1.1 - Pozitivně ovlivňovat vývoj sídelní struktury.
1.1.1 - Zpracovat analýzu trendů vývoje struktury měst a obcí v ČR od roku 1989. Zjistit pozitivní a negativní trendy, vzniklé mj. i jako důsledek investic v území, a možnosti ovlivnění těchto trendů územně plánovací činností.
1.1.2 - Zpracovat analýzu vlivu nových technologií na sídelní strukturu, na strukturu sídel a na jejich spolupráci v sídelní struktuře.
1.1.3 - Na základě výsledků Opatření 1.1.1 a Opatření 1.1.2 zpracovat metodiku, která určí způsoby pozitivního ovlivňování vývoje struktury měst a obcí v ČR, struktury jednotlivých sídel a možností jejich spolupráce v sídelní struktuře. V regionálním plánování uvažovat s různorodostí sídel a podle toho k nim v krajském, případně celostátním měřítku přistupovat. Při plánování metropolitních rozvojových oblastí klást důraz na spolupráci jádrových měst a okolních oblastí.
1.1.4 - Výsledky Opatření 1.1.1, Opatření 1.1.2 a Opatření 1.1.3 promítnout do Politiky územního rozvoje České republiky, do strategických plánů a do územně plánovacích dokumentací.
1.1.5 - Vyhodnocovat stav a vývoj sídelní struktury České republiky v rámci celostátních územně analytických podkladů.
1.1.6 - Určit a uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze „Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR“ a „Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice“.
1.2 - Stanovit, chránit a rozvíjet dlouhodobou urbanistickou koncepci sídel zahrnující mj. jejich funkční, plošné i prostorové uspořádání.
1.2.1 - V jednotlivých sídlech, zejména pak ve městech, stanovit v územně plánovací dokumentaci dlouhodobě platnou urbanistickou koncepci vycházející mimo jiné z role sídla v sídelní struktuře, z respektování hodnot okolní krajiny, urbanistických hodnot a charakteru prostředí, pestrosti a rozmanitosti prostředí, ze sledování bezpečnosti a zdraví obyvatel a ekonomické prosperity.
1.2.2 - Při podnětech a návrzích na změnu územního plánu posuzovat ovlivnění stanovené urbanistické koncepce.
1.2.3 - Připravit a zveřejnit názornou motivační pomůcku o urbanistických zásadách, která na příkladech představí vyjádření základních principů urbanistické kompozice v územně plánovací dokumentaci.
1.3 - Minimalizovat nepřiměřené a nevhodné rozrůstání sídel do okolní krajiny. Zajistit důsledné využívání zastavěného území prostřednictvím cílené revitalizace opuštěných a zanedbaných zastavěných ploch, ale i jednotlivých nevyužívaných staveb.
1.3.1 - Při návrhu územních plánů využít především rezervy v rámci zastavěného území (zejména přestavbové plochy) a omezit rozrůstání sídel do krajiny a zábory zemědělské půdy, obzvláště v nejvyšších třídách ochrany zemědělského půdního fondu. Toto opatření uplatňovat s přihlédnutím k lokálním specifikům a aplikovat ho jak pro využití obytné, tak i průmyslové a logistické.
1.3.2 - Prověřit možnosti podpory revitalizace opuštěných a zanedbaných zastavěných ploch (po ukončené průmyslové a zemědělské výrobě a těžbě surovin, opuštěných vojenských areálů apod.) s cílem motivovat investory k jejich obnově a využití. Zvážit možnost zavedení daňových úlev pro tyto plochy.
1.4 - V sídlech zajistit přiměřenou dostupnost veřejné infrastruktury.
1.4.1 - Vytvořit standardy dostupnosti a kapacity zařízení občanského vybavení (zejména pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, tělovýchovu a sport, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva). Zohlednit při tom demografické změny ve společnosti. Využít již existující dokumenty a podklady, např. "Scénář Strategie veřejných služeb". Koordinovat standardy se "Strategií regionálního rozvoje ČR 2014-2020".
1.4.2 - V územně analytických podkladech analyzovat dostupnost zařízení veřejné infrastruktury pro plochy bydlení. Poznatky o nevyhovující dostupnosti aplikovat při formulaci problémů k řešení v příslušných územně plánovacích podkladech a dále zohlednit v územně plánovací dokumentaci. Zohlednit spolupráci sídel při využití zařízení občanského vybavení.
1.4.3 - V územně plánovací dokumentaci prosazovat polyfunkční využití městských center. Koordinovat rozvoj obslužných center nadmístního významu z úrovně kraje.
1.5 - Při obnově a tvorbě krajiny posílit plánování, zejména důsledně využívat územně plánovací dokumentace a podklady i pozemkové úpravy.
1.5.1 - Důsledně koordinovat územně plánovací dokumentace a pozemkové úpravy.
1.5.2 - Zpracovat metodický pokyn na vymezování zelené infrastruktury (zahrnující systém zeleně, systém vodních toků a ploch, prostupnost krajiny a veřejná prostranství) v rámci územně plánovacích dokumentací.
1.5.3 - Zpracovat metodický pokyn pro koncepci uspořádání krajiny.
2. - VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
2.1 - Zajistit dostatečnou vybavenost území vhodnými veřejnými prostranstvími, jejich snadnou dostupnost a vzájemné propojení.
2.1.1 - Vytvořit standardy dostupnosti veřejných prostranství.
2.1.2 - Identifikovat hodnoty, využití, funkčnost a dostupnost veřejných prostranství v územně analytických podkladech.
2.1.3 - Závěry vyhodnocení veřejných prostranství v územně analytických podkladech promítat do zadání a návrhu územně plánovacích dokumentací.
2.1.4 - Při tvorbě územních plánů, případně územních studií, strukturovat a hierarchizovat systém veřejných prostranství v sídlech.
2.1.5 - Využívat územní studie pro prověření systémů veřejných prostranství, včetně systémů veřejné zeleně, a jejich konkrétního řešení.
2.1.6 - Využívat regulační plány pro stabilizaci návrhu parcelace zastavitelných ploch s vymezením veřejných prostranství.
2.1.7 - Parcelaci zastavitelných ploch řešit na základě komplexního návrhu s vymezením veřejných prostranství, nepřipustit jejich využití po částech bez celkové koncepce řešení. Pro schválení komplexního návrhu se doporučuje využívat dohody o parcelaci.
2.1.8 - Předložit návrh novely stavebního zákona týkající se dohody o parcelaci, která nebude požadovat souhlas všech vlastníků pozemků a která zavede nástroj směny pozemků. Přitom využít zkušeností z komplexních pozemkových úprav.
2.1.9 - Nástroji územního plánování zamezovat vzniku stavebních souborů, které znemožňují prostupnost území.
2.2 - Zajistit kvalitu veřejných prostranství za pomoci integrovaných a komplexních řešení.
2.2.1 - Vypisovat architektonicko-urbanistické soutěže a soutěže o návrh na významná veřejná prostranství financovaná z veřejných rozpočtů.
2.2.2 - V návrzích veřejných prostranství zajistit jejich komplexní řešení včetně dopravní a technické infrastruktury, problematiky veřejné zeleně a její návaznosti na krajinu a způsobu vsakování atmosférických srážek a odvodnění zpevněných ploch.
2.2.3 - Nástroji územního plánování prosazovat adekvátní využití a měřítko objektů obklopujících veřejná prostranství. Dbát na respektování genia loci lokality.
2.2.4 - Připravovat úpravy veřejných prostranství za účasti veřejnosti.
2.2.5 - Zlepšit péči o stávající veřejná prostranství a jejich kultivaci, využívat při tom i účast veřejnosti.
3. - ZAČLENĚNÍ STAVEB DO PROSTŘEDÍ
3.1 - Zajistit návaznost nových staveb na charakter a strukturu hodnotné stávající zástavby, respektovat a rozvíjet kulturní a stavební dědictví i hodnoty krajiny.
3.1.1 - Zpracovat metodiku zaměřenou na charakter a strukturu zástavby v územních plánech.
3.1.2 - V územních plánech stanovovat charakter a strukturu stávající i navrhované zástavby.
3.2 - Chránit a posilovat charakter prvků tvořících lokální, celoměstskou či regionální identitu a podporovat ráz prostředí a jedinečnost daného místa.
3.2.1 - Prověřit možnost aktualizace vyhlášky č. 500/2006 Sb. ve smyslu zohlednění jevů týkajících se identifikace staveb, míst, přírodních prvků nebo veřejných prostorů, které tvoří lokální, celoměstskou či regionální identitu.
3.2.2 - Připravit metodiku pro analýzu urbanistického popřípadě i architektonického charakteru významných lokalit zastavěného území v územně analytických podkladech.
3.2.3 - V územně analytických podkladech zpracovat analýzu urbanistického popřípadě i architektonického charakteru významných lokalit zastavěného území.
3.2.4 - Připravit metodiku pro analýzu kompozičních vztahů v územně analytických podkladech.
3.2.5 - V územně analytických podkladech zpracovat analýzu kompozičních vztahů v zastavěném území i v krajině.
3.3 - Vyhodnotit a posílit úlohu hlavních (městských / oblastních) architektů.
3.3.1 - Prověřit postavení a pravomoci hlavních (městských / oblastních) architektů, jejich kompetence a zodpovědnost. Prověřit nutnost eventuální legislativní úpravy.
4. - ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK
4.1 - Při zadávání zakázek usilovat o co nejvyšší kvalitu jejich plnění.
4.1.1 - Zajistit, aby při výběrových řízeních na územně plánovací a projekční činnosti (včetně zahradně‑krajinářských úprav) byla hlavním kritériem výběru kvalita. Cena za územně plánovací a projekční práce nesmí být jediným kritériem.
4.1.2 - Zpracovat metodiku, která by umožnila stanovit kromě pořizovacích nákladů i náklady na provoz (včetně energetické náročnosti), údržbu a případně i odstranění stavby.
4.2 - Využívat architektonické soutěže a soutěže o návrh při přípravě a realizaci staveb financovaných z veřejných rozpočtů.
4.2.1 - Při přípravě významných budov financovaných z veřejných rozpočtů se doporučuje přednostně využívat architektonické soutěže a soutěže o návrh.
4.2.2 - Vyvíjet soustavnou metodickou činnost a přitom prověřit účelnost vydání metodiky pro zadávání staveb formou soutěže o návrh (i verzi pro zakázky malého rozsahu).
5. - PROJEKTOVÁNÍ, REALIZACE, ŽIVOTNOST A UDRŽITELNOST STAVEB
5.1 - Zajistit zpracování projektů v maximální kvalitě.
5.1.1 - Prosadit uplatnění standardů výkonu (objem času) při zpracování územně plánovacích a projektových dokumentací. Využívat honorářové řády, zužitkovat zahraniční zkušenosti s jejich uplatněním. Zajistit legislativní podporu honorářových řádů.
5.1.2 - Připravit a realizovat informační kampaň o významu a potřebě zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby.
5.2 - Věnovat zvýšenou pozornost ekonomice realizace, provozu a údržby staveb.
5.2.1 - Připravit a realizovat informační kampaň o nutnosti revizí technických zařízení budov.
5.2.2 - Připravit návrh systému získávání a využití základních dat o ekonomice realizace, provozu a údržby staveb financovaných z veřejných prostředků.
6. - VZDĚLÁVÁNÍ
6.1 - Rozvinout průběžné a prohlubující vzdělávání příslušných úředníků veřejné správy v oborech architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura, v dalších oborech souvisejících s výstavbou a ve stavebních a souvisejících předpisech a dále v oblasti participace a komunikace s veřejností.
6.1.1 - Prohlubovat kvalifikaci úředníků veřejné správy formou kurzů zaměřených na představení tendencí a dobrých příkladů z oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury, oborů souvisejících s výstavbou a stavební kultury. Zaměřit se též na odbornost a kompetenci státní správy při zadávání veřejných zakázek.
6.1.2 - Prohlubovat kvalifikaci příslušných úředníků veřejné správy formou kurzů zaměřených na zapojování veřejnosti a komunikaci s veřejností.
6.2 - Rozvinout systém dalšího vzdělávání projektantů a ostatních osob podílejících se na výstavbě.
6.2.1 - Rozvinout systém dalšího vzdělávání projektantů a ostatních osob podílejících se na výstavbě, a to zejména v oblasti stavebního práva.
6.3 - Podporovat a rozvíjet výchovu a vzdělávání v oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury, stavební kultury a kvality prostředí na všech stupních škol.
6.3.1 - Vytvořit pracovní skupinu zabývající se implementací vzdělávání o architektuře a stavební kultuře na základních a středních školách a metodikou prezentace tématu v širších souvislostech.
6.3.2 - Využít výstupy výzkumné potřeby „Výzkum vhodných nástrojů ke zvyšování stavební kultury“.
6.3.3 - Jako podklad pro revizi rámcových vzdělávacích programů zpracovat dokument s charakteristikou, pojmy, cíli, učivem a výstupy vzdělávání o architektuře, urbanismu, územním plánování, krajinářské architektuře a stavební kultuře na všech stupních škol. Do podkladu zařadit i vzdělávání o základním systému fungování práva v těchto oblastech, o dopadech územního plánování na společnost a její vývoj a o významu a problémech památkové péče.
6.3.4 - Revidovat rámcové vzdělávací programy tak, aby obsahovaly témata spojená s architekturou a stavební kulturou, přizpůsobená jednotlivým stupňům škol. Začlenit architekturu, urbanismus, územní plánování, krajinářskou architekturu a stavební kulturu do jednotlivých souvisejících vzdělávacích oblastí a příslušných průřezových témat. Zaměřit se zejména na vztah jedince k jeho domovu a městu, včetně péče o prostředí, které jej obklopuje. Při výuce využívat příkladů dobré praxe, příklady kvalitní architektury užívat jako učební materiál. Začlenit do výuky praktické aktivity zlepšující kvalitu prostředí vytvářeného výstavbou. Nabídnout pedagogům potřebné výukové materiály a odbornou podporu pro zajištění výuky.
6.3.5 - Zařadit přípravu pedagogů zabývajících se tématy architektury a stavební kultury na základních a středních školách do systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
6.3.6 - V rámci zvyšování stavební kultury podporovat učňovské školství a jeho prestiž.
6.3.7 - Posílit vzdělávání pro úlohu hlavního architekta jako koordinátora urbanistické koncepce a kompozice sídel a mediátora mezi zájmovými skupinami.
7. - OSVĚTA A MÉDIA
7.1 - Prosazovat větší uplatnění témat architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavebnictví ve veřejnoprávních médiích.
7.1.1 - Zajistit zpracování podkladů a následně iniciovat u veřejnoprávních médií vytvoření většího prostoru věnovaného tématům architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.
7.2 - Zajišťovat propagaci příkladů kvalitních realizací včetně kvalitní následné péče o hotové dílo.
7.2.1 - Podporovat soutěže propagující kvalitní příklady architektonických a urbanistických děl, např. cenu MMR, Stavba roku, Projekt roku, Grand Prix architektů, Building Efficiency Awards apod.
7.2.2 - Využívat stálé elektronické platformy pro identifikaci, sdílení a propagaci „příkladů nejlepší praxe“ v oblasti architektury a stavební kultury (včetně památkové péče a zahradně-krajinářských úprav).
7.3 - Mezi odbornou a laickou veřejností zvyšovat povědomí o potřebě komplexního přístupu k prostředí vytvářenému výstavbou a dalšími činnostmi člověka, zahrnující problematiku staveb, urbanistických celků a krajiny, včetně jejich vlivu na prostředí a člověka. Podporovat utváření vztahu uživatelů k prostředí, ve kterém žijí.
7.3.1 - Podporovat osvětovou činnost o kulturně historickém kontextu sídel (jak měst, tak i vesnic), jejich vývoji, o významu jednotlivých dochovaných prostorů a objektů, o jejich hodnotě umělecko-historické, o přírodním bohatství a zázemí sídla a jeho jednotlivých částí. Upozorňovat na hodnoty krajiny a potřebu její prostupnosti. Informovat o významu a problémech památkové péče.
7.3.2 - Zužitkovat příklady dobré praxe ke zvyšování kvality poptávky klientů. Podporovat vycházky s architekty či komentované prohlídky novostaveb.
7.3.3 - Zapojovat veřejnost (dospělé i děti, zejména školy) do projektů ovlivňujících veřejný prostor.
8. - VÝZKUM A VÝVOJ
8.1 - Podporovat a rozvíjet výzkumnou činnost zaměřenou na obory architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.
8.1.1 - Naplňovat výzkumné potřeby v oborech architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.
8.1.2 - Evidovat a jednotně prezentovat granty vypisované různými institucemi v České republice, zejména granty zaměřené na obory architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.
8.1.3 - Normativní a kvantitativní výzkumy doplnit kvalitativními výzkumy v „měkkých“ oblastech, jako je identifikace hodnot, vnímání charakteru území obyvateli a míra citlivosti obyvatel k jeho změnám ve středoevropském kontextu. V odůvodněných případech a v odpovídajícím rozsahu zapojovat do výzkumu veřejnost.
8.2 - Využívat výsledky výzkumu a vývoje v praxi.
8.2.1 - Využívat v praxi výsledky výzkumných projektů v programu Beta (TAČR) zaměřených na vzdělávání a osvětu v oblasti architektury a stavební kultury.
8.2.2 - Rozpracovat výsledky výzkumných projektů TAČR ve formě metodik.
8.2.3 - Podporovat publikování výsledků výzkumů (českých i zahraničních), které se zaměřují na vliv kvality prostředí na člověka.
9. - ZÁVĚREČNÁ OPATŘENÍ
9.1 - Posílit roli nadací podporujících architekturu a stavební kulturu.
9.2 - Pravidelně sledovat a hodnotit plnění jednotlivých opatření a jejich účinnost. Zpracovat zprávu o vyhodnocení plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky a předložit ji vládě do 31. 12. 2020, včetně případného návrhu aktualizované Politiky architektury a stavební kultury České republiky pro další období.