1.1 Vytvoření jednotného doporučeného postupu s mezioborovou platností pro diagnostiku, léčbu a péči o osoby žijící s demencí
1.1.1 Vytvoření přehledu doporučených postupů z jiných evropských zemí, jejich harmonizace a adaptace na podmínky v ČR
1.1.2 Definovat roli, kompetence a dostupnost geriatra, neurologa, psychiatra, klinického psychologa a psychologa, zdravotně-sociálního pracovníka, všeobecné sestry a aktivizačního pracovníka v péči o nemocné s demencí včetně úpravy systému úhrad
1.1.3 Stanovení indikací k jednotlivým typům vyšetření včetně neuropsychologického vyšetření, léčby a péče
1.1.4 Definovat roli praktického lékaře v péči o nemocné s kognitivní poruchou včetně úpravy systému úhrad a možnosti předepisovat kognitiva
1.1.5 Vytvoření metodiky screeningového testování paměti v ordinacích praktických lékařů, případně v ordinacích specialistů při dlouhodobé dispenzarizaci
1.1.6 Definovat plán péče pro pacienty s kognitivní poruchou a komorbiditami
1.1.7 Definovat plán péče pro pacienty ve středně těžkém a těžkém stadiu onemocnění způsobujícího demenci
1.1.8 Definovat roli, kompetence a dostupnost specializovaných center pro diagnostiku a léčbu kognitivních poruch
1.1.9 Definovat roli, uvést do praxe a evaluovat činnost multidisciplinárních terénních týmů se zaměřením na osoby s kognitivní poruchou
1.1.10 Definovat průchod pozitivně testované osoby systémem
1.1.11 Definovat roli neformálních pečujících
1.1.12 Redefinovat pravidla pro omezení či odebrání řidičského oprávnění a zbrojního průkazu
1.2 Dotvoření víceúrovňové sítě péče
1.2.1 Zajistit dostupnost odborností a služeb definovanou v mezioborových doporučených postupech
1.2.2 Zmapování dostupných sociálních služeb a zvýšení dostupnosti poradenských pracovišť
1.3 Specifický cíl: Vytvoření podmínek pro setrvání nemocných s demencí co nejdéle ve vlastním
sociálním prostředí
1.3.1 Podpora využití technologií a vytváření sítě dohledových center pro monitorování úniků z domova, připomínání užívání medikace, příjmu tekutin a stravy, tísňové volání
1.3.2 Podpora přirozených zdrojů opory neformálních pečujících, rodin a lidí s demencí
1.4 Zajištění finanční udržitelnosti sítě služeb
1.4.1 Kategorizace pacienta s kognitivním deficitem jako podklad pro individualizaci a optimalizaci péče a její úhrady
1.4.2 Vytvoření kódu pro úhradu screeningového vyšetření kognitivních funkcí ze zdravotního pojištění
1.4.3 Inventarizace a aktualizace kódů pro úhradu vyšetření kognitivních funkcí ze zdravotního pojištění
2. Vzdělávání
2.1 Zmapování, podpora a rozvoj vzdělávaní pro lékařská a nelékařská zdravotnická povolání a profesionální pečující v sociálních službách
2.1.1 Zhodnocení současné nabídky pregraduálního a postgraduálního vzdělávání pro lékařská a nelékařská povolání a profesionální pečující v sociálních službách
2.1.2 Iniciovat změny pregraduálního a postgraduálního vzdělávání pro lékařská a nelékařská povolání a profesionální pečující v sociálních službách na základě výstupů z opatření 2.1.1.
2.1.3 Stimulovat nabídku celoživotního vzdělávání obsahujícího problematiku demencí pro pracovníky ve zdravotně-sociálních službách a pro neformální pečující
2.1.4 Vzdělávání praktických lékařů v souvislosti s novým výkonem vyšetření kognitivních funkcí
2.2 Zajištění dostupnosti vzdělávání a podpory neformálních pečujících a posílení jejich role v procesu péče o člověka s demencí a spolupráce profesionálů a neformálních pečujících
2.2.1 Ustanovit neformální pečující jako cílovou skupinu sociálních služeb a odborné sociální poradenství pro pečující a jejich edukaci jako úkon služeb v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
2.2.2 Na základě hodnocení vzdělávacích potřeb neformálních pečujících podpořit formy vzdělávání, které odpovídají jejich možnostem a potřebám. Posilovat roli pečujících jako partnerů profesionálních poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb (tzv. sdílení péče)
2.2.3 Zřízení webového informačního portálu
2.2.4 Stimulovat vznik a aktivity podpůrných svépomocných skupin pro rodinné pečující v místních podmínkách
3. Epidemiologie a výzkum
3.1 Systematické hodnocení dat o demencích
3.1.1 Reportování indikátorů péče o jedince s demencí
3.1.2 Příprava datových balíčků zaměřujících se na situaci v regionech
3.1.3 Propojení dat NRHZS s údaji o sociálních službách
3.2 Rozvoj výzkumu demence
3.2.1 Monitorování a koordinace informací o financování výzkumu demence
3.2.2 Zajištění vzniku populační longitudinální studie
3.2.3 Zajištění vzniku multicentrické studie pacientů s mírnou kognitivní poruchou nebo demencí
3.2.4 Zajištění využití rutinně sbíraných dat pro výzkum demence
4. Povědomí o demenci a prevence
4.1 Zvýšení povědomí široké veřejnosti o problematice demencí
4.1.1 Vytvoření informačního balíčku pro mediální komunikaci se základními informacemi, případně kazuistikami
4.1.2 Osvětová kampaň
4.1.3 Oslovení firem s nabídkou zařazení problematiky demencí do jejich programů společenské odpovědnosti
4.1.4 Rozšíření nabídky programů z oblasti stárnutí a demencí (např. Stárneme úspěšně či projektů virtuální reality) pro zařazení do výuky na ZŠ/SŠ
4.2 Prevence vzniku a rozvoje demencí
4.2.1 Adaptace doporučených postupů na snížení rizika kognitivního poklesu a demence na kontext České republiky
4.2.2 Implementace strategie na snížení rizika kognitivního poklesu a vzniku demence
4.2.3 Monitorování rizikových faktorů pro kognitivní pokles a rozvoj demence
5.1.2 Rozšiřovat povědomí o veřejném opatrovnictví a o již existujících informačních materiálech s touto tematikou pro veřejné i soukromé opatrovníky, pro osoby žijící s demencí, pro neformální pečovatele i širší veřejnost
5.1.3 Zajištění systémové dostupnosti veřejného opatrovnictví v obcích