Opatření 1 - Zmapovat stav projekční připravenosti potřebných staveb a stavebních úprav na jednotlivých trasách páteřní sítě.

Opatření 2 - Zpracovat pasporty značení všech tras páteřní sítě a na jejich základě opravit či revidovat či doplnit značení tak, aby byl soulad mezi fyzickým stavem v terénu a zákresem tras v mapách.

Opatření 3 - U tras, které byly v rámci Aktualizace koncepce nově koncipovány, zajistit projektovou dokumentaci jejich značení a následnou realizaci tohoto značení (Vnitřní krajský okruh, Tachovská cyklostezka).

Opatření 4 - Iniciovat zpracování Generelů cyklistické dopravy ve všech obcích s rozšířenou působností. Na jejich základě pak iniciovat realizaci opatření směřujících k prostupnosti daného sídla pro cyklisty v hlavním či přidruženém dopravním prostoru včetně dostupnosti veřejných budov.

Opatření 5 - Iniciovat zintenzivnění projektové přípravy staveb a stavebních úprav zejména v těch dílčích úsecích páteřní sítě, které také plní funkci infrastruktury pro cyklistickou dopravu. Tzn. jde o koridory Plzeň – Klatovy, Plzeň – Město Touškov, Plzeň – Nýřany a Plzeň – Rokycany. Realizace těchto koridorů bude fungovat jako příklad dobré praxe i pro ostatní, méně urbanizované oblasti kraje v tom smyslu, že cyklistika skutečně může být plnohodnotnou součástí veřejné dopravy a tedy významně přispět k rozvoji těchto oblastí, resp. ke stabilizaci jejich osídlení.

Opatření 6 - Iniciovat informační kampaň, resp. zahájení potřebné projektové přípravy na trasách, které byly v rámci Aktualizace koncepce nově koncipovány, a kde zatím není silné povědomí municipalit ani veřejnosti o jejich existenci (KČT 31. KČT 33, KČT 35, Vnitřní krajský okruh, Tachovská cyklostezka).

Opatření 7 - Kodifikovat dotační program na podporu realizace staveb na páteřní síti a to s dlouhodobou perspektivou, která poskytne investorům, obcím a městům, jistotu efektivity zahájené projektové přípravy staveb cyklistické infrastruktury, která se často odehrává v časovém horizontu několika let.

Opatření 1 - V rámci zpřístupnění cykloturisticky atraktivních lokalit, které však nejsou dobře dostupné železniční ani autobusovou dopravou vytipovat, resp. naplánovat, v součinnosti s krajskou specializovanou organizací POVED s. r. o. provoz tzv. cyklobusů. Nemělo by se ale jednat o jednoúčelové spoje pro potřebu cykloturistiky, protože v tomto zákaznickém segmentu je poptávka silně ovlivněna sezónností a počasím, ale o spoje, které mohou být dobře využitelné i pro veřejnost, a které je možné v případě potřeby využít pro přepravu jízdních kol. Na druhou stranu platí, že by tyto spoje měly zohledňovat zájem cykloturistů dostat se v přiměřeném čase do požadovaného cíle bez časově náročných lokálních odboček z přímé trasy. To proto, aby se tzv. cyklobus mohl stát pro cykloturistu konkurenceschopnou alternativou k přepravě osobním autem. Z hlediska efektivity je výhodné, když jde o stálou celoroční linku, protože ta má svou stálou klientelu. Zájmovými lokalitami jsou primárně Šumava (destinace Železná Ruda, Srní, Kvilda, ale také Rovina, která je pro cykloturistiku strategicky situovaná avšak zatím opomíjená a jde zde v Dobré Vodě umístěno muzeum Šimona Adlera, jehož provozovatelem je Plzeňský kraj) a Český les (destinace Tachov, Bělá nad Radbuzou), nově také Brdy a dosud cykloturisticky málo objevený region severního Plzeňska. Konkrétně Manětín je příkladem velmi atraktivního cíle špatně dostupného veřejnou, zejména železniční, dopravou.

Opatření 2 - Provoz cyklobusů do příhraničních lokalit, které jsou pro cykloturisty stále nejatraktivnější, integrovat s provozem cyklobusů z jižních Čech a z také z Německa. Jihočeské cyklobusy zajíždí na Kvildu, německé do Železné Rudy a na Bučinu.

Opatření 3 - Dopravně nejlépe dostupným a také nejvíce frekventovaným centrem cestovního ruchu na Šumavě je Železná Ruda. Z důvodu odlehčení emisní i dopravní zátěže z motorového provozu i s ohledem na průnik s dopravou turistů z Německa by bylo vhodné vybudovat v intravilánu obce autobusovou točnu i s možností krátkodobého parkování. Záměr je v souladu se záměry obce a vhodný prostor se nachází naproti železniční stanici Železná Ruda město.

Opatření 4 - V nejvýznamnější cykloturistické destinaci, kterou je Šumava, zvážit pro lokální přemístění k životnímu prostředí šetrné minibusy. Nabízí se např. spojení Železná Ruda – Kvilda. Inspiraci je možné najít v alpských zemích.

Opatření 5 - Definovat významné a frekventované přestupní uzly mezi železniční a autobusovou dopravou a v těch v součinnosti se SŽDC zajistit v prostorách železničních stanic, protože ty obvykle poskytují dostatek volného prostoru, instalaci bezobslužných a bezhotovostních boxů pro úschovu kol. Boxy budou přístupné prostřednictvím Plzeňské karty.

Opatření 1 - Jako první krok v realizaci Pilíře 3 Aktualizace koncepce by měl být „startovní výstřel“ nové komunikační a motivační strategie směrem ke krajským municipalitám jako hlavním nositelům a realizátorům této koncepce. Měla by být představena vize, její pilíře a opatření, která povedou k její realizaci a to jednoduchou a přehlednou formou. Měl by být akcentován princip vzájemné komunikace a zintenzivnění procesu přípravy a realizace opatření v rozvoji cyklistiky. A měl by být výrazně akcentován pohled na cyklistiku jako na nástroj rozvoje venkovských oblastí, zkvalitnění jejich dopravní obslužnosti a zlepšení jejich demografického vývoje. Za optimální lze považovat setkání se starosty obcí ale i se zainteresovanou veřejností v sídlech jednotlivých okresů. Jedná se o první krok k realizaci opatření 4.

Opatření 2 - V součinnosti s příslušnými odbory Krajského úřadu vytvořit podmínky pro obsazení funkce regionálních cyklokoordinátorů na úřadech všech ORP v kraji. Nemusí jít nutně o novou pozici, může být kumulována s jinou pozicí, podstatné však je, aby regionální cyklokoordinátor byl v rámci každé ORP ustanoven. Je také potřebné dobře definovat náplň práce regionálního cyklokoordinátora. Je důležité dobře vybalancovat pozici regionálního cyklokoordinátora ve vztahu k regionálním spolkům či Místním akčním skupinám, které v některých případech postupují v oblasti cykloturistiky hodně autonomně bez ohledu na širší kontext. Argumentem by měla být nutná profesionalizace celé oblasti cyklistiky a to v rámci jasně definované organizace a hierarchie, neboť jen ta může být v oblasti pracující se síťovým systémem efektivní. Regionální cyklokoordinátor samozřejmě nemůže být nadřízeným Místních akčních skupin pro oblast cyklistiky, ale je třeba dosáhnout stavu, kdy bude jejich partnerem a mentorem, tzn. bude jim poskytovat metodické vedení.

Opatření 3 - Vytvořit systém pravidelné a efektivní komunikace, resp. předávání informací, v rámci celé řídící hierarchie oblasti cyklodopravy a cykloturistiky, který ale bude také konvenovat s vnitřními procesy Krajského úřadu. Jde tedy o linii náměstek hejtmana pro dopravu, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství, krajský koordinátor, regionální cyklokoordinátoři. Nabízí se využití sdíleného digitálního prostoru přístupného pro všechny zúčastněné.

Opatření 4 - Na základě zpracovaných pasportů tras páteřní sítě podle opatření Pilíře 1/2 iniciovat zpracování digitálního interaktivního pasportu cyklistických tras Plzeňského kraje. Do tohoto nástroje budou na základě činnosti regionálních cyklokoordinátorů, resp. jimi zpracovaných regionálních pasportů, postupně vkládána také data o lokálních cyklistických trasách.

Opatření 5 - Vytvořit záměr každoročních pravidelných krajských cyklokonferencí (v optimálním případě 2 x ročně), na kterých se bude krajská pracovní skupina pro cyklodopravu a cykloturistiku setkávat se zástupci municipalit, ale také s aktivní veřejností, a kde budou prezentovány aktuální trendy resp. nově vznikající záměry obcí a měst, aby došlo k synergickému efektu vzájemné inspirace a výměny zkušeností. Bude to vhodná platforma k propagaci systému bikesharing i mimo město Plzeň. Toto opatření lze významně podpořit vstupem Plzeňského kraje do odborných organizací jako je Partnerství pro městkou mobilitu (dříve Asociace měst pro cyklisty) a účastí hostů z jiných měst a regionů, kteří by prezentovali jejich přístup k oblasti cyklodopravy a cykloturistiky. A samozřejmě by bylo vhodné zajistit účast i jiných odborných partnerů, např. Dopravního inspektorátu Policie ČR (vazba na opatření Pilíř 1/4) a zástupců veřejných vlastníků pozemků, typicky např. Lesy ČR, s cílem odstranit komunikační bariéry a zprůchodnit proces přípravy cyklistických staveb.

Opatření 6 - Logickým vyústěním zintenzivněné komunikace s partnery, resp. veřejnými vlastníky pozemků, by byl vznik zmiňovaných a potřebných standardů pro danou oblast. Jde zejména o řešení cyklodopravy v zastavěném území obcí a měst v součinnosti s Dopravním inspektorátem Policie ČR a o využití lesních a polních cest pro potřebu cyklodopravy a cykloturistiky s veřejnými vlastníky pozemků, tzn. Lesy ČR, Státním pozemkovým úřadem, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Povodím Vltavy a Správou železniční dopravní cesty.

Opatření 1 - Za nejdůležitější opatření v rámci tohoto Pilíře je nutné považovat zajištění pravidelných každoročních rozpočtových zdrojů pro realizaci obnovy a údržby a to přímo v rozpočtové kapitole odboru dopravy a silničního hospodářství nezávisle na ostatních zdrojích určených pro rozvoj cyklistiky.

Opatření 2 - Zajištění pravidelné revize cyklistického značení na všech proznačených trasách, v optimálním případě na začátku jara před zahájením cyklistické sezóny a na konci podzimu po jejím skončení. Opatření bude realizováno prostřednictvím regionálního cyklokoordinátora. Jde o to, že v letní sezoně dochází k devastaci značení často vlivem hospodářské lesní a polní činnosti či v důsledku stavebních prací. V případě poškození, zničení či ztráty značení koordinátor realizuje opravy, v optimálním případě prostřednictvím krajského digitálního pasportu tras a jejich značení.

Opatření 3 - Podpora rozvoje doprovodné infrastruktury pro cyklisty jako jsou odpočívky a informační tabule. V počátcích rozvoje sítě cykloturistických tras byla tendence je osazovat poměrně hustě, výsledkem je, že často se lze setkat s přístřešky nefunkčními, které neposkytují ochranu před deštěm, protože jsou špatně provedené, a s přístřešky již za hranicí životnosti, resp. s přístřešky na zcela nevhodných místech, kde je nikdo reálně nevyužije. V současné době jasně převažuje trend cykloturistických zastávek v místech gastronomických zařízení. Přesto nelze tento segment úplně opominout, má svůj význam v jasně dominujících lokalitách přírodních zajímavostí, vyhlídek do krajiny či křižovatek tras. Stejně tak mají svůj význam také informační tabule a to i současné době běžně dostupných informací v telefonech, už jenom pro dotvoření „architektury“ a „genia loci“ místa a celkový kontext. Je však třeba dbát na kvalitní obsah a kvalitní grafické zpracování odpovídající současným standardům, nikoli těm z doby jejich vzniku před dvaceti lety. Segment doprovodné infrastruktury patří do náplně práce regionálního koordinátora, tzn. revize jejich stavu, opravy, realizace nových, a v případě potřeby likvidace těch zdevastovaných a nevhodných.