Soběchleby, Radkova Lhota, Žákovice)
Podlesný Mlýn (Potštát, Olšovec, Radíkov)
Šternberk (Lipina, Šternberk)

Dosavadní využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by
znemožnil nebo podstatně ztížil jejich budoucí využití. Kolize zájmů plynoucí
z překryvu záměrů budou vyřešeny v následujících podrobnějších územně plánovacích dokumentacích.

Z důvodů prokazatelně vyšší kvality vody jezer vzniklých po těžbě štěrkopísků
podporovat jejich využití pro vodohospodářské účely, jako např. vodárenské rezervoáry pro hromadné zásobování obyvatel.

Při řešení vodohospodářské problematiky v ÚPD kraje a obcí OK budou respektovány
Plán hlavních povodí schválený vládou ČR a Plány oblasti povodí Dyje,
Moravy a Odry schválené ZOK dne 11. 12. 2009.

Chránit plochy:
50.1. suchá nádrž Teplice;
50.2. Jeřmaň (Loštice), a tato je chráněna již jen v souvislosti s vazbou na Labskou
větev průplavního spojení D-O-L (bez konkrétního územního vymezení).

V území akceptovat a chránit stávající rozsah vodních zdrojů využívaných pro hromadné
zásobování pitnou vodou včetně jejich stanovených ochranných pásem.

Ruší se využití nádrže Harta na toku Velička na Potštátsku jako zdroje povrchové vody
původně uvažované pro zásobování pitnou vodou po napojení Potštátska na skupinový vodovod Hranice.

Návrh řešení ZÚR OK vymezuje nové koridory pouze pro vodovodní řady nadmístního
významu, a to zejména propojení těchto skupinových vodovodů:
54.1. propojení skupinového vodovodu Mohelnice se skupinovým vodovodem Litovel,
návrhem vodovodního řadu, přivádějícího vodu z rezervních vodních zdrojů Leština,
Zvole a Lukavice přes úpravnu vody Dubicko a Moravičany do Litovle;
54.2. propojení skupinových vodovodů Prostějov a Pomoraví, návrhem vodovodního řadu propojujícího vodojemy Stráž a Křelov, pro posílení skupinového vodovodu Prostějova, za podmínky splnění stanoviska MŽP k EIA;
54.3. připojení Plumlovska na Vodovod Pomoraví, za podmínky splnění stanoviska MŽP k EIA;
54.4. propojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou přes Blatec na skupinový vodovod Olomouc;
54.5. napojení Potštátska na skupinový vodovod Hranice;

Chránit územní rezervu pro vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany, přivádějící
pitnou vodu z oblasti Ramzovského nasunutí až do Litovle, včetně propojení
s Olomoucí, který je vyznačený v grafické části a bude upřesněn v územní studii.

Při aktualizacích zásad územního rozvoje a návrhu zásobování pitnou vodou
v územních plánech obcí vycházet z aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací
Olomouckého kraje a ze schválených Plánů oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry.

Zabývat se přednostně všemi zdroji znečištění v sídlech s více než 2000 ekvivalentními
obyvateli, a to především v sídlech nad 10 000 ekvivalentních obyvatel, kde kvalita
vypouštěných odpadních vod není v souladu s požadavky platných právních předpisů

Zvýšenou pozornost věnovat čištění odpadních vod v povodích s tzv. „lososovými vodami“

Při návrhu odvádění a čištění odpadních vod v územních plánech obcí vycházet
z aktuálního znění Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje a ze
schválených Plánů oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry. V sídlech s méně jak 10 000
ekvivalentními obyvateli upřednostňovat napojení těchto sídel na stávající větší ČOV
a budování společných ČOV pro více sídel, ve kterých lze zajistit větší účinnost čištění
a tím vyšší kvalitu vypouštěných odpadních vod

Respektovat koncepci zásobování elektrickou energii znázorněnou ve výkresu B. 5.
Koncepce zásobování elektrickou energii a plynem 1 : 200 000. Za koncepci se
v řešení považuje soubor ploch a koridorů, jejichž existence a funkceschopnost zásadním
způsobem ovlivňuje zásobování kraje elektrickou energií. Koncepci tvoří jak stávající, tak i navržené vedení přenosové soustavy a distribuční soustavy včetně zařízení
nezbytných pro zabezpečení funkceschopnosti liniových staveb.

zdroje elektrické energie:
61.1.1. stávající přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně;
61.1.2. méně významné zdroje elektrické energie vyrábějící elektřinu (např.
v teplárnách, průmyslových energetických zdrojích, kogeneračních jednotkách,
malých vodních elektrárnách, větrných a fotovoltaických elektrárnách);
61.1.3. nové významné zdroje elektrické energie se nenavrhují;

přenosovou soustavu 220 kV a 400 kV:
61.2.1. stávající vedení přenosové soustavy 220 kV a 400 kV a významný uzel
přenosové soustavy – transformační stanici 400/220/110 kV Prosenice;
61.2.2. nově navržené koridory pro vedení přenosové soustavy:
61.2.2.1. 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice (zdvojení stávajícího vedení
č. 403 ve stejné trase);
61.2.2.2. 400 kV Krasíkov – Horní Životice v upravené poloze koridoru kolem
obce Oskava;
61.2.2.3. územní rezervu pro koridor nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení
elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického
zdroje v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj);

distribuční soustavu 110 kV:
61.3.1. stávající vedení distribuční sítě 110 kV včetně rozvoden 110 kV;
61.3.2. koridory a plochy pro nově navržené vedení distribuční sítě 110 kV,
rozvodny 110 kV a nové transformační stanice 110/22 kV:
61.3.2.1. rozšíření rozvodny 110 kV Česká Ves o dvě pole;
61.3.2.2. transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.3. vedení 110 kV Krasíkov – Králíky (Dolní Lipka);
61.3.2.4. transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun;
61.3.2.5. vedení 110 kV Šternberk – Moravský Beroun;
61.3.2.6. vedení 110 kV Šternberk – Červenka;
61.3.2.7. vedení 110 kV Moravský Beroun – Břidličná;
61.3.2.8. transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.9. vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice;
61.3.2.10. transformační stanice 110/22 kV Rozstání včetně napájecího
vedení 110 kV Konice – Rozstání;
61.3.2.11. transformační stanice 110/22 kV Slavonín včetně napájecího vedení
110 kV;
61.3.2.12. transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.13. transformační stanice 110/22 kV Grygov ČD včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.14. rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV Červenka – Hodolany;
61.3.2.15. vedení 110 kV Ráječek – Břidličná;
61.3.2.16. rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV Hranice – Třebovice;
61.3.2.17. rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 – 4 pole;
61.3.2.18.nová transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně napájecího
vedení 110 kV

Na území Olomouckého kraje pro zabezpečení elektronických komunikací jednotlivých
operátorů respektovat:
63.1. stávající elektronické komunikační zařízení a liniové stavby komunikační infrastruktury
nadmístního významu;
63.2. stávající rádiové zařízení a rádiové směrové spoje;
63.3. stávající radiokomunikační objekty televizních a rozhlasových vysílačů a televizních převáděčů.

Při výstavbě objektů a anténních stožáru veřejných radiokomunikačních sítí, zejména
v horských oblastech a chráněných krajinných oblastech vyžadovat koordinaci všech
operátorů a povolovat pouze jednu stavbu společnou pro všechny operátory.

Na území Olomouckého kraje respektovat základní koncepci rozvoje zásobování území
plynem (plynárenství), kterou tvoří:
65.1. podzemní zásobník plynu v Lobodicích;
65.2. koridory přepravní soustavy, která sestává z potrubí VVTL plynovodu
DN700/PN63 Hrušky – Příbor s významem pro zabezpečení zásobování plynem
oblasti střední a severní Moravy a Slezska;
65.3. koridory páteřní distribuční soustavy, která sestává ze sítě dálkových a místních
VTL plynovodů a regulačních stanic zabezpečujících zásobování území kraje
zemním plynem.
Základní koncepce rozvoje plynárenství je dokladována ve výkresu B.5. Koncepce zásobování
elektrickou energii a plynem 1 : 200 000.

V návrhu koncepce rozvoje plynárenství akceptovat tyto návrhové prvky:
66.1. posílení přepravní soustavy;
66.1.1. zdvojení VVTL plynovodu v koridoru trasy plynovodu Hrušky – Příbor
v parametrech shodných se stávajícím plynovodem tj. DN700/PN63;
66.1.2. VVTL plynovod Horní Štěpánov – Mostkovice – Kojetín, záměr P10;
66.2. doplnění sítě koridorů distribuční soustavy:
66.2.1. VTL plynovod Konice – Březsko;
66.2.2. VTL plynovod Zvole – Zábřeh;
66.2.3. VTL plynovod Žulová – Javorník;
66.2.4. VTL plynovod Javorník – Bílá Voda

Koridor je plocha vymezená ZÚR OK pro umístění vedení technické infrastruktury.
V této ploše lze umístit liniové vedení technické infrastruktury v poloze, která nejlépe
vyhovuje místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci nebo zapracování
v územním plánu obce). Využití plochy koridoru nesmí znemožnit umístění liniové stavby. Vymezená osa koridoru nemusí být shodná s osou liniového vedení technické infrastruktury

Koridorem vymezeným ve výkresu B.6. pro liniová vedení technické infrastruktury se
rozumí:
68.1. plocha, která je vymezena svislými rovinami ve vzdálenosti 200m od osy koridoru
zakreslené ve výkresu B.6. na obě dvě strany (s výjimkou koridoru pro návrh
vodovodního řadu, přivádějícího vodu z rezervních vodních zdrojů Leština, Zvole
a Lukavice přes úpravnu vody Dubicko a Moravičany do Litovle EIA6, který je na
území CHKO Litovelské Pomoraví vymezen v šíři 800 m od osy vodovodního řadu.
Toto vymezení neplatí u vedení 400kV /V458/ Krasíkov - Horní Životice v katastrálním
území Nemrlov, kde vymezení koridoru na východní straně je dáno
hranicí Moravskoslezského kraje);
68.2. koridor vymezuje možné směrové odchylky osy trasy navrhované liniové stavby.
Vymezení koridoru považovat za maximalistické, tzn., že v koridoru musí být obsaženy
i stavby nezbytné k zajištění funkceschopnosti liniového vedení (mimo
zařízení transformačních stanic a rozvoden, např. čerpací stanice, shybky, apod.);

Směrové úpravy vlastní trasy vedení v rámci koridoru a zmenšení stanovené šířky dle
odstavce 68.1. jsou ve správním území obce přípustné za těchto podmínek:
69.1. změnou nebudou narušeny jiné prvky chráněné dle platných právních předpisů
(související s ochranou přírody, nerostného bohatství, hygieny prostředí, ochranou
kulturních a přírodních hodnot, apod.);
69.2. změnou nebudou negativně ovlivněny sousední obce;
69.3. změnou nedojde ke zhoršení možnosti napojení ostatní sítě na měněnou liniovou
stavbu;
69.4. nedojde k zásadnímu zhoršení ekonomických a normových parametrů stavby

Změnu průběhu koridoru a jeho případné zvětšení lze provést pouze na základě vydané
aktualizace ZÚR OK. Zmenšení stanovené šířky koridoru (chápe se zmenšení šířky
uvedené v odst. 68.1) se připouští v rámci zpracování územního plánu, nebo jeho změny

Pro zapracování nadregionálních biocenter (dále v textu NRBC) respektovat jejich
vymezení s přípustným upřesněním hranic v rozsahu max. 100 m.

Pro zapracování os nadregionálních biokoridorů do ÚP (a dalších dokumentů)
respektovat vymezenou trasu, charakter a stanovené podmínky:
71.2.1. pro vodní osy NRBK určuje minimální vymezení břehová čára;
71.2.2. pro nivní osy NRBK určuje minimální vymezení 40 m (na jednom či na
obou březích);
71.2.3. pro lesní osy NRBK určuje minimální vymezení 40 m, případné upřesnění podle cest, dělení lesa, parcel.

Pro ochrannou zónu NRBK, která tvoří 2 km široký pruh z každé strany vymezené
osy NRBK, je nutno respektovat nahuštění sítě lokálních prvků ÚSES (pokud
možno) stejného charakteru jako osa NRBK. V ochranné zóně nadregionálního
biokoridoru jsou všechny segmenty ÚSES nižší hierarchické úrovně (regionální a
lokální), významné krajinné prvky a ekosystémy se stupněm ekologické stability
tři a výše chápány jako součást nadregionálního biokoridoru

Pro zapracování regionálních biocenter (dále v textu RBC) do ÚP (a dalších dokumentů)
respektovat jejich charakter a funkci. Vymezení upřesnit podle charakteru
biotopu, cest, hranic lesa, parcel apod. s odchylkou posunu hranice max.
100 m (při zachování celkové rozlohy)

Při zapracování regionálních biokoridorů (RBK) do ÚP a dalších dokumentů je
nutné řešit konkrétní šířku individuálně, optimalizovat celé vymezení RBK podle
možností daného prostoru a potřeby ochrany přírody, minimální šířku volit pouze
ve výjimečných případech. Trasu upřesňovat podle cest, dělení lesa, podle parcel
a vodních toků. Minimální šířky jsou:
71.5.1. u lesního biokoridoru 40 m;
71.5.2. u mokřadního biokoridoru 40 m;
71.5.3. u lučního biokoridoru 50 m;
71.5.4. u biokoridoru charakteru stepních nad 20 m;

V místech křížení biokoridorů s komunikacemi respektovat následující zásady
podle charakteru prvků:
71.6.1. vodní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění;
71.6.2. nivní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění;
71.6.3. lesní biokoridory – posuzovat individuálně, možné přerušení – viz odst. 71.12.;

Při vymezování prvků ÚSES respektovat stanovené DP, CHLÚ, výhradní a významná
ložiska nevyhrazeného nerostu do doby jejich využití (např. dočasným
stanovením prvku ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením
podmínek rekultivace), čímž se vzájemně nevylučuje ani vymezení biocenter
a biokoridorů v rámci dobývacích prostorů a ložisek se schváleným
územním rozhodnutím, CHLÚ, ploch evidovaných ložisek nevyhrazeného nerostu.
Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění
vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro
těžbu při kvalifikovaném zpracování Plánu otvírky a přípravy dobývání, Plánu
využívání a Plánu rekultivace území po ukončení těžby. Případy posuzovat individuálně
vždy tak, aby nebyl narušen princip udržitelného rozvoje území a přitom
nepovažovat ochranu přírody a krajiny za nadřazenou všem ostatním zákonům.
Při řešení překryvů ochrany nerostných surovin s prvky ÚSES zohlednit tyto
podmínky:
71.7.1. akceptovat charakter prvku ÚSES a podporovat jeho funkce cílového
stavu, a to jak při samotné těžbě (etapizace těžby s částečnou funkčností
ÚSES), tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného
území ve prospěch ÚSES;
71.7.2. stávající ÚSES nacházející se na ložiskách nerostných surovin bude
ponechán s tím, že v případě budoucího využití ložiska budou plánované
rekultivační a sanační práce přizpůsobeny a řešeny ve vzájemné
symbióze s ÚSES;
71.7.3. nové návrhy ÚSES pokrývající ložiska, CHLÚ, DP, popř. do zjištěných a
předpokládaných ložisek nerostných surovin zasahující, budou v rámci zpracování podrobné dokumentace a ÚP upřesněny tak, aby nezasahovaly
do bloků zásob, popř. aby byly vymezovány podél hranice DP a
nebo CHLÚ;
71.7.4. při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální
úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat
řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek
nerostných surovin;

Zasahování biocenter a biokoridorů do retenčního prostoru suchých nádrží se
připouští za předpokladu individuálního posouzení a respektování charakteru a
cílového stavu prvků ÚSES i jeho vazeb a postavení vůči okolním prvkům.

Plochy vymezené pro biocentra a biokoridory v případě, že jejich současný stav
odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat
jeho urychlenou realizaci. Realizaci cílového stavu vymezených prvků ÚSES je
nutné zajistit i v lesních porostech, a to prostřednictvím lesních hospodářských plánů.

Ani přechodně nelze do nefunkčních nebo částečně funkčních prvků umísťovat
funkce, které by znemožnily jejich pozdější realizaci či zabránily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu.

Všechny zásahy do vymezených ploch prvků ÚSES lze provádět pouze na základě
ekologického vyhodnocení (hodnocení z hlediska stabilizační funkce skladebného
prvku ÚSES či hodnocení vlivu záměru na rostliny a živočichy – biologické
hodnocení, případně i jiné ekolog. hodnocení) po projednání s příslušným
orgánem ochrany přírody. Přípustné je umisťování informačních tabulí a křížení
s cyklostezkami a inženýrskými sítěmi v případě, že tyto lineární prvky pouze křižují
(přetínají), plošný pak protínají v užším směru, nikoliv že prvkem ÚSES podélně
procházejí. Při křížení biokoridorů především s vyššími třídami komunikací
upřednostňovat přemostění, převedení nad úrovní terénu. MVE na regionálních i
nadregionálních koridorech ÚSES budou řešeny jako výjimečně přípustné.

Celkové přerušení regionálních biokoridorů, jejich charakteru a funkce není přípustné.
Pro částečné a přípustné přerušení RBK se stanovují tyto zásady:
71.12.1. vodní biokoridory – nelze přerušit;
71.12.2. mokřadní biokoridory – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou
půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m;
71.12.3. luční nivní biokoridory v 1. až 4. vegetačním stupni – přerušení stavební
plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami
max. 200 m;
71.12.4. luční biokoridory v 5. až 9. vegetačním stupni – přerušení stavební plochou
max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max.
200 m;
71.12.5. stepní biokoridory – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou
max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m;
71.12.6. lesní biokoridory – přerušení bezlesím max. 150 m;

Při využití území a jeho změnách respektovat vymezení, charakter a funkci jednotlivých
skladebných prvků ÚSES:
72.1. nadregionální biocentra;
72.2. nadregionální biokoridory (osy);
72.3. regionální biocentra;
72.4. regionální biokoridory;
tak, jak jsou graficky znázorněné ve výkresu B. 7. Územní systém ekologické stability
nadmístního významu 1 : 100 000. Skladebné prvky ÚSES jsou ve svém průběhu závazné pouze v rozsahu řešeného území (území Olomouckého kraje). Přesahy do území
sousedních krajů budou koordinovány a upřesňovány s příslušnými kraji.

Pro rekreaci a cestovní ruch se v územích s vysokým potenciálem rekreačního využití
vymezují rekreační krajinné celky (dále RKC). Území RKC jsou vhodná pro pobytovou
rekreaci, v nichž je preferován rozvoj infrastruktury cestovního ruchu před výrobou a
ochrana krajinných a přírodních hodnot. Na území RKC se významně koncentrují rekreační
aktivity nejrůznějších forem a z hlediska ubytovacích kapacit převážně kapacity
hromadné rekreace. Z pohledu kraje jsou uplatňovány aktivity vyznačené ve výkrese č. B. 6 a D.3 ZÚR OK.

vymezují se rekreační krajinné celky v oblasti Jeseníků:
73.1.1. RKC Zlaté Hory, vymezený na území města Zlaté Hory (k. ú. Dolní
Údolí, Horní Údolí, Ondřejovice v Jeseníkách, Rejvíz, Zlaté Hory
v Jeseníkách);
73.1.2. RKC Jeseník – Lipová, vymezený na území města Jeseník (k. ú. Jeseník,
Seč u Jeseníka a Bukovice u Jeseníka) a obce Lipová – Lázně (k.
ú. Horní Lipová, Dolní Lipová);
73.1.3. RKC Bělá pod Pradědem, vymezený na území obce Bělá pod Pradědem
(k. ú. Adolfovice, Domašov u Jeseníku);
73.1.4. RKC Ramzová, vymezený na území obce Ostružná (k. ú. Ostružná,
k. ú. Ramzová, k. ú. Petříkov u Branné) a obce Branná (k. ú. Branná u
Šumperku);
73.1.5. RKC Loučná nad Desnou, vymezený na území obce Loučná nad Desnou
(k. ú. Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Rejhotice) a obce
Velké Losiny (k. ú. Bukovice u Velkých Losin, Maršíkov, Velké Losiny,
Žárová);
73.1.6. RKC Sobotín, vymezený na území obce Sobotín (k. ú. Klepáčov, Rudoltice
u Sobotína, Sobotín) a obce Vernířovice (k. ú. Vernířovice
u Sobotína);
73.1.7. RKC Staré Město, vymezený na území města Staré Město (k. ú. Kunčice
pod Králickým Sněžníkem, Nová Seninka, Staré Město pod Králickým
Sněžníkem, Stříbrnice, Malé Vrbno, Velké Vrbno, Hynčice pod Sušinou)
a obce Malá Morava (k. ú. Křivá Voda, Malá Morava, Podlesí,
Sklené u Malé Moravy, Vlaské, Vojtíšov, Vysoká u Malé Moravy, Vysoký
Potok, Zlatý Potok);
73.1.8. RKC Rychlebské hory, vymezený na území města Javorník (k. ú. Javorník
– město, Javorník – ves, Zálesí u Javorníka, Travná u Javorníka,
Hundorf, Horní Hoštice, Bílý Potok), obce Uhelná (k. ú. Nové Vilémovice,
Úhelná, Velký Fořt), obce Skorošice (k. ú. Horní Skorošice, Dolní
Skorošice, Petrovice u Skorošovic) a obce Vápenná (k. ú. Vápenná);
obce Bílá Voda (k. ú. Bílá Voda u Javorníku, Kamenička u Bílé Vody),
Bernartice (k. ú. Bernartice u Javorníku, Horní Heřmanice u Bernartic,
Buková u Bernartic), Černá Voda (k. ú. Černá Voda, Rokliny), Kobylá
nad Vidnavkou (k. ú. Kobylá), Velká Kraš (k. ú. Velká Kraš, Malá Kraš,
Hukovice u Velké Kraše, Fojtova Kraš), Vidnava (k. ú. Vidnava), Vlčice
(k. ú. Vlčice u Javorníku, Vojtovice, Dolní Les), Žulová (k. ú. Žulová);

ve vymezených RKC se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území
způsobené nekoordinovaným nárůstem nejrůznějších rekreačních aktivit,
zejména individuální rekreace, který narušuje vyvážené vztahy mezi ochranou
životního prostředí, zabezpečením hospodářského rozvoje a soudržností společenství
obyvatel v území. Řešení střetů mezi jednotlivými zájmy vedoucími
k ochraně pouze dílčích částí udržitelného rozvoje vyžaduje úzkou koordinační
činnost v území, která svým významem přesahuje území obcí obsažených
ve vymezených RKC.

Ve vymezených RKC bude přírůstek kapacit individuální rekreace realizován
pouze výjimečně, preferovat zejména přeměnu původních venkovských
objektů na rekreační chalupy;

Vzhledem k tomu, že řada území vyčleněná pro různé formy rekreace
vykazuje znaky nedostatečné vybavenosti v oblasti veřejné infrastruktury,
koncentrovat tyto aktivity do pólů rozvoje cestovního ruchu. Za póly
rozvoje cestovního ruchu pro specifickou oblast Jeseníky považovat
města Jeseník, Javorník, Zlaté Hory a Staré Město;

V pólech rozvoje cestovního ruchu upřednostnit při změnách v území
rozvoj veřejné infrastruktury. Při zabezpečení nároků ubytovaných a
pasantních návštěvníků klást důraz na odpovídající rozvoj dalších standardních
a specifických zařízení občanské vybavenosti a služeb, a to
především v oblasti stravování, maloobchodu, služeb, sportovně technické
vybavenosti a kultury, které by zásadním způsobem povýšily kvalitu
rekreačního procesu a atraktivitu území a rozmanitostí nabídky rekreačních
činností a služeb přispěly k racionálnějšímu využití území, a
to i mimo hlavní turistickou sezónu

Vytvářet podmínky pro rozvoj zejména různých forem cestovního ruchu
s důrazem na měkkou turistiku (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací
turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat
propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými
cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky
(např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) při zachování vyváženého stavu mezi
rozsahem těchto aktivit a ekologickým pilířem udržitelného rozvoje

na ostatním území Olomouckého kraje mimo oblast Jeseníků s dosud nižší koncentrací
ubytovacích kapacit a méně rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu
se navrhují tyto RKC:
73.3.1. RKC Plumlovsko, zahrnující správní území města Plumlov, správní
území obcí Krumsín, Mostkovice, Ohrozim, Seloutky a západní část
správního území města Prostějova (část k. ú. Krasice, Čechovice a
Domamyslice);
73.3.2. RKC Konicko, zahrnující správní území obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u
Konice, Budětsko, Buková, Čechy pod Kosířem, Hluchov, Konice, Kostelec
na Hané, Laškov, Lipová, Malé Hradisko, Náměšť na Hané,
Ochoz, Olbramice, Pěnčín, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Stařechovice,
Stínava, Stražisko, Suchdol, Zdětín;
73.3.3. RKC Bouzovsko, zahrnující správní území obcí Bílá Lhota, Bohuslavice,
Bouzov, Březsko, Dzbel, Hačky, Haňovice, Hvozd, Jesenec, Kladky,
Litovel, Loučka, Ludmírov, Luká, Měrotín, Mladeč, Pavlov, Polomí, Rakůvka,
Slavětín, Vilémov;
73.3.4. RKC Olomoucko – východ, zahrnující správní území obcí Bělkovice-
Lašťany, Bukovany, Dolany, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Hlubočky, Hraničné Petrovice, Jívová, Svatý Kopeček (Olomouc),
Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice;
73.3.5. RKC Olomoucko – jih, zahrnující správní území města Olomouc (jižní
část – k. ú. Holice, k. ú. Nemilany, k. ú. Nové Sady, k. ú. Slavonín) a
správní území obcí Grygov, Krčmaň, Majetín, Dub nad Moravou, Charváty,
Blatec, Kožušany – Tážaly, Velký Týnec;
73.3.6. RKC Sovinecko, zahrnující správní území obcí Dlouhá Loučka, Huzová,
Mutkov, Oskava, Paseka, Šumvald;
73.3.7. RKC Šternbersko, zahrnující správní území obcí Hlásnice, Horní Loděnice,
Lipina, Řídeč a města Šternberk;
73.3.8. RKC Zábřeh – západ, zahrnující správní území obcí Bušín, Drozdov,
Horní Studénky, Hoštejn, Jedlí, Kosov, Nemile, Olšany, Postřelmůvek,
Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov;
73.3.9. RKC Kojetín – Tovačov, zahrnující správní území obcí Kojetín, Lobodice,
Tovačov, Troubky, Uhřičice, Věrovany;
73.3.10. RKC Teplicko, zahrnující část území města Hranice (m. č. Město a m.
č. Valšovice) a správní území obcí Paršovice, Teplice nad Bečvou, Týn
nad Bečvou;
73.3.11. Vymezení rekreačních krajinných celků na území Olomouckého kraje
bylo prověřeno v územních studiích:
73.3.11.1.Územní studie území se zvýšeným rekreačním potenciálem
pro rekreaci a cestovní ruch Plumlovsko (Urbanistické středisko
Brno, spol. s r.o., prosinec 2008);
73.3.11.2.Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a
cestovní ruch RC 5 Olomoucko – jih (Ing. arch. Přemysl Ženčák,
prosinec 2008);
73.3.11.3.Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a
cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje,
(Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, 2010);
a je graficky znázorněno ve výkresu B.6.
73.3.12. území v těchto vymezených RKC bude řešeno a využíváno v souladu
s pokyny v uvedených v těchto územních studiích, které jsou vloženy
do evidence územně plánovací činnosti - RKC 1 dne 23. 11. 2009, RKC
5 dne 18. 6. 2009 a RKC 2-12 dne 5. 8. 2010.

Při řešení změn využití území, při upřesňování tras liniových staveb v rámci vymezených
koridorů vždy hledat řešení, která vyloučí, popř. budou minimalizovat
vlivy na vyhlášená velkoplošná a maloplošná chráněná území, evropsky významné
lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, přírodní parky, registrované
významné krajinné prvky a přechodně chráněné plochy. Optimální řešení
ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace. Stavby budou v souladu
s platnými právními předpisy posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA).

Na území chráněných krajinných oblastí upřesňují možnosti provádění změn v území plány péče CHKO a zónace CHKO.

Pro maloplošná zvláště chráněná území stanovuje ochranné podmínky zákon a
příslušný předpis, jimiž se maloplošné zvláště chráněné území vyhlašuje (zřizuje).
Návrhy opatření na zachování nebo zlepšení předmětu ochrany ve zvláště
chráněném území jsou obsahem plánu péče pro dané území, který schvaluje
příslušný orgán přírody.

Podporovat a realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální
i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz klást na posilování retenční
schopnosti krajiny, zvyšování druhové diverzity a ekolgické stability, protierozní
ochranu a migrační průchodnost pro živočichy.

Při využití území respektovat vymezení nadregionálních a regionálních prvků
územního systému ekologické stability krajiny. Respektovat zásady ochrany jednotlivých
prvků ÚSES stanovené v bodě A.4.

zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních
hodnot respektovat vymezená cenná území jako oblasti s přírodně krajinářskými
úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (kulturní
krajinné oblasti.), stanovené v kapitole 5.3. v odstavci 77.

Při využívání území nepřipustit umísťování staveb a zařízení obnovitelných zdrojů
energie (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny,
MVE), v chráněných částech přírody, zejména v CHKO, MZCHÚ, přírodních parcích,
oblastech NATURA 2000 a nadregionálních a regionálních skladebných
prvcích ÚSES, oblastech s ochranou krajinného rázu – přírodních parcích a kulturních
krajin oblastí (KKO) vymezených v odstavci 77 kapitoly 5.3. a na půdách
I. a II. tř. ochrany. Na RBK nebo NRBK je přípustné řešit umístění malé vodní
elektrárny za podmínky zachování, resp. zlepšení průchodnosti toku pro vodní
organismy (vybudováním rybího přechodu, revitalizací odstavných ramen apod.)
- tam kde jsou stávající jezy nebo stupně).
Pro situování větrných elektráren v krajině jsou závazné regulativy Územní studie
na umísťování větrných elektráren na území Olomouckého kraje, registrované
dne 23. 2. 2009 v evidenci územně plánovací činnosti.
V chráněných částech přírody a na půdách zvláštní ochrany uvedených v tomto
odstavci, s výjimkou maloplošných zvláště chráněných území a nadregionálních
a regionálních skladebných prvků ÚSES, lze vymezit plochu pro umístění fotovoltaických
elektráren jen za výslovného souhlasu příslušného dotčeného orgánu,
kterému přísluší ochrana chráněné části krajiny a ochrana ZPF; v lokalitách
soustavy NATURA 2000 jen, je-li vyloučen negativní vliv záměru na danou
lokalitu, a to pouze jako specifickou plochu dle platných právních předpisů výhradně
pro účel fotovoltaické elektrárny (musí být zajištěno zvláštními podmínkami).

Umisťování výškových staveb jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě,
základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení související
s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny,
lze v chráněných částech přírody pouze po důkladném posouzení – na úrovni
územního řízení - příslušných orgánů ochrany přírody. Požadovat využití stávajících
i navrhovaných stožárů pro tzv. sdílení operátory.

Nepřipustit návrh nových ploch pro výstavbu zařízení pro odstraňování nebezpečných
odpadů v CHKO, CHOPAV a v území tzv. Ramzovského nasunutí.

V co největší míře upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití
území (nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině) optimálním využíváním
zejména stávajících areálů a zastavěných ploch.

Jednotlivá ložiska jsou seskupena dle předpokládaných vlivů těžby do tří skupin
objektů. Každá z těchto skupin má stanovené zásady, které definují možnosti
využití jednotlivých objektů:
75.1.1. objekt lze využít částečně nebo podmínečně (za předpokladu splnění
vybraných technických a environmentálních podmínek) - zásada č. 1;
75.1.1.1. podmínkami se chápe - zásady využití objektu lze stanovit až na
základě územní studie, jejímž cílem bude:
a) upřesnění reálného rozsahu využití objektu při akceptaci zákonných
složek ochrany životního prostředí a ochrany kulturních
a přírodních hodnot v území;
b) ověření limitů únosnosti území dotčeného využitím objektu
(skupiny objektů);
75.1.2. objekt lze využít v plném rozsahu (objekt je s vyřešenými střety zájmů,
popř. bez střetů zájmů, popř. s řešitelnými střety) - zásada č. 2;
75.1.3. objekt nelze využít komplexně (je zásadně dotčen limity ochrany přírody
a dílčích složek na ŽP, v současné době převažují zákonem chráněné
zájmy o dílčích složkách ŽP nad zájmem využití ložiska) - zásada č. 3;
75.1.4. Platnost zásad uvedených v odstavcích 75.1.1. - 3. se stanovuje pro
území mimo vymezené oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované
(očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6;
75.1.5. Při ochraně a využití nerostných surovin v oblastech s vysokou koncentrací
prováděné a připravované těžby nerostných surovin ST1-ST6 je
třeba respektovat zákony a další právní normy, jakož i „Územní studii
využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané)
těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území
Olomouckého kraje“ registrovanou v evidenci územně plánovací činnosti
11. 12. 2009 (zvláště kapit. 5 regulace využití území a příloha č. 1
– schéma vymezení nevhodného, podmíněně vhodného a ostatního
území ve specifických oblastech ST1 – ST6);

Zásady využití jednotlivých objektů jsou graficky znázorněny ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000;

Podrobné zdůvodnění je obsaženo v odůvodnění.

Respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkově
chráněných území (památkové rezervace, památkové zóny, památková ochranná
pásma, území s archeologickými nálezy);

K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot
se vymezují tato cenná kulturně historicky významná území jako oblasti s přírodně
krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem
(dále v textu kulturní krajinné oblasti):
77.1. kulturní krajinná oblast Moravská brána (okres Přerov), která je vymezena
v rámci správních území obcí Dolní Újezd, Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Jezernice,
Milenov, Klokočí, Hrabůvka, Hranice, Černotín, Ústí, Teplice nad Bečvou, Černotín, Paršovice, Týn nad Bečvou, Lhota, Hlinsko, části Libavé (ozn.
KKO1);
kulturní krajinná oblast Čechy pod Kosířem (okres Olomouc) - Mánesův kraj, která
je vymezena na území správních území sídel Čechy pod Kosířem, Stařechovice,
Slatinky, Drahanovice, Čelechovice na Hané (ozn. KKO2);
77.3. kulturní krajinná oblast Nové Zámky (okres Olomouc), která je vymezena v rámci
správních území obcí Bílá Lhota, Mladeč, Červenka (ozn. KKO3);
77.4. kulturní krajinná oblast Žádlovicko (okres Šumperk), která je vymezena v rámci
správních území obcí Loštice, Líšnice, Pavlov (ozn. KKO4);
77.5. kulturní krajinná oblast Jesenická kotlina (okres Jeseník), která je vymezena
v rámci správních území obcí Jeseník, Česká Ves, Mikulovice, Bělá pod Pradědem,
Lipová – Lázně (KKO 5);
77.6. kulturní krajinná oblast Hanušovická vrchovina (okres Šumperk), která je vymezena
v rámci správních území obcí Staré Město, Šléglov, Vikantice, Jindřichov,
Hanušovice, Malá Morava (KKO6);
77.7. kulturní krajinná oblast Březná (okres Šumperk), která je vymezena v rámci
správních území obcí Hoštejn, Hynčina, Zábřeh, Nemile, Kosov, Drozdov, Svébohov,
Rovensko, Postřelmůvek, Vyšehoří, Zborov, Jedlí, Olšany, Horní Studénky,
Štíty, Bušín, Písařov, Bohutín, Chromeč (KKO7);
77.8. kulturní krajinná oblast Svatý Kopeček (okres Olomouc), která je vymezena na
části správního území města Olomouce a obcí Tovéř, Samotíšky, Dolany, Hlubočky
(KKO8);
Vymezení oblastí je provedeno ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu
1 : 100 000.

Ve výše vyjmenovaných krajinných oblastech jako cenných částech území lze provádět
změny v území při respektování těchto zásad:
78.1. je nepřípustné provádět výrazné změny druhu pozemku (vyšší procento zornění,
velkoplošné kácení porostů, změny v rozsahu vodních ploch a vodních toků,
v jejichž důsledku dojde ke snížení hodnoty krajinného rázu, resp. změně prostorové
kulisy);
78.2. respektovat prostorové uspořádání krajiny a sídel, zachovat stávající panoramatické
pohledy, respektovat charakter a měřítko zástavby; nesmí být zásadním
způsobem narušen historický půdorys sídel (prováděním velkoplošných přestaveb
a demolic);
78.3. je nepřípustné umísťovat stavby a zařízení obnovitelných zdrojů energie uplatňujících
se v krajině (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové
elektrárny), výškové stavby jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové
stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení související
s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny;
78.4. umísťování nadzemních staveb elektroenergetiky, staveb vodní energetiky, teplárenství,
plynárenství je podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody a orgánu
památkové péče v souladu s legislativou platnou ke dni vydání rozhodnutí;
78.5. umísťování významných dopravních staveb je přípustné za předpokladu zachování
krajinotvorné památkové hodnoty území, tj. za předpokladu akceptace
uplatnění kulturních památek v krajině, zachování otevřených pohledů a průhledů,
respektování dochovaných dominant a prostředí kulturních památek a při minimalizaci
zásahů do krajinného rázu. Podmínkou je provedení následných opatření
eliminujících negativní dopad dopravní stavby a napomáhajících jejímu
vhodnému zapojení do krajiny (kompenzace);

Zásady uvedené v odst. 78 a vlastní vymezení oblasti upřesnit územními studiemi a
v jednotlivých ÚP. Do doby prověření zásad územními studiemi a provedení aktualizace
ZÚR, je nutné při rozhodování o změnách v území respektovat zásady stanovené v odst. 78.

A Haná

B Konické údolí

C Mohelnická brázda

D Šumperské údolí

E Hanušovické údolí

F Kladská kotlina

G Jesenické údolí

H Javornické úpatí = Nisské Slezsko (na severu Sudetské předhoří)

I Moravská Brána

J skupina Valašské Podbeskydí

K skupina Drahanských vrchů

L skupina Třebovských kuest

M skupina Jesenického masivu

N skupina Jesenicko-Oderských vrchů

v krajinných celcích A., C. a I. udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny
s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny),
v nivách podporovat především typ lesozemědělské a lesní krajiny a navíc
dbát na omezení výstavby pouze na jejich břehy. Osídlení včetně urbanizace
rozvíjet především na březích niv (řetězové urbanizační koridory);

v krajinném celku H. udržet typické sídelní struktury dlouhých spádnicových řetězových
vsí v rovinách a úbočích, obklopených otevřenou zemědělskou krajinou
(lesozemědělský a zemědělský typ krajiny) s dominantní zemědělskou funkcí,
v úpatí výrazně přecházejících v krajinu lesozemědělskou. Rozvíjet fenomén
menších krajinných singularit (vytěžené a často zatopené lomy a doly, úzké potoční nivy apod.);

v krajinných celcích B., F., K., L. a N. udržovat lesopolní krajiny (lesozemědělský
typ) s mozaikovitou strukturou ploch, osídlení rozvíjet především v mělkých údolích
či jejich zakončeních, v typické návesní formě. V mělkých údolích přednostně
podporovat vznik malých vodních nádrží. Typické akcenty zaříznutých údolí
chránit před rozšiřováním sídel a vyhýbat se jim s kapacitní dopravní infrastrukturou;

v krajinném celku J. (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny) směrem do kopců
se připouští rozvíjet rozvolněnou (nikoliv však rozptýlenou) sídelní strukturu a
podporovat lesozemědělský, spádnicový typ krajinné struktury s výraznějším zastoupením pastevectví;

v krajinných celcích D., E. a G., tvořených hlubokými podhorskými údolími
s lesopolní až lesní krajinou, podporovat rozvoj zástavby v úpatních polohách
dna údolí (nikoliv úzkých a povodňově nebezpečných niv), zástavba může vystupovat i do mírnějších úbočí (nikdy však ne do horní třetiny svahu).
Z prvovýroby podporovat zejména živočišnou výrobu;

v krajinném celku M. - horské, až vysokohorské, převážně lesní krajiny přibližovat
co nejvíce ke krajinám přírodním, s marginálním podílem zemědělství (pastevectví)
a s rozvojem rekreačních funkcí, směřovaných ovšem do úpatních a
úbočních poloh, mimo hřebeny hor. Problém rekreačních středisek a jejich zařízení
řešit koordinovaně tak, aby počet center byl co nejmenší a zbytek území byl
využíván pro měkké formy rekreace. Větší rozvoj trvalého osídlení není žádoucí.

čelní svahy Oderských vrchů, Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor a Maleníku;

převýšené vnější svahy Hrubého Jeseníku.

břehům (jejich okrajům) širokých niv Moravy, Bečvy, Hané, Romže, Blaty, Oskavy
a Kladské Nisy, které vždy byly a jsou rozhodujícími osami rozvoje osídlení
v nížinách a řetěz obcí na těchto liniích jevil a jeví jasné tendence spojování do
řetězců. Rozvojový fenomén sídel, oddělující nivu řek (která by nikdy neměla být
zastavována) na jedné straně, od okolní ploché zemědělské krajiny na straně
druhé, by měl být obecně dodržován;

vodním tokům Morava, Romže, Třebůvka, Moravská Sázava, Březná, Branná,
Desná, Oskava, Oslava, Pasecký potok, Sitka, Trusovický potok, Bystřice, Ludina,
Odra, Vidnávka, Bělá a Rusava v údolích, které vždy byly osami přírodními a
zásadním způsobem ovlivňovaly orientaci krajinných struktur v okolí (členění pozemků
i jejich bloků kolmo na tok). „Žebříčkové“ uspořádáni ploch a objektů okolo
nich by proto mělo být obecně preferováno. Specifický přístup vyžadují vodní
toky v úzkých, zaříznutých údolích, kde se osídlení (až na samoty mlýnů) nikdy
nevyskytovalo a jeho rozvoj je i dnes přírodně limitován. Podporovat využití
zejména v oblasti turistické, bez stavebního rozšiřování.

dominantním, převýšeným vrchům Velký Kosíř, Svatý Kopeček, Boží Hora u Žulové,
Hostýn, Kelčský Javorník, Orlík, Praděd, Keprník, Šerák, Smrk, Králický
Sněžník, Uhlířský vrch a Velký Roudný, které jsou jako krajinné dominanty klíčovými
znaky převážné většiny krajin v Olomouckém kraji. Usilovat o uchování jejich struktury v dálkových pohledech

antropogenním krajinným útvarům Vitošovský kamenolom a Tovačovská těžební jezera.

Doprava:
D1 - R35 Mohelnice – hranice OLK, výstavba nového tahu (Maletín, Krchleby na Moravě, Mohelnice)
D2 - I/11 Bukovice u Písařova, Olšany nad Rudou, přeložka (Písařov, Jakubovice u Šumperka, Bušín, Olšany nad Rudou)
D3 - I/35 Podolí, přeložka (Mohelnice)
D4 - I/44 Mohelnice – Rájec, výstavba nového tahu (Mohelnice, Lukavice na Moravě, Zvole u Zábřehu, Rájec u Zábřehu)
D5 - I/44 Loučná nad Desnou, lokalita Kouty nad Desnou, výstavba nového tahu (Loučná nad Desnou)
D6 - I/44 Bělá pod Pradědem – Jeseník, výstavba nového tahu včetně tunelu v Jeseníku a napojení II/450 (Bělá p. P., Jeseník)
D7 - I/44 Česká Ves - Hradec - Nová Ves, výstavba nového tahu (Česká Ves, Písečná, Hradec - Nová Ves)
D9 - II/315 Úsov, přeložka (Úsov)
D10 - II/446 Libina, přeložka (Libina)
D11 - II/446, II/370 D. Libina, rekonstrukce křižovatky, přeložka (Libina)
D12 - I/43 Štíty, přeložka (Štíty)
D13 - II/457 Ondřejovice - Zlaté Hory, přeložka (Zlaté Hory)
D14 - R35 homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek (Mohelnice, Moravičany, Palonín, Bílá Lhota, Mladeč, Litovel, Náklo, Příkazy, Skrbeň, Křelov - Břuchotín)
D15 - I/44 Šumperk, napojení na stávající sil. I/44 (Dolní Studénky, Šumperk)
D16 - II/449 Loučany - Senice na H., obchvat (Loučany, Náměšť n. H., Senička, Senice na Hané)
D17 - II/150 Přerov, jihozápadní obchvat, přeložka (Přerov)
D18 - II/150 Křtomil, přeložka (Křtomil)
D19 - II/367 Kojetín, přeložka (Kojetín)
D20 - R35 Křelov (Křelov, Olomouc)
D21 - II/435 Oplocany, přeložka (Oplocany, Polkovice)
D22 - II/434 Tovačov, přeložka (Tovačov)
D23 - II/367 Bedihošť, přeložka (Čechovice, Bedihošť)
D24 - II/434 Kralice n. H. - Hrubčice, přeložka (Hrubčice, Kralice n. H.)
D25 - II/434 Přerov, přeložka, homogenizace (Přerov, Troubky)
D26 - II/436 Přerov, přeložka, napojení terminálu (Přerov)
D27 - II/448 Olomouc, severní spoj, přeložka (Olomouc)
D28 - I/46 Horní Loděnice, obchvat (Horní Loděnice)
D29 - II/438 Opatovice, přeložka, rekonstrukce (Opatovice)
D30 - II/438 Býškovice, přeložka, rekonstrukce (Býškovice)
D31 - Prostějov severo-západní obchvat (Prostějov)
D32 - II/448 Konice, přeložka (Konice)
D33 - II/449 Smržice, přeložka (Smržice, Čelechovice na H.)
D34 - II/449 Slatinky - Slatinice, přeložka (Slatinky, Slatinice)
D35 - II/435 Charváty - Kožušany, přeložka (Charváty, Kožušany)
D36 - II/448 Drahanovice, přeložka (Drahanovice)
D37 - I/46 Olomouc, východní tangenta – Šternberk, přeložka (Olomouc, Bystrovany )
D38 - I/46 Lipina, přeložka (Lipina)
D39 - II/449 Uničov - Střelice, přeložka (Uničov )
D41 - II/434 Přerov (Přerov)
D42 - II/444 Újezd, přeložka (Újezd)
D43 - II/444 Uničov, Brníčko, přeložka (Uničov)
D44 - II/446 II/447, Pňovice, přeložky (Pňovice, Strukov)
D45 - II/366 Kostelec na Hané, přeložka (Kostelec na Hané)
D46 - I/11 Sobotín, přeložka (Sobotín)
D47 - modernizace žel. tratě 331 v parametrech koridorové tratě (Přerov, Bochoř, Vlkoš, Kojetín, Měrovice nad H., Hruška, Němčice nad H., Víceměřice, Nezamyslice, Dřevnovice)
D49 - letiště Bohuňovice (Bohuňovice)
D50 - letiště Lužice (Lužice)
D51 - II/449 Drahanovice, přeložka (Drahanovice, Náměšť na Hané)
D52 - II/449 Čelechovice na Hané, m. č. Kaple, přeložka (Čelechovice na Hané, Slatinky)
D53 - modernizace železniční tratě Nezamyslice – Olomouc (Nezamyslice, Víceměřice, Němčice na Hané, Pivín, Klenovice na Hané, Čehovice, Bedihošť, Prostějov, Vrbátky, Charváty, Blatec, Kožušany -Tážaly, Olomouc.)
D54 - II/150, Rokytnice (Rokytnice, Přerov)
D01 - R 35 Mohelnice – Moravská Třebová, včetně souvisejících staveb (Mohelnice)
D02 - I/11 Bukovice – Postřelmov (Olšany nad Moravou, Chromeč, Postřelmov)
D03 - I/44 Mohelnice – Petrov nad Desnou včetně křižovatek, napojení Šumperku a Rapotína, křiž. u Petrova (Lukavice na Moravě, Vlachov, Slavoňov u Lukavice, Zvole u Zábřehu, Postřelmov, Bludov, Dolní Studénky, Sudkov, Nový Malín, Šumperk, Vikýřovice, Petrov n/D )
D04 - I/44 Petrov nad Desnou - Kouty nad Desnou, včetně napojení Velkých Losin a Loučné nad Desnou (Petrov nad Desnou, Velké Losiny, Filipová, Loučná nad Desnou, Kociánov, Rejhotice)
D05 - I/44 Bělá pod Pradědem – HP Mikulovice s napojením Jeseníku, České Vsi a Mikulovic a tunelem pod Křížovým vrchem (Domašov u Jeseníka, Adolfovice,
Jeseník, Česká Ves, Písečná, Nová Ves u Jeseníka, Mikulovice u Jeseníka)
D06 - I/46 Moravský Beroun, obchvat (Moravský Beroun, Čaková, Sedm Dvorů, Ondrášov)
D07 - I/60 Lipová-Lázně – Javorník, přeložky a obchvat (Dolní Lipová, Vápenná, Žulová, Dolní Skorošice, Vlčice u Javorníka, Uhelná, Dolní Fořt, Javorník - Ves)
D08 - II/369 Branná – Ostružná, přeložka (Branná u Šumperka, Ostružná)
D09 - II/369 Hanušovice – Jindřichov (Hanušovice, Hynčice nad Moravou, Potůčník, Pleče, Pusté Žibřidovice)
D010 - II/444 Mohelnice – Stavenice, přeložka (Mohelnice, Stavenice, Úsov – Město)
D011 - II/457 Ondřejovice - Zlaté Hory, přeložka (Ondřejovice v Jeseníkách, Zlaté Hory)
D012 - Prostějov, severní obchvat (přeložka II/366) (Prostějov, Držovice na Moravě, Smržice)
D013 - II/444, Mohelnice, přeložka a směrová úprava (Mohelnice)
D014 - II/434, Přerov, přeložka, rekonstrukce (Přerov)
D015 - prodloužení želez. tratě Kouty nad Desnou č. 293 (Kouty nad Desnou, Rejhotice)
D016 - LN. Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo, lanová dráha (Kouty nad Desnou)
D018 - Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B) (Stará Ves, Říkovice, Horní Moštěnice, Lověšice, Bochoř, Přerov, Dluhonice, Vinary, Popovice, Předmostí, Lýsky, Prosenice, Buk, Proseničky, Radvanice, Tupec, Veselíčko, Dolní Újezd, Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Trnávka, Osek nad Bečvou)
D019 - Nová stavba:
R 48, Bělotín – Palačov, rozšíření na normové parametry (Bělotín, Polom u Hranic, Vysoká u Hustopečí nad Bečvou)
D020 - R 55, Úprava koridoru
Přerov - Kokory - Vsisko, novostavba včetně všech souvisejících staveb a objektů (Velký Týnec, Krčmaň, Majetín, Luková, Kokory, Předmostí, Dluhonice a Rokytnice u Přerova)
D021 - úprava polohy koridoru pro stavbu I/35, Valašské Meziříčí - Lešná - Palačov, novostavba včetně všech souvisejících staveb a objektů (Vysoká u Hustopečí nad Bečvou, Poruba nad Beč.)
D022 - Nová stavba I / 55, Přerov, Předmostí - MÚK s ČD (Předmostí Přerov)
D023 - II/150 obchvat Dub nad Mor. (Dub nad Mor. )
D024 - II/150 obchvat Brodek u Přerova (Brodek u Přerova, Kokory)
D025 - II/150 Přerov – JV obchvat a průtah (Přerov)
D026 - II/150 Želatovice – Křtomil, přeložka s obchvaty sídel (Želatovice, Prusy, Čechy, Lipová, Křtomil, Domaželice, Dřevohostice, Turovice)
D027 - Úprava polohy koridoru stavby II/150, Prostějov, JZ obchvat (Mostkovice, Domamyslice, Krasice, Prostějov)
D028 - II/367, Klenovice n. H. - Čelčice na Hané, přeložka (Čelčice, Klenovice, Obědkovice)
D029 - II/367, Kojetín, přeložka (Uhřičice, Kojetín, Popůvky)
D030 - II/434, Troubky, obchvat (Tovačov, Troubky, Henčlov)
D031 - II/434, Nová stavba:
Kozlovice - Grymov (Kozlovice)
D032 - II/435 Tovačov - Oplocany (Tovačov
)
D033 - Nová stavba:
II/444, Šternberk, jihozápadní obchvat přeložka (Šternberk, Lhota u Šternberka, Lužice u Šternberka, Bělkovice, Lašťany)
D034 - Nová stavba:
II/448, Těšetice, přeložka (Těšetice, Rataje, Vojnice)
D035 - I/46, Šternberk - obchvat (Lhota u Šternberka, Šternberk, Laštany)
D036 - Nová stavba a částečná úprava polohy koridoru:
II/449, Dolní Sukolom - Uničov (Dolní Sukolom, Uničov)
D037 - Úprava s doplněním křižovatek (MÚK):
I/46 Týneček - Šternberk včetně souvisejících staveb a objektů (Lhota u Šternberka, Šternberk, Bohuňovice, Dolany a Týneček)
D038 - II/150 obchvat Ohrozim (Ohrozim )
D039 - II/150 Protivanov - Malé Hradisko, obchvat (Protivanov, Malé Hradisko)
D040 - II/150 Vícov, obchvat (Vícov, Ptení, Stínava)
D041 - II/436 Vlkoš - Bochoř (Věžky, Bochoř, Lověšice, Vlkoš)
D042 - R 46, homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace ()
D043 - I/55, Přerov, přeložka kolem nádraží (Přerov)
D044 - Propoj II/446 -I/46, přeložka II/448, severní spoj Olomouce, střední část v území CHKO LP jako rezerva (Chválkovice, Bělidla, Pavlovičky, Klášterní Hradisko, Hejčín, Lazce, Černovír a Řepčín)
D045 - Dostavba letiště Přerov
( Bochoř, Přerov, Lověšice, Troubky nad Bečvou)
D046 - Nová stavba: Terminál kontejnerové dopravy a logistické centrum Přerov (Bochoř, Přerov)

Vodní hospodářství:
V1 - Napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko (Hrabová, Bohuslavice, Dubicko)
V2 - Propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel (Dubicko, Třeština, Stavenice, Mohelnice, Moravičany, Palonín)
V3 - Připojení Plumlovska na skupinový vodovod Prostějov (Ohrozim, Plumlov, Krumsín)
V4 - Připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc (Smržice, Čelechovice na Hané, Olšany u Prostějova, Lutín, Hněvotín, Olomouc)
V5 - Připojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou na skupinový vodovod Olomouc (Charváty, Blatec, Kožušany -Tážaly, Olomouc)
V6 - Napojení Potštátska na skupinový vodovod Hranice (Hranice, Radíkov, Olšovec, Potštát)
V8 - Západní a severní ohrazování Litovle (Litovel)
V9 - suché nádrže Sobotín, Domaželice, Splav, Staré Město, Červený Potok, Březenský Dvůr (Březná), Křemačov, Police a Dolní Libina (Sobotín, Velké Losiny, Domaželice, Hradčany, Nahošovice, Branná, Ostružná, Staré Město, Malá Morava, Pardubický kraj, Štíty, Mohelnice, Mírov, Police, Úsov, Libina a Šumvald)
V01 - Suchá nádrž Teplice - ohrazování (Špičky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Skalička, Zámrsky, Černotín)

Energetika:
E1 - Vedení 400 kV č. 458 Krasíkov – Horní Životice, část 1 Postřelmov - Kolšov (Postřelmov, Kolšov )
E2 - Vedení 400 kV č. 456 Nošovice - Prosenice (Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Šišma, Pavlovice u Přerova, Oldřichov, Kladníky, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Rakov, Byškovice, Malhotice, Rouské)
E3 - Transformační stanice 110/22 kV Slavonín (Olomouc)
E4 - Transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího vedení 110 kV (Velký Týnec, Olomouc)
E5 - Transformační stanice 110/22 kV Grygov ČD včetně napájecího vedení 110 kV (Velký Týnec, Grygov )
E6 - Rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 - 4 pole (Hranice)
E7 - Rozšíření rozvodny 110 kV - Česká Ves (Česká Ves)
E8 - Vedení 110kV Šternberk - Moravský Beroun (Babice, Šternberk, Lipina, Horní Loděnice, Moravský Beroun)
E9 - Vedení 110 kV Moravský Beroun - Břidličná (Moravský Beroun)
E10 - VTL plynovod DN500 Zvole - Zábřeh (Zvole, Rájec, Zábřeh)
E13 - VTL plynovod DN200 Senice - Unčovice (Senice na Hané, Dubčany, Náklo, Litovel)
E14 - VVTL plynovod DN700 Hrušky - Příbor (Kojetín, Vlkoš, Píkovice, Horní Moštěnice, Přestavlky, Dobrčice, Beňov, Želatovice, Podolí, Tučín, Pavlovice u Přerova, Sušice, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Bohuslávky, Jezernice, Hranice, Milenov, Hrabůvka, Olšovec, Střítěž nad Ludinou, Bělotín )
E15 - VTL plynovod Žulová - Javorník (Vlčice, Uhelná)
E16 - VTL plynovod DN100 Konice – Březsko vč. regulační stanice 2000 + STL D225 (Konice)
E17. - VVTL plynovod Horní Štěpánov-Mostkovice-Kojetín, záměr P 10 (Horní Štěpánov, Brodek u Konice, Lipová, Ptení, Stínava, Vícov, Ohrozím, Mostkovice, Prostějov, Bedihošť, Čehovice, Čelčice, Obědkovice, Tvorovice, Uhřičice, Hruška, Kojetín)
E01 - Vedení 400 kV č. 458 Krasíkov – Horní Životice, část 2 (Brníčko, Dlouhomilov, Hrabišín, Libina, Oskava, Šumvald, Huzová, Moravský Beroun)
E02 - Transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever (Šumperk)
E03 - Vedení 110 kV Krasíkov – Králíky (Štíty)
E04 - Transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun (Moravský Beroun)
E05 - Napájecí vedení 110 kV pro transformační stanici 110/22 kV Slavonín (Olomouc, Slavonín)
E06 - Transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV (Mostkovice, Prostějov)
E07 - Vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice (Konice, Skřípov)
E08 - Vedení 110 kV Konice – Rozstání včetně transformační stanice 110/22 kV Rozstání (Konice, Brodek u Konice, Lipová, Buková, Protivanov, Bousín, Drahany, Otinoves, Rozstání)
E09 - Transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně napájecího vedení 110 kV (Hranice)
E010 - VTL plynovod Javorník – Bílá Voda (Javorník, Bílý Potok, Horní Hoštice, Kamenička u Bílé Vody, Bílá Voda)

plochy nezbytné k zajištění výstavby a k řádnému užíváni stavby pro stanovený účel (včetně doprovodných zařízení nezbytných k provozu liniové stavby jako např. trafostanice, čerpací stanice, úpravny vody, regulační stanice, apod. a doprovodných staveb jako např. mosty, opěrné zdi, propustky, tunely, apod.) pokud nejsou vymezeny jako samostatná veřejně prospěšná stavba

napojení komunikační sítě nižšího řádu (upřesnění polohy a tvar křižovatek bude předmětem návrhu ÚP obcí)

Nadregionální biocentra tak, jak jsou vymezena ve výkresu B.8

Nadregionální biokoridory tak jak jsou vymezeny ve výkresu B.8

Regionální biocentra tak jak jsou vymezena ve výkresu B.8

Regionální biokoridory tak jak jsou vymezeny ve výkresu B.8

VO1 - Plocha zátopy suché nádrže Teplice (Špičky, Skalička, Zámrsky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Černotín)

VO3 - Severní obtokové koryto Litovle (Litovel, Červenka)

VO4 - Plochy zátopy suchých nádrží Sobotín, Domaželice, Splav, Staré Město, Červený potok, Březenský Dvůr (Březná), Křemačov, Police a Dolní Libina (Sobotín, Velké Losiny, Domaželice, Hradčany, Nahošovice, Branná, Ostružná, Staré Město, Malá Morava, Pardubický kraj, Štíty, Mohelnice, Mírov, Police, Úsov, Libina a Šumvald)

průběžně aktualizovat vymezení záplavových území včetně jejich aktivních zón (pokud byly vymezeny) a stanovovat podmínky pro zabezpečení jejich funkce, na základě zpracovaných studií odtokových poměrů v povodích vodních toků a návrhů správců toků

navrhovat revitalizační opatření v údolních nivách vodních toků mimo zastavěná území, směřující k posílení retenční schopnosti krajiny, a to především v územích, kde dochází k rozlivu povodňových průtoků. Opatření navrhovat na základě podrobných dokumentací

v záplavových územích na základě podrobných dokumentací navrhovat ochranná opatření, včetně technických, směřující ke zvýšení ochrany zastavěného a zastavitelného území. Zaměřit se zejména na:
89.3.1. zkapacitnění koryt v zastavěných územích včetně rekonstrukcí příčných staveb omezujících průtočnou kapacitu vodních toků, výstavbu suchých obtokových koryt;
89.3.2. obnovu a rozšíření systému ochranných hrází k lokální ochraně jednotlivých sídel, nebo lokalit zvláštního veřejného zájmu;
89.3.3. prostory umělé retence, především suché nádrže a poldry.

Ke snížení negativních vlivů záplav se navrhuje v územních plánech respektovat tyto návrhy:
89.4.1. zkapacitnění vodního toku Bělá včetně objektů na něm pro ochranu zastavěného území v Domašově, Bukovicích a v Písečné;
89.4.2. severní obtokové koryto Litovle a zkapacitnění stávajících i původních průtočných profilů v Litovli;
89.4.3. navýšení ochranných hrází a terénní úpravy v místě soutoku vodních toků Morava a Bečva pro ochranu jezer vodního zdroje Tovačov – Troubky.

Chránit plochy pro návrhy suchých nádrží nadmístního významu v těchto lokalitách:
89.5.1. suchá nádrž Teplice na řece Bečvě o ploše zátopy maximálně 700 ha;
89.5.2. suché nádrže – poldry:

lokalita ORP dotčené obce – katastrální území vodní tok
Sobotín Šumperk Sobotín, Velké Losiny Merta
Domaželice Přerov
Lipník n/B Domaželice, Hradčany, Nahošovice Šišemka
Splav Šumperk, Jeseník Branná, Ostružná Klepáčovský potok
Staré Město Šumperk Staré Město Krupá
Červený Potok Šumperk Malá Morava, PK Morava
Březenský Dvůr Zábřeh Štíty Březná
Křemačov Mohelnice Mohelnice, Mírov Mírovka
Police Mohelnice Police, Úsov Rohelnice
Dolní Libina Šumperk Libina, Šumvald Oskava

Ke snížení negativních vlivů záplav se vždy zabývat i zhodnocením účelnosti zapracování suchých nádrží obsažených v níže uvedené tabulce, do kapitoly ochrany před povodněmi, která je součástí návrhu územního plánu obce, a tuto suchou nádrž pak vymezit jako VPS, resp. VPO:

lokalita ORP dotčené obce – katastrální území vodní tok
Filipová a Velké Losiny Šumperk Velké Losiny Desná
Lesnice (soustava poldrů) Zábřeh Lesnice, Hrabišín, Brníčko, Dlou-homilov, Loučský potok
Podhoří Lipník n/B Lipník n/B, VÚ Libavá Jezernice
Branná Šumperk Branná Branná
Petříkov Jeseník Ostružná Branná
Ostružná Jeseník Ostružná Branná
Kociánov Šumperk Loučná nad Desnou Tříramenný potok
Mírov – varianta rybník Mohelnice Mírov Mírovka

Rovněž je nutno respektovat i požadavky na suché nádrže (Pačlavické poldry – Koválovice u Tištína, SN Beroňka – Velký Týnec, poldr Hruška na Žlebůvce – Němčice n/H, SN Líšenka – Líšná a VN Podlesí – Křtomil) a další protipovodňo-vá opatření obsažená ve schválených Plánech oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry. Stejně tak postupovat i při provádění pozemkových úprav v dotčených ka-tastrálních územích;

plochy poldrů (suchých nádrží) upřesnit na základě zpracované podrobné dokumentace

soubor staveb a opatření v údolí Mohelnické brázdy (v území významném pro situování protipovodňových opatření vymezeném ve výkresech B.4. a B.6.), navržených dle Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje z 03/2007 a z Posouzení lokalit suchých nádrží Jeřmaň VP2 a Mohelnice VP3 z 12/2009 s cílem vytvoření rozšířených inundačních území pro řízené odlehčování povodňových průtoků do území i za stávajícími ochrannými hrázemi, mimo zastavěná území;

soubor staveb a opatření v Litovelském Pomoraví dle Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje z 03/2007 mezi Litovlí a Olomoucí s cílem vytvořit rozšířená inundační území pro řízený rozliv povodní i za současnými hrázemi

soubor staveb – západní ohrazování a severní ohraničení Litovle – dle studie Agroprojektu Olomouc

soubor staveb a opatření ke zkapacitnění koryta vodního toku Bečva dle Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje, nahrazující dříve navrhované poldry Osek a Hranice

věnovat zvýšenou pozornost koordinaci protipovodňových opatření - zejména protipovodňových hrází, poldrů a zkapacitnění vodních toků na hranicích obcí a kraje. Nepřipouští se provádění protipovodňových opatření, jejichž realizací by mohlo dojít k zhoršení průtoku povodňové vlny v jiné obci a její ohrožení. Zvýšenou pozornost věnovat i akcím zařazeným do projektu Podpora prevence před povodněmi II. etapa na léta 2007 – 2013 na území Olomouckého kraje. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod

věnovat zvýšenou pozornost lokalizaci budoucích vodních nádrží a poldrů na hranicích obcí a kraje. Koordinaci řešit podrobnou dokumentací v součinnosti s dotčenými obcemi a kraji

zachovat ráz urbanistické struktury území se specifickými hodnotami, jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jejich ochrana by měla být vždy vyvážena se sociálně ekonomickým využitím území

stabilizovat osídlení periferních a venkovských oblastí s cílem zvyšovat jejich obytnou atraktivitu a rozvíjet perspektivní funkce (např. rekreaci)

podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury s efektivní dělbou funkcí v území. Ekonomické aktivity koncentrovat zejména do vymezených rozvojových a specifických oblastí za podmínek stanovených v čl. A.2.

nepodporovat vznik „satelitních“ městeček mimo zastavěná území sídel a již založenou sídelní strukturu

rozvojové oblasti řešit jako území s preferovanou koncentrací antropogenních aktivit vytvářející hodnotové póly sídelního a ekonomického rozvoje území

změny v území provádět s ohledem na hospodárné využití zastavěného území, zejména existujících proluk v zástavbě a ploch nevyužitých

do návrhů změn v území zohlednit podmínky zařazení obcí v rozvojových oblastech, rozvojových osách a specifických oblastech

návrh ploch pro novou bytovou výstavbu stanovit přiměřeně s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce i spádového území (rozvoj obcí a sídel) a možnosti optimálního využití území (nároky na vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře)

rozvoj obcí a sídel komplexně posuzovat jak s ohledem na politicky formulované záměry rozvoje, tak i na ostatní předpoklady rozvoje, limitované zejména podmínkami životního prostředí

zejména v rekreačních oblastech komplexně hodnotit rozvoj druhého bydlení (např. lokalizace hromadného apartmánového bydlení)

při bilanční prognóze vývoje počtu obyvatel a bydlení v jednotlivých obcích v rámci zpracování ÚP obce vycházet z bilancí založených na hodnocení:
91.6.1. vývoje počtu obyvatel;
91.6.2. odhadu odpadu bytů a vývoje druhého bydlení;
91.6.3. odhadu poklesu zalidněnosti bytů;

bilance a prognózy vývoje počtu obyvatel a bydlení zpracované v rámci územně analytických podkladů popř. průzkumů a rozborů považovat za výchozí podklad:
91.7.1. při návrhu koncepce rozvoje veřejné infrastruktury obce;
91.7.2. pro stanovení reálného rozsahu nové bytové výstavby;
91.7.3. pro vymezení nových zastavitelných území obce pro bydlení;

koordinaci průchodu jednotlivých liniových staveb dopravní a technické infrastruktury na hranicích obcí a kraje, u nichž se připouští změna trasování v rámci vymezených koridorů

upřesnění vymezení rozvojových oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území na základě provedené analýzy podmínek území. Upřesnění provést v rámci zpracování územně analytických podkladů obcí – spádových obvodů ORP, přitom respektovat požadavek srostlosti rozvojových území, územní a funkční návaznosti

koordinaci průchodu prvků ÚSES (nadmístního i lokálního významu) na hranicích obcí a kraje

křížení regionálních a nadregionálních biokoridorů s komunikacemi vyšších kategorií, řešit dle zásady stanovené v bodě 71.6.

v řešení ÚP akceptovat čerpací stanice pohonných hmot začleněné do nouzového zásobování ropnými produkty (Zlaté Hory – Krnovská, Javorník – nám. Svobody, Olomouc – Přerovská, Olomouc – Lipenská, Uničov – Litovelská, Olomouc – Hněvotínská, Olomouc – Pražská, Tršice, Lipník n/B. – Hranická, Drahotuše – Hranická, Tovačov – Sadová, Kojetín – Tržní náměstí, Kostelec na Hané, Prostějov – Mostkovice, Prostějov – Brněnská, Ruda nad Moravou, Lipina, Šumperk – Jesenická)

sledování zpracování územních studii řešících nadmístní problémy v území. Vyhodnocovat dopady řešení v území a aplikovat dohodnuté záměry do územních plánů

v řešení ÚP akceptovat perspektivní posádky, stávající objekty a zařízení vojenské správy:
92.7.1. letiště
92.7.1.1. letiště Přerov
92.7.1.2. letiště Prostějov
92.7.2. na území obcí
92.7.2.1. Olomouc
92.7.2.2. Prostějov (letecká kasárna v Prostějově)
92.7.2.3. Plumlov (střelnice Hamry)
92.7.2.4. Přáslavice
92.7.2.5. Štěpánov
92.7.2.6. Hranice
92.7.2.7. Lipník nad Bečvou
92.7.2.8. Přerov

K zachování kulturních a přírodních hodnot a ochranu krajinného rázu respektovat tyto požadavky:
92.8.1. fotovoltaickou elektrárnu lze umístit v území po splnění těchto podmínek:
92.8.1.1. bude vymezena v novém ÚP popř. změně ÚP jako plocha výrobní nebo učená výlučně pro stavbu fotovoltaické elektrárny;
92.8.1.2. v rámci zpracování podrobné dokumentace budou posouzeny vlivy na krajinný ráz;
92.8.1.3. výstavbu v přírodních plochách a přírodních parcích a KKO lze výjimečně povolit pouze za podmínky vyloučení negativního vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 a kladného stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody a dalších dotčených orgánů státní správy;
92.8.2. pro umístění větrných elektráren:
92.8.2.1. respektovat regulativy pro umísťování větrných elektráren stanovené v Územní studii „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“

v oblasti plnění zásad stanovených v odstavci 73. pro zabezpečení rozvoje rekreace a cestovního ruchu respektovat tyto podmínky:
92.9.1. rozvoj lůžkových kapacit ve vymezených rekreačních krajinných celcích realizovat zejména v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních;
92.9.2. nové kapacity apartmánového bydlení posuzovat v nejširších souvislostech;
92.9.3. v rámci ubytovacích zařízení hromadné rekreace se doporučuje orientovat především na území CHKO, vyjma města Jeseník, na výstavbu celoročních zařízení typu penzionů (do 50 lůžek), mimo území CHKO zařízení střední velikostí (50 – 100 lůžek), která by soustředila kromě ubytování i další základní, vyšší i specifickou vybavenost, a to v rozsahu a struktuře odpovídající významu a obslužné funkci jednotlivých středisek. Významnou pozici a podporu v oblasti CR by mělo získat ubytování v soukromí (soukromé byty, prázdninové byty, penziony); Veškerou rekreační činnost na území Jeseníků koordinovat se zájmy ochrany přírody;
92.9.4. při zpracování územních plánů na území RKC zohlednit v řešení:
92.9.4.1. Územní studii území se zvýšeným rekreačním potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch Plumlovsko;
92.9.4.2. Územní studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih;
92.9.4.3. Územní studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje;
92.10 Při řešení ÚPD obcí věnovat dostatečnou pozornost zajištění bezpečnosti života obyvatel, zapracovat požadavky na ochranu kritické infrastruktury a na zajištění správné funkčnosti integrovaného záchranného systému – vazba na rozvoj a modernizaci prvků bezpečnosti území;
92.11 při řešení ÚPD obcí respektovat nemovitosti ve vlastnictví Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje a nemovitosti, ke kterým má příslušnost hospodaření MV ČR;
92.13 pro ochranu historických panoramat je nutné výškově omezit novou zástavbu, přitom výška a objem musí v řešené lokalitě respektovat hmotovou skladbu stávající většinové zástavby. Velké komerční plochy nákupních a zábavných center je nutno umisťovat mimo památkově chráněná území a mimo pohledově exponovaná místa z hlediska dálkových panoramatických pohledů.

Specifikace omezení v území vyplývající z rozhodnutí o pořízení územní studie:
D3 - Česká Ves, Písečná, Hradec -Nová Ves, Mikulovice - B - nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy komunikace
D6 - Hanušovice - B - nepovolovat změny v koridoru, které znemožní provedení moder-nizace tahu II/369
D7 - v území ORP Mohelnice, Uničov, Litovel, Šternberk a Olomouc - A - prověřit důvodnost územní rezervy pro přeložku silnice II/449 v úseku Uničov - R35 procházející středem CHKO Litovelské Pomoraví a územním systémem NATURA 2000 s přenesením dopravní zátěže na silnice I/46, II/444, 446, 447, 448 (Olomouc - Šternberk - Mohelnice
E1 - Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Šišma, Pavlovice u Přerova, Oldřichov, Kladníky, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Rakov, Byškovice, Malhotice, Rouské, Bělotín, Černotín, Špičky, Skalička, Horní Těšice, Ústí - B - nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy pro vedení VVN
E3 - Žulová, Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Úhelná, Skorošice, Vlčice - B - nepovolovat změny v koridoru, který by znemožnil vyhledání optimální trasy pro vedení plynovodu při omezení zásahů do zastavěných území
VP1 - Bílá Lhota, Mladeč, Litovel, Leština, Zvole, Lukavice - B - nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy pro vedení vodovodu
VP4 - Hanušovice, Jindřichov, Ruda n/M, Bohdíkov, Olšany, Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Rájec, Zvole, Lukavice, Mohelnice, Moravičany, Litovel“ - B - nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy pro vedení vodovodního přivaděče
VP5 - Branná a Ostružná - B - nepovolovat změny v dotčené ploše, které znemožní upřesnění vymezení plochy nezbytné pro provedení stavby poldru

D3 přeložka sil. I/44 v úseku Jeseník – Mikulovice (Česká Ves, Písečná, Hradec-Nová Ves, Mikulovice)

D6 homogenizace a modernizace tahu II/369 (Hanušovice)

D7 prověření důvodnosti přeložky silnice II/449 v úseku Uničov - R35 některé obce z ORP Mohelnice, Uničov, Litovel, Šternberk a Olomouc

E1 Vedení 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice a napojení velkého energetického zdroje na přenosovou síť Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Šišma, Pavlovice u Přerova, Oldřichov, Kladníky, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Rakov, Býškovice, Malhotice, Rouské, Bělotín, Černotín, Špičky, Skalička, Horní Těšice, Ústí

E3 vedení VTL plynovodu Javorník-Bílá voda (E 010) a Žulová - Javorník (E15) Skorošice, Vlčice, Uhelná, Javorník, Bílá voda, Bernartice, Žulová

VP1 návrh vodovodu – napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel Bílá Lhota, Mladeč, Litovel, Leština, Zvole, Lukavice, Moravičany, Mohelnice, Třeština, Dubicko, Bohuslavice, Palonín, Stavenice,

VP4 návrh koridoru vodovodního přivaděče Hanušovice – Moravičany přivádějící pitnou vodu z Ramzovského nasunutí až do Litovle (propojení s Olomoucí) Hanušovice, Jindřichov, Ruda n/M, Bohdíkov, Olšany, Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Rájec, Zvole, Lukavice, Mohelnice, Moravičany, Vyšehoří, Postřelmůvek, Chromeč, Zábřeh, Leština, Palonín

VP5 suchá nádrž Splav Branná a Ostružná