Evaluace organizací zřizovaných a částečně financovaných městem - evaluace zaměřená na úroveň těchto organizací a jejich omezení daná historicky či umístěním, ale také na personální úrovni (produkce, marketing, management)

Subjekty, které může Praha ovlivnit (příspěvkové organizace, které zřizuje, subjekty, které jsou příjemci grantů, apod.) budou povzbuzovány k iniciativnímu hledání partnerství s privátní sférou při sdružování financí na uskutečnění výjimečných projektů. Totéž, včetně podpory platí pro spolupráci s významnými státními kulturními institucemi (NG, NM, atd.).

Město se bude aktivně zabývat možnostmi ohodnocení těch profesí ve svých organizacích, bez nichž dnes nelze zajistit dynamiku rozvoje rezortu a jednotlivých institucí (umělecký management, fundraising, specialisté, zahraniční odborníci).

Do roku 2021 bude nezbytné definovat a zajistit rovnováhu mezi nezbytnou péčí o základní zázemí kulturních institucí a projektů a investicemi do kvality a excelence jejich nabídky.

Do roku 2021 se město soustředí na rozvoj několika prioritních projektů a investic a mapování potřeb (konkretizace vize kultury a města do roku 2030) a na vybraných projektech bude aplikovat princip excelence

Bude provedeno vyhodnocení, porovnání a analýza provázanosti dlouhodobých a střednědobých koncepčních materiálů s uvedením vyčíslených konkrétních opatření a kroků. Všechny instituce a aktéři musí definovat svou vizi nejen ve vztahu ke svému základnímu poslání, ale také ve vztahu ke kritériím této koncepce a s uvedením své současné a cílové pozice na mapě města, ČR a zahraničního kontextu. Součástí této revize se stane také popis ekonomických, personálních, infrastrukturních a administrativních podmínek, za nichž lze vizi a statut excelence realizovat.

Praha bude při realizaci svých strategických cílů vč. prezentace historického dědictví ještě daleko intenzivněji využívat možnosti organizací, které zřizuje. Jedním z takových podnětů může být realizace doposud chybějící muzeologicky invenční expozice věnované historii města ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy.

Stávající grantový systém, jako transparentní forma participace města na uskutečňování jednorázových akcí i dlouhodobých projektů, bude více akcentovat kritéria motivující žadatele naplnit dlouhodobou vizi města v oblasti kultury, kulturní nabídky a kulturních
služeb.

Praha zavede institut neformálních scoutů, kteří jsou díky své aktivní obeznámenosti s vývojem umění a kultury schopni rychle identifikovat a doporučit k podpoře neověřené kreativní formáty a kulturní produkce.

systematická péče nejen o tradiční místa spojená s kulturní nabídkou (Praha 1), ale také promyšlená dislokace kvalitní kulturní nabídky v širším centru, přiléhajících čtvrtích i na celém území města, a to s ohledem na specifičnost jednotlivých pražských částí a úroveň projektů a infrastruktury.

Ve spolupráci s městskými částmi MHMP bude i nadále podporovat kulturní život v lokalitách Prahy mimo centrum tak, aby odpovídaly nejen pociťovaným potřebám obyvatel, ale také vytvářely možnosti identifikace s místem do budoucna.

Ve spolupráci s městskými částmi hlavní město
Praha lépe pracuje s rozvojovými územími a využije umělecké, kulturní a komunitní funkce a iniciativy k jejich proměně.

Rozhodnutí o investicích do nové infrastruktury či vzniku nových institucí budou podléhat analýze záměru z hlediska územního rozvoje lokality, z hlediska vstupních investic a z hlediska udržitelnosti provozních nákladů.

Městský mobiliář, drobné stavební zásahy, průběžná údržba a opravy, ale také nové funkce a jejich podoba veřejného prostoru se budou řešit nejen s ohledem na ekonomičnost řešení, ale bez výjimek také jeho estetickou a architektonickou či designovou kvalitu. Každý zásah musí vzít v potaz historický, architektonický, funkční a estetický kontext.

Kromě investičně a časově náročných koncepčních záměrů, jako je proměna Václavského náměstí a dalších symbolicky a funkčně zatížených míst Prahy, je primárním prostředkem zejména využití vnitřních rezerv města, příkladná péče a využívání městského majetku městskými institucemi a firmami.

Koncepční přístup k užívání a vytváření veřejného prostoru musí respektovat historické aspekty městského jádra s jeho napojením na městskou přírodu a zároveň přispět k interakci a sociálnímu kontaktu různých skupin obyvatel a uživatelů města.

Mapování kvality života a rezidenční spokojenosti, sociální soudržnosti a lokální identity a diverzity a součinnost s iniciativami obyvatel, komunit a dalších aktérů schopných přispět k jejich naplnění

Průběžné řešení evidentních nedostatků a problémů každodenního užívání města a péče o veřejný prostor