2.1.1 urbanistickou koncepci (vymezení rozvojových oblastí a os, specifických
oblastí a stanovení podmínek pro provádění změn v území)

2.1.2 koncepci rozvoje technické a dopravní infrastruktury

2.1.3 koncepci ochrany přírodních zdrojů

2.1.4 koncepci systému ekologické stability, při respektování přírodních a kulturních
hodnot v území

3.1 udržení soudržnosti v území je posilováno v ZÚR OK vymezením oblastí pro udržitelný rozvoj v oblasti sociální a hospodářské, zejména napojení na technickou infrastrukturu
sídel a specifických oblastí se sociálně ekonomickými problémy

3.2 pro územní plány obcí v oblasti posílení sociální soudržnosti v území

3.3 respektovat stávající a navržené dopravní tahy umožňující zajištění územních vazeb s Polskou republikou a sousedními kraji

4.1 změnami v území vytvářet podmínky pro posílení hospodářské výkonnosti Olomouckého
kraje, zejména ve specifických oblastech se sociálně ekonomickými
problémy

4.2 spoluvytváření předpokladů pro řešení podmínek zaměstnanosti obyvatel
v Olomouckém kraji vnímat jako jeden z hlavních úkolů změn v území. Vytvářet
územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti obyvatel, především
posílením nabídky ploch pro podnikání a s ohledem na diferencované
předpoklady jednotlivých regionů a obcí (zejména ve specifických oblastech rozlišovat
jejich charakter)

4.3 vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn a podporovat restrukturalizaci ekonomiky opírající se zejména o využití komparativních výhod území

4.4 navrženou koncepcí územního rozvoje vytvořit podmínky k omezení, nebo alespoň
k minimalizaci negativních dopadů na zaměstnanost Olomouckého kraje

4.5 zrušen

4.6 vzhledem k velkému rozsahu chráněných částí území z hlediska ochrany přírody
v oblasti rozvoje zemědělské výroby a lesního hospodářství, podporovat mimoprodukční
funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční (zejména rekreační a
ekologické) funkce lesů v oblastech zvýšeného veřejného zájmu o využití ploch pro rozvoj rekreace

4.7 4.7.1. zpřesnit vymezení strategických ploch kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu (dále „strategické plochy kraje”) dle bodu 7.3
4.7.2. vymezit plochy pro umístění podnikatelských aktivit, zohlednit při tom:
4.7.2.1. význam a polohu obce v rámci vymezených rozvojových os a oblastí;
4.7.2.2. návaznosti na vymezený nadřazený systém dopravní a technické infrastruktury;
4.7.2.3. stanovené zásady pro ochranu přírodních a kulturních hodnot území;
4.7.2.4. možnosti opětovného polyfunkčního využití opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields)
4.7.3. vymezit koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu v souladu se ZÚR OK a upřesnit jejich polohu při zohlednění environmentálních limitů území;
4.7.4. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro lázeňství a různé formy cestovního ruchu
4.7.5. akceptovat další relevantní podmínky stanovené v kap. A.8.

5.1 chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví

5.2 při návrhu ploch, koridorů a konkrétních záměrů v maximální možné míře respektovat
vyloučení negativního vlivu na území EVL a PO

5.3 zrušen

5.4 pro ÚP obcí se v oblasti ochrany životního prostředí stanovují zejména tyto priority a zásady pro provádění změn v území:
5.4.1. priority v oblasti ochrany ovzduší;
5.4.2. priority v oblasti ochrany vod;
5.4.3. priority v oblasti ochrany půdy a zemědělství;
5.4.4. priority v oblasti ochrany lesů;
5.4.5. priority v oblasti nakládání s odpady;
5.4.6. priority v oblasti péče o krajinu;
5.4.7. priority v oblasti nerostných surovin;
5.4.8. priority v oblasti ochrany veřejného zdraví.

6.1.2.1 podporovat a rozvíjet vzájemné funkční vazby mezi rozvojovými oblastmi OB8, RO1 a RO2

6.1.2.2 optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu

6.1.2.3 minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy pro aktivity republikového a nadmístního významu)

6.1.2.4 koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS)

6.1.2.5 z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými

6.1.2.6 koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody

6.1.2.7 zpřesnit a chránit koridory pro:
a) obchvat a homogenizaci dálnice D35 kolem Olomouce;
b) silnici I/46 Olomouc-Šternberk;
c) homogenizaci D46;
d) stavbu dálnice D55 Přerov-Velký Týnec;
e) přeložky silnic II. tř. II/448, II/449, II/435, II/444, II/448, II/150,
f) revitalizaci a modernizaci železničních tratí č. 275 a 301;
g) elektrizaci železničních tratí č. 310 a 290;
h) přeložky vedení VVN 110kV v úsecích Šternberk - Moravský Beroun, Hodolany-Červenka, Hodolany-Dluhonice, Hodolany-Holice, Hodolany-Lutín, Hodolany-Prosenice;
i) stavbu transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího vedení 110 kV;
j) stavbu transformační stanice 110/22 kV Grygov ČD včetně napájecího vedení 110 kV;
k) vedení VVN 400kV Krasíkov-Prosenice;
l) připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc, včetně vodojemu;
m) připojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou na skupinový vodovod Olomouc

6.1.2.8 řešit územní souvislosti:
a) s modernizaci železničního uzlu Olomouc;
b) se situováním strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu Olomouc;
c) s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L;
d) potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);
e) s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik

6.1.2.9 řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón)

6.2.2.1 podporovat a rozvíjet vzájemné funkční vazby mezi rozvojovými oblastmi OB8, RO1 a RO2

6.2.2.2 optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu

6.2.2.3 minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu)

6.2.2.4 koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS)

6.2.2.5 z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými

6.2.2.6 koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody

6.2.3 zpřesnit a chránit koridory pro:
6.2.3.1. průchod dálnice D1 a dálnice D55;
6.2.3.2. přeložky silnic II. tř. - II/150, II/436, II/434, II/436, II/150, II/434;
6.2.3.3. stavbu železničního nadjezdu tzv. Dluhonického přesmyku na trati č. 270;
6.2.3.4. modernizaci železniční tratě č. 300, včetně modernizace uzlu Přerov a odbočení na Otrokovice;

6.2.4 řešit územní souvislosti:
6.2.4.1. návrhu na lokalizaci terminálu nákladní dopravy;
6.2.4.2. se situováním navrhované strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu;
6.2.4.3. s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní dopravu (VRT);
6.2.4.4. s ochranou územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L včetně přístavu;
6.2.4.5. s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik;
6.2.4.6. potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

6.2.5 řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón);

6.3.2 úkoly pro územní plánování obcí:
6.3.2.1. podporovat a rozvíjet vzájemné funkční vazby mezi rozvojovými oblastmi OB8, RO1 a RO2;
6.3.2.2. minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit;
6.3.2.3. koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS);
6.3.2.4. z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými;
6.3.2.5. koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody;

6.3.3 zpřesnit a chránit koridory pro:
6.3.3.1. homogenizaci dálnice D46;
6.3.3.2. přeložky silnic II. tř. - II/449, II/367, II/434;
6.3.3.3. modernizaci a rekonstrukci železniční tratě č. 301;
6.3.3.4. připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc;
6.3.3.5. zdvojení el. vedení 110kV v úsecích Prostějov – Konice, Vyškov – Prostějov;
6.3.3.6. stavbu transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV;
6.3.3.7. stavbu plynovodu přepravní soustavy „Moravia - VTL plynovod“;
6.3.3.8. stavbu plynovodu přepravní soustavy Kralice nad Oslavou – Bezměrov;
6.3.3.9. přeložku částí VTL plynovodu DN500 Lobodice – Světlá;
6.3.3.10. stavbu propojovacího odtokového kanálu vodních toků Hloučela a Romže;

6.3.4 řešit územní souvislosti:
6.3.4.1. potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

6.3.5 řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón)

6.4.2.1 optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu

minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu)

6.4.2.3 koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS)

6.4.2.4 z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými

6.4.2.5 koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody

6.4.2.6 zpřesnit a chránit koridory pro:
a) nové úseky silnice I/44;
b) přeložky silnice I/11;
c) modernizaci a rekonstrukci železniční tratě č. 293;
d) napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko;
e) VTL plynovod Zvole – Zábřeh
f) stavbu transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV);

6.4.2.7 řešit územní souvislosti:
a) situování strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu Zábřeh;
b) s ochranou územní rezervy vodovodního přivaděče Hanušovice – Litovel;
c) se situováním transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV;
d) potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

6.4.2.8 minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu v Zábřehu);

6.4.2.9 řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón)

6.5.2.1 koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS)

6.5.2.2 z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými

6.5.2.3 koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody

6.5.2.4 zpřesnit a chránit koridory pro: a) přeložky komunikace I/44;

6.5.2.5 řešit územní souvislosti:
a) s rozšířením rozvodny v České Vsi;
b) potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

6.5.2.6 pro budoucí exploataci nerostných surovin se považuje za problematickou oblast CHKO Jeseníky a kulturní krajinná oblast KKO5

6.5.2.7 zabývat se možnými důsledky prohloubení integrace regionu s Polskem

6.5.2.8 řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón)

7.3.1 vymezením strategických ploch kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu (dále v textu strategické plochy) dle výkresu B.6. Rozsah strategických ploch a jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu upřesní navazující podrobná dokumentace a rozhodnutí podle konkrétních podmínek v daném území:
7.3.1.1. strategická plocha Přerov (v rozvojové oblasti nadmístního významu
RO1 Přerov) v blízkosti sjezdu dálnice D1 a silnice II/434; při zachování stávajícího vnitrostátního veřejného a mezinárodního neveřejného letiště;
– plocha je určena zejména pro oblast výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy a výzkumu. Přípustnou součástí ploch mohou být zejména veřejná, technická a dopravní infrastruktura, související skladovací plochy – jako doplňková funkce k funkci hlavní, komerční zařízení apod.
– nepřípustnou součástí ploch jsou zejména takové záměry, které by mohly ohrozit jejich převažující strategické využití;
7.3.1.2. strategická plocha Olomouc (v rozvojové oblasti republikového
významu OB8 Olomouc) v blízkosti křižovatky dálnic D35 a D46, v rozsahu do 44 ha;
– pouze pro záměry center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy, výzkumu a vysokého školství včetně související veřejné infrastruktury a nezbytné dopravní a technické infrastruktury;
– nepřípustné zejména pro běžné skladování, pro oblast běžné výroby, běžného zpracovatelského průmyslu, pro montáž výrobků, pro samostatně umisťované fotovoltaické panely, pro zařízení k získávání energie z obnovitelných zdrojů, a to vše za předpokladu, že se nebude jednat o vedlejší záměry přímo spojené s přípustným využitím této plochy;
7.3.1.3. strategická plocha Zábřeh (v rozvojové oblasti nadmístního významu RO3 Šumperk – Zábřeh), v blízkosti přeložky silnice I/44 v Zábřehu, v rozsahu cca 47 ha;
– plocha je určena zejména pro oblast výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií. Přípustnou součástí ploch mohou být zejména veřejná, technická a dopravní infrastruktura, skladovací plochy, související komerční zařízení apod.;
– nepřípustnou součástí ploch jsou takové záměry, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím;
– využití plochy se nebude rozšiřovat nad rámec stanovený v ÚP Zábřeh;

7.3.2 vymezením ostatních ploch pro aktivity nadmístního významu v procesu pořizování územních plánů měst a obcí se souhlasem nadřízeného orgánu územního plánování; v případě významnějších rozvojových záměrů s velkými nároky na dopravní infrastrukturu vymezovat plochy výrobních a nevýrobních areálů s velkým počtem pracovních míst a tím mobilitu pracovních sil zejména do území s přednostním umístěním aktivit republikového, nebo nadmístního významu vyznačených v rozvojových oblastech a rozvojových osách dle výkresu B.1;

7.3.3 zatížení území optimalizovat s ohledem na místní podmínky konkrétní lokality, funkce obcí v sídelní struktuře a s ohledem na širší vazby, především z hlediska dopravního napojení a pohybu za prací

7.3.4 do specifických oblastí vymezených dle čl. A. 3 odst. 11. mimo území rozvojových oblastí:
7.3.4.1. koncentrovat zejména malé a střední podnikání;
7.3.4.2. vytvářet podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti, zejména pro pobytovou a dlouhodobou rekreaci a lázeňství;
7.3.4.3. vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj s přednostním využitím místních komparativních výhod, zejména v oblasti ekologického zemědělství a zpracování dřeva;
7.3.4.4. podporovat rozvoj tradičních řemesel;

7.6.1 prověřit, že záměr nelze realizovat v obdobných lokalitách s nižší třídou ochrany a menším rozsahem vlivů na životní prostředí, s nižšími nároky na veřejnou infrastrukturu, při respektování urbanistických principů a zásad (při hodnocení nejsou zanedbatelná ani vlastnická práva);

7.6.2 přednostně budou nové záměry umísťovány do stávajících proluk v návaznosti na zastavěná území obcí s akceptací min. vzdálenosti nezbytné k zajištění požadavků na kvalitní prostředí, při zohlednění urbanistických principů a zásad

7.6.3 při rozhodování o umístění nového záměru v území zohledňovat i možnost lokalizace v nevyužitých plochách výroby a skladů (brownfields);

7.6.4 zohlednit Programy zlepšování kvality ovzduší, pokud to zmocnění pro obsah zásad územního rozvoje uvedené v právních předpisech umožňuje

a zpřesnit a chránit koridory pro:
- výstavbu dálnice D1 v úseku Říkovice – Lipník nad Bečvou);
- přestavbu silnice I/48 v úseku Bělotín – hranice OLK (dále
Český Těšín) na standardní parametry dálnice;
- výstavba silnice I/35 (Valašské Meziříčí – Lešná – Palačov)
v úseku Hustopeče nad Bečvou – hranice OLK;
- návrh homogenizace dálnice D46;
- modernizaci železniční tratě č. 300 Přerov – Brno
v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním
vč. elektrifikace;
- modernizaci koridorové tratě č. 270;
- modernizace žel. tratě č. 280, Hranice – Horní Lideč –
hranice ČR);
- dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka
z vedení Prosenice – Nošovice;
- zdvojení el. vedení VVN 110kV Vyškov – Prostějov;
- stavbu transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně
napájecího vedení 110 kV);
- výstavbu plynovodu přepravní soustavy „Moravia – VTL
plynovod“;
- vodovodní řady ke zlepšení zásobování pitnou vodou severní
části ORP Hranice – Potštátsko;

b řešit územní souvislosti:
- s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní
dopravu (VRT);
- s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení
D-O-L;
- s ochranou koridoru územní rezervy pro vedení 400 kV
sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného
velkého energetického zdroje v Blahutovicích;
- s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro
stavby a opatření ke snížení povodňových rizik;
- potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve
vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům
v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);
c) upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém
u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního
významu;
d) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin
do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími
střety, popř. řešitelnými limity;
e) pro budoucí exploataci nerostných surovin za problematickou
se považuje kulturní krajinná oblast KKO 1 a specifická
oblast zvláštního účelu, významná pro obranu státu;
f) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území
s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady
do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu
k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských
aktivit (zejména průmyslových zón);

řešit územní souvislosti spojené zejména:
- s ochranou koridoru pro D1 Kroměříž - Lipník nad Bečvou;
- s návrhem na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně
modernizace uzlů Olomouc a Přerov;
- s ochranou koridoru územní rezervy pro výstavbu vysokorychlostní
tratě včetně kolejových spojek VRT v oblasti
Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova;
- zdvojení VVTL plynovodu v koridoru trasy plynovodu Hrušky
– Příbor v parametrech shodných se stávajícím plynovodem
tj. DN700/PN63;
- s ochranou koridoru pro dopravní napojení ve směru sever –
jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov
– Lipník n. B. – hranice kraje OK /MSK;

upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u
významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního
významu

a zpřesnit a chránit koridory pro:
- dálnici D1 Říkovice – Lipník nad Bečvou;
- přeložku silnice II. tř. II/436 Vlkoš – Bochoř;
- modernizaci koridorové tratě č. 270;
- modernizace železniční tratě č. 300 v parametrech koridorové
tratě;
- plynovod přepravní soustavy „Moravia – VTL plynovod“;
- el. vedení 400 kV Krasíkov – Prosenice, přestavba vedení
na dvojité, včetně rozšíření rozvodny Prosenice;
- el. vedení 400 kV Prosenice – Otrokovice, přestavba vedení
na dvojité;
- el. vedení 400 kV Nošovice – Prosenice, přestavba vedení
na dvojité;

b řešit územní souvislosti:
- s ochranou koridoru územní rezervy průplavní spojení D-OL;
- s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní
dopravu (VRT), včetně kolejových spojek VRT v oblasti
Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova;
- s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby
a opatření ke snížení povodňových rizik;
- potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve
vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům
v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

c upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u
významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního
významu.

d z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do
území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety,
popř. řešitelnými limity;

e řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou
krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek
životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu
zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména
průmyslových zón);

a zpřesnit a chránit koridory pro:
- stavbu dálnice D35, Mohelnice – hranice OLK;
- přeložku silnice I/35 (Mohelnice) Podolí;
- úpravy profilu silnice D35 (homogenizace na normový profil
směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek);
- výstavbu nových úseků silnice I/44;
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje-Aktualizace č.2a
Strana 17 (celkem 54)
- přeložky sil. II. tř. - II/449, II/444,
- revitalizaci železniční tratě č. 275;
- elektrizaci železniční tratě č. 290;
- napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice
na úpravnu vody Dubicko;
- VTL plynovod DN200 Senice – Unčovice

b řešit územní souvislosti:
- s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení
D-O-L;
- s ochranou koridoru územní rezervy vodovodního přivaděče
Hanušovice – Moravičany;
- s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby
a opatření ke snížení povodňových rizik zejména:
• stavba severního obtokového koryta Litovle;
• západního a severního ohrazování Litovle;
- potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve
vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům
v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

c z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do
území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety,
popř. řešitelnými limity;

d řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou
krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek
životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu
zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména
průmyslových zón);

a zpřesnit a chránit koridory pro:
- přeložku sil II/367;
- elektrizaci železniční tratě č. 303;
- modernizaci železniční tratě č. 300 v parametrech koridorové
tratě a odbočení na Kroměříž;
- modernizace žel. tratě č. 301;
- plynovod přepravní soustavy Kralice nad Oslavou – Bezměrov;
- plynovod přepravní soustavy „Moravia – VTL plynovod“;

b řešit územní souvislosti:
- v území navazující na dálnicí D1, zejména u mimoúrovňových
křížení;
- s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení
D-O-L;
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje-Aktualizace č.2a
Strana 18 (celkem 54)
- upřesnit umístění transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice,
včetně napájecího vedení 110 kV;
- s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby
a opatření ke snížení povodňových rizik;
- potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve
vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům
v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

c z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do
území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety,
popř. řešitelnými limity

d řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou
krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek
životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu
zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména
průmyslových zón);

e upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u
významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního
významu;

10 Hranice části specifické oblasti SOB3, která zasahuje do území Olomouckého kraje, je
vymezená ve výkresu B. 2.

13.1 Vytvářet zde podmínky pro přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení

13.2 Vytvářet zde podmínky pro zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury

13.3 Vytvářet zde podmínky pro územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního
ruchu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných
rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině
v koordinaci s ochranou přírody a krajiny

13.4 Vytvářet zde podmínky pro optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat
intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní
rozvoj zástavby v krajině

15.1.1 specifická oblast ST1:
této vysoce krajinářsky a urbanisticky exponované oblasti se
připouští zahájit do budoucna přípravu otvírky dalšího ložiska
(podle geografického umístění k realizovaným stavbám a plošnému
záboru) za podmínky postupného dotěžování, ukončení a
zahlazení těžby v těženém ložisku a za splnění všech zákonných
podmínek a požadavků a respektující co nejnižší zátěž na jednotlivé
složky životního prostředí a na lokalitách, které zejména
nenesou rizika střetů zájmů s významnými ochrannými pásmy
zdrojů podzemních vod, a které budou situované mimo významné
přírodní atributy a aktivní záplavovou oblast s dopravním řešením
expedice suroviny mimo dotčené obce;

15.1.2 v této specifické oblasti ST2 se připouští zahájení přípravy dalších
těžeb menšího plošného rozsahu s dostatečným objemem
zásob a dlouhodobou životností (rozsah jednotlivých těžeb prováděných
současně nepřekročí plochu 45 ha) za splnění zákonných
podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé
složky životního prostředí a zejména v oblasti dopravní zátěže
mimo zastavěná území obcí; v místě plánovaných těžeb realizovat
pokud možno v maximální míře přírodě blízká protipovodňová
opatření s maximálním využitím retenční schopnosti a bilance
objemů skrývek při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních
poldrů apod. pro ochranu obcí;

15.1.3 specifická oblast ST3:
v této specifické oblasti ST3 se vzhledem k příznivému kvalitativně
kvantitativnímu nahromadění surovinového potenciálu připouští
zahájení dalších nových těžeb menšího plošného rozsahu
s optimálním (výhodný poměr plochy k mocnosti suroviny) objemem
zásob a s dlouhodobou životností ložiska při splnění zákonných
podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé
složky životního prostředí, zejména z hlediska dopravní zátěže

15.1.4 specifická oblast ST4:
v této velmi rozsáhlé specifické oblasti ST4 se připouští zahájit
přípravu dalších nových těžeb ložisek, a to především
v souvislosti s výrazným úbytkem zásob a postupným ukončením
a zahlazením těžby stejné komodity na okolních ložiskách.
Otvírky zahájit na lokalitách, které budou splňovat všechny zákonné
podmínky respektující co nejnižší zátěž na jednotlivé
složky životního prostředí a které budou podrobeny dokumentaci
EIA. V rámci realizovaných těžeb využívat maximální retenční
kapacity v údolních nivách a jejich uvedení do souladu s ostatními
nároky na rozdělení architektonického a krajinotvorného
prostoru (viz. vybudování cvičné veslařské dráhy), v místě plánovaných
těžeb realizovat pokud možno v maximální míře přírodě
blízká protipovodňová opatření s využitím skrývek při stavbě
a opravách povodňových hrází, bočních poldrů apod. pro ochranu
obcí. Konkrétní limity pro minimální přiblížení těžby k sídlu
stanoví územní plán (včetně SEA) a posouzení konkrétního záměru
(EIA);

15.1.5 specifická oblast ST5:
v této oblasti žádná velkokapacitní těžba doposud neprobíhá
(pouze za hranicí ST5). Připouští se zahájení souběžných těžeb
v plošném rozsahu celkem cca do 40 ha, za splnění zákonných
podmínek, respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky
životního prostředí

15.1.6 specifická oblast ST6:
v této oblasti se připouští povolit pouze jednu těžbu malého
plošného rozsahu (max. do 25–30 ha a dostatečného objemu a
životnosti zásob, citlivá k exponované krajině), za splnění všech
zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé
složky životního prostředí. Nezbytnou podmínkou pro využití
ložisek je vyřešení dopravního napojení tak, aby nebyla expedice suroviny výhradně vedena přes dotčené obce Olšany u Prostějova a Lutín

15.1.7 ve vymezených specifických oblastech ST1–6 respektovat tyto obecné zásady s účinností pro všechny oblasti:
15.1.7.1. při návrhu na změnu využití území nepřipouštět těžbu ve zvláště
chráněných územích včetně ochranných pásem a dále ve vzdálenosti
500m kolem národní kulturní památky vodní elektrárna
Třeština-Háj, v zastavěných a zastavitelných územích obcí a v
území ve vzdálenosti 150 m od nich a 300 m od vymezených
vodních zdrojů nadmístního významu;
15.1.7.2. problematiku sanací a rekultivací těžbou nerostů dotčeného
území řešit v souladu s platnými právními předpisy, respektovat
schválená a právně platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci
těžbou dotčeného území;
15.1.7.3. v území s vyšší koncentrací těžených ložisek řešit sanaci a rekultivaci
s ohledem na nové využití území (multifunkční využití
konkrétního území), ve vybraných případech ponechat území po
těžbě nerostných surovin v rámci plnění rekultivačních a sanačních
prací k ochraně přírody a krajiny;
15.1.7.4. inicializovat změnu minulých a nadále existujících pravomocných
rozhodnutí o rekultivaci a sanaci v územích, jejichž dodržení
(podmínky) neodpovídají dnešním požadavkům na nové kvalitnější
využití těžbou dotčeného území nebo aktuální stupeň biologické
rozmanitosti lokality. V rámci rekultivačních prací po dokončení
těžby nerostných surovin přehodnotit tvarovou různorodost
břehových linií včetně sanace větší části strmých svahů,
zakládání širokých litorálních pásů a mělčin s cílem zvýšit pestrost
litorálu a břehů včetně lokalizace prvků zvyšujících biodiverzitu
a zároveň zabraňujících erozi. Průběh těžby a tvarování
terénu podřídit požadavkům na konečný ráz vodních nádrží a jejich
okolí;
15.1.7.5. hlubší nádrže se připouští využít pro rekreaci i vodní sporty za
podmínky zamezení vypouštění splašků, zaústění kanalizace a
příliš intenzivního rozvoje kempů. U těchto nádrží omezit zarybnění.
Malé a mělké nádrže vzniklé po těžbě se připouští využít
pro intenzívní rybářské využití, popř. jako cvičné veslařské kanály;
15.1.7.6. nepřipouští se zavážení vodních nádrží odpadním materiálem1 a
ornicí;
15.1.7.7. v rámci schválených rekultivačních postupů pro částečný závoz
a modelaci vzniklých vodních ploch při tvorbě tvarově různorodých
břehových linií a litorálů a tím i biodiverzifikovanějšího
území jsou hlinitá skrývka a surovinově neproduktivní jílovité polohy
vhodným materiálem. Využitím těchto materiálů zamezit vytváření
antropogenních deponií, které mohou negativně ovlivňovat
krajinný ráz už tak těžbou dotčeného území;
15.1.7.8. realizaci rekultivace a sanace preferovat s ohledem na urbanistickou
exponovanost území, v zásadě řešit průběžnou sanaci a
rekultivaci vytěžených míst po těžbě. V rámci rekultivace vytěžených ploch preferovat řešení orientovaná na vznik „kvalitních“
segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vodní plochy
s tvarovanou břehovou linií a s pásem mělčin) apod. Způsob
provedení sanací a rekultivaci řešit s ohledem na budoucí využití
těžbou dotčeného území;
15.1.7.9. v místě plánovaných těžeb realizovat v maximální možné míře
přírodě blízká protipovodňová opatření s maximálním využitím
retenčních schopností a bilance objemu skrývek při stavbě a
opravách protipovodňových hrází, bočních poldrů apod. pro
ochranu obcí

19.1 tahy mezinárodního a republikového významu, které tvoří dálnice a vybrané silnice I. třídy:
19.1.1. dálnice D1 (Vyškov – Kroměříž) – Přerov – Lipník n. Bečvou;
19.1.2. dálnice D1 Lipník n. Bečvou – Bělotín – (Ostrava – státní hranice);
19.1.3. dálnice D35 (Hradec Králové) – Mohelnice – Olomouc – Lipník n. B.;
19.1.4. dálnice D55 Olomouc – Přerov – (Břeclav);
19.1.5. dálnice D46 (Vyškov) – Prostějov – Olomouc;
19.1.6. dálnice D48 Bělotín – Palačov – (Frýdek-Místek – Český Těšín – státní hranice);
19.1.7. silnice I/35 Palačov – (Valašské Meziříčí);
19.1.8. silnice I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice;
19.1.9. silnice I/46 Olomouc – Horní Loděnice;
19.1.10. silnice I/45 Horní Loděnice – (Bruntál – Krnov – státní hranice);

19.2 významné tahy nadmístního významu, které tvoří silnice I. třídy a vybrané silnice II. třídy:
19.2.1. silnice I/11 (Hradec Králové) – Postřelmov – Šumperk – (Bruntál – Ostrava
– Mosty u J. – státní hranice);
19.2.2. silnice I/43 (Svitavy) – Štíty – sil. I/11;
19.2.3. silnice I/60 Jeseník – Lipová-Lázně – Bílý Potok – státní hranice;
19.2.4. silnice I/46 Horní Loděnice – Opava;
19.2.5. II/150 (Valašské Meziříčí – Bystřice p. H.) – Přerov – Prostějov – Protivanov
– (Boskovice);
19.2.6. II/369 Lipová Lázně – Ruda nad Moravou;
19.2.7. II/449 (Rýmařov) – Uničov – Litovel – Unčovice;

19.3 tahy nadmístního významu, které tvoří hlavní a doplňkové tahy. Hlavní tahy tvoří silnice I. a II. třídy:
19.3.1. II/366 Prostějov – Konice – (Jevíčko);
19.3.2. II/367 Prostějov – Kojetín;
19.3.3. II/377, II/378 Mostkovice – Plumlov – (Tišnov);
19.3.4. II/434 Prostějov – Přerov;
19.3.5. II/438 Hranice – (Bystřice p. H.);
19.3.6. II/444 Mohelnice – Uničov – Šternberk;
19.3.7. II/449 Unčovice – Prostějov;
19.3.8. I/35, I/46, II/448, Olomouc;
19.3.9. I/55 Přerov;
19.3.10. II/457 Mikulovice – Zlaté Hory – státní hranice;
19.3.11. I/47 (Vyškov) – Nezamyslice – (Kroměříž – Hulín)

Tahy zařazené do základní silniční sítě, které nejsou výše uvedené, se dále považují za doplňkové tahy nadmístního významu

20 Na území obcí hájit koridory pro tyto návrhy na dostavbu a modernizaci silničních a dálničních tahů mezinárodního a republikového významu:
20.1. pro napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK/MSK;
20.2. pro napojení ve směru západ – východ výstavbu dálnice D35 v úseku Mohelnice – hranice kraje (s pokračováním Pardubice – Hradec Králové, D11) a výstavbu dálnice D35 v úseku Křelov/Skrbeň – Olomouc. Na stávajícím tahu D35 v úseku Křelov/Skrbeň – Mohelnice je navrhována homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace včetně rekonstrukcí křižovatek;
20.3. pro zajištění dopravní obsluhy území okresu Jeseník návrh přeložek na trase sil. I/44
20.3.1. v úseku Mohelnice - Šumperk jako čtyřpruhové komunikace;
20.3.2. v úseku Šumperk - Jeseník - Mikulovice - státní hranice jako dvoupruhové komunikace včetně tunelů pod Červenohorským sedlem (D72),
Křížovým vrchem (D75) a v Loučné nad Desnou (D76);
20.4. pro zajištění vazeb Olomouckého kraje směrem na Bruntál v úseku Olomouc (východní tangenta) – Šternberk – Horní Loděnice návrh přeložek sil. I/46 v úseku Olomouc – Šternberk v parametrech čtyřpruhové komunikace, severně Šternberka jako dvoupruhové komunikace;

21 Na území obcí hájit koridory pro tyto návrhy přeložek na silničních tazích nadmístního významu:
21.1. I/11 – Jakubovice, Olšany nad Moravou, Bohutín, Sobotín;
21.2. Zrušen;
21.3. I/55 – průtah Přerov, MÚK Přerov – Předmostí;
21.4. I/60 – Lipová Lázně, Vápenná, Žulová, Vlčice;
21.5. I/46 – Olomouc, Dolany, Bělkovice-Lašťany, Šternberk, Lipina, Horní Loděnice,
Moravský Beroun;
21.6. II/150 – Přerov, Domaželice, Křtomil, Horní Újezd, Dub nad M., Brodek u P.,
Prostějov, Ohrozim, Vícov, Malé Hradisko, Protivanov;
21.7. II/369 – Ruda na Moravě, Hanušovice, Ostružná;
21.8. II/449 – Uničov – Střelice;
21.9. I/45 – Horní Loděnice – hranice kraje;

22 Dostavbou a rekonstrukcí základní silniční sítě v příhraniční oblasti a vybraných severojižních
tahů sil. I/44, I/60 a II/369 zajistit zkvalitnění územních vazeb v oblasti českopolského
příhraničí

23 Hájit územní rezervy pro:
23.1. výstavbu tahu D43 k hranicím Polské republiky v úseku zasahujícím do území
Olomouckého kraje (RD1);
23.2. přeložku sil. II/369 Hanušovice (RD2);
23.3. přeložku II/449, Dlouhá Loučka (RD5);
23.4. severní spoj II/448, Olomouc (RD6);
23.5. přeložku II/445, Zlaté Hory (RD8);
23.6. přeložku II/449, Litovel, Červenka, Uničov (RD9);
23.7. přeložku II/444, Mohelnice (RD10);

24 Na území obcí územně hájit koridory pro další navrhované přeložky. Jejich situování
včetně koridorů pro nové stavby republikového a nadmístního významu je zobrazeno ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000.

25 Návrhem dostavby silniční sítě podporovat omezování emisí mobilních zdrojů znečišťování
ovzduší .

27.1 Na území Olomouckého kraje respektovat železniční síť tvořenou tratěmi:
nadřazený kolejový systém, tvořený celostátní tratí č. 270 Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Bohumín a č. 330 Přerov – Břeclav, které jsou součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru a tratí č. 300 Přerov – Brno;
27.2. ostatní celostátní železniční tratě č. 271 Prostějov – Chornice, 273 Senice na
Hané – Červenka, 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc, 280 Hranice
na Moravě – Střelná, 290 Olomouc – Šumperk, 291 Zábřeh na Moravě – Šumperk,
292 Šumperk - Krnov, 301 Olomouc - Nezamyslice, 303 Kojetín – Valašské
Meziříčí, 310 Olomouc – Opava východ, 021 Týniště nad Orlicí - Štíty, u nichž je
možná modernizace s územními dopady;
27.3. územně akceptovat návaznou železniční síť regionálních tratí 025, 274, 293,
294, 295, 296, 297, 302, na níž se nepředpokládají územní nároky při úpravách tratí

27.2 ostatní celostátní železniční tratě č. 271 Prostějov – Chornice, č. 273 Senice na Hané – Červenka, č. 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc, č. 280 Hranice – Střelná, č. 290 Olomouc – Šumperk, č. 291 Zábřeh na Moravě – Šumperk,
č. 292 Šumperk - Krnov, č. 301 Olomouc - Nezamyslice, č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí, č. 310 Olomouc – Opava východ, č. 021 Týniště nad Orlicí - Štíty, u nichž je možná modernizace s územními dopady

27.3 územně akceptovat návaznou železniční síť regionálních tratí 025, 274, 293, 294, 295, 296, 297, 302, na níž se nepředpokládají územní nároky při úpravách tratí.

28 Na stávající základní železniční síti sledovat postupné odstraňování kolizí železniční dopravy s ostatními druhy doprav, především na koridorových tratích.

29 Na území Olomouckého kraje územně hájit:
29.1. návrh na modernizaci tratě ČD č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním vč. elektrifikace;
29.2. návrh na rekonstrukci a modernizaci stávajících železničních tratí č. 275, 290, 303, 293 a 310 (elektrizace, revitalizace a zkapacitnění);
29.3. návrh na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně modernizace uzlů Olomouc, Přerov a tzv. Dluhonického přesmyku;
29.4. územní rezervu (RD4) pro koridor vysokorychlostní dopravy (VRT), včetně kolejových spojek v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova;
29.5. návrh na modernizaci železniční tratě č. 301 Nezamyslice - Olomouc v parametrech dvoukolejné tratě včetně elektrifikace;
29.6. návrh na modernizaci tratě ČD č. 280 Hranice – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč - hranice ČR. V rámci zpracování podrobné dokumentace koordinovat návrh se záměrem na výstavbu vodního díla Skalička (Teplice) v ploše V27;

30.1 Respektovat v území tyto plochy admístního významu:
stávající veřejné mezinárodní letiště Olomouc a stávající vnitrostátní veřejné a mezinárodní neveřejné letiště Přerov. Rozsah územních nároků bude ověřen v podrobné dokumentaci a bude stabilizován v územních plánech příslušných obcí;

30.2 stávající veřejné vnitrostátní letiště Hranice, Šumperk, Mikulovice

30.3 stávající neveřejné vnitrostátní letiště Prostějov, Stichovice, Bohuňovice

30.4 stávající neveřejné vrtulníkové letiště pro Leteckou záchrannou službu
v Šumperku a Olomouci

30.5 návrh na výstavbu letišť v lokalitách Bohuňovice a Lužice

31 Akceptovat územní rezervu (RD7) pro výstavbu průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (D-O-L), včetně přístavu v Přerově a jeho dopravního napojení

32 V návrhu dopravní infrastruktury respektovat základní síť cyklistických tras, která je
tvořena cyklistickými trasami I. třídy s mezinárodním významem a cyklistickými trasami II. třídy s nadmístním významem.

33 V ÚP obcí je nutno akceptovat vedení cyklistických tras základní sítě, které jsou ZÚR
OK definovány pouze textově níže uvedenými koridory:
33.1. cyklistické trasy I. třídy – č. 5 (tzv. Jantarová stezka) v koridoru Lipník nad Bečvou
- Přerov - Olomouc - Prostějov – Protivanov;
33.2. cyklistické trasy II. třídy – č. 54 úsek Mikulovice, CZ/PL – Písečná, č. 53 Písečná
– Jeseník – Hanušovice, č. 51 Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel –
Olomouc, č. 47 Olomouc, č. 52 Hanušovice – Králíky – Mladkov, č. 55 Úvalno –
Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice – Rejvíz – Jeseník.

34 Podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek v obcích i cyklostezek spojujících
obce v rámci celého kraje pro rekreační využití i pro každodenní dojížďku

35 Respektovat záměr na výstavbu sedačkové osobní lanovky Koutský Žleb – Červenohorské
sedlo a Filipovice – Červenohorské sedlo

36 Územně hájit návrh na vybudování veřejného terminálu nákladní dopravy v Přerově s kontejnerovým překladištěm a logistickým centrem. V ÚP obcí řešit napojení terminálu na přístaviště na průplavním spojení D-O-L, na železniční nádraží v Přerově a na nadřazenou silniční síť

37 V souladu s mezivládní dohodou respektovat a rozšířit provoz stávajících silničních a
železničních hraničních přechodů s Polskou republikou:
37.1. silniční hraniční přechod Bílý Potok – Paczkow pro mezinárodní dopravu do 12,5
tuny (regionální doprava bez omezení);
37.2. Mikulovice – Glucholazy pro mezinárodní dopravu do 3,5 tuny;
37.3. stávající turistický hraniční přechod Staré Město – Nowa Morawa pro motorovou
dopravu do 3,5 tuny;
37.4. umožnit realizaci železničního hraničního přechodu Mikulovice – Glucholazy i
pro osobní dopravu a Jindřichov – Glucholazy pro osobní a nákladní přepravu.

38 V ÚP obcí vyvářet územní podmínky pro zlepšení funkce hromadné dopravy v rámci integrovaného dopravního systému (přestupní uzly, zastávky a. j.), a to v rámci kraje i
vazeb do sousedních krajů a do Polska. Návrhem dostavby a modernizace dopravní infrastruktury vytvářet podmínky pro propojení jednotlivých systémů veřejné osobní
dopravy

39 Koridor je plocha vymezená zásadami územního rozvoje pro umístění vedení dopravní
infrastruktury. V této ploše lze umístit dopravní stavbu v poloze, která nejlépe vyhovuje
místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci, nebo zapracování
v územním plánu obce), pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak. Využití plochy
koridoru nesmí znemožnit umístění dopravní stavby

40 Koridorem vymezeným ve výkresu B.6. pro navrhované dopravní stavby (stavbu hlavní) se rozumí prostor, který je vymezen svislými plochami (které mohou být i zakřivené) ve vzdálenostech uvedených dle odst. 43. V rámci koridoru jsou možné směrové odchylky trasy navrhované liniové stavby. Součástí koridoru jsou i související stavby
jako např. mosty, opěrné zdi, přeložky inženýrských sítí, přeložky komunikací dotčených
stavbou (účelové a místní komunikace, popř. silnice, propustky, tunely, apod.), pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba. Podmínky pro upřesnění koridoru
v územním plánu a možnosti situování souvisejících staveb se stavbou hlavní i mimo koridor stanoví odst. 92.1.

41 Křížení koridorů pro nové záměry (popř. měněné části) technické infrastruktury s koridory pro dopravní infrastrukturu, bude řešeno v dalších stupních územně plánovací a projektové dokumentace

42 Změnu průběhu koridoru a jeho případné zvětšení lze provést pouze na základě vydané aktualizace ZÚR OK. Zmenšení stanovené šířky koridoru (chápe se zmenšení šířky uvedené v odst. 43) se připouští v rámci zpracování územního plánu, nebo jeho změny.

43 Pro vymezení koridoru se stanovují následující výchozí (celkové) šířkové parametry
(pokud ve výkresu B.6. není uvedeno jinak):
43.1. dálnice – 600 m, na území obcí Křelov – Břuchotín a Olomouc je šířkový parametr pro D35 zvětšen na 1000 m;
43.2. silnice I. a II. třídy – 400 m;
43.3. lanová dráha – 200 m;
43.4. zdvoukolejnění železniční tratě – 200 m;
43.5. rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě – 150m;
Uvedené šířkové parametry a vlastní tvar koridorů mohou být lokálně modifikovány s přihlédnutím na existující možná variantní řešení, významné limity využití území,
popř. řešení návazností na záměry sousedních krajů. Ve svých koncových úsecích jsou koridory tvarově upraveny pro vytvoření dostatečného prostoru pro realizaci stavby,
popř. řešení návaznosti na další záměry. Koridory jsou graficky vymezeny ve výkresu B.6. a B.8.

44 ZÚR OK připouští mimo návrhy graficky znázorněné ve výkresu B.6. i lokální úpravy na stávající komunikační a železniční síti, sledující dosažení normových parametrů platných v době výstavby, odstranění dopravně závadných úseků a snížení negativních vlivů na plochy bydlení jednotlivých sídel za podmínky akceptace ustanovení odst. 41. Podrobnější specifikace jednotlivých úprav bude obsahem ÚP obcí, do nichž bude zapracována na základě podrobnějších dokumentací.

45 Šířková kategorie navrhovaných komunikací, požadavky na situování a řešení křižovatek budou upřesněny podrobnějšími dokumentacemi a nejsou v těchto bodech vázány na ZÚR OK.

46 Pro územní rezervy průplavního spojení D-O-L a vysokorychlostní dopravy VRT včetně kolejových spojek se vymezují koridory o celkové šířce 200 m. Koridory pro územní rezervy jsou graficky znázorněné ve výkresu B.6. Ve vymezeném koridoru územní rezervy průplavního spojení D-O-L se připouští situování rozšíření rozvodny Hranice (Potštátská) E6 v nezbytně nutném rozsahu.

47 Územní rezervy (dle odst. 46) vymezují plochy s předpokládanou realizací v dlouhodobém horizontu, jako území speciálních zájmů, jejichž využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil, nebo podstatně ztížil požadované budoucí využití. Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty.

48 Chránit plochy územních rezerv pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV):
Spálov (Vojen. újezd Libavá Vojenský újezd Libavá)
Hanušovice (Hanušovice, Jindřichov, Malá Morava, Staré Město)
Hoštejn (Drozdov, Hoštejn, Jedlí, Štíty, Pardubický kraj)
Dlouhá Loučka (Dlouhá Loučka, MSK)
Úsobrno (Horní Štěpánov, JMK)
Otaslavice (Otaslavice, JMK)
Radkovy (Lipník n. B. Bezuchov, Dřevohostice, Soběchleby, Radkova Lhota, Žákovice)
Podlesný Mlýn (Potštát, Olšovec, Radíkov)
Šternberk (Lipina, Šternberk)

48.1 Dosavadní využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil jejich budoucí využití. Kolize zájmů plynoucí z překryvu záměrů budou následně prověřeny (viz odst. 94.1.). Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty.

48.2 Z důvodů prokazatelně vyšší kvality vody jezer vzniklých po těžbě štěrkopísků podporovat jejich využití pro vodohospodářské účely, jako např. vodárenské rezervoáry pro hromadné zásobování obyvatel.

48.3 Při řešení vodohospodářské problematiky v územních plánech obcí vycházet z Národních plánů povodí Dunaje a Odry a Plánů dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Horní Odry.

50 Chránit plochy:
50.1. zrušen;
50.2. Jeřmaň (Loštice), a tato je chráněna již jen v souvislosti s vazbou na Labskou větev průplavního spojení D-O-L (bez konkrétního územního vymezení).

52 V území akceptovat a chránit stávající rozsah vodních zdrojů využívaných pro hromadné
zásobování pitnou vodou včetně jejich stanovených ochranných pásem.

54 Návrh řešení ZÚR OK vymezuje nové koridory pouze pro vodovodní řady nadmístního významu, a to zejména propojení těchto skupinových vodovodů:
54.1. propojení skupinového vodovodu Mohelnice se skupinovým vodovodem Litovel, vymezením koridoru ( V1, V2 a V16) pro vodovodní řad , přivádějícího vodu z rezervních vodních zdrojů Leština, Zvole a Lukavice přes úpravnu vody Dubicko a Moravičany do Litovle, včetně severní větve (ozn. V2) vedoucí přes Úsov, Medlov, Uničov a Červenku;
54.2. propojení skupinových vodovodů Prostějov a Pomoraví, návrhem koridoru V4 pro vodovodní řad propojující vodojemy Stráž a Křelov, pro posílení skupinového vodovodu Prostějova;
54.3. připojení Plumlovska na Vodovod Pomoraví;
54.4. propojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou přes Blatec na skupinový vodovod Olomouc;
54.5. napojení Potštátska na skupinový vodovod Hranice.

55 Chránit územní rezervu pro koridor RV1 vodovodního přivaděče Hanušovice – Moravičany
(dle vymezení ve výkresu B.6), přivádějící pitnou vodu z oblasti Ramzovského nasunutí až do Litovle. Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty

56 Při návrhu zásobování pitnou vodou v územních plánech obcí vycházet z aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje a Národních plánů povodí Dunaje a Odry a Plánů dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Horní Odry

57 Věnovat pozornost přednostně zdrojům znečištění v sídlech s více jak 1000 ekvivalentními obyvateli, a to především v území, kde kvalita vypouštěných odpadních vod není v souladu s požadavky platných právních předpisů.

58 Zvýšenou pozornost věnovat čištění odpadních vod v povodích s tzv. „lososovými vodami“

59 Při návrhu odvádění a čištění odpadních vod v územních plánech obcí vycházet z aktuálního znění Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, z Národních plánů povodí Dunaje a Odry a Plánů dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Horní Odry. V sídlech s méně jak 10 000 ekvivalentními obyvateli upřednostňovat napojení těchto sídel na stávající větší ČOV a budování společných ČOV pro více sídel, ve kterých lze zajistit větší účinnost čištění a tím vyšší kvalitu vypouštěných odpadních vod.

60 Respektovat koncepci zásobování elektrickou energii znázorněnou ve výkresu B. 5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energii a plynem (cílový stav) 1 : 200 000. Za koncepci se v řešení považuje soubor ploch a koridorů, jejichž existence a funkceschopnost zásadním způsobem ovlivňuje zásobování kraje i sousedních území elektrickou energií. Koncepci tvoří jak stávající, tak i navržené vedení přenosové soustavy a distribuční soustavy včetně zařízení nezbytných pro zabezpečení funkceschopnosti liniových staveb. Koncepce zobrazena ve výkresu B.5. znázorňuje tzv. cílový stav, tj. stav po naplnění všech záměrů nadmístního a republikového významu.

61.1 zdroje elektrické energie:
61.1.1. stávající přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně;
61.1.2. méně významné zdroje elektrické energie vyrábějící elektřinu (např. v teplárnách, průmyslových energetických zdrojích, kogeneračních jednotkách, malých vodních elektrárnách, větrných a fotovoltaických elektrárnách);
61.1.3. nové významné zdroje elektrické energie se nenavrhují;

61.2 přenosovou soustavu 220 kV a 400 kV:
61.2.1. stávající vedení přenosové soustavy 220 kV a 400 kV a významný uzel přenosové soustavy – transformační stanici 400/220/110 kV Prosenice;
61.2.2. nově navržené koridory pro vedení přenosové soustavy a rozšíření
elektrických stanic:
61.2.2.1. 400 kV Prosenice - Nošovice (přestavba stávajícího vedení na
dvojité - na společných stožárech);
61.2.2.2. zrušen;
61.2.2.3. územní rezervu (RE1) pro koridor nových vedení 400 kV sloužící
k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického
zdroje v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj);
61.2.2.4. 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka dvojitým vedením z vedení 400 kV Prosenice – Nošovice;
61.2.2.5. 400 kV Krasíkov – Prosenice (přestavba stávajícího vedení na
dvojité – na společných stožárech);
61.2.2.6. 400 kV Prosenice – Otrokovice (přestavba stávajícího vedení na dvojité – na společných stožárech);
61.2.2.7. rozšíření elektrické stanice 400/110 kV Prosenice;

61.3 distribuční soustavu 110 kV:
61.3.1. stávající vedení distribuční sítě 110 kV včetně rozvoden 110 kV;
61.3.2. koridory pro přeložky a nově navržené vedení distribuční sítě 110 kV,
plochy pro rozvodny 110 kV a nové transformační stanice 110/22 kV:
61.3.2.1. rozšíření rozvodny 110 kV Česká Ves o dvě pole;
61.3.2.2. transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.3. vedení 110 kV Krasíkov – Králíky (Dolní Lipka);
61.3.2.4. transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun;
61.3.2.5. vedení 110 kV Šternberk – Moravský Beroun;
61.3.2.6. vedení 110 kV Šternberk – Červenka;
61.3.2.7. vedení 110 kV Břidličná - Moravský Beroun;
61.3.2.8. transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.9. vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice;
61.3.2.10. transformační stanice 110/22 kV Rozstání včetně napájecího
vedení 110 kV Blansko - Rozstání;
61.3.2.11. transformační stanice 110/22 kV Slavonín včetně napájecího vedení
110 kV;
61.3.2.12. transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.13. zrušen;
61.3.2.14. rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV Červenka – Hodolany;
61.3.2.15. vedení 110 kV Ráječek – Břidličná;
61.3.2.16. rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV Hranice – Třebovice;
61.3.2.17. rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 – 4 pole;
61.3.2.18. nová transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.19. transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice, včetně napájecího
vedení 110 kV;
61.3.2.20. přeložky vedení 110 kV Hodolany – Červenka, Hodolany – Dluhonice,
Hodolany – Holice, Hodolany – Lutín a Hodolany – Prosenice
na území města Olomouce;
61.3.2.21.110 kV Vyškov – Prostějov (přestavba stávajícího vedení na
dvojité ve stejné trase);
61.3.2.22. 110 kV Prostějov – Konice (přestavba stávajícího vedení na dvojité ve stejné trase);

62 a) Za účelem zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti kraje vytvořit podmínky pro
zajištění nezbytných dodávek energie v případech kumulace poruch a vícenásobných
útoků proti kritické infrastruktuře. Pozornost věnovat přípravě ostrovních provozů pro řešení nouzových stavů, za účelem zajištění dodávky elektrické energie obyvatelstvu a prvkům kritické infrastruktury

63 Na území Olomouckého kraje pro zabezpečení elektronických komunikací jednotlivých
operátorů respektovat:
63.1. stávající elektronické komunikační zařízení a liniové stavby komunikační infrastruktury
nadmístního významu;
63.2. stávající rádiové zařízení a rádiové směrové spoje;
63.3. stávající radiokomunikační objekty televizních a rozhlasových vysílačů a televizních převáděčů.

64 Při výstavbě objektů a anténních stožáru veřejných radiokomunikačních sítí, zejména
v horských oblastech a chráněných krajinných oblastech vyžadovat koordinaci všech
operátorů a povolovat pouze jednu stavbu společnou pro všechny operátory.

65 Na území Olomouckého kraje respektovat základní koncepci rozvoje zásobování území
plynem (plynárenství), kterou tvoří:
65.1. podzemní zásobník plynu v Lobodicích;
65.2. koridory přepravní soustavy, která sestává z VTL plynovodu DN700/PN63
Hrušky – Příbor s významem pro zabezpečení zásobování plynem oblasti střední
a severní Moravy a Slezska;
65.3. koridory páteřní distribuční soustavy, která sestává ze sítě dálkových a místních
VTL plynovodů a regulačních stanic zabezpečujících zásobování území kraje
zemním plynem.

66 V návrhu koncepce rozvoje plynárenství akceptovat tyto návrhové prvky:
66.1. posílení přepravní soustavy;
66.1.1. plynovod „Moravia – VTL plynovod“ úsek 1 Tvrdonice – Libhošť DN700-
1200;
66.1.2. VTL plynovod Kralice nad Oslavou - Bezměrov;
66.2. doplnění sítě koridorů distribuční soustavy:
66.2.1. VTL plynovod Konice – Březsko;
66.2.2. VTL plynovod Zvole – Zábřeh;
66.2.3. VTL plynovod Žulová – Javorník- Bílá Voda;
66.2.4. zrušen
66.2.5. VTL plynovod DN200 Senice – Unčovice;
66.2.6. přeložka částí VTL plynovodu DN500 Lobodice – Světlá;

67 Koridor je plocha vymezená ZÚR OK pro umístění vedení technické infrastruktury.
V této ploše lze umístit liniové vedení technické infrastruktury v poloze, která nejlépe
vyhovuje místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci nebo zapracování v územním plánu obce), pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak Využití plochy koridoru nesmí znemožnit umístění liniové stavby technické infastruktury.

68 Koridorem vymezeným ve výkresu B.6. pro liniová vedení technické infrastruktury se rozumí prostor, který je vymezen svislými plochami (které mohou být i zakřivené). Výchozí hodnota pro odstupy rovin je stanovena 400m. Tato hodnota je na základě limitů využití území modifikována. Ve svých koncových úsecích jsou koridory tvarově upraveny pro vytvoření dostatečného prostoru pro realizaci stavby, popř. řešení návaznosti na další záměry. Koridory jsou graficky zobrazeny ve výkresu B.6. a B.8. Koridor umožňuje směrové odchylky trasy navrhované liniové stavby. Součástí koridoru jsou i stavby nezbytné k zajištění funkceschopnosti liniového vedení (transformační stanice, rozvodny, čerpací stanice, shybky, úpravny, vodojemy, regulační stanice, apod.) pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba. Podmínky pro upřesnění koridoru v územním plánu a možnosti situování souvisejících staveb se stavbou hlavní i mimo koridor stanoví odst. 92.1.

69 Křížení koridorů pro nové záměry (popř. měněné části) technické infrastruktury s koridory pro dopravní infrastrukturu, bude řešeno v dalších stupních územně plánovací a projektové dokumentace

70 Změnu průběhu koridoru a jeho případné zvětšení, lze provést pouze na základě vydané aktualizace ZÚR OK. Zmenšení stanovené šířky koridoru (chápe se zmenšení šířky uvedené v odst. 68. se připouští v rámci zpracování územního plánu, nebo jeho změny.

71.1 Pro zapracování nadregionálních biocenter (dále v textu NRBC) respektovat jejich vymezení s ohledem na rozdílná měřítka a potřebu detailního upřesnění podle charakteru – cílových ekosystémů (viz tabulky biocenter a biokoridorů).

71.2 Pro zapracování os nadregionálních biokoridorů do ÚP (a dalších dokumentů) respektovat vymezenou trasu, charakter a stanovené podmínky:
71.2.1. pro vodní osy NRBK určuje minimální vymezení břehová čára;
71.2.2. pro nivní osy NRBK určuje vymezení nezastavěný prostor nivy na jednom či na obou březích;
71.2.3. pro lesní osy NRBK určuje minimální vymezení 40 m šířky a upřesnění podle cest, dělení lesa, parcel.

71.3 Pro ochrannou zónu NRBK, která tvoří 2 km široký pruh z každé strany vymezené osy NRBK, realizovat nahuštění sítě lokálních prvků ÚSES stejného charakteru (stejných cílových ekosystémů), jako osa NRBK.

71.4 Pro zapracování regionálních biocenter (dále v textu RBC) do ÚP (a dalších dokumentů) respektovat jejich charakter (cílové ekosystémy) a stabilizační funkci v krajině. Vymezení upřesnit podle charakteru biotopu, podél cest, hranic lesa, parcel apod. při zachování celkové rozlohy.

71.5 Při zapracování regionálních biokoridorů (RBK) do ÚP a dalších dokumentů je nutné řešit konkrétní šířku individuálně, optimalizovat vymezení RBK podle možností daného prostoru a potřeby ochrany přírody, minimální šířku volit pouze ve výjimečných případech. Trasu upřesňovat podle cest, dělení lesa, podle parcel a vodních toků. Minimální šířky jsou:
71.5.1. u lesního biokoridoru 40 m;
71.5.2. u mokřadního biokoridoru 40 m;
71.5.3. u lučního biokoridoru 50 m;
71.5.4. u biokoridoru charakteru stepních nad 20 m;

71.5.a Při zapracování regionálních biokoridorů (RBK) do ÚP a dalších dokumentů je nutné na RBK vkládat lokální biocentra stejného charakteru (stejných cílových ekosystémů) ve vzdálenostech max. 800 m.

71.6 V místech křížení biokoridorů s komunikacemi respektovat následující zásady podle charakteru prvků:
71.6.1. vodní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění;
71.6.2. nivní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění;
71.6.3. lesní biokoridory – posuzovat individuálně, možné přerušení – viz odst. 71.12.;

71.7 Při vymezování a upřesňování vymezení všech prvků ÚSES respektovat stanovené
DP, CHLÚ, výhradní a významná ložiska nevyhrazeného nerostu do doby
jejich využití (např. dočasným stanovením prvku ÚSES a jeho finálním vytvořením
až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace), čímž se vzájemně
nevylučuje ani vymezení biocenter a biokoridorů v rámci dobývacích prostorů a
ložisek se schváleným územním rozhodnutím, CHLÚ, ploch evidovaných ložisek
nevyhrazeného nerostu. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím
ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a
to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu při kvalifikovaném zpracování Plánu otvírky a
přípravy dobývání, Plánu využívání a Plánu rekultivace území po ukončení
těžby. Případy posuzovat individuálně vždy tak, aby nebyl narušen princip udržitelného
rozvoje území a přitom nepovažovat ochranu přírody a krajiny za nadřazenou
všem ostatním zákonům. Při řešení překryvů ochrany nerostných surovin
s prvky ÚSES zohlednit tyto podmínky:
71.7.1. akceptovat cílový charakter prvku ÚSES, a to jak při samotné těžbě
(etapizace těžby s částečnou či postupnou realizací cílového stavu prvků
ÚSES), tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného
území ve prospěch cílového stavu ÚSES;
71.7.2. stávající ÚSES nacházející se na ložiskách nerostných surovin bude
ponechán s tím, že v případě budoucího využití ložiska budou plánované
rekultivační a sanační práce přizpůsobeny a řešeny ve vzájemné
symbióze s ÚSES;
71.7.3. nové návrhy ÚSES pokrývající ložiska, CHLÚ, DP, popř. do zjištěných a
předpokládaných ložisek nerostných surovin zasahující, budou v rámci
zpracování podrobné dokumentace a ÚP upřesněny tak, aby nezasahovaly
do bloků zásob, popř. aby byly vymezovány podél hranice DP a
nebo CHLÚ;
71.7.4. při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální
úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální
úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat
řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek
nerostných surovin;

71.8 Zasahování biocenter a biokoridorů do retenčního prostoru suchých nádrží se připouští za předpokladu individuálního posouzení a respektování charakteru a cílového stavu prvků ÚSES i jeho vazeb a postavení vůči okolním prvkům.

71.9 Plochy vymezené pro biocentra a biokoridory v případě, že jejich současný stav
odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat jeho změny směrem k cílovému stavu . Realizaci cílového stavu vymezených prvků ÚSES je nutné zajistit i v lesních porostech, a to prostřednictvím lesních hospodářských plánů.

71.10.Ani přechodně nelze do vymezených, ale v současnosti ještě nefunkčních, nebo jen částečně funkčních prvků ÚSES umísťovat v územních plánech funkce, které by znemožnily, nebo omezily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu.

71.11 Všechny zásahy do vymezených ploch prvků ÚSES lze provádět pouze na základě ekologického vyhodnocení (hodnocení z hlediska stabilizační funkce skladebného prvku ÚSES či hodnocení vlivu záměru na rostliny a živočichy – biologické hodnocení, případně i jiné ekolog. hodnocení) po projednání s příslušným orgánem ochrany přírody. Přípustné je umisťování informačních tabulí a křížení s cyklostezkami a inženýrskými sítěmi v případě, že tyto lineární prvky pouze křižují (přetínají), plošný pak protínají v užším směru, nikoliv že prvkem ÚSES podélně procházejí. Při křížení biokoridorů především s vyššími třídami komunikací upřednostňovat přemostění, převedení nad úrovní terénu. MVE na regionálních i nadregionálních koridorech ÚSES budou řešeny jako výjimečně přípustné.

71.12.Celkové přerušení regionálních biokoridorů, jejich charakteru a funkce není přípustné. Pro částečné a přípustné přerušení RBK se stanovují tyto zásady:
71.12.1. vodní biokoridory – nelze přerušit;
71.12.2. mokřadní biokoridory – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m;
71.12.3. luční nivní biokoridory v 1. až 4. vegetačním stupni – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami
max. 200 m;
71.12.4. luční biokoridory v 5. až 9. vegetačním stupni – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m;
71.12.5. stepní biokoridory – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m;
71.12.6. lesní biokoridory – přerušení bezlesím max. 150 m;

72 Při využití území a jeho změnách respektovat vymezení, charakter a funkci jednotlivých skladebných prvků ÚSES:
72.1. nadregionální biocentra;
72.2. nadregionální biokoridory (osy);
72.3. regionální biocentra;
72.4. regionální biokoridory;
tak, jak jsou graficky znázorněné ve výkresu B. 7. Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000. Skladebné prvky ÚSES jsou ve svém průběhu závazné pouze v rozsahu řešeného území (území Olomouckého kraje). Přesahy do území
sousedních krajů budou koordinovány a upřesňovány s příslušnými kraji.

73 Pro rekreaci a cestovní ruch se v územích s vysokým potenciálem rekreačního využití vymezují rekreační krajinné celky (dále RKC). Území RKC jsou vhodná pro pobytovou rekreaci, v nichž je preferován rozvoj infrastruktury cestovního ruchu před výrobou a ochrana krajinných a přírodních hodnot. Na území RKC se významně koncentrují rekreační aktivity nejrůznějších forem a z hlediska ubytovacích kapacit převážně kapacity hromadné rekreace. Z pohledu kraje jsou uplatňovány aktivity vyznačené ve výkrese č. B. 6. Pro zabezpečení rozvoje rekreace a cestovního ruchu ZÚR OK stanovují tyto zásady:

73.1 vymezují se rekreační krajinné celky v oblasti Jeseníků:
73.1.1. RKC Zlaté Hory, vymezený na území města Zlaté Hory (k. ú. Dolní
Údolí, Horní Údolí, Ondřejovice v Jeseníkách, Rejvíz, Zlaté Hory
v Jeseníkách);
73.1.2. RKC Jeseník – Lipová, vymezený na území města Jeseník (k. ú. Jeseník, Seč u Jeseníka a Bukovice u Jeseníka) a obce Lipová – Lázně (k.
ú. Horní Lipová, Dolní Lipová);
73.1.3. RKC Bělá pod Pradědem, vymezený na území obce Bělá pod Pradědem (k. ú. Adolfovice, Domašov u Jeseníku);
73.1.4. RKC Ramzová, vymezený na území obce Ostružná (k. ú. Ostružná,
k. ú. Ramzová, k. ú. Petříkov u Branné) a obce Branná (k. ú. Branná u
Šumperku);
73.1.5. RKC Loučná nad Desnou, vymezený na území obce Loučná nad
Desnou (k. ú. Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Rejhotice) a
obce Velké Losiny (k. ú. Bukovice u Velkých Losin, Maršíkov, Velké Losiny,
Žárová);
73.1.6. RKC Sobotín, vymezený na území obce Sobotín (k. ú. Klepáčov, Rudoltice u Sobotína, Sobotín) a obce Vernířovice (k. ú. Vernířovice
u Sobotína);
73.1.7. RKC Staré Město, vymezený na území města Staré Město (k. ú. Kunčice
pod Králickým Sněžníkem, Nová Seninka, Staré Město pod Králickým
Sněžníkem, Stříbrnice, Malé Vrbno, Velké Vrbno, Hynčice pod Sušinou) a obce Malá Morava (k. ú. Křivá Voda, Malá Morava, Podlesí, Sklené u Malé Moravy, Vlaské, Vojtíšov, Vysoká u Malé Moravy, Vysoký Potok, Zlatý Potok);
73.1.8. RKC Rychlebské hory, vymezený na území města Javorník (k. ú. Javorník – město, Javorník – ves, Zálesí u Javorníka, Travná u Javorníka, Hundorf, Horní Hoštice, Bílý Potok), obce Uhelná (k. ú. Nové Vilémovice, Úhelná, Velký Fořt), obce Skorošice (k. ú. Horní Skorošice, Dolní Skorošice, Petrovice u Skorošovic) a obce Vápenná (k. ú. Vápenná); obce Bílá Voda (k. ú. Bílá Voda u Javorníku, Kamenička u Bílé Vody), Bernartice (k. ú. Bernartice u Javorníku, Horní Heřmanice u Bernartic, Buková u Bernartic), Černá Voda (k. ú. Černá Voda, Rokliny), Kobylá nad Vidnavkou (k. ú. Kobylá), Velká Kraš (k. ú. Velká Kraš, Malá Kraš, Hukovice u Velké Kraše, Fojtova Kraš), Vidnava (k. ú. Vidnava), Vlčice
(k. ú. Vlčice u Javorníku, Vojtovice, Dolní Les), Žulová (k. ú. Žulová);

73.2 ve vymezených RKC se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území
způsobené nekoordinovaným nárůstem nejrůznějších rekreačních aktivit,
zejména individuální rekreace, který narušuje vyvážené vztahy mezi ochranou
životního prostředí, zabezpečením hospodářského rozvoje a soudržností společenství
obyvatel v území. Řešení střetů mezi jednotlivými zájmy vedoucími
k ochraně pouze dílčích částí udržitelného rozvoje vyžaduje úzkou koordinační
činnost v území, která svým významem přesahuje území obcí obsažených
ve vymezených RKC. Pro řešení problémů se stanovují tyto zásady:
73.2.1. Ve vymezených RKC bude přírůstek kapacit individuální rekreace realizován
pouze výjimečně, preferovat zejména přeměnu původních venkovských
objektů na rekreační chalupy;
73.2.2. Vzhledem k tomu, že řada území vyčleněná pro různé formy rekreace
vykazuje znaky nedostatečné vybavenosti v oblasti veřejné infrastruktury,
koncentrovat tyto aktivity do pólů rozvoje cestovního ruchu. Za póly
rozvoje cestovního ruchu pro specifickou oblast Jeseníky považovat
města Jeseník, Javorník, Zlaté Hory a Staré Město;
73.2.3. V pólech rozvoje cestovního ruchu upřednostnit při změnách v území
rozvoj veřejné infrastruktury. Při zabezpečení nároků ubytovaných a
pasantních návštěvníků klást důraz na odpovídající rozvoj dalších standardních
a specifických zařízení občanské vybavenosti a služeb, a to
především v oblasti stravování, maloobchodu, služeb, sportovně technické
vybavenosti a kultury, které by zásadním způsobem povýšily kvalitu
rekreačního procesu a atraktivitu území a rozmanitostí nabídky rekreačních
činností a služeb přispěly k racionálnějšímu využití území, a
to i mimo hlavní turistickou sezónu;
73.2.4. Vytvářet podmínky pro rozvoj zejména různých forem cestovního ruchu
s důrazem na měkkou turistiku (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací
turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat
propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými
cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky
(např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) při zachování vyváženého stavu mezi
rozsahem těchto aktivit a ekologickým pilířem udržitelného rozvoje;

73.3 na ostatním území Olomouckého kraje mimo oblast Jeseníků s dosud nižší koncentrací ubytovacích kapacit a méně rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu se navrhují tyto RKC:
73.3.1. RKC Plumlovsko, zahrnující správní území města Plumlov, správní
území obcí Krumsín, Mostkovice, Ohrozim, Seloutky a západní část správního území města Prostějova (část k. ú. Krasice, Čechovice a
Domamyslice);
73.3.2. RKC Konicko, zahrnující správní území obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Konice, Budětsko, Buková, Čechy pod Kosířem, Hluchov, Konice, Kostelec na Hané, Laškov, Lipová, Malé Hradisko, Náměšť na Hané, Ochoz, Olbramice, Pěnčín, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Zdětín;
73.3.3. RKC Bouzovsko, zahrnující správní území obcí Bílá Lhota, Bohuslavice, Bouzov, Březsko, Dzbel, Hačky, Haňovice, Hvozd, Jesenec, Kladky, Litovel, Loučka, Ludmírov, Luká, Měrotín, Mladeč, Pavlov, Polomí, Rakůvka,Slavětín, Vilémov;
73.3.4. RKC Olomoucko – východ, zahrnující správní území obcí Bělkovice-Lašťany, Bukovany, Dolany, Domašov nad Bystřicí, Domašov u
Šternberka, Hlubočky, Hraničné Petrovice, Jívová, Svatý Kopeček
(Olomouc), Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice;
73.3.5. RKC Olomoucko – jih, zahrnující správní území města Olomouc (jižní část – k. ú. Holice, k. ú. Nemilany, k. ú. Nové Sady, k. ú. Slavonín) a správní území obcí Grygov, Krčmaň, Majetín, Dub nad Moravou, Charváty, Blatec, Kožušany – Tážaly, Velký Týnec;
73.3.6. RKC Sovinecko, zahrnující správní území obcí Dlouhá Loučka, Huzová, Mutkov, Oskava, Paseka, Šumvald;
73.3.7. RKC Šternbersko, zahrnující správní území obcí Hlásnice, Horní Loděnice, Lipina, Řídeč a města Šternberk;
73.3.8. RKC Zábřeh – západ, zahrnující správní území obcí Bušín, Drozdov, Horní Studénky, Hoštejn, Jedlí, Kosov, Nemile, Olšany, Postřelmůvek, Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov;
73.3.9. RKC Kojetín – Tovačov, zahrnující správní území obcí Kojetín, Lobodice, Tovačov, Troubky (bez východního výběžku), Uhřičice, Věrovany;
73.3.10. RKC Teplicko, zahrnující část území města Hranice (m. č. Město a m. č. Valšovice) a správní území obcí Paršovice, Teplice nad Bečvou, Týn nad Bečvou;

73.4 V RKC Plumlovsko (Plumlov), RKC Olomoucko-Jih (Grygov), RKC Loučná nad
Desnou (Velké Losiny) a v RKC Jeseník-Lípová (Jeseník) ZÚR OK navrhují
umístění významných rozvojových ploch pro sport a rekreaci nadmístního významu. Situování a velikost ploch upřesní územní plány dotčených obcí.

73.5 Při umísťování golfových hřišť se nepřipouští negativní ovlivnění ekosystémů, které mohou být předmětem ochrany zvláště chráněných území (zejména maloplošná zvláště chráněná území, I. a II. zóna chráněných krajinných oblastí, území EVL a PO).

74.1 Při řešení změn využití území, při upřesňování tras liniových staveb v rámci vymezených koridorů vždy hledat řešení, která vyloučí, popř. budou minimalizovat vlivy na vyhlášená velkoplošná a maloplošná chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, přírodní parky, registrované významné krajinné prvky a přechodně chráněné plochy. Minimalizovat zásahy do lesních porostů a mimolesní zeleně. Optimální řešení ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace. Stavby budou v souladu s platnými právními předpisy posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA).

74.2 Na území chráněných krajinných oblastí upřesňují možnosti provádění změn v území plány péče CHKO a zonace CHKO.

74.3 Pro maloplošná zvláště chráněná území stanovuje ochranné podmínky zákon a příslušný předpis, jimiž se maloplošné zvláště chráněné území vyhlašuje (zřizuje). Návrhy opatření na zachování nebo zlepšení předmětu ochrany ve zvláště chráněném území jsou obsahem plánu péče pro dané území, který schvaluje příslušný orgán přírody.

74.4 Podporovat a realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální
i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz klást na posilování retenční schopnosti krajiny, zvyšování druhové diverzity a ekologické stability, protierozní ochranu a migrační průchodnost pro živočichy.

74.5 Při využití území respektovat vymezení nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability krajiny. Respektovat zásady ochrany jednotlivých prvků ÚSES stanovené v podkapitole A.4.

74.6 K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot respektovat vymezená cenná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (kulturní krajinné oblasti.), stanovené v kapitole 5.3. v odstavci 77.

74.7 Při využívání území nepřipustit umísťování staveb a zařízení obnovitelných zdrojů energie (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny, MVE) v chráněných částech přírody, zejména v CHKO, MZCHÚ, přírodních parcích, oblastech NATURA 2000 a nadregionálních a regionálních skladebných prvcích ÚSES, oblastech s ochranou krajinného rázu – přírodních parcích a kulturních krajin oblastí (KKO) vymezených v odstavci 77 kapitoly 5.3. a jen výjimečně na půdách I. a II. tř. ochrany. Na RBK nebo NRBK je přípustné řešit
umístění malé vodní elektrárny za podmínky zachování, resp. zlepšení průchodnosti toku pro vodní organismy (vybudováním rybího přechodu, revitalizací odstavných ramen apod.) - tam kde jsou stávající jezy nebo stupně.
V chráněných částech přírody a na půdách zvláštní ochrany uvedených v tomto odstavci, s výjimkou maloplošných zvláště chráněných území a nadregionálních a regionálních skladebných prvků ÚSES, lze vymezit plochu pro umístění fotovoltaických elektráren jen za výslovného souhlasu příslušného dotčeného orgánu, kterému přísluší ochrana chráněné části krajiny a ochrana ZPF; v lokalitách soustavy NATURA 2000 jen, je-li vyloučen negativní vliv záměru na danou lokalitu, a to pouze jako specifickou plochu dle platných právních předpisů výhradně pro účel fotovoltaické elektrárny (musí být zajištěno zvláštními podmínkami).

74.8 Umisťování výškových staveb jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení související s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny, lze v chráněných částech přírody pouze po důkladném posouzení – na úrovni územního řízení - příslušných orgánů ochrany přírody. Požadovat využití stávajících i navrhovaných stožárů pro tzv. sdílení operátory.

74.9 Nepřipustit návrh nových ploch pro výstavbu zařízení pro odstraňování nebezpečných odpadů v CHKO, CHOPAV a v území tzv. Ramzovského nasunutí.

74.10.V co největší míře upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití
území (nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině) optimálním využíváním zejména stávajících areálů a zastavěných ploch.

74.11.Nesnižovat novými zásahy v krajině průchodnost migračních koridorů vymezených ve výkresu B.7. K zajištění funkčnosti migračních koridorů se stanovuji tyto zásady:
74.11.1. nezužovat šířku migračního koridoru výstavbou (rozšiřováním zastavěného území), která by mohla ovlivnit funkci migračního koridoru (včetně oplocování pozemků, umísťování zařízení s vysokou hlukovou, nebo světelnou zátěží);
74.11.2. zvýšenou pozornost věnovat zejména křížení liniových dopravních staveb s migračními koridory. Pokud se nelze významnými liniovými stavbami
(zejména čtyřproudé silnice se středním dělícím pásem s oplocením,
oplocené železniční koridory, VRT apod.) vyhnout křížení s migračními
koridory, pak je potřebné zajistit prostupnost migračního koridoru
pomocí migračních objektů (podchody nebo nadchody), které budou
navazovat na migrační koridory. Mostní objekty na dopravních
stavbách v místě křížení koridoru, nebo v navazujícím okolí využitelné
pro migraci (přemostění údolí, vodních toků, málo frekventovaných komunikací atp.) je potřebné ve fázi přípravy záměrů a jejich povolování
přizpůsobit z hlediska parametrů a technického řešení pro migrační
funkci a zajistit navedení živočichů k těmto objektům (usměrnění koridoru
při zachování jeho funkce a prostorové návaznosti). Zohlednit při
tom, zda funkci migračních objektů nemohou snížit hluboké terénní zářezy,
návrh či existence stávajících opěrných či protihlukových stěn,
oplocení, souběh se stávajícími jinými dopravními stavbami apod., které představují bariéry pro pohyb živočichů a mohou znehodnotit funkci migračních objektů;
74.11.3. minimalizovat, popř. zcela vyloučit situování dalších migračních bariér (např. pastevní areály, vinice, ohrazené plochy sadů či porostů rychle rostoucích dřevin apod.);
74.11.4. zvýšenou pozornost věnovat ochraně (zachování) veškeré mimolesní
zeleně v ploše koridoru.

75.1 Jednotlivá ložiska nerostných surovin, vyskytující se mimo území specifických oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ozn. ST1-ST6, jsou seskupena dle předpokládaných vlivů těžby do tří skupin objektů. Každá z těchto skupin má stanovené zásady, které definují možnosti využití jednotlivých objektů:
75.1.1. objekt lze využít částečně, nebo podmínečně (za předpokladu splnění vybraných technických a environmentálních podmínek) - zásada č. 1;
75.1.1.1. podmínkami se chápe - zásady využití objektu lze stanovit až na základě :
a) upřesnění reálného rozsahu využití objektu, při akceptaci zákonných
složek ochrany životního prostředí a ochrany kulturních a přírodních hodnot v území;
b) ověření limitů únosnosti území dotčeného využitím objektu (skupiny objektů);
75.1.2. objekt lze využít v plném rozsahu (objekt je s vyřešenými střety zájmů, popř. bez střetů zájmů, popř. s řešitelnými střety) - zásada č. 2;
75.1.3. objekt nelze využít komplexně (je zásadně dotčen limity ochrany přírody a dílčích složek na ŽP, v současné době převažují zákonem chráněné zájmy o dílčích složkách ŽP nad zájmem využití ložiska) - zásada č. 3;

75.2 Zrušen

75.3 Zrušen

75.4 Pro ložiska nerostných surovin, která se vyskytují ve specifických oblastech s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ozn. ST1-ST6 (výkres B.6.) se stanovují zásady uvedené v odst. 15.1.

Zásady pro ochranu a využití ložisek nerostných surovin dle odst. 75.1. a 75.4. jsou graficky vymezeny ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000.

76 Respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkově chráněných území (památkové rezervace, památkové zóny, památková ochranná pásma, území s archeologickými nálezy);

77 K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot se vymezují tato cenná kulturně historicky významná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (dále v textu kulturní krajinné oblasti):
77.1. kulturní krajinná oblast Moravská brána (okres Přerov), která je vymezena v rámci správních území obcí Dolní Újezd, Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Jezernice, Milenov, Klokočí, Hrabůvka, Hranice, Černotín, Ústí, Teplice nad Bečvou, Černotín, Paršovice, Týn nad Bečvou, Lhota, Hlinsko, části Libavé (ozn.
KKO1);
77.2. kulturní krajinná oblast Čechy pod Kosířem (okres Olomouc) - Mánesův kraj, která je vymezena na území správních území sídel Čechy pod Kosířem, Stařechovice,
Slatinky, Drahanovice, Čelechovice na Hané (ozn. KKO2);
77.3. kulturní krajinná oblast Nové Zámky (okres Olomouc), která je vymezena v rámci správních území obcí Bílá Lhota, Mladeč, Červenka (ozn. KKO3);
77.4. kulturní krajinná oblast Žádlovicko (okres Šumperk), která je vymezena v rámci správních území obcí Loštice, Líšnice, Pavlov (ozn. KKO4);
77.5. kulturní krajinná oblast Jesenická kotlina (okres Jeseník), která je vymezena v rámci správních území obcí Jeseník, Česká Ves, Mikulovice, Bělá pod Pradědem, Lipová – Lázně (KKO5);
77.6. kulturní krajinná oblast Hanušovická vrchovina (okres Šumperk), která je vymezena
v rámci správních území obcí Staré Město, Šléglov, Vikantice, Jindřichov,
Hanušovice, Malá Morava (KKO6);
77.7. kulturní krajinná oblast Březná (okres Šumperk), která je vymezena v rámci správních území obcí Hoštejn, Hynčina, Zábřeh, Nemile, Kosov, Drozdov, Svébohov, Rovensko, Postřelmůvek, Vyšehoří, Zborov, Jedlí, Olšany, Horní Studénky, Štíty, Bušín, Písařov, Bohutín, Chromeč (KKO7);
77.8. kulturní krajinná oblast Svatý Kopeček (okres Olomouc), která je vymezena na části správního území města Olomouce a obcí Tovéř, Samotíšky, Dolany, Hlubočky (KKO8);
77.9. kulturní krajinná oblast svahy Nízkého Jeseníku, která je vymezena v rámci správního území obcí Hlásnice, Lipina, Domašov u Šternberka a na části správního území obcí Šumvald, Dlouhá Loučka, Paseka, Mutkov, Řídeč, Šternberk, Babice, Horní Loděnice, Jívová, Hraničné Petrovice, Bělkovice-Lašťany, Dolany, Hlubočky, Mrsklesy, Velký Újezd, Kozlov a části Vojenského újezdu Libavá
(KKO9);
77.10.kulturní krajinná oblast Žulovsko, která je vymezena v rámci správního území obce Žulová a na části správního území obcí Velká Kraš, Kobylá nad Vidnávkou, Skorošice, Vápenná, Stará Červená Voda a Černá Voda (KKO10);
77.11.kulturní krajinná oblast Rychlebské Hory, která je vymezena na části správního území obcí Bílá Voda, Javorník, Uhelná, Vlčice a Skorošice (KKO11);
77.12.kulturní krajinná oblast Centrální Haná, která je vymezena v rámci správního území obcí Hrdibořice, Biskupice, Dub nad Moravou a na části správního území obcí Prostějov, Charváty, Vrbátky, Kralice na Hané, Hrubčice, Ivaň, Klopotovice, Tovačov, Věrovany, Citov, Majetín, Krčmaň a Grygov (KKO12);

78 Ve výše vyjmenovaných krajinných oblastech jako cenných částech území lze provádět změny v území při respektování těchto zásad:
78.1. je nepřípustné provádět výrazné změny druhu pozemku (vyšší procento zornění, velkoplošné kácení porostů, změny v rozsahu vodních ploch a vodních toků, v jejichž důsledku dojde ke snížení hodnoty krajinného rázu, resp. změně prostorové kulisy);
78.2. respektovat prostorové uspořádání krajiny a sídel, zachovat stávající panoramatické pohledy, respektovat charakter a měřítko zástavby; nesmí být zásadním způsobem narušen historický půdorys sídel (prováděním velkoplošných přestaveb a demolic);
78.3. je nepřípustné:
78.3.1. umísťovat stavby a zařízení obnovitelných zdrojů energie uplatňujících se v krajině (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny na samostatných stavebních konstrukcích);
78.3.2. výškové stavby jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení související s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny;
78.4. umísťování nadzemních staveb elektroenergetiky, staveb vodní energetiky, teplárenství, plynárenství je podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody a orgánu památkové péče v souladu s legislativou platnou ke dni vydání rozhodnutí;
78.5. umísťování významných dopravních staveb je přípustné za předpokladu zachování krajinotvorné památkové hodnoty území, tj. za předpokladu akceptace uplatnění kulturních památek v krajině, zachování otevřených pohledů a průhledů, respektování dochovaných dominant a prostředí kulturních památek a při minimalizaci zásahů do krajinného rázu. Podmínkou je provedení následných opatření eliminujících negativní dopad dopravní stavby a napomáhajících jejímu vhodnému zapojení do krajiny (kompenzace);

A Haná

B Konické údolí

C Mohelnická brázda

D Šumperské údolí

E Hanušovické údolí

F Kladská kotlina

G Jesenické údolí

H Javornické úpatí = Nisské Slezsko (na severu Sudetské předhoří)

I Moravská Brána

J skupina Valašské Podbeskydí

K skupina Drahanských vrchů

L skupina Třebovských kuest

M skupina Jesenického masivu

N skupina Jesenicko-Oderských vrchů

81.1 v krajinných celcích A., C. a I. udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny), v nivách podporovat především typ lesozemědělské a lesní krajiny a navíc dbát na omezení výstavby pouze na jejich břehy. Osídlení včetně urbanizace rozvíjet především na březích niv (řetězové urbanizační koridory);

81.2 v krajinném celku H. udržet typické sídelní struktury dlouhých spádnicových řetězových
vsí v rovinách a úbočích, obklopených otevřenou zemědělskou krajinou
(lesozemědělský a zemědělský typ krajiny) s dominantní zemědělskou funkcí,
v úpatí výrazně přecházejících v krajinu lesozemědělskou. Rozvíjet fenomén
menších krajinných singularit (vytěžené a často zatopené lomy a doly, úzké potoční nivy apod.);

81.3 v krajinných celcích B., F., K., L. a N. udržovat lesopolní krajiny (lesozemědělský
typ) s mozaikovitou strukturou ploch, osídlení rozvíjet především v mělkých údolích
či jejich zakončeních, v typické návesní formě. V mělkých údolích přednostně
podporovat vznik malých vodních nádrží. Typické akcenty zaříznutých údolí
chránit před rozšiřováním sídel a vyhýbat se jim s kapacitní dopravní infrastrukturou;

81.4 v krajinném celku J. (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny) směrem do kopců
se připouští rozvíjet rozvolněnou (nikoliv však rozptýlenou) sídelní strukturu a
podporovat lesozemědělský, spádnicový typ krajinné struktury s výraznějším zastoupením pastevectví;

81.5 v krajinných celcích D., E. a G., tvořených hlubokými podhorskými údolími s lesopolní až lesní krajinou, podporovat rozvoj zástavby v úpatních polohách dna údolí (nikoliv úzkých a povodňově nebezpečných niv), zástavba může vystupovat i do mírnějších úbočí (nikdy však ne do horní třetiny svahu). Z prvovýroby podporovat zejména živočišnou výrobu;

81.6 v krajinném celku M. - horské, až vysokohorské, převážně lesní krajiny přibližovat
co nejvíce ke krajinám přírodním, s marginálním podílem zemědělství (pastevectví)
a s rozvojem rekreačních funkcí, směřovaných ovšem do úpatních a
úbočních poloh, mimo hřebeny hor. Problém rekreačních středisek a jejich zařízení
řešit koordinovaně tak, aby počet center byl co nejmenší a zbytek území byl
využíván pro měkké formy rekreace. Větší rozvoj trvalého osídlení není žádoucí.

čelní svahy Oderských vrchů, Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor a Maleníku;

převýšené vnější svahy Hrubého Jeseníku.

83.1 břehům (jejich okrajům) širokých niv Moravy, Bečvy, Hané, Romže, Blaty, Oskavy
a Kladské Nisy, které vždy byly a jsou rozhodujícími osami rozvoje osídlení
v nížinách a řetěz obcí na těchto liniích jevil a jeví jasné tendence spojování do
řetězců. Rozvojový fenomén sídel, oddělující nivu řek (která by nikdy neměla být
zastavována) na jedné straně, od okolní ploché zemědělské krajiny na straně
druhé, by měl být obecně dodržován;

83.2 vodním tokům Morava, Romže, Třebůvka, Moravská Sázava, Březná, Branná,
Desná, Oskava, Oslava, Pasecký potok, Sitka, Trusovický potok, Bystřice, Ludina,
Odra, Vidnávka, Bělá a Rusava v údolích, které vždy byly osami přírodními a
zásadním způsobem ovlivňovaly orientaci krajinných struktur v okolí (členění pozemků
i jejich bloků kolmo na tok). „Žebříčkové“ uspořádáni ploch a objektů okolo
nich by proto mělo být obecně preferováno. Specifický přístup vyžadují vodní
toky v úzkých, zaříznutých údolích, kde se osídlení (až na samoty mlýnů) nikdy
nevyskytovalo a jeho rozvoj je i dnes přírodně limitován. Podporovat využití
zejména v oblasti turistické, bez stavebního rozšiřování.

84.1 dominantním, převýšeným vrchům Velký Kosíř, Svatý Kopeček, Boží Hora u Žulové,
Hostýn, Kelčský Javorník, Orlík, Praděd, Keprník, Šerák, Smrk, Králický
Sněžník, Uhlířský vrch a Velký Roudný, které jsou jako krajinné dominanty klíčovými
znaky převážné většiny krajin v Olomouckém kraji. Usilovat o uchování jejich struktury v dálkových pohledech

84.2 antropogenním krajinným útvarům Vitošovský kamenolom a Tovačovská těžební jezera.

Doprava:
D1 - R35 Mohelnice – hranice OLK, výstavba nového tahu (Maletín, Krchleby na Moravě, Mohelnice)
D2 - I/11 Bukovice – Postřelmov, přeložka (Písařov, Jakubovice, Bušín,
Olšany, Bohutín, Chromeč, Vyšehoří, Postřelmůvek, Postřelmov)
D3 - D35 mimoúrovňová křižovatka Mohelnice – sever,dálnice D35 x sil. I/44(Mohelnice)
D4 - I/44 Mohelnice – Rájec, výstavba nového tahu (Mohelnice, Lukavice na Moravě, Zvole u Zábřehu, Rájec u Zábřehu)
D5 - I/44 Loučná nad Desnou, lokalita Kouty nad Desnou, výstavba nového tahu (Loučná nad Desnou)
- sil. I/44 výstavba nového tahu Loučná nad Desnou – Postřelmov (Sudkov, Dolní Studénky, Šumperk, Nový Malín, Vikýřovice, Petrov nad Desnou, Velké Losiny)
D6 - I/44 Bělá pod Pradědem – Jeseník, výstavba nového tahu včetně tunelu v Jeseníku a napojení II/450 (Bělá p. P., Jeseník)
D7 - I/44 Česká Ves - Hradec - Nová Ves, výstavba nového tahu (Česká Ves, Písečná, Hradec - Nová Ves)
D10 - II/446 Libina, přeložka (Libina)
D14 - R35 homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek (Mohelnice, Moravičany, Palonín, Bílá Lhota, Mladeč, Litovel, Náklo, Příkazy, Skrbeň, Křelov - Břuchotín)
D15 - I/44 Šumperk, napojení na stávající sil. I/44 (Dolní Studénky, Šumperk)
D16 - II/449 Loučany - Senice na H., obchvat (Loučany, Náměšť n. H., Senička, Senice na Hané)
D17 - II/150 Přerov, jihozápadní obchvat, přeložka (Přerov)
D18 - II/150 Křtomil, přeložka (Křtomil)
D19 - II/367 Kojetín, přeložka (Kojetín)
D20 - R35 Křelov (Křelov, Olomouc)
D21 - II/435 Oplocany, přeložka (Oplocany, Polkovice)
D22 - II/434 Tovačov, přeložka (Tovačov)
D23 - II/367 Bedihošť, přeložka (Čechovice, Bedihošť)
D24 - II/434 Kralice n. H. - Hrubčice, přeložka (Hrubčice, Kralice n. H.)
D25 - II/434 Přerov, přeložka, homogenizace (Přerov, Troubky)
D26 - II/436 Přerov, přeložka, napojení terminálu (Přerov)
D27 - II/448 Olomouc, III/4432 v úseku od křižovatky stávající I/46 ul. Pavlovická po připojení na MÚK východní tangenta, severní spoj, přeložka (Olomouc, Bystrovany)
D28 - I/46 Horní Loděnice, obchvat (Horní Loděnice)
D31 - Prostějov severo-západní obchvat (Prostějov, Držovice, Smržice, Mostkovice)
D32 - II/448 Konice, přeložka (Konice)
D33 - II/449 Smržice, přeložka (Smržice, Čelechovice na H.)
D34 - II/449 Slatinky - Slatinice, přeložka (Slatinice, Drahanovice, Náměšť na Hané, Těšetice)
D35 - II/435 Charváty - Kožušany, přeložka (Charváty, Kožušany, Blatec, Dub nad Moravou)
D36 - II/448 Drahanovice, přeložka (Drahanovice)
D37 - I/46 Olomouc, východní tangenta – Šternberk, přeložka (Olomouc, Bystrovany, Bělkovice-Lašťany, Bohuňovice, Dolany, Tovéř, Šternberk, Lipina)
D38 - I/46 Lipina, přeložka (Šternberk, Lipina)
D39 - II/449 Uničov - Střelice, přeložka (Uničov )
D42 - II/444 Újezd, přeložka (Újezd)
D44 - II/446 II/447, Pňovice, přeložky (Pňovice, Strukov, Želechovice)
D47 - modernizace žel. tratě 331 v parametrech koridorové tratě (Přerov, Bochoř, Vlkoš, Kojetín, Měrovice nad H., Hruška, Němčice nad H., Víceměřice, Nezamyslice, Dřevnovice)
D49 - letiště Bohuňovice (Bohuňovice)
D50 - letiště Lužice (Lužice)
D52 - II/449 Čelechovice na Hané, m. č. Kaple, přeložka (Čelechovice na Hané, Slatinky)
D53 - modernizace železniční tratě Nezamyslice – Olomouc (Nezamyslice, Víceměřice, Němčice na Hané, Pivín, Klenovice na Hané, Čehovice, Bedihošť, Prostějov, Vrbátky, Charváty, Blatec, Kožušany -Tážaly, Olomouc.)
D55 sil. II/369, přeložka Hanušovice (pivovar) (Hanušovice)
D56 sil. II/369, přeložka Hanušovice jih (Kopřivná, Bohdíkov, Hanušovice)
D57 sil. II/369, přeložka Bohdíkov sever (Bohdíkov)
D58 sil. II/369, přeložka Bohdíkov střed (Bohdíkov)
D59 sil. II/369, přeložka Bohdíkov jih (Bohdíkov, Ruda nad Moravou)
D60 sil. II/369, přeložka Ruda n.M. (Ruda nad Moravou, Olšany, Bohutín)
D62 sil. I/45, přeložka Moravský Beroun (Moravský Beroun)
D63 železniční trať č.303, Kojetín – Kroměříž – Otrokovice-
Zlín-Vizovice, elektrizace trati
(Kojetín)
D64 žel. trať 270, Rokytnice, Císařov, „Dluhonický
přesmyk“- stavba železničního nadjezdu
(Rokytnice, Císařov, Přerov, Brodek
u Přerova)
D65 železniční trať č.275, Olomouc – Senice n. H. –
revitalizace trati
(Olomouc, Křelov – Břuchotín, Horka
nad Moravou, Skrbeň, Příkazy, Senice
na Hané)
D66 železniční trať č.310 Olomouc – Opava – revitalizace
trati
(Olomouc, Bystrovany, Velká Bystřice,
Mrsklesy, Jívová, Hlubočky, VÚ Libavá,
Domašov nad Bystřicí, Hraničné
Petrovice, Moravský Beroun)
D67 železniční trať č.290, Olomouc – Uničov – Šumperk
– elektrizace trati
(Olomouc, Hlušovice, Bohuňovice,
Štarnov, Šternberk, Babice, Mladějovice, Újezd, Uničov, Medlov, Troubelice, Nová Hradečná, Libina,
Hrabišín, Nový Malín, Vikýřovice,
Šumperk)
D69 železniční trať č.293, Šumperk – Kouty nad Desnou – revitalizace trati
(Šumperk, Vikýřovice, Petrov nad
Desnou, Rapotín, Velké Losiny, Loučná nad Desnou)
D74 modernizace žel. tratě 280, Hranice – Horní Lideč – hranice ČR
(Hranice, Černotín, Špičky, Milotice
nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou)
D06 - I/46 Moravský Beroun, obchvat (Moravský Beroun, Čaková, Sedm Dvorů, Ondrášov)
D07 - I/60 Lipová-Lázně – Javorník, přeložky a obchvat (Dolní Lipová, Vápenná, Žulová, Dolní Skorošice, Vlčice u Javorníka, Uhelná, Dolní Fořt, Javorník - Ves)
D08 - II/369 Branná – Ostružná, přeložka (Branná u Šumperka, Ostružná)
D010 - II/444 Mohelnice – Stavenice, přeložka (Mohelnice, Stavenice, Úsov – Město)
D011 - II/457 Ondřejovice - Zlaté Hory, přeložka (Ondřejovice v Jeseníkách, Zlaté Hory)
D012 - Prostějov, severní obchvat (přeložka II/366) (Prostějov, Držovice na Moravě, Smržice)
D013 - II/444, Mohelnice, přeložka a směrová úprava (Mohelnice)
D014 - II/434, Přerov, přeložka, rekonstrukce (Přerov)
D016 - LN. Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo, lanová dráha (Kouty nad Desnou)
D018 - Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B) (Stará Ves, Říkovice, Horní Moštěnice, Lověšice, Bochoř, Přerov, Dluhonice, Vinary, Popovice, Předmostí, Lýsky, Prosenice, Buk, Proseničky, Radvanice, Tupec, Veselíčko, Dolní Újezd, Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Trnávka, Osek nad Bečvou)
D019 - Nová stavba:
R 48, Bělotín – Palačov, rozšíření na normové parametry (Bělotín, Polom u Hranic, Vysoká u Hustopečí nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou)
D020 - R 55, Úprava koridoru
Přerov - Kokory - Vsisko, novostavba včetně všech souvisejících staveb a objektů (Velký Týnec, Krčmaň, Majetín, Luková, Kokory, Předmostí, Dluhonice a Rokytnice u Přerova)
D021 - úprava polohy koridoru pro stavbu I/35, Valašské Meziříčí - Lešná - Palačov, novostavba včetně všech souvisejících staveb a objektů (Vysoká u Hustopečí nad Bečvou, Poruba nad Beč.)
D022 - Nová stavba I / 55, Přerov, Předmostí - MÚK s ČD (Předmostí Přerov)
D023 - II/150 obchvat Dub nad Mor. (Dub nad Mor. )
D024 - II/150 obchvat Brodek u Přerova (Brodek u Přerova, Kokory)
D028 - II/367, Klenovice n. H. - Čelčice na Hané, přeložka (Čelčice, Klenovice, Obědkovice)
D031 - II/434, Nová stavba:
Kozlovice - Grymov (Kozlovice)
D032 - II/435 Tovačov - Oplocany (Tovačov)
D033 - Nová stavba:
II/444, Šternberk, jihozápadní obchvat přeložka (Šternberk, Lhota u Šternberka, Lužice u Šternberka, Bělkovice, Lašťany)
D034 - Nová stavba:
II/448, Těšetice, přeložka (Těšetice, Rataje, Vojnice)
D038 - II/150 obchvat Ohrozim (Ohrozim )
D039 - II/150 Protivanov - Malé Hradisko, obchvat (Protivanov, Malé Hradisko)
D040 - II/150 Vícov, obchvat (Vícov, Ptení, Stínava)
D041 - II/436 Vlkoš - Bochoř (Věžky, Bochoř, Lověšice, Vlkoš)
D042 - R 46, homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace ()
D043 - I/55, Přerov, přeložka kolem nádraží (Přerov)
D044 - Propoj II/446 -I/46, přeložka II/448, severní spoj Olomouce, střední část v území CHKO LP jako rezerva (Chválkovice, Bělidla, Pavlovičky, Klášterní Hradisko, Hejčín, Lazce, Černovír a Řepčín)
D046 - Nová stavba: Terminál kontejnerové dopravy a logistické centrum Přerov (Bochoř, Přerov)
D77 D35, mimoúrovňová křižovatka Mohelnice – jih
dálnice D35 x sil. II/444
(Mohelnice)

Vodní hospodářství:
V1 - Napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko (Zvole, Hrabová, Lukavice, Bohuslavice, Dubicko, Leština, Rájec)
V2 - Propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel (Dubicko, Třeština, Stavenice, Mohelnice, Moravičany, Úsov, Medlov,
Uničov, Červenka, Litovel)
V3 - Připojení Plumlovska na skupinový vodovod Prostějov (Ohrozim, Plumlov, Krumsín)
V4 - Připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc (Smržice, Čelechovice na Hané, Olšany u Prostějova, Lutín, Hněvotín, Olomouc)
V5 - Připojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou na skupinový vodovod Olomouc (Charváty, Blatec, Kožušany -Tážaly, Olomouc)
V10 Propojení vodovodních řadů Bělkovice – Lašťany-Dolany
(Bělkovice – Lašťany-Dolany)
V12 zásobování pitnou vodou Potštátska (Radíkov, Hrabůvka, Hranice, Milenov)
V13 zásobování pitnou vodou Potštátska (Potštát, Partutovice, Olšovec, Hranice)
V14 zásobování pitnou vodou Potštátska (Střítež nad Ludinou, Jindřichov,Bělotín)

Energetika:
E2 - Vedení 400 kV č. 456 Nošovice - Prosenice, přestavba stávajícího vedení na dvojité(Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Oldřichov, Pavlovice u Přerova, Šišma, Kladníky, Oprostovice, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Paršovice, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Rakov, Byškovice, Malhotice, Všechovice, Rouské, Hlinsko)
E3 - Transformační stanice 110/22 kV Slavonín (Olomouc)
E4 - Transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího vedení 110 kV (Velký Týnec, Olomouc)
E6 - Rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 - 4 pole (Hranice)
E7 - Rozšíření rozvodny 110 kV - Česká Ves (Česká Ves)
E8 - Vedení 110kV Šternberk - Moravský Beroun (Babice, Šternberk, Lipina, Horní Loděnice, Moravský Beroun)
E9 - Vedení 110 kV Moravský Beroun - Břidličná (Moravský Beroun)
E10 - VTL plynovod DN500 Zvole - Zábřeh (Zvole, Rájec, Zábřeh)
E13 - VTL plynovod DN200 Senice - Unčovice (Senice na Hané, Dubčany, Náklo, Litovel)
E14 - VVTL plynovod DN700 Hrušky - Příbor (Kojetín, Vlkoš, Píkovice, Horní Moštěnice, Přestavlky, Dobrčice, Beňov, Želatovice, Podolí, Tučín, Pavlovice u Přerova, Sušice, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Bohuslávky, Jezernice, Hranice, Milenov, Hrabůvka, Olšovec, Střítěž nad Ludinou, Bělotín )
E15 - VTL plynovod Žulová - Javorník (Žulová, Skorošice, Vlčice, Uhelná,
Bernartice, Javorník, Bílá Voda)
E16 - VTL plynovod DN100 Konice – Březsko vč. regulační stanice 2000 + STL D225 (Konice)
E17 - VVTL plynovod Horní Štěpánov-Mostkovice-Kojetín, záměr P 10 (Horní Štěpánov, Brodek u Konice, Lipová, Ptení, Stínava, Vícov, Ohrozím, Mostkovice, Prostějov, Bedihošť, Čehovice, Čelčice, Obědkovice, Tvorovice, Uhřičice, Hruška, Kojetín)
E18 Vedení 400 kV Krasíkov – Prosenice – přestavba
stávajícího vedení na dvojité, včetně rozšíření rozvodny Prosenice
(Bouzov, Slavětín, Litovel, Loučka,
Cholina, Bílsko, Senice na Hané,
Senička, Náměšť na Hané, Loučany,
Těšetice, Luběnice, Ústín, Hněvotín,
Bystročice, Olomouc, Kožušany-
Tážaly, Blatec, Charváty, Dub nad
Moravou, Grygov, Majetín, Krčmaň,
Čelechovice, Suchonice, Nelešovice,
Přerov, Zábeštní Lhota, Sobíšky,
Buk, Radvanice, Prosenice, Osek
nad Bečvou)
E20 Přeložky vedení 110 kV Hodolany-Červenka, Hodolany-Dluhonice, Hodolany-Holice, Hodolany-Lutín, Hodolany-Prosenice
(Olomouc, Bystrovany, Velký Týnec)
E21 Vedení 110 kV Prostějov – Konice – přestavba stávajícího vedení na dvojité
(Prostějov, Mostkovice, Ohrozim,
Vícov, Zdětín, Ptení, Stražisko,
Přemyslovice, Budětsko, Konice)
E22 Vedení 110 kV Vyškov – Prostějov – přestavba stávajícího vedení na dvojité
(Prostějov, Seloutky, Určice, Dětkovice, Vranovice-Kelčice, Otaslavice, Dobrochov, Hradčany-Kobeřice, Brodek u Prostějova, Želeč)
E23 Transformační stanice 110/22 kV Rozstání včetně napájecího vedení 110 kV Blansko – Rozstání
(Rozstání)
E24 Transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice včetně napájecího vedení 110 kV
(Nezamyslice, Dřevnovice)
E25 Vedení 400 kV Prosenice – Otrokovice – přestavba stávajícího vedení na dvojité
(Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice,
Oldřichov, Radslavice, Pavlovice
u Přerova, Tučín, Podolí, Želatovice,
Beňov, Horní Moštěnice, Dobrčice,
Přestavlky, Stará Ves)
E26 Dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka z vedení Prosenice – Nošovice
(Býškovice, Malhotice, Ústí, Horní
Těšice, Skalička, Černotín, Špičky,
Bělotín)
E27 Přeložka částí VTL plynovodu DN500 Lobodice – Světlá
(Prostějov, Mostkovice)
E02 - Transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever (Šumperk)
E03 - Vedení 110 kV Krasíkov – Králíky (Štíty)
E04 - Transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun (Moravský Beroun)
E05 - Napájecí vedení 110 kV pro transformační stanici 110/22 kV Slavonín (Olomouc, Slavonín)
E06 - Transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV (Mostkovice, Prostějov)
E07 - Vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice (Konice, Budětsko, Skřípov)
E09 - Transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně napájecího vedení 110 kV (Hranice)

Stavby ke snižování ohrožení území povodněmi
VO3 Severní obtokové koryto Litovle (Litovel, Červenka)
V8 Západní a severní ohrazování Litovle (Litovel, Mladeč, Červenka)
V11 Stavba propojovacího odtokového kanálu vodních toků Hloučela a Romže
(Smržice, Prostějov, Držovice)
V15 Stavba suché nádrže – Velké Losiny (Velké Losiny)
V17 Stavba suché nádrže – Filipová (Velké Losiny, Loučná n. Desnou)
V18 Stavba suché nádrže – Sobotín (Sobotín, Velké Losiny)
V19 Stavba suché nádrže – Domaželice (Domaželice, Hradčany, Nahošovice)
V20 Stavba suché nádrže – Staré Město (Staré Město)
V21 Stavba suché nádrže – Červený Potok (Malá Morava)
V22 Stavba suché nádrže – Březenský Dvůr (Březná) (Štíty)
V23 Stavba suché nádrže – Křemačov (Mohelnice, Mírov)
V24 Stavba suché nádrže – Police (Police, Úsov)
V25 Stavba suché nádrže – Splav (Branná, Ostružná)
V26 Stavba suché nádrže – Dolní Libina (Libina, Šumvald)
V27 Stavba suché nádrže – Skalička (Teplice) (Špičky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Skalička, Zámrsky, Černotín)

86.1 plochy nezbytné k zajištění výstavby a k řádnému užíváni stavby pro stanovený účel (včetně doprovodných zařízení nezbytných k provozu liniové stavby jako např. elektrické stanice, čerpací stanice, úpravny vody, regulační stanice, apod. a doprovodných staveb jako např. mosty, opěrné zdi, propustky, tunely, apod.) pokud nejsou vymezeny jako samostatná veřejně prospěšná stavba

86.2 napojení komunikační sítě nižšího řádu (upřesnění polohy a tvar křižovatek bude předmětem návrhu ÚP obcí)

86.3 při upřesňování ploch a koridorů pro VPS uvedené v odst. 85 v územních plánech, akceptovat zásady stanovené v kap. A.4.1.6 a A.4.2.7. a limity využití území vyplývající z platných legislativních předpisů

Nadregionální biocentra tak, jak jsou vymezena ve výkresu B.8

Nadregionální biokoridory tak jak jsou vymezeny ve výkresu B.8

Regionální biocentra tak jak jsou vymezena ve výkresu B.8

Regionální biokoridory tak jak jsou vymezeny ve výkresu B.8

Veřejně prospěšná opatření ke snižování ohrožení území povodněmi:
vymezení VPO je podmíněno upřesněním věcného rozsahu záboru plochy
území pro suché poldry potvrzeného v řešení územního plánu obce nebo
v rámci územní studie zabezpečené pořizovatelem ZÚR OK
V15 Plocha zátopy suché nádrže Velké Losiny (Velké Losiny)
V17 Plocha zátopy suché nádrže Filipová (Velké Losiny, Loučná n. Desnou)
V18 Plocha zátopy suché nádrže - Sobotín (Sobotín, Velké Losiny)
V19 Plocha zátopy suché nádrže - Domaželice (Domaželice, Hradčany, Nahošovice)
V20 Plocha zátopy suché nádrže - Staré Město (Staré Město)
V21 Plocha zátopy suché nádrže - Červený Potok (Malá Morava)
V22 Plocha zátopy suché nádrže - Březenský Dvůr (Březná) (Štíty)
V23 Plocha zátopy suché nádrže - Křemačov (Mohelnice, Mírov)
V24 Plocha zátopy suché nádrže - Police (Police, Úsov)
V25 Plocha zátopy suché nádrže - Splav (Branná, Ostružná)
V26 Plocha zátopy suché nádrže - Dolní Libina (Libina, Šumvald)
V27 Plocha zátopy suché nádrže - Skalička (Teplice) (Špičky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Skalička, Zámrsky, Černotín)

87.1 v územních plánech vymezovat na základě upřesňování řešení jako veřejně prospěšná opatření (VPO) ty části ÚSES, které nejsou funkční, při upřesňování prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) v územních plánech, akceptovat zásady stanovené v odst. 71.

89.1 průběžně aktualizovat vymezení záplavových území včetně jejich aktivních zón (pokud byly vymezeny) a stanovovat podmínky pro zabezpečení jejich funkce, na základě zpracovaných studií odtokových poměrů v povodích vodních toků a návrhů správců toků. Ve stanovených záplavových územích vymezovat zastavitelné plochy a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen výjimečně a ve zvlášť odůvodněných případech. Při řešení vycházet rovněž z Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry a Dunaje a Národního plánu povodí Odry a Dunaje

89.2 navrhovat revitalizační opatření v údolních nivách vodních toků mimo zastavěná území, směřující k posílení retenční schopnosti krajiny, a to především v územích, kde dochází k rozlivu povodňových průtoků. Opatření navrhovat na základě podrobných dokumentací

89.3 v záplavových územích a zejména v území významném pro situování protipovodňových
opatření vymezeném ve výkresu B.6., na základě podrobných dokumentací
navrhovat ochranná opatření, včetně technických, směřující ke zvýšení
ochrany zastavěného a zastavitelného území. Zaměřit se zejména na:
89.3.1. zkapacitnění koryt v zastavěných územích, včetně rekonstrukcí příčných
staveb omezujících průtočnou kapacitu vodních toků, výstavbu
suchých obtokových koryt;
89.3.2. obnovu a rozšíření systému ochranných hrází k lokální ochraně jednotlivých
sídel, nebo lokalit zvláštního veřejného zájmu;
89.3.3. prostory umělé retence především suché nádrže;
89.3.4. přírodě blízká protipovodňová opatření:
89.3.4.1. revitalizaci vodních toků, obnova retenční kapacity koryt a niv -
rozlivné plochy;
89.3.4.2. protierozní opatření v povodí vodních toků (záchytné příkopy,
průlehy, zasakovací pásy, apod.);

Ke snížení negativních vlivů záplav se navrhuje v územních plánech respektovat
zejména tyto návrhy:
89.4.1. zrušen;
89.4.2. protipovodňová opatření v území Litovle (severní obtokové koryto Litovle
a zkapacitnění stávajících i původních průtočných profilů v Litovli);
89.4.3. komplex protipovodňových opatření na soutoku Bečvy s Moravou;
89.4.4. protipovodňová opatření v území Olomouce;
89.4.5. záměr propojovacího odtokového kanálu říček Hloučela a Romže, včetně
rozlivového území na k. ú. Prostějov a Smržice;
89.4.6. protipovodňová opatření na území obce Kobylá nad Vidnávkou;

Ke snížení negativních vlivů záplav se navrhuje v územních plánech respektovat
zejména tyto návrhy:
89.4.1. zrušen;
89.4.2. protipovodňová opatření v území Litovle (severní obtokové koryto Litovle
a zkapacitnění stávajících i původních průtočných profilů v Litovli);
89.4.3. komplex protipovodňových opatření na soutoku Bečvy s Moravou;
89.4.4. protipovodňová opatření v území Olomouce;
89.4.5. záměr propojovacího odtokového kanálu říček Hloučela a Romže, včetně
rozlivového území na k. ú. Prostějov a Smržice;
89.4.6. protipovodňová opatření na území obce Kobylá nad Vidnávkou;
ozn. lokalita ORP dotčené obce vodní tok
V18 Sobotín Šumperk Sobotín, Velké Losiny Merta
V19 Domaželice Přerov
Lipník n/B
Domaželice, Hradčany,
Nahošovice
Šišemka
V25 Splav Šumperk, Jeseník Branná, Ostružná Klepáčovský potok
V20 Staré Město Šumperk Staré Město Krupá
V21 Červený Potok Šumperk Malá Morava, PK Morava
V22 Březenský Dvůr Zábřeh Štíty Březná
V23 Křemačov Mohelnice Mohelnice, Mírov Mírovka
V24 Police Mohelnice Police, Úsov Rohelnice
V26 Dolní Libina Šumperk Libina, Šumvald Oskava
V17 Filipová Šumperk Velké Losiny, Loučná nad
Desnou
Desná
V15 Velké Losiny Šumperk Velké Losiny Desná

89.6 Ke snížení negativních vlivů záplav se vždy zabývat i zhodnocením účelnosti zapracování
suchých nádrží obsažených v níže uvedené tabulce, do řešení kapitoly ochrany před povodněmi, která je součástí návrhu územního plánu obce, a tuto
suchou nádrž pak vymezit jako VPS, resp. VPO:
lokalita ORP dotčené obce vodní tok
Lesnice (soustava
poldrů)
Zábřeh Lesnice, Hrabišín, Brníčko, Dlouhomilov,
Loučský potok
Podhoří Lipník n/B Lipník n/B, VÚ Libavá Jezernice
Branná Šumperk Branná Branná
Petříkov Jeseník Ostružná Branná
Ostružná Jeseník Ostružná Branná
Kociánov Šumperk Loučná nad Desnou Tříramenný potok
Mírov – varianta
rybník Mohelnice Mírov Mírovka
Rovněž je nutno respektovat suché nádrže a zohlednit v řešení další protipovodňová opatření obsažená v Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje, v Národních plánech povodí Dunaje a Odry a v Plánech dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Horní Odry. Stejně tak
postupovat i při provádění pozemkových úprav v dotčených katastrálních územích;

89.7 plochy poldrů (suchých nádrží) upřesnit na základě zpracované podrobné dokumentace;

89.8 v podrobnějších územně plánovacích dokumentacích vymezovat plochy a koridory
pro soubory staveb a technická a přírodě blízká protipovodňová opatření v
území významném pro situování protipovodňových opatření (vymezeném ve výkresech
B.4. a B.6.), navržených s využitím územně plánovacích podkladů a
dalších oborových studií s cílem umožnění realizace protipovodňových opatření,
včetně vytvoření rozšířených inundačních území pro řízené odlehčování povodňových
průtoků do území i za stávajícími ochrannými hrázemi, mimo zastavěná
území;

89.9 zrušen

9.10.zrušen

9.11.zrušen

89.12.věnovat zvýšenou pozornost koordinaci protipovodňových opatření - zejména
protipovodňových hrází, poldrů a zkapacitnění vodních toků na hranicích obcí a
kraje. Nepřipouští se provádění protipovodňových opatření, jejichž realizací by mohlo dojít k zhoršení průtoku povodňové vlny v jiné obci a její ohrožení. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod;

89.13.věnovat zvýšenou pozornost lokalizaci budoucích vodních nádrží na hranicích obcí a kraje. Koordinaci řešit v součinnosti s dotčenými obcemi a kraji.

90.1 zachovat ráz urbanistické struktury území se specifickými hodnotami, jedinečné
kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jejich
ochrana by měla být vždy vyvážena se sociálně ekonomickým využitím území;

90.2 stabilizovat osídlení periferních a venkovských oblastí s cílem zvyšovat jejich
obytnou atraktivitu a rozvíjet perspektivní funkce (např. rekreaci). Pozornost věnovat
zejména prevenci vzniku sociálně vyloučených lokalit;

90.3 podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury s efektivní dělbou funkcí v území.
Ekonomické aktivity koncentrovat zejména do vymezených rozvojových a
specifických oblastí za podmínek stanovených v kapitole A.2.;

90.4 nepodporovat vznik „satelitních“ městeček mimo zastavěná území sídel a již založenou
sídelní strukturu;

90.5 rozvojové oblasti řešit jako území s preferovanou koncentrací antropogenních
aktivit vytvářející hodnotové póly sídelního a ekonomického rozvoje území;

90.6 zamezovat nežádoucímu srůstání sídel;

91.1 změny v území provádět s ohledem na hospodárné využití zastavěného území,
zejména existujících proluk v zástavbě a ploch nevyužitých;

91.2 do návrhů změn v území zohlednit podmínky zařazení obcí v rozvojových oblastech,
rozvojových osách a specifických oblastech;

91.3 při návrhu ploch pro novou bytovou výstavbu zohlednit možnosti optimálního využití
území (zejména s ohledem na nároky na vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře);

91.4 rozvoj obcí a sídel komplexně posuzovat jak s ohledem na politicky formulované záměry rozvoje, tak i na ostatní předpoklady rozvoje, limitované zejména podmínkami
životního prostředí;

91.5 zejména v rekreačních oblastech komplexně hodnotit rozvoj druhého bydlení;

92.1 upřesnění koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu vymezených v ZÚR
je přípustné za těchto podmínek:
92.1.1. upřesnění vymezení koridoru, popř. směrovou úpravu vlastní trasy
v rámci koridoru vymezeného v ZÚR, lze provést:
92.1.1.1. pokud budou minimalizovány zásahy do jiných prvků chráněných
dle platných právních předpisů (související s ochranou přírody,
nerostného bohatství, hygieny prostředí, ochranou kulturních a
přírodních hodnot apod.);
92.1.1.2. pokud budou minimalizovány střety se zájmy na ochraně nerostných
surovin. Za tím účelem přednostně vymezovat plochy a koridory
tak, aby nezasahovaly zejména do dobývacích prostorů,
CHLÚ a ploch výhradních ložisek nerostných surovin;
92.1.1.3. pokud nebudou negativně ovlivněny sousední obce;
92.1.1.4. pokud nedojde ke zhoršení možnosti napojení území na měněnou
liniovou stavbu;
92.1.1.5. pokud změnou nedojde ke zhoršení možnosti napojení ostatní
sítě na měněnou liniovou stavbu technické infastruktury;
92.1.1.6. pokud nedojde k zásadnímu zhoršení ekonomických a normových
parametrů (i požadavků na bezpečnost provozu) vlastní
stavby;
92.1.2. v přípustných podmínkách pro plochy dotčené vymezením koridoru a
plochy sousedící, tj. i mimo koridor, stanovit možnost řešení staveb
souvisejících se stavbou hlavní, nebo jejich částí, bez kterých by nebylo
možné tuto stavbu realizovat (chápe se možnost umístění souvisejících
a vyvolaných staveb, které budou s hlavní stavbou, pro kterou je koridor
vymezen, tvořit komplexní funkční celek např. zemní práce, přeložky inženýrských sítí, účelové komunikace, lokalizaci souvisejících zařízení apod.);
92.1.3. při upřesňování vymezení koridorů (s výjimkou koridorů územních rezerv)
preferovat sdružení sítí do jednoho koridoru, u návrhů změny vedení
VVN z jednoduchého vedení na vedení dvojitá, preferovat v max.
možné míře využití stávajících stožárů a akceptovat další ustanovení
podkap. A.4.1.6. a A.4.2.7.;
92.1.4. koridory veřejné infrastruktury řešit v navazující územně plánovací dokumentaci
mimo CHLÚ Vikýřovice a CHLÚ Dolní Bohdíkov;
92.1.5. při realizaci liniových staveb zajistit prostupnost území pro pěší a cyklisty;
92.1.6. věnovat zvýšenou pozornost koordinaci průchodu jednotlivých liniových staveb dopravní a technické infrastruktury na hranicích obcí a kraje;

92.2 upřesnění vymezení rozvojových oblastí se zvýšenými požadavky na změny v
území na základě provedené analýzy podmínek území. Upřesnění provést
v rámci zpracování územně analytických podkladů obcí – spádových obvodů
ORP, přitom respektovat požadavek srostlosti rozvojových území, územní a
funkční návaznosti a pozornost věnovat zejména území s přednostním umístěním
aktivit mezinárodního, republikového, nebo nadmístního významu vymezenému
ve výkresu B.1. (v závislosti na významu rozvojové oblasti, nebo osy);

92.3 koordinaci průchodu prvků ÚSES (nadmístního i lokálního významu) na hranicích obcí a kraje;

92.4 křížení regionálních a nadregionálních biokoridorů s komunikacemi vyšších kategorií,
řešit dle zásady stanovené v odstavci 71.6.;

92.5 akceptaci čerpacích stanic pohonných hmot začleněných do nouzového zásobování
ropnými produkty (Zlaté Hory – Krnovská, Javorník – nám. Svobody, Olomouc
– Přerovská, Olomouc – Lipenská, Uničov – Litovelská, Olomouc – Hněvotínská,
Olomouc – Pražská, Tršice, Lipník n/B. – Hranická, Drahotuše – Hranická,
Tovačov – Sadová, Kojetín – Tržní náměstí, Kostelec na Hané, Prostějov –
Mostkovice, Prostějov – Brněnská, Ruda nad Moravou, Lipina, Šumperk – Jesenická);

92.6 sledování zpracování územních studii řešících nadmístní problémy v území. Vyhodnocovat
dopady řešení v území a aplikovat dohodnuté záměry do územních
plánů;

92.7 v řešení ÚP akceptovat perspektivní vojenské posádky, stávající objekty a zařízení
důležité pro obranu státu včetně souvisejících zájmových území a ochranných
pásem:
92.7.1. letiště:
92.7.1.1. letiště Prostějov
92.7.1.2. letiště Přerov
92.7.2. objekty důležité pro obranu státu na území ORP:
92.7.2.1. Olomouc (k.ú.: Štěpánov u Olomouce, Hejčín, Nová Ulice, Olomouc-
město, Chválkovice, Mrsklesy na Moravě I, Kozlov u Velkého
Újezdu, Přáslavice u Olomouce, Daskabát)
92.7.2.2. Prostějov (k.ú.: Prostějov, Bedihošť, Hamry)
92.7.2.3. Šternberk (k.ú.: Město Libavá, Jívová l)
92.7.2.4. Uničov (k.ú. Újezd u Uničova)
92.7.2.5. Jeseník (k.ú. Petříkov u Branné)
92.7.2.6. Hranice (k.ú. Hranice, Drahotuše, Potštát)
92.7.2.7. Lipník nad Bečvou (k.ú. Lipník nad Bečvou)
92.7.3. vojenské újezdy
92.7.3.1. Vojenský újezd Libavá
92.7.3.2. Vojenský újezd Březina (zájmové území)

92.8 zachování kulturních a přírodních hodnot a ochraně krajinného rázu,
s akceptací těchto požadavků:
92.8.1. fotovoltaickou elektrárnu lze umístit v území po splnění těchto podmínek:
92.8.1.1. bude vymezena v novém ÚP popř. změně ÚP jako plocha výrobní
nebo specifická, určená výlučně pro stavbu fotovoltaické
elektrárny;
92.8.1.2. v rámci zpracování podrobné dokumentace budou posouzeny
vlivy na krajinný ráz;
92.8.1.3. výstavbu v přírodních plochách4 , přírodních parcích a KKO lze
výjimečně povolit pouze za podmínky vyloučení negativního vlivu
záměru na lokality soustavy NATURA 2000 a kladného stanoviska
příslušného orgánu ochrany přírody a dalších dotčených orgánů
státní správy;
92.8.2. pro umístění větrných elektráren:
92.8.2.1. respektovat zásady stanovené v odst. 74.7. a 74.11.1.;
92.8.3. zajištění ochrany kulturních a civilizačních hodnot území s akceptací
těchto zásad:
92.8.3.1. zohlednit synergii v působení vizuálních vjemů mezi KKO a historickými
jádry navazujících sídel;
92.8.3.2. chránit ve veřejném zájmu v rámci zpracování územních plánů
krajinný ráz tj. hodnotné průhledy na významné kompoziční póly
(vymezené ve výkresu B.11.) v území a další významné civilizační
hodnoty (nemovité kulturní památky s významnými vertikálními
akcenty - věže kostelů, zvonice, hrady, zámky apod.).
Chránit vyvážený horizont stávající zástavby v památkových zónách
a rezervacích a v oblastech s vyšší koncentrací nemovitých
kulturních památek a v územích s bezprostřední vazbou na tyto
zóny, rezervace a oblasti;
92.8.3.3. vytvářet územní podmínky pro zachování pozitivního vizuálního
vlivu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území;
92.8.3.4. při upřesňování ploch a koridorů staveb dopravní a technické infrastruktury
minimalizovat riziko narušení chráněných hodnot a
jejich vizuálního vlivu v závislosti na konkrétních terénních podmínkách
vhodným upřesněním trasy a lokalizací staveb;

92.9 splnění zásad stanovených v odstavci 73. pro zabezpečení rozvoje rekreace
a cestovního ruchu s těmito podmínkami:
92.9.1. rozvoj lůžkových kapacit ve vymezených rekreačních krajinných celcích
realizovat zejména v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních;
92.9.2. zrušen
92.9.3. v rámci ubytovacích zařízení hromadné rekreace se doporučuje orientovat
především na území CHKO, vyjma města Jeseník, na výstavbu
celoročních zařízení typu penzionů (do 50 lůžek), mimo území CHKO
zařízení střední velikostí (50 – 100 lůžek), která by soustředila kromě
ubytování i další základní, vyšší i specifickou vybavenost, a to v rozsahu
a struktuře odpovídající významu a obslužné funkci jednotlivých
středisek. Významnou pozici a podporu v oblasti CR by mělo získat ubytování v soukromí (soukromé byty, prázdninové byty, penziony).
Veškerou rekreační činnost na území Jeseníků koordinovat se zájmy
ochrany přírody;
92.9.4. při zpracování územních plánů na území RKC zohlednit a v řešení
upřesnit vymezení:
92.9.4.1. významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu
v RKC Plumlovsko (Plumlov);
92.9.4.2. významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu
v RKC Olomoucko-Jih (Grygov);
92.9.4.3. významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu
v RKC Loučná nad Desnou (Velké Losiny);
92.9.4.4. významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu
v RKC Jeseník-Lipová (Jeseník);

92.10.respektování zájmů ochrany obyvatel:
92.10.1. zóny havarijního plánování v Olomouci – Řepčíně (TOMES, s.r.o.) a
v obci Horka n/M (KRALUPOL, a.s.);
92.10.2. věnovat dostatečnou pozornost zajištění bezpečnosti života obyvatel,
zapracovat požadavky na ochranu kritické infrastruktury a na zajištění
správné funkčnosti integrovaného záchranného systému – vazba na
rozvoj a modernizaci prvků bezpečnosti území;

92.11 respektování nemovitosti ve vlastnictví Krajského ředitelství policie Olomouckého
kraje a nemovitosti, ke kterým má příslušnost hospodaření MV ČR;

92.12.při zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vycházet
z PRVKOK; požadavky obcí a subjektů nesouhlasných s PRVKOK předložit MZe
k vydání příslušného stanoviska;

94.1 plochy územních rezerv pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod
(LAPV). Předmětem prověření je upřesnění rozsahu vyvolaných změn v území
dotčených vymezením LAPV - přeložky silnic, železniční dráhy, technické infrastruktury a dopady na zastavěná a zastavitelná území obcí, včetně koordinace souvisejících záměrů ZÚR, vyhodnocení dopadů na přírodní a ostatní civilizační hodnoty, jako podklad pro aktualizaci ZÚR OK;

94.2 koordinace přeložky sil. I/44 a soustavy dvou poldrů Velké Losiny a Filipová. Předmětem prověření je vzájemná koordinace průběhu návrhu přeložky silnice I/44 ve vztahu k lokalizaci obou poldrů a upřesnění vymezení nezbytných ploch a koridoru;

94.3 prodloužení železnice z Koutů nad Desnou do Jeseníku