| Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 [akt. 2019] |
1. | Zlepšení zdravotního stavu populace |
1.1 | - Reforma primární péče |
1.1.1 | Posílení kompetencí praktických lékařů a vymezení kompetencí ve vztahu ke specialistům, zlepšení koordinace činnosti primární péče a služeb ambulantních specialistů |
1.1.2 | Snížení počtu preskripčních omezení |
1.1.3 | Zavedení standardizace vybavení ordinací |
1.1.4 | Zvýšení dostupnosti primární péče – podpora sdružených praxí |
1.1.5 | Zvyšování kvality péče včetně sledování indikátorů kvality |
1.1.6 | Změna systému financování s důrazem na posílení výkonové složky při fixované kapitaci |
1.1.7 | Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově, v obtížně obsaditelných a méně atraktivních oblastech |
1.1.8 | Optimalizace využívání programů rezidenčních míst a vytvoření modelu vzdělávání (zvláště PLDD a registrující poskytovatelé ambulantních služeb) |
1.1.9 | Nastavení efektivních postupů v managementu chronických neinfekčních onemocnění |
1.1.10 | Zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní prohlídky |
1.1.11 | Vybudování rovnoměrné sítě urgentních příjmů a pohotovostní služby (cca jedna pro každý okres) |
1.1.12 | Zajištění návaznosti lékařské pohotovostní služby na urgentní příjmy, u vybraných poskytovatelů na nízkoprahové urgentní příjmy |
1.2 | - Prevence nemocí, podpora a ochrana zdraví; zvyšování zdravotní gramotnosti |
1.2.1 | Prevence vzniku a šíření infekčních nemocí a nastavení podpůrných informačních opatření pro systém managementu krizových situací |
1.2.2 | Ochrana zdraví obyvatel ČR v kontextu environmentálních rizik (chemické látky, nadměrná hluková zátěž, projevy změny klimatu apod.) |
1.2.3 | Prevence užívání návykových látek a realizace screeningu, časné diagnostiky a krátké intervence v oblasti závislostního chování |
1.2.4 | Tvorba Národního programu zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti, realizace dílčích programů a monitoring zdravotní gramotnosti |
1.2.5 | Vybudování a rozvoj center prevence ve zdravotnických zařízeních |
1.2.6 | Vybudování a rozvoj Národního zdravotnického informačního portálu |
1.2.7 | Posilování časného záchytu nemocí a rizikových faktorů ve všech segmentech péče a zavádění nových programů časného záchytu |
1.2.8 | Rozvoj institucionálního zázemí pro optimalizaci sekundární prevence a zvyšování kvality stávajících populačních screeningových programů |
2. | Optimalizace zdravotnického systému |
2.1 | - Implementace modelů integrované péče, integrace zdravotní a sociální péče, reforma péče o duševní zdraví |
2.1.1 | Vytvoření konsensuální strategie rozvoje zdravotně sociální péče, standardizace doporučených postupů a metodik posilujících funkčnost zdravotně-sociálních služeb |
2.1.2 | Implementace specifických a regionálně specifických modelů integrované péče |
2.1.3 | Role praktických lékařů v dlouhodobé péči a v modelech integrované péče |
2.1.4 | Zvýšení dostupnosti integrovaných zdravotních a sociálních služeb a integrace zdravotní, pracovní a sociální rehabilitace |
2.1.5 | Zvýšení kvality života pacientů s chronickými a nevyléčitelnými chorobami |
2.1.6 | Optimalizace lůžkového fondu a zvýšení dostupnosti následné a dlouhodobé péče |
2.1.7 | Posílení péče poskytované v domácím prostředí pacientů |
2.1.8 | Programy optimalizace a zvyšování dostupnosti paliativní péče ve všech formách (konziliární paliativní péče v nemocnicích, mobilní specializovaná PP, domácí péče, hospicová péče) |
2.1.9 | Programy posilující roli rodinných příslušníků a jiných laických pečovatelů v dlouhodobé péči |
2.1.10 | Posílení segmentu pacientských organizací a organizací zaměřených na pomoc pacientům |
2.1.11 | Zlepšení řízení a poskytování péče v oblasti duševního zdraví vedené spolehlivými informacemi a vědomostmi |
2.1.12 | Zajištění, aby každý člověk měl srovnatelnou příležitost na duševní zdraví v průběhu celého svého života, především ti nejvíce zranitelní nebo v riziku |
2.1.13 | Zajištění, aby lidská práva osob s obtížemi v oblasti duševního zdraví byla plně respektována, chráněna a podporována |
2.1.14 | Zajištění plné dostupnosti služeb v oblasti duševního zdraví v čase, místě, kapacitě i ceně, zajištění jejich dostupnosti v komunitě podle potřeby |
2.1.15 | Budování systémů péče o duševní zdraví pracujících v dobře koordinované partnerské spolupráci s ostatními sektory, včetně rovného přístupu k péči o somatické zdraví a začlenění/návratu do společnosti |
2.2 | - Personální stabilizace resortu zdravotnictví |
2.2.1 | Vytvoření dlouhodobé strategie stabilizace a rozvoje personálních zdrojů ve zdravotnictví do roku 2030 |
2.2.2 | Zlepšení organizace a průchodnosti postgraduálního vzdělávání lékařských povolání |
2.2.3 | Podpora koordinovaných přístupů v oblasti celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků |
2.2.4 | Definování návaznosti prohlubování a zvyšování vzdělání zdravotnických pracovníků na systém finančního ohodnocení |
2.2.5 | Vybudování národního informačního systému pro monitoring stávajících a plánování potřebných personálních kapacit ve zdravotnictví na celostátní, regionální i místní úrovni |
2.2.6 | Posílení postavení nelékařských zdravotnických pracovníků v systému zdravotní péče, podpora jejich vzdělávání a vyšování kompetencí v jejich samostatných rolích |
2.2.7 | Zlepšení prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže pro pracovníky ve zdravotnictví např. prostřednictvím psychosociální podpory a supervize |
2.2.8 | Personální posílení nedostatečně obsazených oborů lékařského personálu |
2.2.9 | Personální posílení orgánů ochrany veřejného zdraví |
2.2.10 | Zavedení motivačních faktorů pro zabezpečení praxe na venkově, v obtížně obsaditelných a méně atraktivních oblastech |
2.2.11 | Zvýšení podílu doporučených klinických postupů, kompetencí a vzdělávacích plánů přizpůsobených aktuálním podmínkám a rozvoji oboru |
2.3 | - Digitalizace zdravotnictví |
2.3.1 | Rozvoj a implementace koncepce digitalizace zdravotnictví, institucionalizace elektronického zdravotnictví |
2.3.2 | Rozvoj centrální infrastruktury pro sdílení zdravotnické dokumentace, zaručenou a bezpečnou komunikaci a výměnu informací ve zdravotnictví |
2.3.3 | Rozvoj systému poskytování služeb autoritativních údajů, resortních autoritativních registrů a modelu zaručených dat |
2.3.4 | Rozvoj Národního zdravotnického informačního systému |
2.3.5 | Rozvoj Národního zdravotnického informačního portálu |
2.3.6 | Správa systému s rozvojem katalogu služeb elektronického zdravotnictví |
2.3.7 | Podpora využívání a standardizace nástrojů elektronického zdravotnictví (nástroje pro standardizaci prostředí digitálního zdravotnictví, interoperabilní prostředí pro uživatele společných sdílených elektronických služeb ve zdravotnictví) |
2.3.8 | Podpora využití nových digitálních technologií a postupů v oblasti personalizované medicíny, domácí péče, integrované péče |
2.3.9 | Podpora využití umělé inteligence ve zdravotnictví a implementace na ní založených služeb |
2.3.10 | Rozvoj vědeckovýzkumné a inovační základny pro digitalizaci zdravotnictví a rozvoj znalostní základny digitálního zdravotnictví |
2.3.11 | Praktické aplikace modelů bezpečného sdílení zdravotních záznamů, uplatnění technologie Blockchain a navazujících konceptů, využití konceptů z oblasti Big Data |
2.3.12 | Podpora technologií mobilního zdravotnictví (mHealth) a telemedicíny na všech úrovních poskytování zdravotní péče, zejména u koncových uživatelů (nemocnice, ambulance, pacienti) |
2.3.13 | Rozvoj platforem pro komunikaci a koordinaci veřejné správy, průmyslu a akademické sféry pro účely rozvoje digitálních služeb ve zdravotnictví a v péči o zdraví |
2.3.14 | Programy rozvoje obecné i specifické digitální gramotnosti pracovníků ve zdravotnictví |
2.3.15 | Programy posilující budování důvěry ve služby digitálního zdravotnictví mezi občany i zdravotníky |
2.4 | - Optimalizace systému úhrad ve zdravotnictví |
2.4.1 | Vytvoření informačního systému postaveného na meziresortní integraci ekonomických dat vztahujících se ke všem relevantním dimenzím příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění |
2.4.2 | Vytvoření a aplikace nové resortní koncepce úhrad všech segmentů zdravotní péče, která posílí transparentnost, verifikovatelnost a plánovitou udržitelnost systému financování zdravotnictví |
2.4.3 | Validace a optimalizace predikcí příjmů a nákladů veřejného zdravotního pojištění se základem ve srovnávacím modelu různých systémů úhrad |
2.4.4 | Zajištění rozvoje, optimalizace a udržitelnosti systému úhrad akutní lůžkové péče založeném na DRG |
2.4.5 | V návaznosti na výstupy aktivit naplňujících SC 1.1 optimalizace systému úhrad v primární péči s důrazem na motivační, výkon podporující složky a vytvoření modelů nastavujících vyváženost úhrad v různých segmentech ambulantní péče |
2.4.6 | Vytvoření klasifikace a systému umožňujících standardizaci a optimalizaci systému úhrad zdravotních výkonů |
2.4.7 | Připravení a v praxi aplikování modelů predikce ekonomických dopadů nových technologií a zavádění inovací ve zdravotnictví |
2.4.8 | Sestavení modelů hodnocení a optimalizace nákladů zdravotních a sociálních služeb, ekonomika zdravotně – sociálního pomezí systému |
2.4.9 | Vytvoření modelů udržitelného financování systémů integrované péče, komunitní psychiatrické péče a domácí péče |
2.4.10 | Rozšíření hodnocení nákladové efektivity nových technologií (HTA) i na nelékové inovace a technologie |
3.Podpora. | vědy a výzkumu |
3.1 | - Zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů zdravotnictví |
dílčí | cíle a opatření viz priority Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (v gesci Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace)2021+ |