Zákon o krajích č. 129/2000 Sb., vymezuje jako jednu z kompetencí krajů schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění.

Zákon o krajích č. 129/2000 Sb., vymezuje jako jednu z kompetencí krajů schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění.
V roce 2015 bylo zahájeno zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje do roku 2020. Při zpracování bylo využito řady komunikačních nástrojů s cílem zapojení odborné i širší veřejnosti. Na úrovni kraje byl dokument projednáván Komisí Rady Ústeckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu. Dále byla ustavena řídící skupina projektu jako základní odborná platforma pro diskusi nad průběžnými výstupy dokumentu. V této skupině byli zástupci Krajského úřadu, čtyři ředitelé destinačních agentur a zástupci podnikatelského sektoru. Ve 4 destinacích byly ustaveny regionální pracovní skupiny, díky nimž se do definice rozvojových priorit a opatření zapojil větší počet subjektů cestovního ruchu v každém z regionů. Po dokončení byl tento dokument rozeslán na všechny důležité subjekty z oblasti cestovního ruchu včetně všech větších měst a jejich následné připomínky jsou zapracovány. Jako další vstupní údaje a data byly využity výsledky studie výzkumu veřejného mínění, která zjišťovala, jak obyvatelé ČR a Saska vnímají turistické regiony Ústeckého kraje. A jako poslední zdroj sloužil výstup cca 20 řízených rozhovorů se zástupci významných subjektů cestovního ruchu z našeho kraje. Výsledná Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji 2015 – 2020 je rozdělena pro přehlednost na hlavní části:
- Analytická část
- Návrhová část
- Implementační část

Implementační část představuje popis přístupů a postupů, které umožní úspěšně zrealizovat priority a opatření, jež jsou definované v návrhové části SCR ÚK. Implementační část zahrnuje především dva samostatné procesy:

Implementační část představuje popis přístupů a postupů, které umožní úspěšně zrealizovat priority a opatření, jež jsou definované v návrhové části SCR ÚK. Implementační část zahrnuje především dva samostatné procesy:
•návrh projektového cyklu daného vytvořeným akčním plánem (seznamem významných projektových záměrů určených k realizaci v nejbližších letech s následnou aktualizací)
•návrh plánovacího cyklu, tedy návrhu realizace a monitoringu SCR ÚK.

Akční plán zahrnuje projektové záměry, které jsou klasifikovány podle několika hledisek. Předpokládá se průběžná aktualizace akčního plánu v cca 1-2letých intervalech. Akční plán je tedy jediným „proměnlivým“ výstupem SCR ÚK. Je zpracován v samostatné databázi (viz příslušná kapitola strategické části SCR ÚK), zatímco v popisu implementační části je uveden pouze metodický a procesní přehled. Akční plán může být doplněn o případné nové projektové záměry a mohou z něj být naopak vyřazeny záměry, které jsou buď splněné, nebo bude rozhodnuto od jejich přípravy a realizace upustit. Jednotlivé projektové záměry přispívají k naplnění některého z opatření návrhové části SCR ÚK. Návrhová část tedy tvoří ve střednědobém horizontu v zásadě neměnný „skelet“ SCR ÚK, který je podkladem pro tvorbu a aktualizaci akčního plánu. Ten je naopak třeba chápat spíše jako průběžně aktualizovaný nástroj, jak SCR ÚK a její priority a opatření reálně naplnit.

Návrh realizace plánovacího cyklu zahrnuje popis základního procesního schématu realizace, včetně rozdělení kompetencí mezi jednotlivé subjekty, zapojení veřejnosti, návrhu soustavy monitorovacích indikátorů a v obecné rovině také identifikace možných finančních zdrojů pro realizaci strategie.

Realizace SCR ÚK předpokládá zapojení různorodých aktérů působících v ÚK. Budování sítě vztahů a spolupráce (networking a partnerství) se tak stane jedním ze základních principů implementace strategie.