Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu
Znak MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
www stránky
web ke strategiím

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

Názvy hierarchických úrovní
5.1.1 "Opatření"
5.1.1.1 "Aktivita"

Národní koncepce rodinné politiky 2005-2009

GesceSpolugesceSpolupráce
5. PODPORA RODIČOVSTVÍ A RODINNÉ SOUDRŽNOSTI
5.1 Hodnota rodičovství
5.2 Výchova k partnerství, manželství a rodičovství
5.2.1 Osvěta a výchova k zodpovědnému partnerství, manželství a rodičovství
5.2.1.1 Zpracovat návrh obsahu výuky na pedagogických fakultách zaměřený na vzdělávání dětí a mládeže v oblasti výchovy k zodpovědnému partnerství, manželství a rodičovství, včetně zohledňování genderové problematiky.
5.2.1.2 [Viz. opatření 9.4.1. Koncepce]
5.2.1.3 Podporovat pořádání vzdělávacích přednášek a kurzů pro rodiče týkajících se rodičovství a výchovy dětí (například přednášky o dětských právech, o právu rodinném a majetkových právech rodiny, přednášky z pedagogiky, z psychologie Národní koncepce rodinné politiky dítěte, přednášky týkající se prevence patologických jevů v rodině, zdravé výživy a aktivního rodičovství, mezigenerační solidarity a postavení seniora v rodině).
5.2.1.4 V rámci kampaní o důležitosti zdravého životního stylu a udržitelné spotřeby a výroby zdůrazňovat a podporovat hledisko rodiny a role rodičů.
5.2.2 Investice do prorodinných aktivit
5.2.2.1 V rámci dotačních řízení podporovat nestátní neziskové organizace angažující se v oblasti podpory rodiny a rodičovství.
5.2.3 Prevence patologických jevů v rodině
5.2.3.1 V rámci prevence patologických jevů v rodině podporovat a přijímat opatření k předcházení a včasnému odhalování syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte a domácího násilí včetně ochrany jeho obětí.
5.2.3.2 V rámci prevence patologických jevů v rodině a zajištění bezpečnosti rodiny podporovat a přijímat opatření k prevenci kriminality, užívání alkoholu a návykových látek s důrazem na roli rodičů.
5.3 Postavení otce v rodině
5.3.1 Vytváření podmínek k většímu zapojení mužů do péče o rodinu
5.3.1.1 Nejrůznějšími formami podporovat v případě zájmu mužů jejich větší zapojení do péče o dítě od narození.
5.3.2 Popularizace angažovanosti mužů v bezprostřední péči o rodinu
5.3.2.1 Vypracovat návrh mediální kampaně k podpoře angažovanosti mužů v bezprostřední péči o rodinu.
5.4 Postavení seniora v rodině
5.4.1 Zlepšení postavení seniorů v rodině a ve společnosti
5.4.1.1 Za účelem zlepšení obrazu seniorů podporovat informovanost veřejnosti o problematice postavení seniorů v rodině a společnosti. Dále viz. opatření 13.1.
5.4.1.2 Podporovat koncept aktivního stárnutí a participaci seniorů ve všech oblastech života společnosti, včetně státní podpory programů zaměřených na vzdělávání seniorů v rámci celoživotního učení, např. univerzita třetího věku.
5.5 Rodinná soudržnost
5.5.1 Podpora mezigenerační solidarity
5.5.1.1 Podporovat osvětu a přípravu na stáří s cílem sblížení generací v rodině v zájmu její mezigenerační solidarity v zájmu její integrace.
5.5.1.2 Iniciovat jednání o možném zavedení pilotního programu týkajícího se vzájemného sblížení dětí a mládeže se seniory bez rodinného zázemí.
6. FINANČNÍ PODPORA RODINY A BYDLENÍ
6.1 Mladá bezdětná rodina a rodina s nezaopatřenými dětmi
6.1.1 Vytváření a podpora příznivých materiálních podmínek pro potenciální rodiče
6.1.1.1 Vypracovat výzkumnou analýzu týkající se pronatalitních opatření a jejich vlivu na reprodukční chování mladých lidí.
6.1.1.2 Podporovat opatření ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí, zejména absolventů škol.
6.1.1.3 Rozvíjet různé formy nástrojů bytové politiky, jejichž využívání by zvýšilo finanční dostupnost nájemního i vlastnického bydlení pro mladé lidi.
6.1.2 Vytváření a podpora příznivých materiálních podmínek pro rodiny s nezaopatřenými dětmi
6.1.2.1 Vypracovat věcný návrh efektivnější finanční podpory mateřství a rodičovství v systému sociálního zabezpečení.
6.1.2.2 Analyzovat a hodnotit pohyb nákladů v rodinných účtech na školní i mimoškolní vzdělávání dětí a mládeže a na vysokoškolské studium.
6.1.2.3 Navrhnout způsoby finanční podpory pro rodiny s podprůměrnými příjmy, které usilují o vzdělávání svých dětí, například podporou stipendií či grantů pro vysokoškoláky, včetně analýzy jejich dopadu na státní rozpočet.
6.1.2.4 V rámci systému státní sociální podpory posoudit konstrukci přídavku na dítě.
6.1.2.5 Rozvíjet různé formy nástrojů bytové politiky, jejichž využívání by zvýšilo finanční dostupnost nájemního i vlastnického bydlení pro rodiny s nezaopatřenými dětmi.
6.1.3 Daňové zvýhodnění rodin s dětmi
6.1.3.1 Analyzovat formy daňového zvýhodňování rodin s dětmi a na základě výsledků navrhnout způsoby efektivní daňové podpory různých typů rodin, včetně analýzy jejich dopadu na státní rozpočet.
6.1.4 Podpora rodin formou slev ve veřejném i soukromém sektoru
6.1.4.1 Iniciovat dialog s příslušnými subjekty ve veřejném i soukromém sektoru za účelem zvýhodňování rodin s dětmi formou slev. Zvážit zavedení systému tzv. rodinných karet, které rodiny opravňují k nárokování rodinných slev ve veřejných i soukromých institucích.
6.2 Rodina se zaopatřenými dětmi
6.3 Rodina seniorů
6.3.1 Podpora zaměstnatelnosti starších osob
6.3.1.1 Podporovat zaměstnanost a zaměstnatelnost osob v předdůchodovém věku i seniorů.
6.3.2 Vytváření předpokladů k co nejdelší a největší soběstačnosti seniorů
6.3.2.1 Podporovat rozvoj cenově přístupného bydlení, které bude svými parametry vyhovovat seniorům v případě ztráty soběstačnosti.
6.3.2.2 Podporovat nestátní neziskové subjekty zaměřené na zkvalitňování života seniorů.
6.3.3 Zohledňování péče o rodinné příslušníky v systému důchodového pojištění
6.3.3.1 V rámci reformy důchodového systému zohledňovat péči o rodinné příslušníky.
7. SLUŽBY PRO RODINY
7.1 xxx
7.1.1 Rozvíjení sítě služeb pro rodiny (iniciace vzniku nových a rozvoj stávajících služeb pro rodiny)
7.1.1.1 Rozvíjet spolupráci státu a nestátních neziskových organizací v oblasti podpory služeb pro rodiny.
7.1.1.2 V rámci dotačních řízení podporovat poskytovatele služeb pro rodiny včetně služeb zaměřených na volnočasové aktivity pro rodiče s dětmi.
7.1.1.3 Mapovat existenci, dostupnost a kvalitu služeb pro rodiny v jednotlivých regionech, včetně údajů o poptávce po jednotlivých typech služeb.
7.1.1.4 Vypracovat komplexní koncepci rozvoje služeb pro rodiny.
8. SLUČITELNOST PROFESNÍCH A RODINNÝCH ROLÍ
8.1 xxx
8.1.1 Služby zařízení poskytující péči o předškolní děti
8.1.1.1 Vypracovat studii týkající se zmapování teritoriální a finanční dostupnosti jeslí, mateřských škol, školních družin a obdobných zařízení a služeb ve všech regionech, včetně zmapování podmínek, za jakých v nich lze umístit předškolní dítě, výše poplatků, kapacity a obsazenosti zařízení a jejich otevírací doby, jakož i spokojenosti rodičů se službami, které se v nich poskytují. Studie by měla obsahovat i návrhy možných opatření ke zvýšení teritoriální a finanční dostupnosti.
8.1.2 Podpora slučitelnosti profesních a rodinných rolí v zaměstnavatelské sféře
8.1.2.1 Vypracovat návrh podpory a motivace zaměstnavatelů umožňujících svým zaměstnankyním a zaměstnancům pečujícím o předškolní i školní děti slučitelnost práce a rodiny udržením kvalifikace formou jejich vzdělávání, umožněním práce z domova, využitím pružné pracovní doby a částečných pracovních úvazků, poskytováním volna z rodinných důvodů, zajištěním hlídání dětí zaměstnanců//zaměstnankyň apod., včetně analýzy jejich dopadu na státní rozpočet.
8.1.2.2 V rámci Rady hospodářské a sociální dohody zahájit jednání se sociálními partnery, aby se angažovali v podpoře slučitelnosti rodičovské a profesní role při koncipování kolektivních smluv.
8.1.2.3 Školit zaměstnavatele v zohledňování zájmu zaměstnanců//zaměstnankyň jako rodičů a vytváření prostředí příznivého rodině na pracovišti (tzv. „family mainstreaming“).
8.1.2.4 Za účelem veřejného ocenění zaměstnavatelů, kteří jsou prorodinně orientováni, podporovat akce typu soutěže „Firma s nejlepšími prorodinnými opatřeními, rovnými příležitostmi“ apod.
8.1.2.5 Vypracovat návrh řešení, jak motivovat zaměstnavatele ke zřizování zařízení denní péče o malé děti na pracovišti, případně k podpoře služeb péče o malé děti poskytovaných jinými subjekty za finančně výhodných podmínek, včetně analýzy jejich dopadu na státní rozpočet.
8.1.3 Podpora slučitelnosti profesních a rodinných rolí
8.1.3.1 Vypracovat věcný návrh efektivnější finanční podpory mateřství a rodičovství – viz opatření 6.2.1.
8.1.3.2 Nejrůznějšími formami zvyšovat atraktivitu rodičovské dovolené pro otce.
8.1.3.3 Vypracovat studii týkající se možností změn rodičovské dovolené tak, aby umožňovala její přerušované čerpání do osmi let věku dítěte.
8.1.3.4 Zabezpečovat účinnější kontrolu dodržování zákazu diskriminace související s mateřstvím/rodičovstvím.
8.1.3.5 Vypracovat odbornou studii ohledně možného zavedení příspěvku na hlídání dětí mladších 3 let věku, nebo jiné formy financování služby hlídání těchto dětí nerodičovskou osobou, včetně analýzy jejich dopadu na státní rozpočet.
9. RODINA A SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ
9.1 Rodina s dětmi předškolního věku
9.1.1 Zajištění kvality a místní dostupnosti služeb poskytovaných mateřskými školami
9.1.1.1 Zpracovat odbornou studii - viz opatření 8.1.1.
9.1.2 Přizpůsobování služeb poskytovaných mateřskými školami potřebám rodičů při respektování zájmu dítěte
9.1.2.1 Za účelem přizpůsobení podmínek pro ne/přijetí dítěte do mateřských škol a přizpůsobení otevíracích hodin mateřských škol potřebám pracujících rodičů působit na ředitele škol.
9.1.2.2 Poskytovat průběžně obecné informace o předškolním vzdělávání včetně rejstříku škol poskytujících předškolní vzdělávání. Podporovat vydávání informací zřizovateli a školami o vzdělávacích službách, které nabízejí.
9.2 Rodina s dětmi školního věku
9.2.1 Posílení spolupráce školy a rodiny
9.2.1.1 Usilovat o větší informovanost rodičů o existenci a činnosti školských rad. (Toto opatření bude konkrétněji řešeno v materiálu dle opatření 12.12. Koncepce).
9.2.1.2 Za účelem zvýšení účasti škol v nabídce volnočasových aktivit pro děti a mládež působit na zřizovatele.
9.2.2 Využití potenciálu škol ve výchově dětí k odpovědnému partnerství, manželství a rodičovství
9.2.2.1 V souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro daný druh vzdělávání podporovat efektivitu vzdělávání žáků k odpovědnému partnerství, manželství a rodičovství.
9.2.2.2 Za účelem výchovy dětí a mládeže k odpovědnému partnerství a rodičovství navrhnout způsoby spolupráce škol a neziskového sektoru.
10. RODINA A SYSTÉM ZDRAVOTNÍ PÉČE
10.1 Mladá bezdětná rodina
10.1.1 Prevence neplodnosti
10.1.1.1 Vypracovat studii mapující problematiku neplodnosti z hlediska jejího dopadu na demografický vývoj.
10.1.1.2 V rámci programů výchovy ke zdraví podporovat význam/důležitost zdravého životního stylu v souvislosti s prevencí neplodnosti.
10.2 Rodina s dětmi předškolního a školního věku
10.2.1 Vytváření prorodinného klimatu ve zdravotnických zařízeních po dobu hospitalizace dětí předškolního a školního věku.
10.2.1.1 Maximálně podporovat možnost doprovodu dítěte při hospitalizaci.
10.2.1.2 Navrhnout způsoby a na jejich základě podporovat ta opatření, která přispějí ke zlepšení prostředí dětských lůžkových zařízení a ke zlepšení komunikace mezi personálem, rodiči a dětským pacientem.
10.2.1.3 Při určení návštěvní doby dětských oddělení brát ohled na možnosti a potřeby pracujících rodičů a na potřeby a přání hospitalizovaných dětí.
10.2.2 Rozvíjení systému preventivních prohlídek u dětí
10.2.2.1 Usilovat o důslednou realizaci systému preventivních prohlídek a imunizačního programu u dětí na základě očkovacího kalendáře – a tento systém dle finančních možností státu nadále rozvíjet.
11. RODINA SE SPECIFICKOU POTŘEBOU
11.1 Vícedětná rodina
11.1.1 Výzkum specifických potřeb vícedětných rodin
11.1.1.1 Vypracovat studii mapující potřeby vícedětných rodin a jejich životní podmínky. Studie by měla vyústit v návrhy efektivní podpory těchto rodin, včetně analýzy jejich dopadu na státní rozpočet.
11.1.2 Finanční kompenzace nákladů vícedětných rodin
11.1.2.1 V návaznosti na studii uvedenou v opatření 11.1.1. zvážit a navrhnout vhodné formy podpory vícedětných rodin (například mimoškolní aktivity formou zpětné úhrady služeb, příspěvek na hlídání, daňové zvýhodnění).
11.2 Neúplná rodina
11.2.1 Zmírnění rizika chudoby neúplných rodin
11.2.1.1 Vypracovat věcný návrh efektivnějšího zajištění výživného pro děti od povinné osoby, včetně analýzy jeho dopadu na státní rozpočet. Na základě tohoto návrhu vypracovat návrh legislativní úpravy.
11.2.1.2 Zpracovat studii mapující potřeby neúplných rodin a jejich životní podmínky. Studie by měla vyústit v návrhy efektivní a diferencované podpory těchto rodin, včetně analýzy jejich dopadu na státní rozpočet.
11.2.2 Podpora slučitelnosti profesní a rodinné role samoživitelky/e
11.2.2.1 Podporovat rozvoj finančně a místně dostupných služeb (hlídání dětí, pomoc v domácnosti a s péčí o dítě) napomáhajících fungování neúplných rodin.
11.2.3 Péče rodičů, kteří spolu trvale nežijí, o dítě
11.2.3.1 Přijmout opatření k využívání institutu střídavé výchovy v případě, že to není proti zájmu dítě a v případě stabilních porozvodových vztahů.
11.2.3.2 Navrhnout úpravu rodinné mediace a možností jejího využití z hlediska uzavírání dohod rodičů o realizaci styku s dítětem, včetně možností finanční dostupnosti.
11.2.4 Účelově nesezdaná soužití
11.2.4.1 Podporovat opatření týkající se prevence zneužívání sociálních dávek tzv. účelově nesezdanými soužitími.
11.3 Rodina se členem se zdravotním postižením
11.3.1 Podpora pracovního uplatnění zdravotně postiženého člena rodiny a slučitelnosti profesní role pečující osoby a péče o tohoto člena rodiny
11.3.1.1 Zlepšovat podmínky pro osoby pečující o zdravotně postižené členy rodiny
11.3.1.2 Proškolovat zaměstnavatele a personalisty/personalisty k tomu, aby brali ohled na potřeby osob zdravotně postižených a osob pečujících o zdravotně postiženého člena rodiny a nevystavovali je diskriminaci při přijímání do zaměstnání.
11.3.1.3 Vypracovat odbornou studii ohledně dostupnosti odlehčovacích, asistenčních služeb, center denních služeb a rané péče a dalších služeb podobného charakteru.
11.3.2 Kompenzace nákladů na péči o osobu zdravotně postiženou
11.3.2.1 Podporovat domácí péči o osobu zdravotně postiženou.
11.3.3 Prevence sociálního vyloučení rodin se zdravotně postiženým členem
11.3.3.1 V rámci dotačních řízení podporovat neziskové organizace, které poskytují asistenční a odlehčovací služby, nebo které se věnují jiné podpoře rodin se zdravotně postiženým nebo dlouhodobě vážně nemocným členem (pečovatelská služba, home care, hospice, respitní péče).
11.3.3.2 Zmapovat existenci společenských a fyzických překážek, které brání zdravotně postiženým a jejich rodinám v aktivní účasti na životě společnosti.
11.3.4 Prevence domácího násilí páchaného na osobách zdravotně postižených
11.3.4.1 Navrhnout opatření k účinné prevenci domácího násilí páchaného na osobách zdravotně postižených s ohledem na zvýšené riziko sociální izolace těchto osob.
11.4 Rodina v systému náhradní rodinné péče
11.4.1 Podpora aktivit zaměřených na sanaci rodiny
11.4.1.1 Za účelem umožnění dítěti vyrůstat ve vlastní rodině vypracovat metodiku provádění sanace rodiny v rámci činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a metodiku spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a dalšími subjekty při jejím uskutečňování.
11.4.1.2 V rámci dotačních programů podporovat nestátní subjekty zaměřené na sanaci původní rodiny.
11.4.1.3 Rozvíjet systém povinného vzdělávání pracovníků a pracovnic orgánů sociálněprávní ochrany dětí v oblasti sanace rodiny.
11.4.1.4 Podporovat rozšiřování sítě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
11.4.1.5 Zajistit vypracování komparativní studie mapující legislativní a nelegislativní opatření a institucionální zajištění péče o opuštěné a ohrožené děti v evropských zemích. Výstupem studie by bylo zhodnocení efektivnosti daných vybraných systémů péče o ohrožené a opuštěné děti a doporučení vhodná pro aplikaci v ČR.
11.4.2 Podmínky v oblasti rozvoje pěstounské péče
11.4.2.1 Vypracovat koncepci pěstounské péče, která vymezí priority, určí principy jejího dalšího směřování a navrhne komplexní systém opatření státu v této oblasti.
11.4.2.2 Vypracovat metodický postup výběru a přípravy vhodných žadatelů o pěstounskou péči.
11.4.2.3 Navrhnout opatření k zvýšení informovanosti veřejnosti o problematice pěstounské péče.
11.4.2.4 Navrhnout opatření ke zvýšení počtu potenciálních pěstounů.
11.4.2.5 Rozvíjet profesionální pěstounskou péči, včetně zabezpečení vzdělávání a supervizí pěstounů a dotační podpory subjektům poskytujícím odborné poradenství pro pěstouny.
11.4.2.6 Za účelem adekvátního ohodnocení pěstounské péče navrhnout způsob finančního zabezpečení pěstounů.
11.4.3 Zvýšení efektivnosti spolupráce v rámci zprostředkování náhradní rodinné péče
11.4.3.1 Projednat možnosti zvýšení efektivnosti spolupráce zúčastněných subjektů v rámci zprostředkování náhradní rodinné péče.
11.5 Romská rodina
11.5.1 Podpora spolupráce mezi školami, institucemi veřejného i občanského sektoru, romskými představiteli/představitelkami a poradci/poradkyněmi a samotných romských rodin
11.5.1.1 Zajišťovat podporu a pomoc romským rodičům s péčí, vedením a výchovou dětí za spolupráce státu i nestátních neziskových organizací s důrazem na rozvoj terénní sociální práce v romských rodinách.
11.5.1.2 Zejména prostřednictvím terénní sociální práce zajišťovat osvětu v oblasti zdravého životního stylu se zdůrazněním jejího významu v těhotenství a v souvislosti s péčí o malé dítě.
11.5.1.3 V rámci dotačních programů podporovat služby pro romské rodiny a vzdělávání romských dětí.
11.5.1.4 Popularizovat úspěšné romské rodiny a jednotlivce.
11.5.2 Podpora začleňování romských dětí do základních škol
11.5.2.1 Prostřednictvím propagace a podpory zřizování přípravných tříd a funkce asistenta pedagoga usnadnit vstup romských dětí do základních škol.
11.5.2.2 Dokončit proces transformace základního vzdělávání romských dětí. Prostřednictvím Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vytvářet podmínky pro vzdělávání romských dětí tak, aby se romským dětem dostalo plnohodnotného vzdělávání s upřednostněním integrace do běžných tříd základních škol.
11.5.2.3 Za účelem seznámení učitelů/učitelek, lékařů/lékařek, sociálních pracovnic/pracovníků a ostatních relevantních aktérů se znalostmi o specifikách romské rodiny iniciovat vznik pilotního programu vzdělávání ve vztahu k jejich profesi.
11.6 Rodina přistěhovalců
11.6.1 Podpora integrace a sociálního začleňování rodičů (především matek) a dětí - přistěhovalců
11.6.1.1 Zachovat a rozvíjet dotační podporu integrace cizinců/cizinek poskytovanou nestátním neziskovým organizacím, zvláště zaměřenou na jejich rodinné soužití.
11.6.1.2 Podporovat účast matek a otců na jazykových, integračních nebo rekvalifikačních kurzech se zajištěním péče o děti v průběhu konání kurzů.
11.6.1.3 V právních předpisech a praktických opatřeních dbát na udržení rovného přístupu k předškolnímu vzdělávání tak, aby děti přistěhovalců nebyly diskriminovány oproti českým dětem. Podporovat opatření škol a jejich zřizovatelů při udržení rovného přístupu k předškolnímu vzdělávání.
11.6.1.4 Vypracovat analýzu životních podmínek rodin přistěhovalců, včetně definování případných legislativních deficitů slučování rodin a návrhnout možná opatření ke zlepšení jejich situace, včetně analýzy jejich dopadu na státní rozpočet.
11.6.2 Zlepšení postavení imigrantů jako pojištěnců v systému veřejného zdravotního pojištění
11.6.2.1 Řešit postavení rodiček, novorozenců a seniorů nad 70 let - tak, aby bylo garantováno jejich rovnoprávnější postavení jako pojištěnců/pojištěnkyň imigrantů/imigrantek v systému veřejného zdravotního pojištění.
12. PODPORA RODINY NA ÚROVNI KRAJŮ A OBCÍ
12.1 xxx
12.1.1 Institucionální a koncepční zajištění
12.1.1.1 Iniciovat vznik orgánu, který by byl zodpovědný za koordinaci rodinné politiky ve svém regionu na úrovni krajů a obcí. Tímto orgánem by měl být výbor zastupitelstva.
12.1.1.2 Pro potřeby krajů vytvořit na ústřední úrovni dokument vycházející z Národní koncepce rodinné politiky, který by byl metodickým doporučením při provádění regionální rodinné politiky a který by krajům sloužil jako podkladový materiál při zpracování regionální koncepce rodinné politiky.
12.1.2 Finanční zajištění rodinné politiky na úrovni krajů a obcí
13. OBECNÁ OPATŘENÍ K REALIZACI RODINNÉ POLITIKY
13.1 xxx
13.1.1 xxx
13.1.1.1 Navrhnout vládě konkrétní administrativní rámec a strategii efektivní spolupráce MPSV s dalšími resorty a se subjekty občanského sektoru a trhu, včetně médií, při koncipování a realizaci rodinné politiky.
13.1.1.2 Za participace zástupců státní správy, neziskového sektoru, vědecké i laické veřejnosti uspořádat každoročně konferenci věnovanou rodinné politice a jejím specifickým aktuálním problémům. Tato konference vyústí v konkrétní doporučení týkající se diskutovaných problémů a v návazné tématické zasedání vlády.
13.1.1.3 Postavení rodiny a možnosti její podpory v kontextu proměn české společnosti bude definováno jako prioritní cíl výzkumu ve všech nově připravovaných programových dokumentech soustavy státní podpory, výzkumu a vývoje (Dlouhodobé základní směry výzkumu, resortní plány výzkumu, zadávání výzkumu pro potřeby státu).
13.1.1.4 Podporovat a veřejně oceňovat subjekty vykonávající činnost a realizující opatření k podpoře rodiny a rodičovství.
13.1.1.5 Podporovat informovanost veřejnosti o problematice rodinné politiky. Různými formami informovat veřejnost o nástrojích a opatřeních, která k podpoře rodiny realizuje stát, kraje a obce, jakož i další subjekty veřejného a soukromého sektoru.
13.1.1.6 Navrhnout systém efektivního financování realizace opatření rodinné politiky na ústřední úrovni, jakož i na úrovni krajů a obcí (na ústřední, regionální a lokální úrovni) včetně analýzy dopadu na státní rozpočet.
13.1.1.7 Postavení rodiny a možnosti její podpory v kontextu proměn české společnosti bude reflektováno při přípravě veškerých nových a revizi stávajících legislativních a nelegislativních vládních dokumentů (tzv. „family mainstreaming“).