| Zdraví 21 - Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR (2002) |
1. | SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU |
1.1 | Snížit rozdíly ve střední délce života mezi nejlepší a nejhorší třetinou evropských zemí alespoň o 30 % |
1.2 | Variační šíře hodnot hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti v různých zemích by se měla snížit rychlejším tempem tam, kde je situace nejhorší |
2. | SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ |
2.1 | Snížit rozdíly ve střední délce života v jednotlivých socioekonomických skupinách nejméně o 25% |
2.1.1 | Speciální programy zlepšení a posílení zdraví vybraných skupin obyvatel |
2.1.2 | Výzkum a speciální výběrová šetření zaměřená na podklady pro výpočet střední délky života a života prožitého ve zdraví |
2.1.3 | Výpočet střední délky života u vybraných socioekonomických skupin obyvatel |
2.2 | Hodnoty hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti by měly být rovnoměrněji rozloženy na všechny společensko-ekonomické skupiny |
2.2.1 | Výzkum a speciální výběrová šetření na sledování zdravotního stavu vybraných skupin obyvatel |
2.2.2 | Zhodnocení vývoje zdravotního stavu obyvatel podle socioekonomických kritérií na základě rutinních statistik (úmrtnost, invalidita, hospitalizace apod.) |
2.3 | Omezovat socioekonomické vlivy, které negativně působí na zdraví, jedná se zejména o výrazné rozdíly v příjmu, dosaženém vzdělání a v uplatnění na trhu práce |
2.3.1 | Zlepšovat systém vzdělávání a prosazovat systém celoživotního vzdělávání, které umožní měnit nebo zvyšovat kvalifikaci, zejména osobám se změněnou pracovní schopností vzniklou z důvodu jejich zdravotního stavu, věku, sociálního postavení aj...
|
2.3.2 | Vytvářet podmínky pro vznik specializovaných poradenských a vzdělávacích služeb pro podporu a ochranu zdraví na pracovištích, zejména v malých a středních podnicích k zajištění trvalé péče o zdraví, pracovní prostředí a bezpečnost při práci |
2.3.3 | Vydávat v souladu s mezinárodními dokumenty, zejména s úmluvami MOP a Evropskou sociální chartou, právní předpisy k zajištění realizace práva na bezpečné a zdravé pracovní prostředí a pracovní podmínky...
|
2.3.4 | Podporovat společné konzultace mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. tam, kde to je vhodné a potřebné, podporovat mechanizmus pro dobrovolné vyjednávání mezi organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců...
|
2.3.5 | Přijmout mezinárodní kritéria důsledků zdravotního postižení (ICF) |
2.4 | Zamezit zvyšování podílu osob, které žijí v nedostatku finančních prostředků |
2.4.1 | Předložit vládě ČR návrh Národního plánu proti sociálnímu vyloučení |
2.4.2 | Vyhodnocovat a aktualizovat Národní akční plán zaměstnanosti |
2.4.3 | Realizovat šetření Mikrocenzus |
2.4.4 | Sociální programy k omezení podílu osob odkázaných na příjem sociálních dávek |
3. | ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA |
3.1 | Lepší přístup k prenatální a perinatální péči |
3.1.1 | Identifikace a analýza potřeb imigrantní populace z hlediska perinatální péče |
3.1.2 | Zajištění adekvátní zdravotní péče v imigrantní populaci |
3.1.3 | Zajištění způsobu hrazení péče poskytované nepojištěným těhotným imigrantkám |
3.1.4 | Redukovat počet porodnických pracovišť s ohledem na zajištění efektivity práce, kvality zdravotní péče a dostupnosti těchto zdravotnických zařízení |
3.2 | Snížení míry kojenecké úmrtnosti |
3.2.1 | Snížit prevalenci pozdní (postneonatální) morbidity |
3.2.2 | Vytvořit standardizovaný systém integrované rané péče o perinatálně ohrožené a postižené děti na regionální úrovni, a to na základě vytvoření příslušného legislativního návrhu |
3.2.3 | Volba pediatra pro novorozence - doporučený postup |
3.2.4 | Způsob propuštění novorozenců - doporučený postup |
3.2.5 | Převzetí novorozence do péče prosazením zákonné povinnosti registrace dětí u PLDD |
3.2.6 | Podporovat rozvoj zdravotnických zařízení zapojených do hnutí „baby - friendly“ |
3.3 | Snížit podíl vrozených vad na úmrtnosti živě narozených dětí |
3.3.1 | Zavedení programů primární prevence |
3.3.2 | Zlepšení efektivity prenatální diagnostiky, včetně vypracování systému provádění screeningu v ČR |
3.3.3 | Léčba vybraných skupin VV na specializovaných pracovištích |
3.3.4 | Vypracovaní systému dlouhodobého sledování dětí narozených s VV |
3.4 | Snížit úmrtnost a zdravotní postižení způsobené nehodami a násilím páchaném na dětech mladších 5 let o 50 %. |
3.4.1 | Zavedení do praxe doporučeného postupu pro všechny praktické lékaře při podezření ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, včetně komerčního sexuálního zneužívání dětí |
3.4.2 | Zavést dotazník anamnézy úrazu dítěte pro odborné ambulantní lékaře |
3.4.3 | Provést analýzu násilného jednání na dítěti |
3.4.4 | Analýza a prevence náhlé smrti kojence (SIDS) |
3.4.5 | Zjistit incidenci vražd novorozeného dítěte matkou a týrání, zanedbávání a sexuální zneužívání dítěte |
3.4.6 | Podporovat vytváření sociálně preventivních programů zamezujících páchání násilí na dětech |
3.5 | Snížit podíl dětí s porodní hmotností méně než 2 500 g o 20 % |
3.5.1 | Zlepšení centralizace rizikových gravidit do perinatologických center a zlepšování prenatální péče o riziková těhotenství, včetně preventivních opatření |
3.5.2 | Analýza podílu intrauterinní růstové retardace na populaci novorozenců nízké porodní hmotnosti |
3.5.3 | Zajištění adekvátní perinatální péče ženám z rizikových skupin, včetně populace imigrantů |
4. | ZDRAVÍ MLADÝCH |
4.1 | Děti a dospívající mládež by měly být způsobilejší ke zdravému životu a měly by získat schopnost dělat zdravější rozhodnutí |
4.1.1 | Prohlubovat systém vzdělávání a výchovy k zodpovědnosti za zdraví |
4.1.2 | Kontrolovat dodržování přípustné hladiny hluku a používání laserů na diskotékách a v klubech |
4.1.3 | Při kontrolní činnosti dozorových orgánů v oblasti reklamy zaměřit pozornost na reklamy vztahující se k životnímu stylu, výsledky vyhodnotit a případně je použít pro přípravu další legislativy v oblasti regulace reklamy |
4.1.4 | Pokračovat v systematické prevenci násilí a šikany ve školách a školských zařízeních |
4.1.5 | Pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové aktivity pro děti a mládež, aktivity strukturované, definované a organizované (i nepřímým způsobem) |
4.1.6 | Pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové sportovní aktivity |
4.1.7 | Pokračovat ve vytváření podmínek pro zapojení zdravotně oslabených do hodin Zdravotní tělesné výchovy |
4.2 | Snížit počet úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod alespoň o 50 % |
4.2.1 | Přijetím potřebných právních předpisů zajistit zavedení povinného pouţívání homologovaných ochranných pomůcek při sportování |
4.2.2 | Rozvíjet vzdělávání osob, které se věnují profesionálně i neprofesionálně výchově dětí a mládeže se zřetelem na snižování úrazů při mimoškolní činnosti ve školním roce i v době školních prázdnin |
4.3 | Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu |
4.3.1 | Nadále aplikovat komplexní přístup k rizikovému chování dětí a mládeže, vč. komerčního sexuálního zneužívání dětí |
4.3.2 | Pokračovat v podpoře zájmových sportovních aktivit mládeže řízené kvalifikovanými pracovníky s mládeží v oblasti tělesné výchovy a sportu |
4.4 | Snížit o třetinu počet těhotenství u dospívajících dívek |
4.4.1 | Pokračovat v rámci vzdělávací oblasti „Výchova ke zdraví“ ve specifické edukaci mládeže z hlediska cíle tohoto dílčího úkolu a prevence rizikového chování |
4.4.2 | Zajištění vhodných metod kontracepce |
5. | ZDRAVÉ STÁRNUTÍ |
5.1 | Střední délka života a pravděpodobná délka života bez zdravotního postižení by se měla prodloužit u 65letých osob alespoň o 20 % |
5.1.1 | Snížit prevalenci funkčně závažných projevů chorob kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních - důsledná kontrola projevů a rizikových faktorů aterogeneze ve středním věku (zvláště u mužů)...
|
5.1.2 | Snížit prevalenci funkčně významných úrazů a jejich důsledků, především zlomenin...
|
5.1.3 | Zlepšit účinnost a účelnost zdravotnických služeb pro seniory (geriatrická modifikace stávajících služeb) s funkční optimalizací výstupů zdravotnických výkonů...
|
5.1.4 | Podporovat programy občanských sdružení v oblasti tělovýchovy zaměřené na podporu pohybových aktivit stárnoucí populace |
5.1.5 | Dopracovat metodiku sběru a hodnocení podkladových údajů pro výpočet HALE...
|
5.2 | Nejméně o 50% zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožňuje uchovat si soběstačnost, sebeúctu a své místo ve společnosti. |
5.2.1 | Vypracovat metodiku k získání validní vstupní informace a k průběžnému sledování funkčního stavu, zabezpečenosti a spokojenosti rizikových seniorů v domácím prostředí...
|
5.2.2 | Rozpracovat koncept „rizikového seniora“ (kromě jiného věk nad 80 let) především na komunitní úrovni...
|
5.2.3 | Rozpracovat metodiku komplexního geriatrického hodnocení a zavést ho do praxe |
5.2.4 | Vytvořit předpoklady pro rozvoj služeb zlepšujících funkční potenciál rizikových seniorů v pokročilém stáří...
|
5.2.5 | Vytvořit předpoklady pro kompenzaci hendikepů prostředí, pro zvyšování jeho bezpečnosti a pro optimalizaci domácí ošetřovatelské péče...
|
5.2.6 | Vytvořit podmínky pro rozvoj důstojného, autonomního chráněného bydlení pro seniory (standardizace zabezpečení klientů s ohledem na jejich funkční a zdravotní stav), zejména koordinace zdravotních a sociálních služeb |
5.2.7 | Vytvořit podmínky pro respitní spolupráci s rodinou, pro intenzifikované programy aktivizační či rehabilitační (ošetřovatelsko rehabilitační centra) a pro rozvoj domácích zdravotně sociálních služeb |
5.2.8 | Vytvořit podmínky pro rozvoj svépomocného a dobrovolnického hnutí a pro jejich účelné využití v geriatrických a zdravotně sociálních službách |
5.2.9 | Vypracovat metodiku pro hodnocení komunitních služeb a následné zdravotní péče |
6. | ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ |
6.1 | Podstatně omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se se stresujícími životními okamžiky |
6.1.1 | Vytvořit program komplexního řešení péče o duševní zdraví včetně transformace stávající péče |
6.1.2 | Zajistit racionální využívání stávajících finančních zdrojů tak, aby systém péče o duševně nemocné byl motivován k transformaci a zajištění regulérního financování nově zaváděných služeb |
6.1.3 | V rámci systému zvyšování kvality péče vytvořit standardy diagnostických a terapeutických postupů se zohledněním lidských práv |
6.1.4 | Transformace systému přesunem většiny akutní psychiatrické péče z psychiatrických léčeben do psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic, domácí péče a systému krizových center |
6.1.5 | Zkvalitnění a restrukturalizace lůžek následné péče v psychiatrických léčebnách celkovou humanizací psychiatrických léčeben, zvýšení kapacit a kvality sociorehabilitačních programů...
|
6.1.6 | Zvýšit zapojení služeb komunitní a primární péče do prevence a do péče o duševní zdraví /včetně duševně nemocných/ |
6.1.7 | Začlenit nové přístupy a formy péče o duševně nemocné do pregraduálních, postgraduálních a kontinuálních systémů vzdělávání a dle potřeby vytvářet nové programy pro odpovídající poskytovatele péče |
6.2 | Snížit počet sebevražd alespoň o jednu třetinu |
6.2.1 | Systematické školení lékařů primární péče v rozpoznávání a léčení deprese, nebezpečí sebevraždy a kultivace vztahu lékař - pacient |
6.2.2 | Zlepšení a zvýšení efektivity psychiatrických služeb rozšířením sítě Krizových center, linek důvěry a psychiatrických oddělení nemocnic, vybudování sítě proti alkoholních poraden (AT) a zlepšení dostupnosti inovativních psychofarmak |
6.2.3 | Snížení stigmatu psychicky nemocných a odstranění jejich diskriminace |
6.2.4 | Opětné zavedení evidence sebevražedných pokusů |
7. | PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ |
7.1 | Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit |
7.1.1 | Pokračovat v plnění surveillance programu SZO k eradikaci poliomyelitidy v plném rozsahu tak jako dosud |
7.2 | Eliminovat novorozenecký tetanus |
7.2.1 | Pokračovat v očkování proti tetanu, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu pravidelného očkování dětí, provádět kontrolu výsledků očkování sérologickými přehledy...
|
7.3 | Nejpozději do roku 2007 na území regionu eliminovat nezavlečené spalničky
|
7.3.1 | Zpracovat a vydat nový surveillance program spalniček, vycházející z harmonogramu úkolů SZO ke splnění cíle - eliminace spalniček, který bude obsahovat podrobné rozvedení následujících opatření...
|
7.4 | Nejpozději do roku 2010 dosáhnout výskyt: - záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel,
|
7.4.1 | Pokračovat v očkování proti záškrtu a dávivému kašli, proti zarděnkám a příušnicím, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu proočkovanosti, zajistit postup podle nové vyhlášky o očkování č. 439/2000 Sb. |
7.4.2 | Ověřit výsledky administrativní kontroly proočkovanosti v sérologických přehledech s cílem navrhnout včas event. doočkování skupin s poklesem imunity |
7.4.3 | Pokračovat v hlášení, epid. šetření a analýze případů difterie, pertusse, příušnic, zarděnek, virové hepatitidy B, nákaz vyvolaných Haemophilem influenzae b, vrozené syfilis, doplnit hlášení virové hepatitidy B o hlášení nosičství...
|
7.4.4 | Pokračovat ve zdravotně-výchovném působení, směřujícím k omezení dalšího šíření pohlavně přenosných nákaz včetně syfilis |
7.5 | Nejpozději do roku 2015 - výskyt malárie omezit na méně než 5 případů na 100 000 obyvatel a zajistit aby v regionu nedocházelo k žádným úmrtím v důsledku neimportované malárie, zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopad |
7.5.1 | Zintenzivněním zdravotně-výchovných programů v oblasti pohlavně přenosných nemocí, především HIV/AIDS, zavedením výchovy k reprodukčnímu zdraví do obsahu vzdělávání posledních tříd základních a všech tříd středních škol...
|
7.5.2 | V oblasti tuberkulózy uplatňovat program SZO k zajištění řádné léčby a jeho kontrolu, v rámci hygienické služby pokračovat ve státním zdravotním dozoru v této oblasti |
7.5.3 | V oblasti akutních respiračních onemocnění prohloubit spolupráci s terénními laboratořemi v oblasti včasné diagnostiky, sledovat novou vyhláškou o očkování zavádění očkování proti pneumokokovým nákazám u pacientů léčeben pro dlouhodobě nemocné...
|
7.5.4 | V oblasti prevence vzniku a šíření průjmových onemocnění infekčního původu klást důraz především na zdravotní výchovu „potravinářů“, ale i celé veřejnosti s cílem informovat na všech úrovních...
|
8. | SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ |
8.1 | Snížit počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 % |
8.1.1 | Prevence ischemické choroby srdeční a dalších kardiovaskulárních onemocnění důsledným uplatňováním společných doporučení českých odborných společností „Prevence ischemické choroby srdeční v dospělém věku“...
|
8.1.2 | Aktivity ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění v rámci primární prevence. Primárně preventivní aktivity, k nimž patří prevence kuřáctví, zlepšení stravovacích zvyklostí a tělesné aktivity jsou uvedeny v cílech č. 11 a 12 |
8.1.3 | Zabezpečit léčebnou péči o nemocné s kardiovaskulárními a cévními mozkovými chorobami, zejména...
|
8.1.4 | Provádět periodicky epidemiologické studie prevalence nejzávažnějších rizikových faktorů KVO a kardiovaskulární morbidity |
8.1.5 | Zavést registr infarktu myokardu a cerebrovaskulárních příhod |
8.2 | Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 % |
8.2.1 | Návrh a realizace programu primární prevence, včasné diagnostiky a léčby nádorových onemocnění |
8.2.2 | Screening vybraných nádorových onemocnění (nádory prsu, děložního čípku, tlustého střeva a rekta, plic) |
8.2.3 | Standardizace diagnostických a léčebných postupů, jejich odborná oponentura a periodická aktualizace |
8.2.4 | Vytvoření sítě akreditovaných specializovaných a superspecializovaných onkologických pracovišť, včetně stanovení podmínek jejich technického a personálního vybavení |
8.2.5 | Zlepšit podmínky pro rehabilitaci onkologických pacientů s důrazem nejen na rehabilitaci fyzickou, ale i resocializaci s moţností jejich začlenění do pracovního procesu při jejich změněné pracovní schopnosti. Za tím účelem vytvořit potřebnou právní úpravu |
8.2.6 | Zvýšit kvalitu paliativní léčby a terminální péče u onkologicky nemocných |
8.3 | Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu |
8.3.1 | Prevence cévních komplikací diabetu (sekundární a terciární) spočívající v co nejlepší kompenzaci diabetu, krevního tlaku, sérových lipidů, tělesné hmotnosti (jde o komplexní terapii pacienta)...
|
8.3.2 | Primární prevence diabetu se zaměřením na zdravý způsob života (vhodnou stravu, pohyb, redukci kouření, snížení nadváhy a obezity aj.) |
8.3.3 | Využívat i nadále Pražského registru diabetiků, pokračovat v epidemiologických studiích a připravit návrh na evidenci výskytu ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod u diabetiků |
8.3.4 | Vytvořit standard ošetřovatelské péče o nemocné s diabetem, včetně komplikací diabetu ve snaze co nejvíce snížit riziko komplikací, event. zabránit vzniku dalších komplikací |
8.4 | Snížit nemocnost a výskyt trvalých postižení na nemoci svalové a kosterní soustavy a na další časté chronické nemoci |
8.4.1 | Vypracovat akční program prevence a péče o nejčastější nemoci pohybového aparátu, včetně návrhu potřebných legislativních opatření |
8.4.2 | Vytvořit podmínky pro zřízení a provoz Centrální jednotky pro péči o nemocné s multirezistentní tuberkulózou a jinými závažnými formami plicní tuberkulózy |
8.4.3 | Dobudovat síť rehabilitačních center v krajích k systémovému řešení rehabilitace a zvýšit počty lůžek včasné léčebné rehabilitace |
8.4.4 | Vytvořit systém péče o pacienty se sekundární osteoporózou jako nežádoucího účinku terapie kortikoidy |
8.4.5 | Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva
|
8.5 | Dosáhnout, aby alespoň 80 % dětí ve věku 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku 12 let měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub) |
8.5.1 | Akční program zlepšování orálního zdraví dětí a mládeže |
8.5.2 | Stanovit síť stomatologů pro děti školního a předškolního věku |
8.5.3 | Provádět epidemiologické studie u vybraných věkových skupin populace |
9. | SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY |
9.1 | Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod snížit alespoň o 30% |
9.1.1 | V celostátním programu školní dopravní výchovy dále rozvíjet individuální a skupinový přístup s větším důrazem na výcvik v reálné situaci |
9.1.2 | Legislativní opatření: Novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, legislativní podpora tlaku na výrobce automobilů k zavádění technických opatření zvyšujících bezpečnost jak motoristů, tak chodců...
|
9.1.3 | Vytvářet místní preventivní programy a v jejich rámci řešit i dopravně inženýrská opatření, rozšíření sítě měst účastnících se projektu Bezpečná komunita |
9.1.4 | Propojit policejní a zdravotnické informační systémy o počtu, závažnosti a místě vzniku úrazů v důsledku dopravních nehod, s cílem vyhodnocovat místa častých a závažných dopravních nehod, kde je zapotřebí intervenčního zásahu |
9.1.5 | Vybudovat systém výchovy dětí, mládeže a dospělých k poskytování první pomoci |
9.1.6 | Zajistit periodické vyhodnocování přímých i nepřímých nákladů spojených s úrazy vzniklými v důsledku dopravních nehod. Využít pro to způsob výpočtu těchto nákladů u pracovních úrazů |
9.2 | Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma a při rekreaci snížit nejméně o 50% |
9.2.1 | Vypracovat a realizovat národní plán prevence úrazů, jejich léčení a rehabilitace, se zdůrazněním jeho důležitosti jako veřejně-zdravotnického problému, ustavit pro jeho koordinaci meziresortní skupinu |
9.2.2 | Zřídit a podporovat centrum pro kontrolu úrazů v rámci léčebně preventivní péče, zhodnotit účinnost stávajícího systému traumatologické péče, zavést jednotný systém sběru dat o povaze a mechanizmu úrazů...
|
9.2.3 | Zvýšit povědomí a podporu prevence úrazů ve veřejném i privátním sektoru. Výchovné a intervenční aktivity zaměřit na prevenci, akutní péči a následnou rehabilitaci. Zvláštní pozornost věnovat rizikovým skupinám (děti a mládež, senioři, minority) |
9.2.4 | Zajistit výchovu profesionálů (praktiků i vědců) na všech úrovních prevence, léčebné péče a rehabilitace. Vytvořit strategický plán vzdělávání na základě priorit v prevenci úrazovosti. Zkvalitnit výuku první pomoci |
9.2.5 | Biomedicínský a sociální výzkum zaměřit na vliv prostředí, výrobků a chování na úrazovost, do státních norem implementovat požadavky na bezpečnost, se zaměřením na snížení pracovních, ale i domácích úrazů a úrazů ve volném čase |
9.2.6 | Zvýšit úroveň preventivních a výchovných aktivit v oblasti prevence úrazů a usilovat o zvýšení finančních prostředků směrovaných do této oblasti |
9.3 | Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní důsledky takto vzniklých zranění snížit alespoň o 25 % |
9.3.1 | Vytvořit, realizovat a vyhodnotit programy pro snížení úrazovosti způsobené násilím, především ty, které ovlivňují vývoj budoucího násilného chování u dětí a duševní poruchy související se sebepoškozováním |
9.3.2 | Vyhodnotit síť prevence kriminality (ve školách, obcích, komunitní péči, zdravotnictví) |
9.3.3 | Rozvinout meziresortní spolupráci tak, aby všechna odvětví bránila sexuálnímu zneužívání dětí a aby pomáhala posilovat roli rodiny jako ochránce dětí před jejich sexuálním a obchodním zneužíváním |
9.3.4 | Prostřednictvím komplexního programu zdravotnických aspektů prevence kriminality vytvořit metodiku, výukové materiály a zajistit vzdělávání zdravotnických pracovníků na všech úrovních v primární, sekundární a terciární prevenci kriminality...
|
10. | ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ |
10.1 | Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR |
10.1.1 | Na základě dostupných údajů identifikovat a vyhodnotit hlavní lokální zdravotní rizika z vody, půdy a ovzduší na území krajů ČR a stanovit priority k řešení |
10.1.2 | Soustavně monitorovat a vyhodnocovat ukazatele kvality ovzduší a ukazatele zdravotního stavu |
10.1.3 | Zavést monitoring půd městských aglomerací |
10.1.4 | Zavést systém celostátního monitoringu kvality vod v koupalištích a koupacích oblastech |
10.1.5 | Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel |
10.1.6 | Snižovat energetickou náročnost technologií, podporovat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, včetně produkce skleníkových plynů |
10.1.7 | Uplatňovat ekonomické nástroje pro využívání ekologičtějších zdrojů výroby energií, soustředit pozornost na snižování emisí z malých zdrojů |
10.1.8 | V rámci zákona o půdě a zákona o starých ekologických zátěžích stanovit limity koncentrací těžkých kovů a toxických organických látek v zemědělských půdách, pro obytné, školní, rekreační a sportovní plochy...
|
10.1.9 | Dopracovat registr kontaminovaných zemědělských půd a registr starých ekologických zátěží z hlediska hodnocení zdravotního rizika |
10.1.10 | Systematicky hodnotit zdravotní rizika v celém cyklu nakládání s odpady, a to zejména při nakládání s nebezpečnými odpady, a vytvářet podklady pro opatření na minimalizaci zdravotního rizika |
10.1.11 | V rámci plánů odpadového hospodářství stanovit cíle minimalizace zdravotního rizika a podmínky z hlediska ochrany veřejného zdraví |
10.1.12 | Zlepšovat efektivitu spolupráce mezi resorty a jejich organizacemi při hodnocení zdravotních rizik a uplatňovat opatření na ochranu veřejného zdraví |
10.2 | Zajistit obyvatelstvu dobrý přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality |
10.2.1 | Urychlit uvedení provozu nezkolaudovaných a řádně neprovozovaných vodovodů pro veřejnou potřebu do souladu s právními předpisy - kolaudace a určení odpovědné osoby za provoz a kontrolu...
|
10.2.2 | Rozšířit počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů, zvláště v místech, kde kvalita vody v místních studnách neodpovídá hygienickým požadavkům (napojením na stávající vodovod nebo vybudováním nového vodovodu pro veřejnou potřebu)...
|
10.2.3 | Zlepšit kvalitu pitné vody ve veřejných vodovodech, tak aby nikde nedocházelo k trvalému překračování limitních hodnot zdravotně závažných ukazatelů |
10.2.4 | Optimalizovat síť a stav veřejných studní v obcích, v nichž není zajištěno zásobování pitnou vodou sítí veřejných vodovodů. Účelem je vytvoření racionální sítě potřebných malých zdrojů vody v požadovaném stavu...
|
10.2.5 | Informační kampaň pro uživatele, resp. majitele soukromých studní, zaměřená na zdravotní rizika vyplývající z užívání vody neznámé kvality (význam kontroly kvality vody a péče o okolí a technický stav studny) |
11. | ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL |
11.1 | Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu |
11.1.1 | Zlepšit spotřebu potravin snížením příjmu celkové energie, tuků, soli a cukru a zvýšením příjmu zeleniny, ovoce, brambor, mléka, luštěnin, celozrnných obilných výrobků a ryb...
|
11.1.2 | Zabezpečit příjem zdravotně nezávadných potravin...
|
11.1.3 | Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva...
|
11.1.4 | Prostřednictvím školy zlepšit stav pohybového aparátu dětí a za tím účelem...
|
11.2 | Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin) |
11.2.1 | Podporovat komunikaci mezi státem, výrobci potravin a spotřebiteli s cílem nastolit trvalou spolupráci - vytvořit komunikační platformu pro všechny účastníky |
11.2.2 | Podporovat produkci bezpečných potravin |
11.2.3 | Podporovat management zdravotních rizik a kontrolovat zavedení programů typu HACCP |
11.2.4 | Rozvíjet programy podpory zdraví s cílem zlepšit výchovu výrobců a konzumentů v dané oblasti |
11.2.5 | Sledovat dietární expozici chemickým látkám |
11.2.6 | Sledovat spotřebu potravin |
12. | SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM |
12.1 | Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100 procent |
12.1.1 | Pro zvrácení negativního trendu vývoje kuřáctví přijmout účinná legislativní opatření |
12.1.2 | Cílenou daňovou politikou v oblasti zdanění tabákových výrobků přispět ke snižování škod na zdraví způsobených tabákem |
12.1.3 | Zákaz reklamy na tabákové výrobky, jejich propagace a sponzorství spojeného s reklamou tabákových společností |
12.1.4 | Účinná ochrana nekuřáků, především dětí, před pasivním kouřením |
12.1.5 | Podpora účinných preventivních programů a podpora osvětových kampaní zaměřených na zvýšení informovanosti široké veřejnosti o rizicích kouření pro zdraví, na změnu postojů a chování ve prospěch zdravého způsobu života |
12.1.6 | Dostupnost léčby závislosti na tabáku a specializovaného poradenství v odvykání kouření |
12.1.7 | Zřízení koordinačního, monitorovacího a výzkumného pracoviště, které převezme odpovědnost za implementaci Evropského akčního plánu Evropa bez tabáku v ČR |
12.1.8 | Rozvinout preventivní programy a v příslušných legislativních návrzích řešit určení finanční spoluúčasti všech subjektů, které se na tvorbě a realizaci programů podílejí (týká se i dílčího úkolu č. 12.2.4) |
12.2 | Spotřeba alkoholu na osobu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob mladších 15 let by měla být nulová |
12.2.1 | Zřídit centrální koordinační, monitorovací a výzkumné pracoviště při Státním zdravotním ústavu, které převezme zodpovědnost za implementaci Evropského akčního plánu o alkoholu |
12.2.2 | Sledovat záměr upřednostňovat spotřebu nealkoholických nápojů před nápoji alkoholickými i v nástrojích daňové politiky, zejména v příslušných sazbách spotřebních daní |
12.2.3 | Cílenými programy ve školách nadále usilovat o snížení poptávky po alkoholu a jiných návykových látkách u dětí a dospívajících |
12.2.4 | Potlačovat řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu |
12.2.5 | Zákaz reklamy a nepřímé reklamy alkoholických nápojů a sponzorství, spojeného s reklamou, sportovních a kulturních akcí alkoholovým průmyslem |
12.2.6 | Vytvořit dostatečnou síť ambulantních i lůžkových zařízení poskytujících bezplatně léčbu a poradenství osobám, které mají problémy s alkoholem, a jejich rodinám, včetně poradenských a krizových sociálních služeb |
12.2.7 | Zakotvit v právním řádu odpovědnost prodejců alkoholu |
12.2.8 | Zpracovat resortní program vzdělávání v oboru prevence škod působených alkoholem
|
12.2.9 | Podporovat nevládní organizace a nezávislá hnutí, která pomáhají předcházet škodám způsobeným alkoholem a podporují zdravý životní styl |
12.2.10 | Uskutečnit mediální preventivní kampaň provázanou s aktivitami na místní úrovni (poradenství pro rodiče, distribuce svépomocných příruček, informace o tom, kde hledat pomoc apod.) |
12.2.11 | Provádět testy na alkohol u zaměstnanců jako součást komplexního preventivního programu pro pracoviště spojená se zvýšeným rizikem (doprava, ozbrojené síly, senzitivní průmyslové obory např. chemický průmysl, energetika apod.) |
12.2.12 | Vytvořit národní program, který bude vycházet z Evropské charty o alkoholu, a jeho implementace |
12.3 | Snížit rozšiřování drog alespoň o 25 % a úmrtnost v důsledku jejich užívání alespoň o 50 % |
12.3.1 | Financovat a vyhodnocovat preventivní programy |
12.3.2 | Usilovat o snížení poptávky po návykových látkách u dětí a dospívajících |
12.3.3 | Potlačit řízení vozidel pod vlivem návykových látek |
12.3.4 | Dostupnost léčby, specializovaného poradenství i postupů typu „harm reduction“ (mírnění škod tam, kde není možná léčba orientovaná k abstinenci). Vytvoření sítě státem garantované péče |
12.3.5 | Zpracovat resortní program vzdělávání v oboru prevence škod způsobených návykovými látkami u vybraných profesí v resortu...
|
12.3.6 | Podporovat nevládní organizace a nezávislá hnutí, která pomáhají předcházet škodám působeným nealkoholovými návykovými látkami a podporují zdravý životní styl |
12.3.7 | Provádět testy na nealkoholové návykové látky u zaměstnanců jako součást komplexního preventivního programu pro pracoviště spojená se zvýšeným rizikem (doprava, ozbrojené síly, rizikové obory, např. chemický průmysl, energetika apod.) |
12.3.8 | Uspořádat mediální preventivní kampaň provázanou s aktivitami na místní úrovni (poradenství pro rodiče, distribuce svépomocných příruček, informace o tom, kde hledat pomoc apod.) |
13. | ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY |
13.1 | Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech |
13.1.1 | Vytvořit a aktualizovat legislativní nástroje vedoucí k omezení zdravotních rizik z domácího prostředí |
13.1.2 | Zvýšit informovanost o moţných rizicích ovlivňujících zdraví a vytváření zdravého domácího prostředí |
13.1.3 | Zjišťovat a hodnotit úroveň zátěže obyvatel ve vztahu k bydlení |
13.1.4 | Respektovat psychosociální aspekty při plánování a výstavbě bytů, včetně začlenění do bytové politiky |
13.1.5 | Posílit a rozšiřovat pozitivní vlivy a zdravotně prospěšné aktivity v oblasti bydlení |
13.2 | Zajistit lidem s postižením více příležitostí jak pečovat o svoje zdraví a jak se zapojit do rodinného, pracovního, veřejného i společenského života v souladu se Standardními pravidly OSN pro vyrovnání příležitostí postižených osob |
13.2.1 | Pokračovat v činnosti Vládního výrobu pro zdravotně postižené občany |
13.2.2 | Pokračovat v realizaci Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením |
13.2.3 | Nadále vyhlašovat dotační programy zaměřené na podporu zdravotně postižených v ČR, zejména...
|
13.2.4 | Příprava zákonné úpravy „ucelené“ rehabilitace osob se zdravotním postižením |
13.2.5 | Zajistit aktivity související s Evropským rokem zdravotně postižených, který byl EU vyhlášen na rok 2003 |
13.3 | Úrazy v domácnosti a na pracovišti omezit tak jak to specifikuje dílčí úkol č. 9. 2.
|
13.4 | Zajistit, aby nejméně 50 % dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporujících zdraví a 95 % do základních škol podporujících zdraví |
13.4.1 | Pokračovat v koordinaci a obnovování sítě certifikovaných ŠPZ (modelové školy, příklady dobré praxe) – s perspektivou přenosu jejich koordinace z centra na kraje |
13.4.2 | Připravit a realizovat začlenění státní správy a samosprávy na úrovni krajů do odpovědností při koordinaci aktivit ve prospěch rozšiřování počtu škol (ZŠ a MŠ), které se na jejich území budou programově orientovat na podporu zdraví |
13.4.3 | Implementovat podporu zdraví do škol pomocí státních rámcových vzdělávacích programů - RPPV (MŠ) a RVP (ZŠ), v nichž jsou filozofie a principy programu Škola podporující zdraví a témata podpory zdraví zahrnuty |
13.4.4 | Zavést tématiku podpory zdraví a metodiku tvorby školního vzdělávacího programu do programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v pedagogických centrech |
13.4.5 | Vytvořit podmínky pro zavedení výchovy k podpoře zdraví do studijního programu středních pedagogických škol a do pregraduální přípravy učitelů (pro společný základ i pro nové aprobace spojené s novými vzdělávacími obsahy RVP a RPPV) |
13.4.6 | Připravit školní inspektory MŠ a ZŠ v celé síti ČŠI na evaluaci programu ŠPZ ve všech třech etapách procesu nárůstu počtu škol podporujících zdraví (ŠPZ v síti, ŠPZ v hnutí, podpora zdraví prostřednictvím RVP/RPPV) |
13.4.7 | Rozvíjet poznatky v oblasti podpory zdraví ve škole jako součást mezioborové vědecké disciplíny, zabývat se evaluací efektivity programu podpory zdraví ve školách a výzkumným řešením problémů teoretických i z praxe škol, zvláště ŠPZ |
13.4.8 | Pokračovat ve sbližování programů pro školy, které se týkají otázek trvale udržitelné kvality života a snaží se pro to vytvářet podmínky (program MŠMT pro prevenci sociálně patologických jevů, environmentální program MŽP a další) |
13.4.9 | Rozšiřovat pravidelně informace o programu podpory zdraví do sítě škol v ČR prostřednictvím zavedených tištěných periodik a webových stránek |
13.5 | Dosáhnout, aby nejméně 50 % měst, městských oblastí a komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit |
13.5.1 | Upravit vstupní podmínky do NSZM ČR tak, aby byly vstřícné vůči zájemcům o členství |
13.5.2 | Rozšířit možnost členství v NSZM ČR pro všechny typy municipalit v ČR (obce, městské části, mikroregiony, kraje) |
13.5.3 | Zlepšit propagaci Projektu Zdravé město SZO a Zdravých měst ČR na národní úrovni |
13.5.4 | Zlepšit propagaci Zdravých měst na místní úrovni (místní média, regionální státní správa) |
13.5.5 | Propagovat aktivity u představitelů měst i veřejnosti v ČR |
13.5.6 | Využívat objektivní odborné podklady pro tvorbu lokálních akčních plánů zdraví a životního prostředí ve Zdravých městech ČR |
13.6 | Zavázat alespoň 10 % středních a velkých firem k dodržování principů zdravé společnosti /firmy |
13.6.1 | Zpracovat návrh zákona o pracovně lékařské péči |
13.6.2 | Zpracovat Národní program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci |
13.6.3 | Zpracovat kritéria a indikátory programu podpory zdraví ve smyslu dokumentů a strategie SZO a EU |
13.6.4 | Projednat a vybrat vhodné podniky pro přípravu a realizaci pilotních studií GPHESME na úrovni ČR a krajů |
13.6.5 | Oslovit podniky - nositele ocenění Bezpečný podnik a podniky, které jsou žadateli a nositeli Národní ceny ČR za jakost. Využít jejich zkušeností především z hlediska managementu a pozitivního ovlivnění zaměstnanců i pro program podpory zdraví...
|
13.6.6 | Průběžně hodnotit regionální pilotní studie GP-HESME a případné dotváření a doplnění kritérií a indikátorů programů podpory zdraví |
13.6.7 | Ověřit referenční ukazatele výkonnosti řízení zdraví, prostředí a bezpečnosti při práci umožňující srovnání mezi podniky stejného průmyslového odvětví případě mezi kraji nebo městy, včetně návaznosti na místní komunitní programy |
13.6.8 | Podporovat propojení podpory zdraví, péče o zdraví a bezpečnost při práci a vytvoření komplexního a koordinovaného systému řízení a edukace v této oblasti...
|
13.6.9 | Na základě zhodnocení pilotních studií GP-HESME a splnění úkolů v předcházejících bodech budou nabídnuty programy podpory zdraví dalším podnikům...
|
13.6.10 | Zlepšovat podmínky pro zdravotnické pracovníky z hlediska prevence nemocí z povolání a vysoké psychické zátěže |
14. | ZDRAVÍ, DŮLEŽITÉ HLEDISKO V ČINNOSTI VŠECH RESORTŮ |
14.1 | Představitelé resortů, zodpovědní za strategická rozhodnutí, budou orientovat svá opatření a činnosti na příznivý dopad pro zdraví obyvatelstva |
14.1.1 | Informace pro vládu o zdravotním stavu obyvatelstva a jeho determinantách |
14.1.2 | Analýza vlivu strategických opatření resortů na zdraví obyvatelstva |
14.2 | Vytvořit mechanizmus pro hodnocení zdravotních důsledků opatření a činností na zdraví, který zajistí, že všechny resorty se trvale budou podílet na společné zodpovědnosti za zdraví. |
14.2.1 | Vypracovat, projednat a zavést způsob hodnocení zdravotních důsledků činností resortů a jejich zodpovědnosti za zdraví |
15. | INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ SEKTOR |
15.1 | Vytvořit ucelený systém primárních zdravotních služeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami |
15.1.1 | Vytvoření pracovních skupin a příprava zásad a vytvoření programu integrace zdravotnických služeb |
15.1.2 | Nový systém sledování kvality integrované zdravotní péče |
15.1.3 | Informatické zajištění systému integrované zdravotní péče |
15.1.4 | Vytvoření a zavedení nového systému financování integrované zdravotní péče |
15.2 | Prioritní postavení práce praktických lékařů a zdravotních sester v rámci integrované primární zdravotní péče, spolupracujících s týmy odborníků z různých zdravotnických oborů, sociální péče, dalších resortů a zástupců místní komunity |
15.2.1 | Zařadit problematiku integrace zdravotní a sociální péče do vzdělávání zdravotníků (příp. zaměstnanců státní a regionální správy) v komunitní péči, včetně vypracování metodiky vzdělávání |
15.2.2 | Zlepšit orientaci v sociálně zdravotní oblasti pro lékaře v primární péči prostřednictvím standardů pro odborné postupy, v rovině obecné (národní) i praktické (místní) |
15.2.3 | Zavádět případové konference jako prvek kvality v komunitní péči |
15.2.4 | Posilovat a sledovat efektivitu preventivních programů v primární péči...
|
15.2.5 | Ustavit a rozvíjet činnost Center praktických lékařů a Krajských center praktických lékařů...
|
15.2.6 | Koncepce postavení rodinného lékaře v ČR...
|
15.3 | Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a respektovat i podporovat jejich roli jako spolutvůrců péče o zdraví |
15.3.1 | Dosáhnout trvalé, kvalifikované, zdůvodněné a srozumitelné informovanosti občanů i orgánů a institucí, podílejících se na ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva...
|
15.3.2 | Cílevědomě a trvale vytvářet objektivní podmínky pro podporu, ochranu a návrat zdraví a aktivovat motivační nástroje k žádoucímu využívání získaných informací i daných podmínek k podpoře a ochraně zdraví |
15.3.3 | Věnovat pozornost zejména rodinám a poskytování zdravotní péče na komunitní úrovni a přispívat k rozvoji svépomocných občanských iniciativ reagujících na zdravotní potřeby občanů |
15.3.4 | Získávat připomínky občanů k činnosti zdravotnického systému a využívat je ke zlepšení kvality zdravotní péče a ke zvýšení spokojenosti občanů s poskytovanými zdravotnickými službami...
|
15.3.5 | Vytvořit legislativní a organizační podmínky pro implementaci zásadních ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod |
16. | ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE |
16.1 | Účinnost hlavních zdravotních programů hodnotit podle dosaženého zdravotního přínosu. Výběr postupů ke zvládnutí individuálních zdravotních problémů se bude opírat o porovnání zdravotních výsledků a nákladů |
16.1.1 | Implementovat objektivní metody měření výsledků a nákladů péče. Hodnotit spokojenost pacientů s péčí v oblasti klíčových problematických skupin onemocnění při zajištění ochrany osobních údajů a respektování práv pacientů...
|
16.1.2 | Vytvořit transparentní právní rámec umožňující metodicky jednotným způsobem zabezpečit sledování a vyhodnocování kvality a efektivity poskytované zdravotní péče v oblasti veřejného zdravotnictví, včetně sociálních služeb |
16.1.3 | Zavést jako základní nástroje pro volbu efektivních léčebných postupů kritické vyhodnocování zdravotnických technologií |
16.2 | Vytvořit celostátně platný mechanizmus, jak kontinuálně monitorovat a rozvíjet kvalitu péče alespoň deseti hlavních onemocnění. Tento mechanizmus by měřil i faktor zdravotního dopadu, úspornosti a spokojenosti pacientů |
16.2.1 | Implementovat objektivní metody měření kvality výsledků péče v oblasti klíčových problematických skupin onemocnění, při zajištění ochrany osobních údajů. Tvorba doporučených postupů a klinických standardů...
|
16.2.2 | V souladu se zaváděním akreditačního systému ve zdravotnictví zajistit změnu legislativy umožňující periodické vyhodnocování kvality diagnostické a léčebné péče na pracovištích všech stupňů poskytované lékařské péče...
|
16.2.3 | Definovat alespoň 5-10 hlavních onemocnění a zdravotních problémů, které by se měly stát předmětem monitorování..
|
16.2.4 | Vypracovat systém kontinuální podpory účelné farmakoterapie...
|
16.2.5 | Zřídit a spravovat národní zdravotní registry a vytvářet podmínky pro jednotný sběr relevantních dat kvality a efektivity poskytované péče |
16.3 | Zlepšit výsledky zdravotní péče nejméně u pěti z vybraných nemocí a definovat rostoucí spokojenost pacientů s kvalitou služeb a respektování práv pacientů |
16.3.1 | Zavést šetření QoL u kritických stavů dle metody Euro QoL. Hodnotit spokojenost pacientů dle Pickera a respektovat práva pacientů. Realizovat specifické projekty pro jednotlivé zdravotní problémy. Tvorba standardů návaznosti procesů léčebné péče...
|
16.3.2 | Zlepšit kvalitu služeb zavedením modelu celkového řízení jakosti v oblasti zdravotnictví, a to na základě sběru dat, měření výkonnosti a správného nastavení úhrady poskytované péče |
17. | FINANCOVANÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJŮ |
17.1 | Výdaje na zdravotní služby musí být adekvátní a odpovídat zdravotním potřebám obyvatelstva |
17.1.1 | Zvýšit míru odpovědnosti občana za své zdraví |
17.1.2 | Omezit nežádoucí pohyb pacienta v systému |
17.1.3 | Kontrolovat zavádění nových drahých technologií a zajistit jejich plošnou dostupnost v případě financování ze zdravotního pojištění |
17.1.4 | Kontrolovat kvalitu (zejména výsledky) ve vztahu k nákladům péče u jednotlivých skupin poskytovatelů |
17.1.5 | Vytvořit efektivní rozhodovací mechanismus pro alokaci finančních zdrojů ve zdravotnickém systému z pohledu jednotlivých segmentů poskytované péče |
17.2 | Rozdělovat zdroje mezi podporu zdraví a jeho ochranu, léčbu a péči, a to na základě posouzení zdravotního výsledku, efektivity a dostupnosti vědeckých údajů |
17.2.1 | Zavést nové formy úhrad zdravotní péče v oblasti ambulantní a hospitalizační |
17.2.2 | Zapojit MZ do projektu Phare - úhrady zdravotní péče - DRG |
17.2.3 | Kontinuálně sledovat aktualizaci legislativních norem v oblasti zdravotního pojištění a úhrad zdravotní péče s cílem co nejrychlejší novelizace norem stávajících, nebo jejich náhrady normami novými |
17.3 | Systémy financování zdravotní péče musí garantovat všeobecnou dostupnost, solidaritu a trvalou udržitelnost |
18. | PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ |
18.1 | Vzdělání odborné zdravotnické veřejnosti odpovídající zásadám ZDRAVÍ 21 |
18.1.1 | Meziresortní spolupráce při úpravě postgraduálního zdravotnického vzdělávání, která by umožnila odborné zdravotnické vzdělávání srovnatelné s ostatními vyspělými zeměmi a akceptovatelné zvláště v zemích Evropské unie |
18.1.2 | Úprava specializačního vzdělávání zdravotnických povolání v souladu se zásadami Evropské komise o volném pohybu osob a sluţeb se vzájemným uznáváním diplomů a odborných kvalifikací zdravotnických povolání |
18.1.3 | Implementace systematického postgraduálního vzdělávání lékařů ve farmakologii jako protiváha jednostranných informací komerčního charakteru |
18.2 | Zavést systém plánování, který zajistí, aby počty a odborné složení zdravotnických pracovníků odpovídalo aktuálním i budoucím potřebám |
18.2.1 | Vypracovat a navrhnout systém ukazatelů, který by umožnil soustředit informace i o dalších zdravotnických povoláních (v prvé řadě v oblasti ošetřovatelství) a v systému integrované sociálně zdravotní péče |
18.2.2 | Uvést systém ukazatelů do funkčního praktického užívání |
18.2.3 | Soustavně sledovat počty a odborné složení zdravotnického personálu |
18.3 | Vytvořit systém adekvátní odborné přípravy v oblasti veřejného zdravotnictví se zaměřením na řízení a řešení praktických problémů v České republice |
18.3.1 | Sledovat vývoj vzdělání v oblasti veřejného zdravotnictví |
18.4 | Vzdělávání odborníků z jiných odvětví obsahující základní zásady politiky ZDRAVÍ 21 a speciálně vědomosti o vlivu jejich práce na zdravotní determinanty a metodách jejich ovlivňování |
18.4.1 | Meziresortní návrh principů spolupráce na koordinaci vzdělávacích programů odborností, které lze uplatnit ve zdravotnictví |
18.4.2 | Stanovit podíl vzdělávacích programů různých resortů na společném meziresortním zajištění vzdělávání nezdravotnických odborníků |
19. | VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ |
19.1 | Politiku výzkumu orientovat na priority dlouhodobé politiky zdraví pro všechny |
19.1.1 | Politiku orientovaného výzkumu a vědy ve zdravotnictví zaměřit na kvalitu života |
19.1.2 | Politiku zdravotnického výzkumu organizací přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví zaměřit na aktuální problémy českého zdravotnictví |
19.2 | Vytvořit mechanismy umožňující poskytovat a rozvíjet zdravotní služby na základě vědeckých poznatků |
19.2.1 | Vypracovat systém spolupráce Ministerstva zdravotnictví s IPVZ, IDVPZ, vysokými školami, komorami a odbornými společnostmi k aplikaci nových vědeckých poznatků do vzdělávání ve zdravotnictví |
19.2.2 | Zavést systém celoživotního vzdělávání ve zdravotnictví |
19.3 | Užitečnost a dostupnost informací o zdraví pro politiky, manažery, odborníky ze zdravotnictví i pro širokou veřejnost |
19.3.1 | Zlepšovat obsah a kvalitu sbíraných dat v rámci NZIS |
19.3.2 | Poskytovat potřebné, věrohodné a kvalitní informace včas všem uživatelům včetně široké veřejnosti pomocí dostupných prostředků a forem (aktuální informace, publikace, přehledy a to jak v papírové podobě, tak i elektronicky) |
19.3.3 | Rozšiřovat nejdůležitější výsledky výzkumu a vývoje ve zdravotnictví |
19.3.4 | Informovat o zdravotním stavu obyvatelstva a hlavních vývojových trendech |
19.3.5 | Zpřístupnit výsledky výzkumu a vývoje na webových stránkách MZ, v časopisech, publikacích i speciálních monografiích |
19.4 | Opatření k vytvoření politiky v oblasti komunikace a přípravy zdravotních programů, které podpoří program Zdraví pro všechny a usnadní přístup k informacím |
19.4.1 | Zajistit kooperaci při tvorbě Národního programu výzkumu a vývoje |
19.4.2 | Dohoda o mezinárodním uznávání úrovně vzdělávání a platnosti dokladů k výkonu zdravotnických povolání |
20. | MOBILIZACE PARTNERŮ PRO ZDRAVÍ |
20.1 | Zdůrazňovat význam zdraví a hodnotu zdraví a účast všech resortů na sdílení společných cílů |
20.1.1 | Uspořádat pracovní setkání zástupců resortů k projednání způsobů a metod rozpracování programu ZDRAVÍ 21 |
20.1.2 | Informovat vládu ČR o postupu plnění úkolů vyplývajících z programu ZDRAVÍ 21 |
20.1.3 | Předložit ministru zdravotnictví konkrétní realizační postupy k plnění dílčích úkolů a aktivit, včetně informace o požadavcích, které resorty uplatnily ke splnění programu ZDRAVÍ 21 do návrhu státního rozpočtu a legislativního plánu vlády na rok 2004 |
20.1.4 | Předložit ministru zdravotnictví každoročně zprávu o plnění dílčích úkolů a aktivit vyplývajících z programu ZDRAVÍ 21 za předešlý rok |
20.1.5 | Rozvíjet činnost Rady pro zdraví a životní prostředí se zaměřením na koordinaci úkolů souvisejících s ochranou a podporou zdraví |
20.1.6 | Nadále informovat vládu o plnění Akčního plánu zdraví a prostředí |
20.2 | Rozvíjet stávající a vytvářet nové institucionální podmínky pro rozvoj spolupráce pro zdraví |
20.2.1 | Ustavit Výbor pro program ZDRAVÍ 21 Rady pro zdraví a životní prostředí |
20.2.2 | Přizvat nevládní organizace a další instituce ke spolupráci při zajišťování ZDRAVÍ 21 |
20.2.3 | Spolupracovat s partnery při realizaci ZDRAVÍ 21 |
20.2.4 | Uložit ředitelům krajských hygienických stanic spolupodílet se na tvorbě uskutečňování krajské zdravotní politiky - ZDRAVÍ 21 |
21. | OPATŘENÍ A POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ KE ZDRAVÍ PRO VŠECHNY |
21.1 | Motivovat kraje, obce a organizace k uskutečňování cílů ZDRAVÍ 21 |
21.1.1 | Poskytnout představitelům krajů komentované vládní usnesení k programu ZDRAVÍ 21 a motivovat je ke spolupráci a rozpracování pro podmínky kraje |
21.1.2 | Uspořádat informační a propagační kampaň k podpoře ZDRAVÍ 21 a průběžně věnovat pozornost seriózní medializaci programu a příslušných cílů a úkolů |
21.1.3 | Zorganizovat pro představitele krajů seminář k práci na zdravotní politice kraje - ZDRAVÍ 21 |
21.1.4 | Vypracovat krajský program ZDRAVÍ 21 jako dlouhodobou strategii rozvoje péče o zdraví, včetně způsobu trvalého monitorování jeho realizace |
21.2 | Přijmout a zavádět metody, které by umožnily a usnadnily práci na tvorbě, realizaci a hodnocení programů péče o zdraví, a pověřit nebo vytvořit pro to institucionální základ |
21.2.1 | Nadále zabezpečovat realizaci projektů podpory zdraví, zvyšovat jejich úroveň a materiální podporu |
21.2.2 | Zdokonalit metody hodnocení efektivity programů péče o zdraví |
21.2.3 | Vytvořit pro práce spojené s řízením ZDRAVÍ 21 na MZ a v SZÚ nezbytné personální vybavení |
21.3 | Připravit a zavést přiměřené metody spočívající na hodnotách programu ZDRAVÍ 21 a průběžně sledovat i pravidelně hodnotit plnění krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých organizačních záměrů, cílů a priorit prostřednictvím schválených ukazatelů |
21.3.1 | Shromáždit a vyhodnotit požadavky jednotlivých řešitelských týmů na NZIS a ve spolupráci s koordinátory jednotlivých cílů a gestory dílčích úkolů připravit metodiku sběru a zpracování dat pro výpočty ukazatelů navržených pro monitorování konkrétního úkolu |
21.3.2 | Pravidelně zpracovávat navržené ukazatele pro monitorování programu ZDRAVÍ 21 a poskytovat je všem uživatelům pro hodnocení plnění jednotlivých cílů a dílčích úkolů |