Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu
Znak KRAJ PLZEŇSKÝ
KRAJ PLZEŇSKÝ
www stránky

KRAJ PLZEŇSKÝ

Názvy hierarchických úrovní
1. "Oblast"
1.1 "Cíl"
1.1.1 "Opatření"

Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje (2004)

1. Zemědělské ekosystémy

Prosazovat maximální hospodárnost s dosud nezastavěnými územími, bránit významnějším trvalým záborům zemědělského půdního fondu.

Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné krajině omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
Obnovu prvků rozptýlené trvalé zeleně realizovat na úkor zpravidla nejméně kvalitní zemědělské půdy, v zájmu protierozní ochrany, prostupnosti (konektivity) krajiny, estetických a jiných aspektů.
Z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěná území obcí v urbanisticky prostorově i funkčně vyvážených celcích. Výstavbu ve volné krajině omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Vymezit území, v rámci nichž budou mimoprodukční funkce krajiny prioritou zemědělství

Vymezit území, v rámci nichž budou podporovány mimoprodukční funkce krajiny jako priorita zemědělství.

Zvýšit počet akcí ve smyslu ochrany, obnovy a údržby krajiny a objem finančních prostředkův rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe a SFŽP, resp. z evropských fondů

V maximální míře využívat dotační programy v rámci dotčených resortů pro útlum zemědělství, obnovu a ekologickou stabilizaci krajiny a další.

Podporovat zemědělské hospodaření zohledňující charakter krajiny ve smyslu produkčníhopotenciálu, estetických kvalit území a zranitelnosti krajiny.

V územích se zvýšenou estetickou hodnotou, v přírodních parcích, chráněných památkových zónách (viz koncepce ochrany památek) nebo v případě krajin se zachovalou historickou

Podporovat principy přizpůsobení zemědělství požadavku obnovy struktury krajiny.

Přizpůsobit velikost bloků orné půdy rázu krajiny a ekologickým požadavkům na prostupnost krajiny. Vycházet přitom ze skutečnosti, že ekonomicky odůvodněná velikost pozemku orné půdy (při dalším zvětšení se již dále významněji nesnižují náklady) je maximálně 30 ha. V tomto smyslu motivovat zemědělce i zastupovat zájmy ochrany přírody a krajiny při projednávání pozemkových úprav a územních plánů.

Cíleně (z hlediska lokalizace) podporovat takové formy zemědělství, které jsou šetrné ke krajiněa zvyšují druhovou rozmanitost.

Podporovat ochranu okrajových partií polí před aplikací pesticidů a hnojiv, případně jejich zatravnění. Výnosové parametry polních plodin v těchto okrajových partiích dosahují výrazně nižších hodnot i při konvenčním způsobu hospodaření (vliv zastínění, trofické a hydrické kompetice). Ochrana těchto ekotonálních partií je významná z hlediska biodiverzity zemědělské krajiny. Okraje polí jsou refugii velké většiny (včetně zvláště chráněných) polních druhů rostlin, jsou významné pro řadu druhů ptáků a bezobratlých. Pásy podél okrajů polí navíc plní funkci „nárazníku“, který tlumí míru narušení ekologicky hodnotných ekosystémů sousedících s polem. Minimální šířka okrajových pásů („conservation headlands“) je 6 m.
Podporovat agrotechnické postupy, které zlepšují půdní strukturu, zvyšují ekologickou hodnotu a retenční potenciál zemědělských půd, resp. snižují jejich náchylnost k erozi.

Způsob využívání zemědělské půdy a krajiny musí přispět ke zvýšení retenčního aakumulačního potenciálu krajiny.

Podporovat snížení podílu orné půdy jako způsobu využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků.
Podporovat agrotechnické postupy, které zlepšují půdní strukturu, zvyšují ekologickou hodnotu a retenční potenciál zemědělských půd, resp. snižují jejich náchylnost k erozi.

Z hlediska využívání zemědělské půdy zohlednit specifické části povodí, významné z hlediskahydrologického režimu krajiny (např. údolní nivy, pramenné oblasti, zátopové oblasti atd.)

V územích se zvýšenou estetickou hodnotou, v přírodních parcích, chráněných památkových zónách (viz koncepce ochrany památek) nebo v případě krajin se zachovalou historickou krajinnou strukturou (např. barokní kompozice, středověká plužina aj.) přizpůsobit uspořádání vlastnických a uživatelských vztahů k půdě, návrh nových cest a dalších krajinných elementů této mimoprodukční prioritě. Krajinářské principy uplatňovat především při projednávání pozemkových úprav, územních plánů, revitalizací a implementace krajinotvorných a jiných dotačních programů.

Zvyšovat druhovou diverzitu trvalých travních porostů.

U trvalých travních porostů podporovat druhovou rozmanitost rostlinných společenstev.

Zvyšovat biologickou hodnotu půdy jako přírodního zdroje.

Zatravňování a zalesňování přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní erozí. Orientačně lze uvést následující princip: svahy nad 7o zatravnit; svahy nad 20o zalesnit. Tuto formu ochrany podporovat i na velmi mělkých půdách.

Iniciovat vytvoření systému ochrany zemědělského půdního fondu, který bude schopenpostihovat významné projevy vodní a větrné eroze způsobené neadekvátním využívánímzemědělských pozemků.

Zatravňování a zalesňování přednostně provádět na pozemcích silně ohrožených vodní erozí. Orientačně lze uvést následující princip: svahy nad 7o zatravnit; svahy nad 20o zalesnit. Tuto formu ochrany podporovat i na velmi mělkých půdách.
Podporovat agrotechnické postupy, které zlepšují půdní strukturu, zvyšují ekologickou hodnotu a retenční potenciál zemědělských půd, resp. snižují jejich náchylnost k erozi.

Proces útlumu zemědělství přednostně využít pro obnovu mimoprodukčních funkcí krajiny.

Podporovat zatravnění nebo zalesnění jako dočasnou i trvalou formu útlumu zemědělství a nadbytku výměry orné půdy.
Obecní půdu spolu s půdou ve vlastnictví státu přednostně využívat pro realizaci krajinotvorných opatření.
Vymezit území, v rámci nichž budou podporovány mimoprodukční funkce krajiny jako priorita zemědělství.

Ekotony mezi zemědělskými a ekologicky relativně stabilními typy ekosystémů (les, vodníplochy,…) preferovat jako přechodné zóny, nikoliv jako ostrá rozhraní.

Podporovat ochranu okrajových partií polí před aplikací pesticidů a hnojiv, případně jejich zatravnění. Výnosové parametry polních plodin v těchto okrajových partiích dosahují výrazně nižších hodnot i při konvenčním způsobu hospodaření (vliv zastínění, trofické a hydrické kompetice). Ochrana těchto ekotonálních partií je významná z hlediska biodiverzity zemědělské krajiny. Okraje polí jsou refugii velké většiny (včetně zvláště chráněných) polních druhů rostlin, jsou významné pro řadu druhů ptáků a bezobratlých. Pásy podél okrajů polí navíc plní funkci „nárazníku“, který tlumí míru narušení ekologicky hodnotných ekosystémů sousedících s polem. Minimální šířka okrajových pásů („conservation headlands“) je 6 m.

2. Lesní ekosystémy

Vyhledání vhodných objektů (lesních komplexů), na nichž lze demonstrovat možnosti a způsobypřírodě blízkých, trvale udržitelných způsobů obhospodařování lesů.

Podporovat nalezení vhodných demonstračních objektů a vyhodnocení území kraje z hlediska stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů - nalezení kritických míst vyžadující přednostní řešení využít údajů OPRL, databáze AOPK, databáze ÚHÚL, poznatků orgánů státní správy lesů a státní správy OP a ČIŽP, dat DPZ.

Navržení vhodných nástrojů hodnocení lesního hospodářství se zřetelem na naplňování cílůKoncepce a systém jejich uplatnění v práci orgánů OP na území Plzeňského kraje.

Formou účasti a přednášek pracovníků orgánů ochrany přírody a krajiny podporovat program osvěty (semináře, exkurze, školení) pro pracovníky státní správy OP, státní správy lesů a lesního provozu, osvětlující nezbytnost, metody a možnosti uplatnění trvale udržitelného polyfunkčně orientovaného obhospodařování lesů.

Vypracování nástrojů účinné ekonomické stimulace a osvěty podporující naplnění cílů Koncepce na území Plzeňského kraje.

Uplatnit ekonomické i mimoekonomické nástroje k nápravě druhové skladby lesů zvýšením zastoupení hlavních nedostatkových dřevin, zejména jedle, buku a dubu. Prvním postupovým dlouhodobým cílem je přiblížit skladbu lesů cílovým druhovým skladbám (diferencovaně dle růstových podmínek, případně dalších faktorů). Výhledově uvažovat i s větším přiblížením k přirozené druhové skladbě! Zvýšenou pozornost zaměřit na ekologicky nejlabilnější lesní komplexy - viz analytická část. Využít nejen vnášení nedostatkových dřevin během obnovy, ale zejména systematické podpory potlačených zbytkových příměsí stinných druhů těchto dřevin (zejména jedle a buku) výchovou. Pro zvýšení druhové diverzity odrůstajících nesmíšených jehličnatých kultur využít přechodně rychle rostoucích pionýrských (sukcesních) dřevin. Jejich zastoupení postupně redukovat s vývojem porostu tak, aby nevznikly nepřiměřené ekonomické ztráty. Na dožití ponechat alespoň zastoupení nezbytné pro plnění melioračních funkcí, které tyto dřeviny mají (cca okolo 20%).

Vyhodnocení území kraje z hlediska stavu lesů a aktuální úrovně obhospodařování lesů, nalezeníkritických míst vyžadující přednostní řešení (např. oblastí s extrémními škodami působenýmizvěří, znemožňujícími účinnou nápravu druhové skladby lesů; nežádoucí trendy ve vývoji stavůspárkaté zvěře a jí působených škod; lokality s nevhodnou sekundární hydrickou sítí -odvodnění, nevhodně trasované komunikace - vedoucí k nepříznivým změnám vodního režimu -změnám odtokové křivky, stimulujícím vznik povodňových vln apod.; místa s enormní frekvencía rozsahem kalamitních jevů, zejména polomy, kůrovec aj.; opakované používání nešetrnýchtechnologií vedoucí k narušení půdy a erozním jevům, nežádoucí trendy ve vývoji druhovéskladby lesů aj.).

Zpracování a realizace programu záchrany a rozšíření ohrožených a vzácných druhů dřevin (cílem je nejen zachování těchto ohrožených druhů, ale zvýšení druhové diverzity obecně, neboť značná část těchto druhů je významnou složkou potravních řetězců). Předmětem programu by měly být zejména jilmy, břek, tis, třešeň ptačí, hrušeň planá (polnička), jabloň lesní. Větší pozornost by měla být věnována obnově javoru mléči a obou druhů lip, ale i některých druhů keřů, zejména jalovci, kalině, brslenu aj. (mnohé z uvedených druhů se uplatní pouze jako složka lesních okrajů či vyhraněných stanovišť) .

Podpora legislativních aktivit (zejména v mysliveckém a lesním právu) zaměřená na úpravyprávních norem, umožňujících účinnější prosazování opatření k dosažení cílů Koncepce(zejména v oblasti omezení škod působených spárkatou zvěří, zvláště pak jejími nepůvodnímidruhy; stimulace aktivit k rychlejší nápravě narušené druhové skladby lesa; stimulace jemnějšíchzpůsobů hospodaření; omezení možností odvodňování lesů; zpřísnění kriterií pro budovánílesních komunikací se zřetelem na minimalizaci škod na vodním režimu aj.)

S použitím ekonomických nástrojů (ztráta nároků na dotaci apod.), osvěty a v rámci možností legislativních omezení, tlumit jednostranně dřevoprodukčně zaměřené aktivity oslabující či poškozují funkční potenciál ostatních funkcí lesa, např. odvodňování vodou ovlivněných půd, nepřiměřeně zvýšené uplatňování „produkčních“ druhů lesních dřevin na úkor ekologické stability lesa, schematické metody výchovy negativně ovlivňující genetickou diverzitu populace, nepřiměřený rozsah uplatňování holosečných postupů v podmínkách, umožňujících použití metod šetrnějších, nevyužívání možností přirozené obnovy, opakované uplatňování nešetrných technologií (nešetrné transportní technologie, nadměrná či nevhodná chemizace aj.) apod. Obdobně to platí i pro nepřiměřené uplatňování jiných funkcí (např. myslivecké - chov zvěře) naúkor funkcí ostatních (včetně produkční), pokud se tak neděje ve prospěch funkcí deklarovaných formou kategorizace lesů.

Zvýšení ekologické stability lesních ekosystémů jako významných krajinných prvků a tím zvýšení ekologické stability krajiny jako celku.

Zpracování a realizace programu záchrany a rozšíření ohrožených a vzácných druhů dřevin (cílem je nejen zachování těchto ohrožených druhů, ale zvýšení druhové diverzity obecně, neboť značná část těchto druhů je významnou složkou potravních řetězců). Předmětem programu by měly být zejména jilmy, břek, tis, třešeň ptačí, hrušeň planá (polnička), jabloň lesní. Větší pozornost by měla být věnována obnově javoru mléči a obou druhů lip, ale i některých druhů keřů, zejména jalovci, kalině, brslenu aj. (mnohé z uvedených druhů se uplatní pouze jako složka lesních okrajů či vyhraněných stanovišť) .

Zachování, ochrana a podpora biologické diverzity lesních ekosystémů, nejen dřevinného patra,ale všech jeho složek.

Zmapovat rozsah a míru narušení vodního režimu lesních ekosystémů sekundární hydrickou sítí (necitlivými způsoby odvodnění a nevhodným vedením cestní sítě a dalších liniových staveb) v rámci lesů Plzeňského kraje a zahájit program postupného odstraňování nejzávažnějších škod na vodním režimu.

Zvýšení poutání uhlíku lesními ekosystémy.

Iniciovat, podpořit, aktivně se podílet (v rámci celostátní aktivity) na výpočtu kritických zátěží a kategorizaci území z hlediska současné a potenciální acidifikace lesních půd. Poznatky zohlednit při usměrňování hospodaření v lesích.

Ochrana zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů.

Soustavně podporovat trendy ke snižování vnější antropogenní zátěže lesa (znečišťování životního prostředí), zhoršující zdravotní stav lesa a dostupnými lesnickými opatřeními zmírňovat negativní dopady znečistění, zejména - působit na snížení objemu z místních emisních zdrojů (v rámci Plzeňského kraje), - vytvářet politické tlaky na omezení vnějších emisních zdrojů; - vyvíjet aktivity k zamezení vzniku nelegálních skládek odpadů v lesích; - uplatňovat soubor dalších opatření ke snížení negativních antropogenních vlivů na lesy (omezit solení v lesních úsecích a nahradit alternativními metodami zimní údržby cest, přijímat opatření k omezení průniku zemědělských pesticidů do sousedních lesů apod.); - podporovat zvýšení podílu lesních dřevin s vyšší tolerancí vůči škodlivým činitelů a s melioračními účinky; současně brát zřetel na udržení vysokéh

Rozvoj a podpora dřevoprodukční funkce lesa v rozsahu neoslabujícím funkční potenciálostatních funkcí lesů (dřevo jako surovina z obnovitelného zdroje, šetrná při zpracování i využitívůči životnímu prostředí), stimulace a podpora ekologicky šetrného zpracování a využití dřevav regionu.

Udržet, případně mírně navýšit výměru lesů na vhodných stanovištích (zejména v oblastech s podprůměrnou lesnatostí) důsledným dodržováním platných předpisů na ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesů (kompenzace úbytku těchto pozemků zalesněním nelesních půd není plnohodnotnou náhradou).

3. Vodní ekosystémy

Při výstavbě i úpravě vodních prvků vytvářet podmínky pro rozvoj stanovišť živočichů a rostlin vázaných na vodu.

Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.
Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky erodovaných pozemků.

Nepřipustit další úpravy vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly charakter koryta a nivy a celkově snižovaly jejich ekologickou a estetickou hodnotu. Výjimky jsou možné pouze v zájmu ochrany zdraví a majetku.

Vyloučit ornou půdu jako způsob využití zemědělské půdy v pramenných oblastech a v zátopovém území minimálně pro Q10. V těchto územích odporuje orná půda především hydrologickým a ekologickým požadavkům. Podporovat vyloučení orné půdy v rámci celých údolních niv vodních toků.
Nepovolovat další výstavbu v údolních nivách vodních toků.

Nové vodní prvky navrhovat s ohledem na jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou funkci v krajině.

Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.
Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky erodovaných pozemků.

Zabránit další výstavbě v údolních nivách vodních toků.

Nepovolovat další výstavbu v údolních nivách vodních toků.
V tomto smyslu podporovat zpracování studií a plánů, které vymezují zátopové území v obcích.

Odstranit bariéry bránící migraci ryb a jiných vodních živočichů.

Podporovat aktivity zvyšující přirozenou reprodukci rybích populací.
Podporovat aktivity vedoucí k ochraně, případně k reintrodukci ohrožených druhů ryb a dalších vodních živočichů.
Koordinovat aktivity vedoucí k přípravě a podpoře projektů revitalizačních opatření.

Revitalizovat vodní toky a nádrže, které byly v minulosti nevhodně upraveny. Prioritu v tomto směru tvoří nevhodně zatrubněné vodní toky.

Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.
Podporovat takový způsob využívání vodních nádrží, který akcentuje mimoprodukční funkce.

Obnovovat retenční a akumulační funkci krajiny (suché poldry, rybníky,…).

Výstavbou suchých poldrů a vodních nádrží s retenční funkcí zvyšovat jímací schopnost krajiny.

Zohlednit funkci údolních niv a pramenišť při jejich využívání.

Zamezit dalším úpravám vodních toků, které by zkracovaly délku jejich trasy, denaturalizovaly charakter koryta a nivy a celkově snižovaly jejich hydrologickou, ekologickou a estetickou hodnotu.
Podporovat revitalizace vodních toků a jejich niv ve smyslu zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny.
Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám na majetku.
V zájmu umožnění vybřežení vody při záplavách zpracovat studie, které by vymezily plochy možného rozlivu s ohledem na ochranu majetku. Stanovit regulační opatření pro ochranu těchto území před výstavbou a jinými aktivitami, které by tuto retenční funkci dodatečně znemožňovaly.

Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodámna majetku.

Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám na majetku.
V zájmu umožnění vybřežení vody při záplavách zpracovat studie, které by vymezily plochy možného rozlivu s ohledem na ochranu majetku. Stanovit regulační opatření pro ochranu těchto území před výstavbou a jinými aktivitami, které by tuto retenční funkci dodatečně znemožňovaly.

Zvyšování samočistící schopnosti vodních toků a nádrží.

Podporovat projekty vedoucí ke zvýšení samočistící schopnosti vodních toků a nádrží.

Zvýšit počet akcí a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe a SFŽP, resp. z evropských fondů.

Z krajinotvorných programů, především z Programu revitalizace říčních systémů přednostně podporovat revitalizace vodních toků včetně údolních niv. Prioritou je obnova zatrubněných úseků vodních toků.
Preferovat princip „jedné komplexní revitalizace před několika dílčími“. Výsadbu stromořadí podél technicky upraveného vodního toku nelze chápat jako revitalizaci.
Preferovat výstavbu nových rybníků před odbahňováním stávajících. Odbahňování by mělo být povinností vlastníka nádrže. Ten by měl řešit následky i příčiny včetně případných sporů s vlastníky erodovaných pozemků.

4. Krajina

Zpracovat prostorově-funkční vymezení regionálního ÚSES, zajistit návaznost všech územněsprávníchjednotek.

Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj)

Na úrovni generelu dopracovat lokální ÚSES pro všechna katastrální území řešeného územíPlzeňského kraje.

Na úrovni generelu zajistit dopracování lokálního ÚSES pro všechna katastrální území. (zodpovídají obce III. a pořizovatelé územních plánů)

Vyhodnotit území Plzeňského kraje mimo plochy NP a CHKO z hlediska estetických, přírodních a kulturně-historických hodnot a definovat případnou potřebu vyhlášení nových přírodníchparků.

Vyhodnotit efektivnost současně vyhlášených přírodních parků a navrhnout jejich případnou redukci či rozšíření. Přehodnotit počet a hranice je nutné v zájmu jejich integrace do jediné, krajské správní jednotky. Ze syntetické mapy (příloha 3.4.6.1) je možné vyčíst ta území, která jsou v současné době ošetřena institutem přírodního parku, avšak krajinářské hodnocení je neklasifikuje jako krajinu se zvýšenou estetickou hodnotou. Na tato území bude správné sezaměřit a posoudit, zda jejich vyhlášení je v kontextu kraje adekvátní či nikoli. Naopak, na téže mapě jsou vyznačeny plochy, které byly klasifikovány jako krajina se zvýšenou estetickou hodnotou, a přitom nejsou ošetřeny institutem přírodního parku. I tyto plochy je vhodné posoudit, zda mají parametry, které si zaslouží být chráněny institutem přírodního parku.(zodpovídá kraj)

Posoudit netěžené dobývací prostory z hlediska ochrany krajinného rázu.

Vyhodnotit netěžené dobývací prostory z hlediska vlivu na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)
Rozhodujícím faktorem úspěšného začlenění lomu do krajiny je zpravidla měřítko a členitost (prostorová proměnlivost) lomu. Lomy malé a členité mohou v konkrétních případech obohacovat krajinu z hlediska estetického i ekologického. V případech posuzování vlivu těžby nerostných surovin na krajinný ráz je třeba akcentovat tyto charakteristiky. (zodpovídají kraj a obce III.)

Zamezit plošné redukci území se zvýšenou estetickou (krajinářskou) hodnotou.

Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

Zamezit rozšiřování ploch se sníženou estetickou (krajinářskou) hodnotou.

Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

Vyhodnotit dosavadní efektivnost nařízení a vyhlášek o zřízení přírodních parků ve vztahu kúzemí.

Vyhodnotit efektivnost současně vyhlášených přírodních parků a navrhnout jejich případnou redukci či rozšíření. Přehodnotit počet a hranice je nutné v zájmu jejich integrace do jediné, krajské správní jednotky. Ze syntetické mapy (příloha 3.4.6.1) je možné vyčíst ta území, která jsou v současné době ošetřena institutem přírodního parku, avšak krajinářské hodnocení je neklasifikuje jako krajinu se zvýšenou estetickou hodnotou. Na tato území bude správné se zaměřit a posoudit, zda jejich vyhlášení je v kontextu kraje adekvátní či nikoli. Naopak, na téže mapě jsou vyznačeny plochy, které byly klasifikovány jako krajina se zvýšenou estetickou hodnotou, a přitom nejsou ošetřeny institutem přírodního parku. I tyto plochy je vhodné posoudit, zda mají parametry, které si zaslouží být chráněny institutem přírodního parku. (zodpovídá kraj)

Stanovit omezení pro všechny přírodní parky na území Plzeňského kraje.

Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny, současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy na jejichž základě budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz.(zodpovídá kraj)

Vyhodnotit současný stav legislativní ochrany významných částí přírody a krajiny a stanovit priority dalšího postupu při jejich registraci jako VKP.

Formou registrace významných krajinných prvků zajišťovat ochranu ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotných částí krajiny. Institut registrace VKP je v tomto smyslu vhodný především pro území nevyhlášená jako ZCHÚ nebo přírodní park, pro zajištění ochrany krajinných dominant přírodního i kulturního charakteru. (zodpovídají obce II.)

Uplatňovat kritérium zvyšování krajinné heterogenity ve všech činnostech orgánů ochrany přírody.

Při realizaci nových struktur krajiny uplatňovat původní druhy dřeviny a bylin, které jsou v souladu se stanovištními podmínkami lokality. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Při zakládání prvků ve volné krajině uplatňovat původní druhy dřevin a bylin odpovídající stanovištním podmínkám.

Při realizaci nových struktur krajiny uplatňovat původní druhy dřeviny a bylin, které jsou v souladu se stanovištními podmínkami lokality. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Zvýšit počet akcí a objem finančních prostředků v rámci krajinotvorných programů MŽP, MZe a SFŽP.

Vytvořit efektivní informační systém pro potenciální žadatele o dotace z programů podporujících ochranu a tvorbu krajiny. Napomáhat při vyřizování žádostí. (zodpovídají kraj a obce III.)

ÚSES na všech úrovních převést do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené území Plzeňského kraje. Zajistit prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích s CHKO, NP a se sousedními kraji.

Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj)

Vytvořit geografický informační systém o ÚSES a zajistit jeho pravidelnou aktualizaci.

Na úrovni generelu zajistit dopracování lokálního ÚSES pro všechna katastrální území. (zodpovídají obce III. a pořizovatelé územních plánů)
Zajistit převedení ÚSES (regionální i lokální) do digitální (vektorové) podoby pro celé řešené území Plzeňského kraje. Zajistit jeho prostorovou návaznost uvnitř tohoto území i na hranicích s CHKO, NP a se sousedními kraji. (zodpovídají kraj a obce III.)
Zajistit vytvoření geografického informačního systému o ÚSES a garantovat jeho pravidelnou aktualizaci a zpřístupnění orgánům veřejné správy i veřejnosti. (zodpovídají kraj a obce III.)

Generely ÚSES postupně promítat do dalších stupňů plánovacích dokumentací (plánů aprojektů). Při jejich pořizování zohledňovat i estetické aspekty navrhovaných prvků, které musíbýt jednoznačně pozitivní.

Zajistit zpracování prostorově-funkčního vymezení regionálního ÚSES včetně návaznosti všech územně-správních jednotek. (zodpovídá kraj)

V územních plánech a komplexních pozemkových úpravách doplňovat v odůvodněných případech (především ekologicky relativně labilní území) ÚSES o nové (navržené) interakční prvky.

Zajistit kvalifikované zohlednění prostorových parametrů a funkce ÚSES v územních plánech, pozemkových úpravách, LHP a jiných plánovacích dokumentacích. (zodpovídají kraj a obce I.,II., III.)

Navržené skladebné prvky ÚSES postupně realizovat formou zakládání, managementu apod.

Podporovat realizaci a péči o skladebné prvky ÚSES na svém správním území. Z hlediska časového preferovat katastrální území s výrazně nízkým podílem kostry ekologické stability, resp. s nízkou hodnotou průměrného stupně ekologické stability (přílohy 3.4.5 a 3.4.9). Stejně tak upřednostňovat případy, kdy realizace skladebného prvku odstraňuje významnou ekologickou bariéru. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Formulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu pro území kraje.

Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny, současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy na jejichž základě budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)

V tomto ohledu zajistit vyhotovení studií pro jednotlivé přírodní parky, které budou definovatrámcové principy a metody ochrany krajinného rázu na jejich území.

Naformulovat preventivní zásady ochrany krajinného rázu ve vyhlášených přírodních parcích s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území. Vhodnou formou je zadání studií pro jednotlivé přírodní parky, které vyhodnotí území z hlediska přítomnosti estetických a přírodních hodnot krajiny, současně definují rámcové zásady ochrany krajinného rázu a navrhnou omezení k vyloučení narušení krajinného rázu. Formulované zásady budou obsahovat i principy na jejichž základě budou příslušné orgány vydávat rozhodnutí ve věci vlivu záměru na krajinný ráz. (zodpovídá kraj)

Prostřednictvím krajinotvorných a jiných programů, rozličných forem krajinného plánování i dalších aktivit postupně zvyšovat rozlohu území se zvýšenou estetickou (krajinářskou) hodnotou.

Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

Postupně redukovat plochu území se sníženou estetickou (krajinářskou) hodnotou.

Vypracovat dlouhodobou strategii redukce rozlohy území se sníženou estetickou hodnotou a naopak zvětšování výměry území se zvýšenou estetickou hodnotou. (zodpovídá kraj)

Zvyšovat obecné povědomí o ochraně krajinného rázu a o poslání přírodních parků u obyvatel Plzeňského kraje. Podporovat jejich zapojení do aktivní ochrany krajinného rázu.

Podporovat specifický charakter a ráz obce či regionu. Zasazovat se o jeho ochranu a podporovat informovanost a výchovu občanů v tomto směru. (zodpovídají kraj a obce I.)

Registrovat významné části krajiny, které dosud nejsou ošetřeny adekvátním institutem územní ochrany, jako VKP.

Formou registrace významných krajinných prvků zajišťovat ochranu ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotných částí krajiny. Institut registrace VKP je v tomto smyslu vhodný především pro území nevyhlášená jako ZCHÚ nebo přírodní park, pro zajištění ochrany krajinných dominant přírodního i kulturního charakteru. (zodpovídají obce II.)
Při povolení kácení dřevin na území přírodních parků obecní úřad konfrontuje svá stanoviska mj. i s principy ochrany krajinného rázu. (zodpovídají obce I.)
Podporovat obnovu historických krajinných struktur přírodního charakteru (mezí, remízů, doprovodů polních cest aj.) i kulturního charakteru (kapliček, křížů, Božích muk a dalších drobných artefaktů). Zvláštní pozornost v tomto směru věnovat objektům a prvkům ve své správě či vlastnictví. Viz též koncepce ochrany památek. (zodpovídají obce I.)

Vypracovat informační systém o registrovaných VKP na úrovni parcely s napojením nageografický informační systém kraje.

Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj)
Vyhotovit údaje pro naplnění databází GIS pro registrované VKP. (zodpovídají obce II.)
Doporučuje se skladebné prvky ÚSES, které nejsou chráněny jako ZCHÚ nebo jako VKP taxativně stanovené v § 3 písm. b), registrovat jako VKP podle § 6, zákona č. 114/92 Sb. (zodpovídají obce II.)

Podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování krajinné heterogenity.

Podporovat obnovu historických krajinných struktur přírodního charakteru (mezí, remízů, doprovodů polních cest aj.) i kulturního charakteru (kapliček, křížů, Božích muk a dalších drobných artefaktů). Zvláštní pozornost v tomto směru věnovat objektům a prvkům ve své správě či vlastnictví. Viz též koncepce ochrany památek. (zodpovídají obce I.)
Vyhotovit GIS pro účely evidence registrovaných VKP. (zodpovídá kraj)

Rehabilitovat ovocný strom ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, alejí, mezí, lemů i solitér.

Podporovat výsadby ovocných stromů ve volné krajině v podobě extenzivních sadů, liniových formací typu alej, mez, lem či solitér. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich další uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

5. Zvláště chráněné části přírody

Dokončit revizi pozemků v přírodních rezervacích a památkách.

Podporovat zakládání školek pro uchování krajových odrůd ovocných dřevin ve smyslu jejich další uplatňování při výsadbách ve volné krajině. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky.

Zajišťovat zpracování a realizaci plánů péče o přírodní rezervace a památky. (zodpovídá kraj)

Zajistit označení území včetně informačních tabulí u vybraných přírodních rezervací a památek.

Zajistit označení území včetně informačních tabulí u vybraných přírodních rezervací a památek. (zodpovídá kraj)

Vyhodnotit zdravotní stav památných stromů a zajistit jejich průběžnou údržbu.

Vyhodnotit zdravotní stav památných stromů a zajistit jejich průběžnou údržbu. (zodpovídají obce II.)

Doplnit značení památných stromů v terénu.

Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu. (zodpovídají obce II.)

Kontrola dodržování podmínek stanovených pro výkon činností v ochranných pásmech památných stromů.

Kontrolovat dodržování podmínek stanovených pro výkon činností v ochranných pásmech památných stromů. (zodpovídají obce II.)

Vyhlásit evropsky významné lokality za chráněná území.

Vyhlásit evropsky významné lokality za chráněná území. (zodpovídá kraj)

Zajistit inventarizaci evropsky významných lokalit v přírodních rezervacích a přírodníchpamátkách.

Zajistit inventarizaci evropsky významných lokalit v přírodních rezervacích a přírodních památkách. (zodpovídá kraj)

Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky.

Zajišťovat inventarizační průzkumy pro všechny přírodní rezervace a památky. (zodpovídá kraj)

Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP.

Vyhodnotit přírodní rezervace a památky z hlediska jejich reprezentativnosti v rámci regionu Plzeňského kraje dle připravované metodiky MŽP. (zodpovídá kraj)

Doplnit soustavu zvláště chráněných území.

Doplnit soustavu zvláště chráněných území. (zodpovídá kraj)

Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu.

Doplnit síť památných stromů o nejvýznamnější stromy, skupiny stromů a aleje v regionu. (zodpovídají obce II.)

Zajistit odpovídající informační systém a prezentaci památných stromů.

Zajistit odpovídající prezentaci památných stromů. (zodpovídají obce II.)

6. Druhová ochrana

Zajišťovat ochranu ohrožených druhů nejen jejich přímou ochranou ale především prostřednictvím ochrany jejich biotopů.

Zpracovat a realizovat záchranné programy vybraných ohrožených druhů rostlin a živočichů, postupně zpracovat plány péče o lokality významné z hlediska druhové ochrany a zajistit jejich plnění. (zodpovídá kraj)
Lokalitám s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin, příp. silně ohrožených, zajistit územní ochranu jako ZCHÚ, VKP, přechodně chráněná plocha. (zodpovídá kraj a obce II., III.)
Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (zodpovídá kraj)

Vypracovat koncepci postupu proti invazním druhům rostlin.

Zajistit vypracování samostatné koncepce boje proti invazním druhům rostlin. (zodpovídá kraj)

Shromáždit údaje o výskytu, biologii a ekologii ohrožených druhů.

Při sběru dat navázat spolupráci ochrany přírody s odbornými institucemi zabývajícími se mapováním a výzkumem druhů podporovat terénní průzkum a výzkum biologie a ekologie ohrožených druhů, vytvořit databázi lokalit s výskytem ohrožených druhů. (zodpovídá kraj)

Zajistit zachování lokalit s výskytem ohrožených druhů a péči o vybrané lokality významné z hlediska druhové ochrany.

Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (zodpovídá kraj)
Propojovat izolované lokality přirozených a přírodě blízkých biotopů, aby nedocházelo ke genetické degradaci ohrožených druhů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
Podporovat opatření pro zajištění průchodnosti pozemních komunikací pro obojživelníky v místech intenzivní migrace. (zodpovídá kraj)

Realizovat záchranné programy ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Zpracovat a realizovat záchranné programy vybraných ohrožených druhů rostlin a živočichů, postupně zpracovat plány péče o lokality významné z hlediska druhové ochrany a zajistit jejich plnění. (zodpovídá kraj)
Realizovat výkupy pozemků s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (zodpovídá kraj)
Podporovat opatření pro zajištění průchodnosti pozemních komunikací pro obojživelníky v místech intenzivní migrace. (zodpovídá kraj)

Snižovat negativní dopad fragmentace krajiny.

Propojovat izolované lokality přirozených a přírodě blízkých biotopů, aby nedocházelo ke genetické degradaci ohrožených druhů. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)
V úseku dálnice D5 od hranice se Středočeským krajem po Plzeň prosazovat realizaci opatření zvyšující migrační potenciál napříč dálnicí a snižující pravděpodobnost střetu živočichů s automobily (výstavba oplocení vybraných úseků a zajištění migračních přechodů). (zodpovídá kraj)
Prosazovat zájmy druhové ochrany při projednávání územních plánů, investičních záměrů, EIA atd. (zodpovídají kraj a obce I., II., III.)

Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000.

Zajistit ochranu lokalit evropského významu soustavy Natura 2000. (zodpovídá kraj)

Podporovat stanice pro hendikepované živočichy.

Podporovat stanice pro hendikepované živočichy. (zodpovídají kraj a obce III.)

Harmonizovat zájmy mysliveckých a rybářských subjektů se zájmy druhové ochrany.

V rámci osvěty především myslivecké a rybářské veřejnosti řešit problematiku vypouštění zvěře z polodivokých chovů, šíření nepůvodních druhů živočichů, optimalizaci hospodaření na rybnících v souladu se zájmy ochrany přírody. (zodpovídají kraj a obce III.)
Podporovat výchovu a osvětu v druhové ochraně. (zodpovídá kraj)

Vypracovat koncepci postupu proti invazním druhům živočichů.

Zajistit vypracování samostatné koncepce boje proti invazním druhům živočichů. (zodpovídá kraj)

7. Spolupráce mezi kraji a mezinárodní spolupráce

Spolupráce na poli prevence proti povodním a jejím důsledkům.

Realizace ekologických sítí (územních systémů ekologické stability) a zajištění jejich prostorověfunkční návaznosti na obdobné struktury na německé straně.

Programy záchrany či reintrodukce ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Boj proti invazním druhům rostlin a živočichů.

Čistota vod, způsoby využívání krajiny, vliv zemědělství na kvalitu vodních zdrojů a vodních ekosystémů.

Rozvoj turistiky a rekreace.

Přeshraniční posuzování vlivů staveb a jiných aktivit na přírodu a krajinu.