Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech (dále jen „Úmluva“) je globální environmentální dohodou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví

Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech (dále jen „Úmluva“)
je globální environmentální dohodou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví
a životního prostředí. Česká republika Úmluvu ratifikovala v roce 2002, Úmluva vstoupila v platnost v roce 2004. Česká republika zpracovala v souladu s čl. 7 Úmluvy Národní implementační plán (NIP), jehož cílem je provedení inventury POPs v ČR, stanovení priorit, strategie a aktivit, včetně časového plánu implementace Úmluvy. Samotná strategická část NIPu začíná identifikací klíčových cílů, které jsou s ohledem na české podmínky zvoleny optimálně. Každý cíl má k sobě přiraženého gestora a termín pro plnění. Cíle jsou rozděleny na krátkodobé (s termínem plnění do 3 let) a dlouhodobé. Hlavní strategické cíle byly pro aktualizovaný NIP upraveny následovně:
• eliminace vstupu POPs do prostředí a snížení expozice člověka těmito látkami;
• zpracování systémového řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží
• odstranění starých zátěží spojených s dřívější produkcí, používáním, distribucí a odstraněním POPs;
• nezbytně nutná je podpora dobudování zařízení ke sběru odpadů s obsahem POPs a případně i dalších nebezpečných látek, kde tyto budou shromažďovány a skladovány environmentálně bezpečným způsobem do doby, než bude možné zajistit jejich odstranění s maximálně možným využitím existující sítě těchto zařízení;
• aplikace principů BAT/BEP (Best Available Techniques/Best Environmental Practices) v rámci strategie rozvoje průmyslu v příštích letech;
• vypracování komplexních plánů odstranění odpadů s obsahem POPs, včetně zhodnocení dopadů různých variant na životní prostředí a zdraví lidské populace;
• získání dalších dat potřebných k objektivnímu zjištění rozsahu zatížení POPs ve vybraných oblastech a optimalizace monitorovacích programů jednotlivých resortů;
• posílení mechanismu kontroly plnění úkolů a předávání informací na národní
a institucionální úrovni.

Návrh Státní politiky životního prostředí na léta 2012-2020 zahrnuje plnění závazků přinášejících největší zlepšení podmínek a kvality životního prostředí v návaznosti na povinnosti smluvních stran vyplývající z ratifikace mnohostranných environmentálních dohod zaměřených na chemické látky a odpady

Návrh Státní politiky životního prostředí na léta 2012-2020 zahrnuje plnění závazků přinášejících největší zlepšení podmínek a kvality životního prostředí v návaznosti na povinnosti smluvních stran vyplývající z ratifikace mnohostranných environmentálních dohod zaměřených na chemické látky a odpady včetně Stockholmské úmluvy pro perzistentní organické polutanty.
Pro ČR je rovněž důležité plnění cílů udržitelného rozvoje a implementace rozhodnutí Úmluvy k jejich realizaci na národní úrovni významně přispívá.
Vzhledem k rozsahu aktivit souvisejících s plněním Úmluvy a jejich průřezovému charakteru se od počátku přípravy Národního implementačního plánu (NIP) i jeho plnění kladl důraz na zapojení všech zainteresovaných institucí a subjektů. V listopadu 2006 zřídil ministr životního prostředí Národní centrum pro perzistentní organické polutanty (dále jen „Národní centrum“), které je poradním expertním sborem pro aktivity spojené s problematikou POPs a úkoly vyplývajícími z mnohostranných mezinárodních smluv zaměřených na chemické látky a odpady. Národní centrum bylo zřízeno v rámci Výzkumného centra pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii Masarykovy univerzity v Brně, nyní Centra pro výzkum toxických látek v prostředí.
Činnost Národního centra a plnění NIP podporuje a koordinuje meziresortní Rada Národního centra pro toxické látky složená ze zástupců ministerstev životního prostředí, zdravotnictví, zemědělství, průmyslu a obchodu, obrany, školství, mládeže a tělovýchovy, financí a dopravy a Národního centra. Její členové podporují plnění úkolů obsažených v NIP na úrovni svých resortů a na národní úrovni rozhodují o nezbytných krocích vedoucích k efektivnějšímu naplňování závazků v NIP, zlepšování spolupráce a koordinace mezi resorty. Členové Rady zároveň společně kontrolují plnění závazků, úpravu strategických cílů a nastavování priorit v NIP, stejně jako jeho revize a aktualizace. Národní implementační plán podléhá pravidelné aktualizaci, která je vázána na zařazování látek do příloh Stockholmské úmluvy.