..vyberte místo
Zaslat DOTAZ / NÁMĚT
Často kladené dotazy
vstup do terminálu
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
Databázi pro MMR zajišťuje NSZM na platformě infosystému
DATAPLÁN
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
Databázi pro MMR zajišťuje NSZM na platformě infosystému
DATAPLÁN
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
2. implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 (pro roky 2022-2025)
GesceSpolugesceSpolupráce
1. Společenské klima je vůči rodinám všestranně příznivé, bariéry a společenské tlaky jsou minimalizovány. Rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany a jsou společensky vysoce oceňovány.
1.1 Vhodné socioekonomické podmínky podporují dobré fungování rodin. Zaměřují se na finanční zajištění rodiny, slučitelnost práce a rodiny a služby péče o děti i seniory. Umožňují tak získat dostatek volného času pro zkvalitňování rodinných vztahů
1.2 Rodinám se specifickými potřebami je věnována zvláštní pozornost. Jsou přijímána cílená opatření přispívající k rovnému přístupu ke vzdělávání a uplatnění členů těchto rodin na trhu práce i ve společnosti
2. Technologický a sociální rozvoj rozšiřují přístup k důstojné práci.
2.1 Trh práce vykazuje na celostátní i regionální úrovni nižší strukturální nerovnováhy, zmírňuje se polarizace trhu práce i její společenské dopady
2.2 Přístup k důstojné práci se rozšiřuje i pro skupiny, které jsou na trhu práce dosud znevýhodněné, rodiče na rodičovské dovolené, osoby se zdravotním postižením nebo osoby starší 50 let
2.3 S obecnou mírou nezaměstnanosti se zároveň snižuje i podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti
2.4 Minimalizuje se míra prekarizace a nedobrovolné flexibilizace práce, a to i u činností vykonávaných prostřednictvím ekonomiky platforem a jiných nových atypických forem práce
2.4.a Poskytnout praktický návod pro posuzování prekarizace práce a vytvořit harmonogram následných kroků
2.5 Imigrační a integrační politika klade důraz na přilákání kvalifikovaných cizinců a cizinek a posiluje diverzitu pracovních sil významnou pro inovace. Veřejné politiky také podporují návrat českých občanů a občanek ze zahraničí
2.5.i Promítnout zkušenosti s řešením situace uprchlíků z Ukrajiny do standardních postupů migrační a azylové politiky.
Doporučení 2.5.ii Připravit studii proveditelnosti změny imigračního systému, která bude diverzifikovat jeho přístup k příchozím na základě jejich lidského kapitálu a potenciálního přínosu pro rozvoj České republiky, a to prostřednictvím poskytování výhodnějších podmínek pro vysoce kvalifikované migranty.
3. Strukturální nerovnosti ve společnosti jsou nízké.
3.1 Dlouhodobě se snižuje podíl osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením
3.1.a Schválit věcný záměr zákona o podpoře v bydlení s legislativní úpravou sociálního bydlení
3.1.b Pravidelné mapování počtů a situace osob v bytové nouzi a sběr dat o bydlení v ČR
3.1.c Podpořit sociální práci s klienty / lidmi v sociálním bydlení nebo v energetické chudobě, včetně prevence.
Doporučení 3.1.i Vést odbornou diskuzi o zákonné definici zranitelného zákazníka s přihlédnutím na všechny možné aspekty vedoucí k jeho zranitelnosti (např. příjem, zadlužení, vzdělání).
3.2 Snižuje se příjmová nerovnost a je kladen důraz na udržení silné střední vrstvy
3.3 Snižuje se genderová nerovnost
3.4 Je zajištěn rovný přístup k osobám ohroženým diskriminací na základě pohlaví, věku, péče o závislé osoby, zdravotního postižení, etnicity, národnosti, sexuální orientace, vyznání nebo světonázoru. Zvláštní důraz je kladen na předcházení vícečetné diskriminaci
4. Vzdělávání rozvíjí individuální potenciál jedinců a jejich schopnost zvládat i ovlivňovat změny a podporuje soudržnou společnost orientovanou na udržitelný rozvoj.
4.1 Vzdělávací systém je inkluzivní a vzájemně prostupný, neselektuje žáky a žákyně v útlém věku na talentované a netalentované a omezuje závislost vzdělávacích drah a výsledků na jejich socioekonomickém zázemí
4.1.a Analýza stipendijního systému
4.2 Systém vzdělávání podporuje učitele, učitelky a další vzdělavatele, aby ve vzdělávání dokázali přinášet potřebné změny a převzít roli průvodců účastníků vzdělávání v měnícím se světě. Je otevřený intenzivnímu kontaktu s reálným světem a zapojuje všechny aktéry ve vzdělávání
4.3 Vzdělávání zajišťuje každému přístup k rozvoji přenositelných kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Systém zahrnuje přiměřený všeobecný základ nezbytný pro další vzdělávání, zapojení do společnosti i pro porozumění vzájemné provázanosti současného světa
4.3.a Zachovat a posílit vzdělávání k udržitelnému rozvoji v RVP a při jeho implementaci. / Promítnout cíle Strategie rozvoje vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ týkající se vzdělávání k udržitelnému rozvoji do chystané revize RVP.
4.4 Systém celoživotního vzdělávání je veřejně garantovaný a široce dostupný: Zaměřuje se jak na profesní vzdělávání, tak i na vzdělávání v oblasti přenositelných dovedností
Doporučení 4.4.i Zvýšit důraz na celoživotní učení (namísto vzdělávání) a akcentovat potřeby změny přístupu k této oblasti.
5. Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje.
5.1 Zvyšuje se délka života ve zdraví u všech skupin obyvatel České republiky
Doporučení 5.1.i Zdravé a aktivní stárnutí a zapojení seniorů do společnosti podpořit konkrétními projekty.
5.2 Snižují se vlivy způsobující nerovnosti v oblasti zdraví
5.3 Systém veřejného zdravotnictví je stabilní, všeobecně dostupný co do kvality i kapacity a současně se rozvíjí odpovídající profesní struktura. Věkový průměr lékařského i nelékařského personálu se snižuje a zlepšuje se ohodnocení všech pracovníků ve zdravotnictví
5.4 Zdravý životní styl je podporován prostřednictvím vyšších veřejných výdajů s důrazem na primární prevenci nemocí a podporu zdraví v průběhu celého života
5.5 Snižuje se konzumace návykových látek i zátěž obyvatel zdravotně rizikovými látkami a hlukem prostřednictvím lepší kvality životního prostředí. Příslušné limity škodlivých látek a hluku nejsou překračovány
6. Vyšší veřejné investice podporují klíčové funkce kultury a rovný přístup ke kultuře a kreativitě.
6.1 Do oblasti kultury směřují vyšší veřejné výdaje a posilují se možnosti dlouhodobého finančního plánování kulturních organizací.
6.2 Podle potřeb měnící se společnosti je systémové podporován rozvoj i zakládání nových kulturních organizací.
6.3 Kulturní a kreativní průmysly jsou podporovány jako příležitost pro rozvoj ekonomiky
6.4 Pracovníci v kultuře jsou podporováni metodicky i finančně s cílem zvyšování jejich prestiže a zlepšování podmínek potřebných pro jejich kreativní a motivační roli vůči dalším skupinám společnosti
7. Ekonomika dlouhodobě roste a domácí sektor je silný.
7.1 Domácí části ekonomiky se rozvíjejí
7.1.a Vytvořit hlavní scénáře a trajektorie vývoje ekonomické transformace ČR s prioritami pro posílení budoucí konkurenceschopnosti a využití příležitostí digitální a zelené transformace
7.1.b Připravit průřezovou evaluaci funkčnosti dosavadních intervenčních nástrojů v podpoře podnikání
7.1.c Integrace strategického řízení v oblasti hospodářské politiky a příprava hospodářské strategie
7.1.d Test přístupu ke snížení administrativní zátěže podnikatelů
Doporučení 7.1.i Zavádět efektivnější nástroje na podporu podniků a investic směřující k silnějšímu domácímu sektoru ekonomiky a vyšší přidané hodnotě. (Umožnění cílené podpory rodinných firem, podnikům s českým daňovým domicilem, aj.)
7.2 Sektor malých a středních podniků roste
7.2.a Podporovat rozvoj malého a středního podnikání a umožnit v období 2021–2027 ekonomicky návratnou adaptaci firem na globální megatrendy a digitální a zelenou transformaci.
Doporučení 7.2.i Popularizovat podnikání, zakládání firem a podnikavost (vč. risk taking a řešení společenských výzev podnikatelskými a neziskovými projekty) jako alternativu k zaměstnání.
Doporučení 7.2.ii Analyzovat a poučit se z protikrizových programů koronavirové krize. Zefektivnit celý systém a nastavit dostupné obecné standardizované rámce protikrizových programů či kompenzací, jejichž dočasné spuštění může být flexibilní a rychlé, bez nutnosti vytváření dotačních programů.
Dopoučení 7.2.iii Zajistit v případě vymáhání neoprávněně poskytnuté protikrizové podpory možnosti postupného vrácení a stanovení výše sankcí s cílem dosáhnutí vymáhané částky i nenarušení existence podnikatelského subjektu.
7.3 Ekonomika se posouvá na vyšší pozice v mezinárodní dělbě práce a v mezinárodním hodnotovém řetězci
7.3.a Aktivní zapojení státní správy do tématu financování udržitelnosti
Doporučení 7.3.i Při podpoře exportu a inovací se více zaměřit na segment high-tech výrobků a služeb, místo medium high-tech, kde již ČR dosahuje vysokého objemu a kde existuje silná koncentrace k automobilovému průmyslu.
7.4 Zvyšuje se kvalita přímých zahraničních investic v České republice
7.4.a Rozpracování tématu udržitelnosti v rámci investičních pobídek
7.4.b Zajištění efektivního systému na prověřování přímých zahraničních investic z bezpečnostních důvodů
8. Česko má dobře fungující instituce pro podporu aplikovaného výzkumu a vývoje a pro identifikaci příležitostí v této oblasti.
8.1 Česko má stabilní materiální i personální kapacitu výzkumu a vývoje s odpovídající strukturou a zaměřením, do které jak stát, tak podniky investují dostatečné finanční zdroje
Doporučení 8.1.i Stanovit závazný harmonogram dosažení státních rozpočtových výdajů na VaV (GBARD) v souladu s dlouhodobým cílem 1 % HDP na úrovni RVVI.
Doporučení 8.1.ii Zvýšit orientaci na společenské vědy jako podmínky pro úspěšnou aplikaci technologických výsledků výzkumu v praxi.
8.2 Roste inovační aktivita podniků, založená zejména na výsledcích domácího výzkumu a vývoje, a rozsah spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou
8.2.a Provázání SDGs a RIS3 strategie
Doporučení 8.2.i V souladu s aktivitami RVVI dále zatraktivnit nepřímou daňovou podporu výzkumu a vývoje a zvýšit tak počet firem, které ji využívají.
9. Přírodní zdroje jsou využívány co nejefektivněji a nejšetrněji tak, aby se minimalizovaly externí náklady, které jejich spotřeba působí.
9.1 Snižují se emise skleníkových plynů a náročnost produktu na tyto emise
9.1.a Implementace principu „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu při čerpání EU zdrojů
Doporučení 9.1.i V rámci realizace Vodíkové strategie se soustředit primárně na „nízkouhlíkový vodík“ a uplatnění v ekonomicky i energeticky efektivních oblastech dopravy (tzn. přednostně mimo individuální osobní dopravu, kde je systémově větší efektivita elektromotorů).
Doporučení 9.1.ii Aktivně podpořit projekty přestavby evropských plynárenských sítí na přepravu čistého vodíku a směsí zemního plynu s vodíkem, a projekty nové infrastruktury kompatibilní s vodíkem, obojí za účelem plného využití kapacity okolních zemí pro dodávky LNG a v budoucnu zkapalněného vodíku. Pouze zajištěním dostatečného množství vodíku ze zemí s velkým potenciálem obnovitelných zdrojů budeme schopni zajistit dostatek nízkouhlíkového vodíku pro využití v průmyslu, dopravě a výrobě tepla v ČR.
Doporučení 9.1.iii V rámci plánovaných aktualizací Státní energetické koncepce ČR a dalších strategických dokumentů pro oblast energetiky v letech 2022-2023 připravit harmonogram odklonu od uhlí v energetice, který by měl odrážet ekonomickou realitu vývoje cen energií i uhlíku a směřovat ke konci spalování uhlí pro výrobu energie do roku 2033. Dále proporčně navýšit závazný národní cíl OZE (obnovitelné zdroje energie) v konečné spotřebě energie v roce 2030 v souladu s návrhy balíčku EK Fit for 55.
9.2 Zvyšuje se podíl oběhového hospodářství na celkovém objemu materiálových toků
Doporučení 9.2.i Podporovat stabilitu cen druhotných surovin.
Doporučení 9.2.ii Vytvořit přehledný centrální rozcestník dostupných dobrovolných nástrojů pro firmy a jednotlivce tak, aby bylo zváženo optimální řešení a podpořena společensky přínosná podnikatelská iniciativa.
Doporučení 9.2.iii Podporovat opravitelnost výrobků, dostupnost náhradních dílů po dobu předpokládané životnosti výrobků, rozšířit odpovědnost výrobce za nakládání s výrobkem na konci životního cyklu.
Doporučení 9.2.iv Využívat dobrovolné nástroje a metodiky zejména v rámci řešení těch toků druhotných surovin, které jsou významné, u nichž je potřeba nahrazovat deficit primárních zdrojů, nebo je nutné snížit jejich množství s cílem eliminovat jejich skládkování.
Doporučení 9.2.v Při hledání ekologických/udržitelných způsobů hospodaření zohledňovat také principy bioekonomiky
Doporučení 9.2.vi Podporovat veřejné zadavatele ve využívání kritérií udržitelnosti, zejména stavebních zakázkách. (Využívání obnovitelných surovin, recyklátů, využívání evropských kritérií životního cyklu budovy EU Level(s)).
9.3 Zvyšuje se energetická a materiálová účinnost ekonomiky
9.3.a Cílená propagace na podporu čerpání finančních prostředků z programů podpory zvyšování energetické účinnosti a zajištění vhodné technické asistence
9.3.b Rozšíření využívání finančních nástrojů v rámci státní investiční podpory v oblasti zvyšování energetické účinnosti
9.3.c Zlepšení informačního systému pro monitorování, ověřování a vykazování opatření v oblasti energetické účinnosti a úspor
Doporučení 9.3.i Aktivně uplatňovat zelená kritéria udržitelnosti v rámci veřejných zakázek na pořizování ICT vybavení, software a digitálních řešení (kritéria EK a parametry dle taxonomie udržitelných činností, či mezinárodní standardy a doporučení ITU-T).
9.4 Využívání domácí zemědělské produkce se zvyšuje a snižuje se tak dovoz zemědělských produktů a posiluje se potravinová soběstačnost
9.4.a Nastavit motivační podporu a opatření vč. poradenství pro přestup do ekologického zemědělství v produkčních oblastech na orné půdě
Doporučení 9.4.i Analyzovat vhodnost přístupu k potravinové soběstačnosti s čistě národním hlediskem vs. zohlednění potenciálu využití a svobod vnitřního trhu EU u vybraných komodit.
Doporučení 9.4.ii V souladu s moderním přístupem otevřeného trhu i pravidly vnitřního trhu EU je podporována „přiměřená“ potravinová soběstačnost.
Doporučení 9.4.iii Podporovat nástroj dobrovolných závazků v oblasti využívání biopotravin a udržitelného stravování.
10. Ekonomické aktivity podporuje stabilní a funkční infrastruktura.
10.1 Zachování trvalé státní kontroly nad systémem kritické infrastruktury a rozvíjení systému ochrany kritické infrastruktury
10.1.a Monitoring vlivu státu na klíčové subjekty zajišťující přenos a distribuci elektřiny
10.2 Je zajištěno kvalitní dopravní spojení s ekonomickými populačními a dopravními centry Německa, Rakouska a Polska
Doporučení 10.2.i Vyhodnotit možná řešení a scénáře pro posílení kapacity železnic pro dostatečný přesun výkonů nákladní i osobní dopravy ze silnice na železnici v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.
Doporučení 10.2.ii Posílit potřebnou kapacitu dobíjecí infrastruktury pro podporu bezemisní silniční dopravy v hlavních koridorech pro budoucí efektivní spojení se zahraničními ekonomickými centry, vč. zvýšené podpory pro uhelné regiony.
10.3 Elektrizační síť zajišťuje distribuci elektrické energie v požadovaném technickém standardu bez ohledu na strukturu zdrojů
10.3.a Mapování přístupů k integraci flexibility služeb nabíjení elektromobilů
Doporučení 10.3.i Zrychlit současný trend výstavby nových zdrojů elektrické energie a navýšit kapacity přenosové soustavy v souvislosti s větší elektrifikací některých sektorů i dopravy a pravděpodobného zrychleného odstavování fosilních zdrojů vlivem ekonomiky jejich provozu.
Doporučení 10.3.ii Spolupracovat na posílení stability a odolnosti evropské energetické sítě a analyzovat systémová řešení negativních dopadů cenových výkyvů na zranitelné zákazníky.
Doporučení 10.3.iii Podpořit rozvoj záložních kapacit pro posílení stability přenosové soustavy.
10.4 Soustavy zásobování tepelnou energií vytvářejí podmínky pro efektivní využití tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů energie dostupných na regionální a místní úrovni.
10.5 Zvyšuje se dostupnost vysokorychlostního internetu
10.6 Navzdory důsledkům změny klimatu stát udržuje vysoký standard vodohospodářských služeb
Doporučení 10.6.i V rámci řízení rizik a zvýšení odolnosti infrastruktury přizpůsobit podmínky provozu, výstavbu a modernizaci ČOV pravidelnějším změnám průtoku řek v souvislosti s projevy změny klimatu. Při řešení zdrojů pitné vody bude preferováno řešení zásobování obyvatel pitnou vodou, napojením na nadobecní vodovodní systémy (skupinové vodovody, vodárenské soustavy), před individuálním řešením.
11. Fiskální systém jako předpoklad úspěšného hospodářství je stabilní.
11.1 Střednědobý výhled zachovává rovnováhu příjmů a výdajů a dlouhodobě se sleduje udržitelnost
11.1.a Na základě již zpracované analýzy a metodických materiálů (ze strany OECD) provádět pravidelná a tematicky orientovaná „spending reviews“ (zpětná hodnocení výdajů), která povedou k zvyšování efektivity veřejných výdajů a tím ke zlepšení střednědobé udržitelnosti
Doporučení 11.1.i Intenzivněji využít fiskální politiku jako významný nástroj pro udržitelné chování skrze ekonomické pobídky (např. zpoplatnění uhlíku, zohlednění environmentálních kritérií v sazbách daní, aj.)
Doporučení 11.1.ii Zvážit stanovení uhlíkového rozpočtu a trajektorie snižování emisí jakožto dlouhodobě transparentního a závazného vůdčího principu pro budoucí zpřísňování a změny daní a dalších fiskálních nástrojů státu.
11.2 Zvyšuje se efektivita vynakládání veřejných prostředků ve vybraných veřejných politikách
11.2.a Implementovat systémové nástroje pro reportingové povinnosti v oblasti veřejné podpory v souvislosti s ochranou klimatu a životního prostředí
11.2.b Vytvořit platformu a metodiku pro implementaci a splnění podmínky „významně nepoškozovat“ životní prostředí do veřejných programů ČR
12. Krajina ČR je pojímána jako komplexní ekosystém a ekosystémové služby poskytují vhodný rámec pro rozvoj lidské společnosti.
12.1 Je zpracována politika krajiny a pravidla jejího naplňování, které různé úrovně veřejné správy využívají pro své rozhodování
12.1.a Zadání pro politiku krajiny
Doporučení 12.1.i Zpracovat analýzu, která zhodnotí jednotlivé nástroje zaměřené na obnovu krajinné struktury a analyzuje jejich soulad či nesoulad jak z pohledu zemědělské krajiny, tak z pohledu samotných aktérů. Výstupem budou doporučení, jak sledované nástroje sladit, příp. reformulovat, aby jako celek umožnily komplexní náhled na jejich využitelnost a kompatibilitu s ohledem na žádanou obnovu krajinné struktury.
12.2 Snižuje se podíl orné půdy a roste podíl trvalých travních porostů na zemědělském půdním fondu
12.2.a Zavést efektivnější motivační nástroje pro aplikaci a zajištění osiva a sadby tak, aby zemědělci do svých travních směsí přidávali rostliny/byliny doporučené Orgány ochrany přírody (OOP)
12.3 Významně roste podíl orné půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství
12.4 Zvyšuje se podíl lesní půdy na celkové rozloze ČR
12.5 Vzroste prostupnost kritických míst na migračních koridorech
Doporučení 12.5.i Uplatňovat ochranu migračních koridorů v rámci územního plánování až po úroveň jednotlivých území řešených v územně plánovací dokumentaci.
12.6 Hodnocení ekosystémových služeb je začleněno do rozhodovacích procesů
12.6.a Integrace hodnocení ekosystémových služeb do vybraných procesů
12.6.b Připravit budoucí propojení databáze Evidence odnětí zemědělské půdy ze ZPF s digitalizovanými databázemi systémů veřejné správy
13. Česká krajina je pestrá a dochází k obnově biologické rozmanitosti.
13.1 Rozmanitost a stabilita biotopů i populací jednotlivých původních druhů rostlin a živočichů se zvyšuje
Doporučení 13.1.i Větší důraz na osvětu široké veřejnosti v tématu ohrožení a ochrany biodiverzity. Využít při tom možností, které nabízí dotační programy národní i zahraniční např. Norské fondy, a podporovat spíše méně obvyklé a experimentální přístupy než prostou distribuci osvětových materiálů.
13.2 Přirozená obnova člověkem významně pozměněných ekosystémů je běžně užívaným postupem
14. Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody.
14.1 Odtok vody z krajiny se významně zpomaluje
Doporučení 14.1.i Detailně vyhodnotit možné následky změny klimatu pro vodohospodářskou bilanci vodních zdrojů v jednotlivých nejvíce ohrožených regionech a zpracovat studie opatření, jak deficitu vody (zemědělskému suchu i nedostatku vody – hydrologickému suchu) nejlépe vzdorovat a zranitelnost území omezit.
14.2 Kvalita povrchových i podzemních vod se zlepšuje Stabilizace sociální situace a snížení sociálních rozdílů
15. Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku.
15.1 Obsah organické hmoty v půdě a struktura půdy odpovídají přirozenému stavu daného půdního typu
15.1.a Evaluace webové aplikace zaměřené na bilanci organických látek v půdě
15.2 Snižuje se míra ohrožení půdy vodní a větrnou erozí
Doporučení 15.2.i Urychlit realizaci pozemkových úprav včetně obnovy krajinných prvků v rámci tzv. společných zařízení.
Doporučení 15.2.ii Ve spolupráci s výzkumnými institucemi (zejména VÚMOP) zapracovat preventivní opatření proti větrné erozi do dotačních podmínek Společenské zemědělské politiky či do tzv. Protierozní vyhlášky.
15.3 Druhová skladba vysazovaných lesních porostů odpovídá stanovištním poměrům a brání další degradaci lesních půd
16. Veřejné služby v území jsou pro všechny obyvatele lépe dostupné.
16.1 Strategické a územní plánování je na všech úrovních koordinováno
16.1.a Vytvoření metodiky pro koordinaci strategického, územního a finančního plánování
16.1.b Deskriptory udržitelného rozvoje v Databázi strategií
16.1.c Do roku 2023 vytvořit podmínky pro zajištění dostatečné personální kapacity stavebních úřadů a orgánů územního plánování.
16.2 Jsou stanoveny závazné standardy dostupnosti základních veřejných služeb a jim odpovídající veřejné infrastruktury občanského vybavení, které jsou platné pro veškerou zástavbu
16.2.a Analýza geografických aspektů vybraných veřejných služeb poskytovaných na různých hierarchických úrovních v ČR a návrhy na jejich budoucí organizaci v kontextu plánovaných reforem územně správního členění ČR
16.3 Předpoklady pro dostupnost základních veřejných služeb jsou zajištěny již ve fázi územního a strategického plánování
16.4 Postupy strategického a územního plánování jsou koordinovány na úrovni přesahující úroveň jednotlivých obcí
17. Růst kvality života v jednotlivých municipalitách snižuje regionální nerovnosti.
17.1 Dnešní venkovské a periferní oblasti se nevylidňují a jejich populace nestárne více než v urbanizovaných oblastech.
Doporučení 17.1.i Pořizovatelé a projektanti územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace využívají pro zajištění standardů dostupnosti základních veřejných služeb certifikovanou metodiku TB050MMR001 Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury.
17.2 Jsou podporovány vysoce kvalifikované pracovní příležitosti v malých a středních podnicích využívajících místní a regionální potenciál
17.3 Jsou podporovány různorodé formy bydlení, především dostupné nájemní bydlení pro všechny segmenty společnosti.
17.4 Lokální integrované strategie snižují sociální disparity v území, posilují nekonfliktní soužití a zvyšují kvalitu života pro všechny.
17.4.a Realizace nástroje Komunitně vedený místní rozvoj
17.4.b Zajistit, aby integrované strategie ITI a CLLD pro programové období 2021–2027 nebyly zaměřeny pouze na realizaci opatření prostřednictvím fondů EU, ale také na realizaci opatření prostřednictvím národních a krajských dotačních titulů.
18. Kvalitní urbánní rozvoj sídelních útvarů je zajištěn.
18.1 Snižuje se zábor zemědělské půdy ve městech i volné krajině. Brownfieldy jsou regenerovány a revitalizovány.
18.2 Města jsou přátelská ke všem věkovým a uživatelským skupinám
18.3 Obce běžně plánují rozvoj společnosti s veřejností
Doporučení 18.3.i Všestranně podporovat participaci veřejnosti na rozvoji územních samosprávných celků, a to i participaci nad rámec zákonných povinností těchto celků (např. využitím méně obvyklých forem jako občanské poroty/citizens jury, participativní rozpočtování, mentální mapování, e-participace apod.), se zvláštním zřetelem k proaktivnímu zapojování marginalizovaných skupin obyvatel ze strany obcí.
19. Města a obce omezila emise skleníkových plynů a adaptovala se na negativní dopady změny klimatu.
19.1 Obce III. stupně předcházejí dopadům změny klimatu a jsou schopny se jim přizpůsobit
19.2 Snižuje se počet a intenzita městských tepelných ostrovů
19.3 Všechny nově dokončené budovy se řadí do energetické třídy A. Existující budovy se postupně renovují minimálně na úroveň energetické třídy C
Doporučení 19.3.i Připravit finanční nástroje pro úspornou renovaci budov, které by měly nahradit podporu dotační.
Doporučení 19.3.ii Zahrnout podporu prvků aktivní adaptace budov na projevy změny klimatu do nástrojů podpory tam, kam tomu tak zatím není.
19.4 Zvyšuje se podíl veřejné zeleně v městských aglomeracích
19.5 Významně roste délka cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty a cyklistky.
19.6 Významně se zvyšuje počet bezemisních a nízkoemisních vozidel
19.7 Klesá množství skládkovaného komunálního odpadu.
Doporučení 19.7.i Zavádět chytré systémy odpadového hospodářství v obcích (např. motivační princip PAYT, door-to-door systém apod.)
20. Územní veřejná správa cíleně využívá nástroje pro udržitelný rozvoj municipalit.
20.1 Ústřední státní správa metodicky podporuje a rozvíjí nástroje udržitelného rozvoje municipalit.
20.1.a Koherence podpory udržitelného rozvoje v území
20.1.b Metodická podpora Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti udržitelného rozvoje municipalit s důrazem na rozvoj kompetencí malých (venkovských) obcí
20.2 Územní veřejná správa má dostatečné institucionální kapacity pro výkon agendy udržitelného rozvoje.
Doporučení 20.2.i MV připraví zhodnocení projektů realizovaných ÚSC ve výzvách OPZ pro ÚSC vyhlášených v letech 2016–2020. Dále zpracuje brožuru vybraných příkladů dobré praxe, která představí vybrané projekty z oblasti řízení kvality, strategického řízení, inovací, resp. automatizace a robotizace procesů realizovaných ve veřejné správě.
Doporučení 20.2.ii Realizovat vzdělávací aktivity pro realizátory a nové zájemce o nástroje řízení a zvyšování kvality veřejné správy v oblasti udržitelného rozvoje za účelem růstu kompetencí jejích zaměstnanců.
Doporučení 20.2.iii Podporovat sdílení dobré praxe (konference, weby, propagační brožury).
20.3 Zvýší se počet i kvalita realizátorů místní Agendy 21.
20.3.a Aktualizace Metodiky hodnocení udržitelných měst
20.3.b Aplikace výsledků výzkumu do praxe řízení měst v rámci MA21 prostřednictvím expertní spolupráce
20.3.c Vzdělávání samospráv a úřadů, podpora vzdělávání veřejnosti v oblasti udržitelného rozvoje.
20.3.d Meziresortní koordinace podpory MA21: metodické, institucionální, finanční
20.3.e Využití technologií a inovací/prvků Smart Cities pro podporu a hodnocení udržitelného rozvoje v rámci MA21
20.3.f Propagace principů udržitelného rozvoje/vzdělávání/osvěta
21. Česká republika aktivně a s důrazem na národní priority spoluutváří prostředí podporující udržitelný rozvoj na globální úrovni a na úrovni Evropské unie.
21.1 Česká republika prosazuje globální implementaci mezinárodních závazků v oblasti udržitelného rozvoje, jejich implementaci na úrovni Evropské unie i jejich promítnutí do činnosti mezinárodních organizací a sama tyto závazky plní.
21.1.a Vytvořit komunikační strategii ZRS
21.2 Česká republika na globální i na úrovni Evropské unie podporuje naplnění Cílů udržitelného rozvoje a specificky Cíle č. 16 Mír, spravedlnost a silné instituce.
Doporučení 21.2.i Nadále podporovat dobrou správu věcí veřejných (good governance), naplňování lidských práv, přístup k nezávislé justici a budování občanské společnosti v prioritních zemích (především prostřednictvím působení ČR v Radě OSN pro lidská práva a dalších lidskoprávních orgánech a prostřednictvím specifických nástrojů zahraniční politiky ČR, jako jsou Program transformační spolupráce a ZRS ČR).
Doporučení 21.2.ii Zajistit příznivé prostředí pro zapojení dalších aktérů (organizací občanské společnosti, územní samosprávy, soukromého sektoru, akademické sféry atd.), jejich účast při konzultacích ke strategickým dokumentům, vč. programů rozvojové spolupráce (tj. i účast aktérů z rozvojových zemí) a podporovat partnerství napříč jednotlivými sektory.
21.3 Česká republika posiluje svou přidanou hodnotu pro působení v mezinárodních organizacích a Evropské unii.
21.3.a Navyšovat počet českých občanů působících v klíčových MeO a institucích EU
21.3.b Posílit koordinaci vystupování ČR v mezinárodních organizacích a prosazovat promítnutí Agendy 2030 do jejich fungování.
22. Posílením koherence vnitřních politik s vnějším dopadem podporuje Česká republika globální udržitelný rozvoj.
22.1 Česká republika průběžně promítá do koncepčních dokumentů a nástrojů vnějších politik přijaté mezinárodní závazky a národní priority v oblasti udržitelného rozvoje.
22.2 Česká republika aktivně buduje institucionální kapacity pro sledování koherence vnitřních politik s vnějším dopadem a omezuje jejich negativní vliv na globální směřování k udržitelnému rozvoji.
22.2.a Monitoring Koherence politik pro rozvoj (PCD) s využitím programů aplikovaného výzkumu Technologické agentury ČR
Doporučení 22.2.i Dále usilovat o efektivní koordinaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj a Rady pro Zahraniční rozvojovou spolupráci.
22.3 Česká republika aktivně prosazuje sledování a naplňování koherence politik na úrovni Evropské unie, ve vnějších politikách Evropské unie a na globální úrovni.
22.3.a Zvyšovat povědomí o agendě koherence politik pro udržitelný rozvoj napříč veřejnou správou i v parlamentu, včetně zástupců ČR v relevantních orgánech mezinárodních organizací.
23. Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají znalosti a dovednosti, které jim umožňují plnohodnotnou účast ve veřejné rozpravě.
23.1 Systém vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň veřejné správy reálně rozvine koncepční uvažování a zprostředkuje nejnovější vědecké poznatky, kontakt se zkušenostmi z jiných zemí a vhled do způsobu, jak s těmito poznatky kriticky pracovat.
Doporučení 23.1.i Propojit do jednoho elektronického systému informace o možném vzdělávání uvnitř celé veřejné správy, nebo alespoň uvnitř celé státní správy.
23.2 Systém vzdělávání poskytovaný veřejnými vzdělávacími institucemi zajistí rozvoj participativních a deliberativních dovedností občanů a občanek.
23.3 Státní systém podpory orientovaného a aplikovaného výzkumu zajistí soustavný příliv poznatků a inovací demokratičnosti a dlouhodobé efektivity vládnutí.
Doporučení 23.3.i Podporovat systémovými opatřeními „praktikující akademiky“ (zaměstnance/zaměstnankyně působící paralelně v akademické sféře a výzkumu i ve veřejné správě při převádění znalostí do praxe), a to jak na straně veřejné správy, tak na straně vysokých škol.
24. Veřejné politiky jsou soudržné ve vztahu k cílům strategického rámce Česká republika 2030.
24.1 Veřejná správa na všech úrovních bude mít dostatečnou institucionální kapacitu k vytváření soudržných politik (kompetence, personál, finanční prostředky, komunikační kanály ap.).
Doporučení 24.1.i Inspirovat se možnostmi, které pro fungování organizací veřejné správy nabízí systémové myšlení (Systems Thinking). Promyslet a příp. redesignovat na tomto principu po jedné službě každého ministerstva a každého kraje. V návaznosti na to rozhodnout, zda se taková služba hodí k digitalizaci a zakomponovat ji do Portálu občana. Poté přizpůsobit provedeným změnám systemizaci pracovních míst.
24.2 Veřejné politiky budou brát ohled na dlouhodobé dopady a instituce veřejné správy budou tyto dopady sledovat v rámci vlastních strategických materiálů.
24.2.a Revize strategií a zajištění souladu s cíli ČR 2030 nebo SDGs
Doporučení 24.2.i Strategické dokumenty by měly určovat hlavně smysl aktivit, účel, avšak neomezovat škálu aktivit vedoucích k danému účelu. S výjimkou situací, kde je top-down řízení z nejvyšší úrovně efektivní z hlediska účelu, by měly strategické materiály přenášet rozhodovací pravomoci i odpovědnost za své naplnění na nižší úroveň/výkonné orgány/liniové pracovníky.
Doporučení 24.2.ii Nejdůležitějším prvkem strategického dokumentu budiž smysluplný mechanismus průběžných evaluací, tedy evaluací výsledků, nikoli administrativního monitoringu splněných úkolů. U kapacity pro implementaci každého strategického dokumentu třeba myslet zvláště na kapacitu k těmto průběžným evaluacím.
Doporučení 24.2.iii V rámci vyhodnocení implementace Metodického pokynu pro řízení kvality ve služebních úřadech prověřit postupy, které ministerstva volí pro zajištění kontinuity strategického řízení ve svých agendách, s ohledem k výsledkům tohoto prověření navrhnut postup zlepšení a promítnout jej do metodického vedení řízení kvality.
24.3 Veřejné politiky budou založeny na dostupných znalostech a budou systematicky posuzovány předem s ohledem na možné dopady na příjemce a dopady na jiné oblasti než oblast primárního zájmu.
24.3.a Analyzovat kapacitu pro kvalitní výkon hodnocení dopadů regulace (RIA)
24.3.b Operacionalizovat principy udržitelného rozvoje v procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)
Doporučení 24.3.i Na dobrovolné bázi rozšířit hodnocení dopadů navrhované regulace na návrhy obou komor Parlamentu ČR a krajské legislativní iniciativy. Provádět to ve spolupráci s orgány zákonodárných sborů (vedení Poslanecké sněmovny a Senátu, poslanecké kluby) a odborným zázemím parlamentu (Parlamentní institut); ve formě uzpůsobené parlamentnímu prostředí.
Doporučení 24.3.ii Distributivní a redistributivní politiky vyhodnocovat ex ante, stejně jako vyhodnocujeme politiky regulativní (RIA).
Doporučení 24.3.iii Neopomíjet, že zásadní ekonomické, sociální a environmentální dopady přináší jak legislativní akty, tak strategické a koncepční materiály. Je třeba dbát na důsledné vyhodnocování nákladů a přínosů u nelegislativních materiálů, které nesou legislativní opatření a věcné dopady, a to formou přehledu dopadů jako součásti procesu RIA.
Doporučení 24.3.iv Zajistit na ministerstvech kapacitu pro kvalitní výkon RIA. Úprava kapacit může znamenat např. úpravu systemizace míst (např. navýšení množství zaměstnanců ministerstev, přesuny míst uvnitř ministerstva), politickou prioritizaci agendy, nebo změnu procesů přípravy RIA uvnitř ministerstva (např. přerozdělení odpovědnosti mezi útvary).
24.4 Veřejné politiky budou systematicky vyhodnocovány zpětně (ex-post evaluace).
24.4.a Pobídka k průběžným evaluacím strategií
Doporučení 24.4.i Systém evaluací rozšiřovat z hodnocení konkrétní legislativy nebo strategie (klasické ex-post evaluace) směrem k průběžnému hodnocení souhrnného účinku různých politik (regulativních, distributivních, redistributivních) na určitou oblast. Tímto způsobem formovat Mechanismus systematického přezkumu právních předpisů (ex-post RIA).
Doporučení 24.4.ii Mechanismus průběžných evaluací učinit nedílnou součástí odolnosti ČR vůči vnějším šokům. Zakomponovat na datech založené hodnocení efektů zvoleného postupu jak do systému krizového řízení, tak do rámce obnovy následující po vnějším šoku. Testovat vhodné mechanismy na případech pandemie Covid-19 a dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Aktualizovat tímto způsobem Bezpečnostní strategii ČR.
25. Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování.
25.1 Uvnitř veřejné správy se dále rozvine systém sběru a sdílení dat a informací, které umožňují analýzu problémů, tvorbu variant a odhad dopadů.
Doporučení 25.1.i Veřejná správa bude sbírat zejména taková data a informace, které umožňují posoudit dopad systémů veřejných služeb, produktů a obecně opatření na kvalitu života v ČR, resp. které umožňují vyhodnocovat prováděné veřejné politiky.
25.2 Data a informace veřejné správy budou dostupné takovou cestou, která je z hlediska občanů a občanek nejpohodlnější.
25.3 Bude rozvinut systém výměny zkušeností mezi vyššími a nižšími úrovněmi veřejné správy, mezi různými sektory vládnutí a mezi českou veřejnou správou a veřejnými správami v zahraničí.
Doporučení 25.3.i Vyzkoušet systém krátkodobých stáží (3–5 dní) pro zaměstnance veřejné správy určených ke sdílení zkušeností z procesu výkonu agendy. Základem by mohly být stáže mezi organizacemi, které jsou navzájem příjemci svých výstupů, nebo které vykonávají tutéž agendu na různých úrovních (např. ministerstvo–obec, ministerstvo–ministerstvo, obec–kraj). Vhodnou formou je „stínování“ pracovního dne.
26. Inovace v tvorbě veřejných politik jsou progresivním řešením, které zvyšuje demokratičnost a/nebo dlouhodobou efektivitu veřejných politik; takové inovace jsou trvalou součástí fungování veřejné správy na všech úrovních.
26.1 Rozvine se systém podpory inovací v tvorbě veřejných politik
26.1.a Propojení inovátorů ve veřejné správě a podpora jejich společné práce
26.2 Pilotáže se stanou součástí tvorby veřejných politik všude tam, kde to bude dle charakteru politiky vhodné.
26.2.a Určit bariéry pro využití experimentů v tvorbě veřejných politik
26.3 Deliberace veřejných politik budou pravidlem všude tam, kde to bude dle charakteru politiky vhodné.
26.3.a Revidovat funkčnost Databáze konzultujících organizací (DataKO)
Doporučení 26.3.i Do podoby konkrétních aktivit převést Sdělení Evropské komise o akčním plánu pro demokracii, které vybízí mj. k budování infrastruktury pro poradní (deliberativní) demokracii v členských státech EU.
Doporučení 26.3.ii Neomezovat participaci veřejnosti jenom na nejjednodušší formy, ale otestovat rovněž formy složitější, postavené na principu tzv. miniveřejností (např. občanské poroty/citizens jury nebo deliberativní výzkumy veřejného mínění/deliberative poll).
27. Zvýšila se kvalita vládnutí z hlediska příjemců veřejných politik.
27.1 Rozvinou se postupy zvyšující z hlediska občanů a občanek inkluzivitu vládnutí.
27.1.a Vytvořit jednotné místo pro informace o konzultacích s celostátním dosahem
27.1.b Otestovat zapojení střešních NNO do meziresortního připomínkového řízení u návrhů v oblasti životního prostředí
27.2 Rozvinou se postupy zvyšující efektivitu veřejné správy z hlediska občanů/občanek a podnikatelů/podnikatelek a firem.
27.2.a Tvorba návodů pro životní události a analýza možností jejich digitalizace