..vyberte místo
Zaslat DOTAZ / NÁMĚT
Často kladené dotazy
vstup do terminálu
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
Databázi pro MMR zajišťuje NSZM na platformě infosystému DATAPLÁN
Databázi pro MMR zajišťuje NSZM na platformě infosystému DATAPLÁN
EVROPSKÁ UNIE / European Union
www stránky
www stránky
EVROPSKÁ UNIE / European Union
Územní agenda Evropské unie 2020 (2011)
Nepřehlédněte: Originál dokumentu a důležité informace gestora - Web k dokumentu
Základní informace o dokumentu
Název dokumentu
Územní agenda Evropské unie 2020 (2011)
[EU TA 2020]
[EU TA 2020]
Název dokumentu anglicky
Territorial Agenda of the European Union 2020 (2011)
Odpovědná instituce
EVROPSKÁ UNIE / European Union
Datum schválení
19.5.2011
Doba platnosti
2011 - 2020
Popis dokumentu
"K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění"
Územní agenda Evropské unie s podtitulem Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů byla přijata 24. a 25.
"K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění"
Územní agenda Evropské unie s podtitulem Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů byla přijata 24. a 25. května 2007 na neformální konferenci ministrů odpovědných za rozvoj měst a územní rozvoj v Lipsku. Portugalské předsednictví v Radě EU navázalo na tuto aktivitu přijetím Prvního akčního programu pro implementaci Územní agendy EU.
Dokument tvoří strategický a akční rámec územního rozvoje Evropy a zároveň podporuje implementaci lisabonské a gothenburgské strategie prostřednictvím politiky integrovaného územního rozvoje. Územní rozvoj chápaný Unií mimo jiné i jako územní soudržnost byl přijetím dokumentu doplněn jako třetí dimenze vedle ekonomické a sociální soudržnosti, jejímž cílem je napomáhat vyváženému rozvoji pomocí odstraňování a předcházení vzniku regionálních rozdílů a snažit se o větší provázanost a účinnost jednotlivých politik EU (regionální, dopravní atd.) majících územní dopad.
Územní agenda Evropské unie s podtitulem Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů byla přijata 24. a 25. května 2007 na neformální konferenci ministrů odpovědných za rozvoj měst a územní rozvoj v Lipsku. Portugalské předsednictví v Radě EU navázalo na tuto aktivitu přijetím Prvního akčního programu pro implementaci Územní agendy EU.
Dokument tvoří strategický a akční rámec územního rozvoje Evropy a zároveň podporuje implementaci lisabonské a gothenburgské strategie prostřednictvím politiky integrovaného územního rozvoje. Územní rozvoj chápaný Unií mimo jiné i jako územní soudržnost byl přijetím dokumentu doplněn jako třetí dimenze vedle ekonomické a sociální soudržnosti, jejímž cílem je napomáhat vyváženému rozvoji pomocí odstraňování a předcházení vzniku regionálních rozdílů a snažit se o větší provázanost a účinnost jednotlivých politik EU (regionální, dopravní atd.) majících územní dopad.
Implementace
Mechanismy provádění územní soudržnosti
1. Posílení územní soudržnosti na úrovni EU
48) Žádáme instituce EU, aby při účasti na vytváření a provádění politik EU zohledňovaly zásady Územní agendy 2020 a sdílely je se zainteresovanými stranami a sítěmi.
Mechanismy provádění územní soudržnosti
1. Posílení územní soudržnosti na úrovni EU
48) Žádáme instituce EU, aby při účasti na vytváření a provádění politik EU zohledňovaly zásady Územní agendy 2020 a sdílely je se zainteresovanými stranami a sítěmi.
49) Zdůrazňujeme, že by mělo dojít ke zlepšení monitorovacího a hodnotícího systému územního rozvoje a výsledků úsilí vyvíjených v rámci územní soudržnosti na úrovni EU, přičemž by se mělo zajistit, aby pro státy nevzrostla administrativní zátěž. Stávající metody a požadavky EU pro posuzování, monitorování a hodnocení, včetně těch, jež platí pro strukturální fondy a Fond soudržnosti a provádění strategie Evropa 2020, by měly zahrnovat příslušné územní faktory.
50) Měla by být nadále rozvíjena integrovaná posouzení dopadu pro všechny významné politiky a programy EU, a to na základě příspěvků zainteresovaných subjektů. Aby byl posílen územní rozměr posouzení dopadu prováděného Evropskou komisí před každou legislativní iniciativou, vyzýváme Evropskou komisi, aby v těchto posouzeních dopadu zohledňovala územní záležitosti, a žádáme Výbor regionů, aby poskytl příspěvky od místních a regionálních orgánů.
51) Zdůrazňujeme, že za účelem poskytování informací pro proces vytváření politik na úrovni EU je nutná výrazná metodologická podpora a komplexní základna znalostí o územních celcích. Hodnotné příspěvky může v tomto ohledu poskytnout řada orgánů. Navrhujeme, aby program ESPON zohledňoval priority a výzvy Územní agendy 2020 v rámci své výzkumné činnosti. Intenzivnější zaměření na územní soudržnost a přání přispět ke strategii Evropa 2020 budou vyžadovat další znalosti a metodologickou podporu poskytovanou zainteresovaným subjektům. Současný status, úloha a výsledky programu ESPON by měly být přizpůsobeny budoucímu období ve shodě s Evropskou komisí, aby lépe sloužil přípravě evropských politik souvisejících s územním rozvojem a soudržností.
2. Přispění k územní soudržnosti na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni
52) Uznáváme, že aktivity v rámci přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni musí plnit zásadní úlohu v provádění územních priorit Územní agendy 2020. Evropská územní spolupráce prokázala značnou mobilizaci potenciálu zapojených měst a regionů. Stále však existuje prostor pro zlepšení, zvláště pro to, aby se zajistilo, že činnosti přispějí ke skutečné územní integraci prostřednictvím podpory udržitelného rozšíření trhů pro pracovníky, spotřebitele a malé a střední podniky a účinnějšího přístupu k soukromým a veřejným službám. V této souvislosti klademe důraz na význam pružného územního plánování, které by umožnilo, aby spolupráce s různým územním rozsahem byla dostatečně fl exibilní a mohla se zabývat regionálními specifiky.
53) Doporučujeme, aby iniciativy územní spolupráce byly orientovány na dlouhodobé cíle územní soudržnosti stavějící na zkušenosti s částí B iniciativy Společenství INTERREG a současnými nadnárodními programy. Přínosné mohou v tomto ohledu být rovněž integrované makroregionální strategie, které se nyní nově zavádějí v oblasti Baltského moře a Podunají. Proto doporučujeme, aby byl tento přístup dále podporován na základě hodnocení výsledků dosažených evropskými makroregionálními strategiemi, které se nyní provádějí.
54) Zdůrazňujeme specifi ckou přidanou hodnotu evropských nástrojů stimulujících výměnu osvědčených postupů, inovační projekty a předávání znalostí mezi zúčastněnými organizacemi, jako je vytváření sítí a meziregionálních programů (INTERREG IVC, INTERACT, URBACT), a podporujeme je.
56) Tam, kde je to vhodné, by se na základě nedávných zkušeností mělo plně využít nových příležitostí poskytovaných právním nástrojem Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Měla by být rovněž prozkoumána dobrovolná koordinace plánovacích činností podél hranic v rámci ESÚS, pokud by to představovalo přidanou hodnotu.
57) Vítáme všechny iniciativy veřejných orgánů na různých úrovních, které přispívají k rozvíjení dlouhodobých přeshraničních územních strategií, a žádáme Evropskou komisi, aby v případě potřeby poskytla svou podporu.
3. Posílení přispění členských států k územní soudržnosti
58) Připomínáme, že v kontextu jednotlivých států je hlavním úkolem vnitrostátních, regionálních a místních orgánů stanovit individuálně uzpůsobené koncepce, cíle a nástroje na podporu územního rozvoje založeného na zásadě subsidiarity a na místním přístupu v souladu s přístupem a činností na úrovni EU. Orgány členských států musí stanovit své vlastní strategie a příslušná opatření, která hodlají uplatnit, což bude záviset na jejich vlastních geografi ckých specifi kách, politické kultuře a právním a správním systému.
59) Vyzýváme členské státy, aby začlenily zásady územní soudržnosti do svých vlastních vnitrostátních odvětvových politik, politik integrovaného rozvoje a mechanismů územního plánování. Orgány odpovědné za politiku územního rozvoje na národní, regionální a místní úrovni by měly přispívat prostřednictvím svých vlastních akčních plánů k vhodnému posílení územní soudržnosti.
60) Zohlednění územních dopadů a územní koordinace politik má velký význam na národní a regionální úrovni. Tato koordinace by měla být podpořena územně orientovaným hodnocením a metodami monitorování a měla by dále posilovat přispění územní analýzy k posouzením dopadu. Tyto územní aspekty by mohly být začleněny do pravidelných národních a evropských zpráv a hodnocení souvisejících s politikou soudržnosti a strategií Evropa 2020, přičemž by se předešlo zbytečné byrokracii.
61) Vyzýváme regiony a města, aby vyvíjely a přijímaly vhodné integrované strategie a územní plány s cílem zvýšit účinnost všech opatření v daném územním celku. Kromě mechanismů koordinace a plánování jsou v tomto ohledu důležité zvyšování povědomí a poskytování územních informací a metodologické podpory. Vítáme vypracování evropského referenčního rámce pro udržitelná města jako otevřeného a pružného nástroje, který pomáhá městům dosáhnout udržitelnějšího rozvoje podporujícího začlenění.
62) Vyzýváme členské státy, aby poskytovaly více údajů o regionech a městech důležitých pro územní rozvoj a soudržnost, které mohou být předány Evropské komisi a zařazeny do evropských databází s metodologicky spolehlivými a srovnatelnými informacemi. Vyzýváme Evropskou komisi, aby posílila vypracování evropských údajů o regionech a městech, které jsou důležité pro územní rozvoj a soudržnost. To by zlepšilo činnost národních a evropských institucí.
Pokyny pro budoucí činnost
63) Jsme toho názoru, že níže uvedené činnosti jsou důležité, a žádáme, aby byly v blízké budoucnosti realizovány s cílem začlenit územní priority Územní agendy 2020 do politických diskusí a přijímání rozhodnutí na úrovni EU a členských států.
64) Žádáme příští předsednictví a instituce EU, aby podpořily provádění Územní agendy 2020 pomocí odpovídajících nástrojů a činností. Za tímto účelem by měla být pořádána pravidelná setkání se zástupci těchto institucí.
65) Žádáme budoucí předsednictví EU, aby pokračovala v koordinaci sítě národních kontaktních míst k územní soudržnosti, jež hraje důležitou úlohu v posílení spolupráce mezi členskými státy v oblasti územní soudržnosti. Měla by rovněž zintenzivnit spolupráci s evropskými institucemi a s dalšími zainteresovanými stranami včetně mezivládních organizací.
66) Jsme přesvědčeni, že pro účinné provádění Územní agendy 2020 potřebujeme rámec pro konkrétní činnost a očekávané hmatatelné výsledky. Žádáme budoucí předsednictví, aby v úzké spolupráci s Evropskou komisí stanovila metody a činnosti nezbytné pro realizaci Územní agendy 2020 a vycházela přitom z posouzení uskutečněného švédským předsednictvím.
67) Zavazujeme se k tomu, že budeme šířit a prosazovat Územní agendu 2020 v našich státech u příslušných zainteresovaných stran. Žádáme polské předsednictví a Evropskou komisi, aby podporovaly šíření tohoto dokumentu na evropské úrovni. Budoucí předsednictví by měla připravit a koordinovat komunikační strategii pro úspěšné provádění této agendy.
68) Podporujeme sdílení osvědčených postupů a vyvíjení společných metodologií na podporu územní soudržnosti. Vítáme výroční konference věnované Územní agendě, které zahájilo belgické předsednictví, a žádáme budoucí předsednictví, aby tyto konference pořádala pravidelně.
69) Žádáme Evropskou komisi, aby předložila přehled dostupných a chybějících územních ukazatelů a formulovala doporučení ke zlepšení, zvláště v souvislosti s problematikou územní soudržnosti.
70) Souhlasíme se zlepšením monitorování územních tendencí a žádáme Evropskou komisi a program ESPON, členské státy a další instituce jako Evropskou agenturu pro životní prostředí zabývající se environmentálními aspekty, aby přispěly k tomuto cíli.
71) Žádáme lotyšské (2015) a lucemburské (2015) předsednictví, aby provedla hodnocení a posoudila, zda by měla být Územní agenda přezkoumána vzhledem k tomu, jak funguje v praxi. Žádáme nizozemské (2016) a slovenské (2016) předsednictví, aby podle potřeby provedla přezkum.
1. Posílení územní soudržnosti na úrovni EU
48) Žádáme instituce EU, aby při účasti na vytváření a provádění politik EU zohledňovaly zásady Územní agendy 2020 a sdílely je se zainteresovanými stranami a sítěmi.
49) Zdůrazňujeme, že by mělo dojít ke zlepšení monitorovacího a hodnotícího systému územního rozvoje a výsledků úsilí vyvíjených v rámci územní soudržnosti na úrovni EU, přičemž by se mělo zajistit, aby pro státy nevzrostla administrativní zátěž. Stávající metody a požadavky EU pro posuzování, monitorování a hodnocení, včetně těch, jež platí pro strukturální fondy a Fond soudržnosti a provádění strategie Evropa 2020, by měly zahrnovat příslušné územní faktory.
50) Měla by být nadále rozvíjena integrovaná posouzení dopadu pro všechny významné politiky a programy EU, a to na základě příspěvků zainteresovaných subjektů. Aby byl posílen územní rozměr posouzení dopadu prováděného Evropskou komisí před každou legislativní iniciativou, vyzýváme Evropskou komisi, aby v těchto posouzeních dopadu zohledňovala územní záležitosti, a žádáme Výbor regionů, aby poskytl příspěvky od místních a regionálních orgánů.
51) Zdůrazňujeme, že za účelem poskytování informací pro proces vytváření politik na úrovni EU je nutná výrazná metodologická podpora a komplexní základna znalostí o územních celcích. Hodnotné příspěvky může v tomto ohledu poskytnout řada orgánů. Navrhujeme, aby program ESPON zohledňoval priority a výzvy Územní agendy 2020 v rámci své výzkumné činnosti. Intenzivnější zaměření na územní soudržnost a přání přispět ke strategii Evropa 2020 budou vyžadovat další znalosti a metodologickou podporu poskytovanou zainteresovaným subjektům. Současný status, úloha a výsledky programu ESPON by měly být přizpůsobeny budoucímu období ve shodě s Evropskou komisí, aby lépe sloužil přípravě evropských politik souvisejících s územním rozvojem a soudržností.
2. Přispění k územní soudržnosti na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni
52) Uznáváme, že aktivity v rámci přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni musí plnit zásadní úlohu v provádění územních priorit Územní agendy 2020. Evropská územní spolupráce prokázala značnou mobilizaci potenciálu zapojených měst a regionů. Stále však existuje prostor pro zlepšení, zvláště pro to, aby se zajistilo, že činnosti přispějí ke skutečné územní integraci prostřednictvím podpory udržitelného rozšíření trhů pro pracovníky, spotřebitele a malé a střední podniky a účinnějšího přístupu k soukromým a veřejným službám. V této souvislosti klademe důraz na význam pružného územního plánování, které by umožnilo, aby spolupráce s různým územním rozsahem byla dostatečně fl exibilní a mohla se zabývat regionálními specifiky.
53) Doporučujeme, aby iniciativy územní spolupráce byly orientovány na dlouhodobé cíle územní soudržnosti stavějící na zkušenosti s částí B iniciativy Společenství INTERREG a současnými nadnárodními programy. Přínosné mohou v tomto ohledu být rovněž integrované makroregionální strategie, které se nyní nově zavádějí v oblasti Baltského moře a Podunají. Proto doporučujeme, aby byl tento přístup dále podporován na základě hodnocení výsledků dosažených evropskými makroregionálními strategiemi, které se nyní provádějí.
54) Zdůrazňujeme specifi ckou přidanou hodnotu evropských nástrojů stimulujících výměnu osvědčených postupů, inovační projekty a předávání znalostí mezi zúčastněnými organizacemi, jako je vytváření sítí a meziregionálních programů (INTERREG IVC, INTERACT, URBACT), a podporujeme je.
56) Tam, kde je to vhodné, by se na základě nedávných zkušeností mělo plně využít nových příležitostí poskytovaných právním nástrojem Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Měla by být rovněž prozkoumána dobrovolná koordinace plánovacích činností podél hranic v rámci ESÚS, pokud by to představovalo přidanou hodnotu.
57) Vítáme všechny iniciativy veřejných orgánů na různých úrovních, které přispívají k rozvíjení dlouhodobých přeshraničních územních strategií, a žádáme Evropskou komisi, aby v případě potřeby poskytla svou podporu.
3. Posílení přispění členských států k územní soudržnosti
58) Připomínáme, že v kontextu jednotlivých států je hlavním úkolem vnitrostátních, regionálních a místních orgánů stanovit individuálně uzpůsobené koncepce, cíle a nástroje na podporu územního rozvoje založeného na zásadě subsidiarity a na místním přístupu v souladu s přístupem a činností na úrovni EU. Orgány členských států musí stanovit své vlastní strategie a příslušná opatření, která hodlají uplatnit, což bude záviset na jejich vlastních geografi ckých specifi kách, politické kultuře a právním a správním systému.
59) Vyzýváme členské státy, aby začlenily zásady územní soudržnosti do svých vlastních vnitrostátních odvětvových politik, politik integrovaného rozvoje a mechanismů územního plánování. Orgány odpovědné za politiku územního rozvoje na národní, regionální a místní úrovni by měly přispívat prostřednictvím svých vlastních akčních plánů k vhodnému posílení územní soudržnosti.
60) Zohlednění územních dopadů a územní koordinace politik má velký význam na národní a regionální úrovni. Tato koordinace by měla být podpořena územně orientovaným hodnocením a metodami monitorování a měla by dále posilovat přispění územní analýzy k posouzením dopadu. Tyto územní aspekty by mohly být začleněny do pravidelných národních a evropských zpráv a hodnocení souvisejících s politikou soudržnosti a strategií Evropa 2020, přičemž by se předešlo zbytečné byrokracii.
61) Vyzýváme regiony a města, aby vyvíjely a přijímaly vhodné integrované strategie a územní plány s cílem zvýšit účinnost všech opatření v daném územním celku. Kromě mechanismů koordinace a plánování jsou v tomto ohledu důležité zvyšování povědomí a poskytování územních informací a metodologické podpory. Vítáme vypracování evropského referenčního rámce pro udržitelná města jako otevřeného a pružného nástroje, který pomáhá městům dosáhnout udržitelnějšího rozvoje podporujícího začlenění.
62) Vyzýváme členské státy, aby poskytovaly více údajů o regionech a městech důležitých pro územní rozvoj a soudržnost, které mohou být předány Evropské komisi a zařazeny do evropských databází s metodologicky spolehlivými a srovnatelnými informacemi. Vyzýváme Evropskou komisi, aby posílila vypracování evropských údajů o regionech a městech, které jsou důležité pro územní rozvoj a soudržnost. To by zlepšilo činnost národních a evropských institucí.
Pokyny pro budoucí činnost
63) Jsme toho názoru, že níže uvedené činnosti jsou důležité, a žádáme, aby byly v blízké budoucnosti realizovány s cílem začlenit územní priority Územní agendy 2020 do politických diskusí a přijímání rozhodnutí na úrovni EU a členských států.
64) Žádáme příští předsednictví a instituce EU, aby podpořily provádění Územní agendy 2020 pomocí odpovídajících nástrojů a činností. Za tímto účelem by měla být pořádána pravidelná setkání se zástupci těchto institucí.
65) Žádáme budoucí předsednictví EU, aby pokračovala v koordinaci sítě národních kontaktních míst k územní soudržnosti, jež hraje důležitou úlohu v posílení spolupráce mezi členskými státy v oblasti územní soudržnosti. Měla by rovněž zintenzivnit spolupráci s evropskými institucemi a s dalšími zainteresovanými stranami včetně mezivládních organizací.
66) Jsme přesvědčeni, že pro účinné provádění Územní agendy 2020 potřebujeme rámec pro konkrétní činnost a očekávané hmatatelné výsledky. Žádáme budoucí předsednictví, aby v úzké spolupráci s Evropskou komisí stanovila metody a činnosti nezbytné pro realizaci Územní agendy 2020 a vycházela přitom z posouzení uskutečněného švédským předsednictvím.
67) Zavazujeme se k tomu, že budeme šířit a prosazovat Územní agendu 2020 v našich státech u příslušných zainteresovaných stran. Žádáme polské předsednictví a Evropskou komisi, aby podporovaly šíření tohoto dokumentu na evropské úrovni. Budoucí předsednictví by měla připravit a koordinovat komunikační strategii pro úspěšné provádění této agendy.
68) Podporujeme sdílení osvědčených postupů a vyvíjení společných metodologií na podporu územní soudržnosti. Vítáme výroční konference věnované Územní agendě, které zahájilo belgické předsednictví, a žádáme budoucí předsednictví, aby tyto konference pořádala pravidelně.
69) Žádáme Evropskou komisi, aby předložila přehled dostupných a chybějících územních ukazatelů a formulovala doporučení ke zlepšení, zvláště v souvislosti s problematikou územní soudržnosti.
70) Souhlasíme se zlepšením monitorování územních tendencí a žádáme Evropskou komisi a program ESPON, členské státy a další instituce jako Evropskou agenturu pro životní prostředí zabývající se environmentálními aspekty, aby přispěly k tomuto cíli.
71) Žádáme lotyšské (2015) a lucemburské (2015) předsednictví, aby provedla hodnocení a posoudila, zda by měla být Územní agenda přezkoumána vzhledem k tomu, jak funguje v praxi. Žádáme nizozemské (2016) a slovenské (2016) předsednictví, aby podle potřeby provedla přezkum.
Relevance ke kohezní politice 2014-2020
3 - nejsilnější