EU je připravena prokázat své ambice ke zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, udávat ve světě směr svým příkladem a opatřeními a pomoci dohodnout se na transformačním globálním rámci pro období po roce 2020, který bude přijat na 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti.

EU je připravena prokázat své ambice ke zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, udávat ve světě směr svým příkladem a opatřeními a pomoci dohodnout se na transformačním globálním rámci pro období po roce 2020, který bude přijat na 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. To by mělo vycházet z hlavního cíle, kterým je zajistit, že do roku 2050 budou všechny světové ekosystémy obnoveny, budou odolné a přiměřeně chráněné. Svět by se měl zavázat k zásadě čistého zisku, aby přírodě vracel více, než z ní čerpá. V této souvislosti by se svět měl zavázat, že zajistí, že tam, kde je tomu možné předejít, bude vyhynutí způsobené lidskou činností minimální.

Tato strategie stanoví, jak k tomu může Evropa přispět. Cílem této strategie je zajistit, že
do roku 2030 bude biologická rozmanitost v Evropě na cestě k oživení ve prospěch lidí, planety, klimatu a našeho hospodářství, a to v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a s cíli Pařížské dohody o změně klimatu. Zabývá se pěti hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti, stanoví posílený rámec pro správu s cílem odstranit stávající nedostatky, zajišťuje plné provedení právních předpisů EU a spojuje veškeré existující úsilí.

Tato strategie je ambiciózní a vyzývá k přemýšlení a jednání. Odráží skutečnost, že ochrana a obnova přírody bude vyžadovat více než jen regulaci. Bude vyžadovat opatření ze strany občanů, podniků, sociálních partnerů a výzkumné a znalostní komunity, jakož i silná partnerství mezi místní, regionální, celostátní a evropskou úrovní. Tato strategie je v souladu s ambicemi a závazkem stanoveným v politických směrech předsedkyně von der Leyenové a v Zelené dohodě pro Evropu.

Tato strategie byla přijata v době pandemie COVID-19 a bude rovněž ústředním prvkem plánu oživení EU. Zásadní význam bude mít předcházení budoucím vypuknutím zoonózy a budování odolnosti vůči nim a poskytnutí bezprostředních podnikatelských a investičních příležitostí pro obnovu hospodářství EU.

Tato strategie byla přijata v době pandemie COVID-19 a bude rovněž ústředním prvkem plánu oživení EU. Zásadní význam bude mít předcházení budoucím vypuknutím zoonózy a budování odolnosti vůči nim a poskytnutí bezprostředních podnikatelských a investičních příležitostí pro obnovu hospodářství EU.

Komise navrhuje, aby EU zajistila, že celosvětový rámec pro období po roce 2020 bude
přinejmenším zahrnovat tyto prvky:

- Zastřešující globální cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2050, v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a vizí „života v souladu s přírodou“. Ambicí by mělo být, že do roku 2050 budou všechny světové ekosystémy obnoveny, budou odolné a přiměřeně chráněné. Svět by se měl zavázat k zásadě čistého zisku, aby přírodě vracel více, než z ní čerpá. Svět by se
měl zavázat, že zajistí, aby tam, kde je tomu možné předejít, bylo vyhynutí způsobené lidskou činností minimální.

- Ambiciózní celosvětové cíle pro rok 2030 v souladu se závazky EU v této strategii. Měly by se jasně zabývat hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti a měly by být konkrétní, měřitelné, proveditelné, relevantní a časově vázané.

- Mnohem rozhodnější proces provádění, monitorování a přezkumu. Strany by do konce roku 2021 měly přezkoumat své vnitrostátní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti nebo alespoň předložit vnitrostátní závazky týkající se nejdůležitějších cílů. Měl by existovat pravidelný cyklus přezkumu, který by se zaměřil na pokrok při plnění cílů, a v případě potřeby by mělo být možné opatření urychlit. Tyto přezkumy by měly vycházet z nezávislé analýzy nedostatků založené na vědeckých poznatcích a postupů prognózování se společnými hlavními ukazateli pro všechny strany.

- Podpůrný rámec pro realizaci této ambice ve všech oblastech, jako je např. financování, kapacita, výzkum, inovace a technologie.

- Spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů spojených s biologickou rozmanitostí.

- Zásada rovnosti. Ta zahrnuje dodržování práv a plné a účinné zapojení původního obyvatelstva a místních komunit. Měl by existovat inkluzivní přístup za účasti všech zúčastněných stran, včetně žen, mládeže, občanské společnosti, místních orgánů, soukromého sektoru, akademické obce a vědeckých institucí.