MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019-2023
A. Strategie dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení
1 Předškolní vzdělávání
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
1.1 V oblasti předškolního vzdělávání bude do rejstříku škol a školských zařízení zapisováno navýšení kapacit
spádových mateřských škol, další místa poskytování vzdělávání, případně spádové mateřské
školy nové pouze:
a) v místech39, kde kapacity spádových mateřských škol nedostačují k přijetí všech dětí ve věku od 3 do 6 let,
nebo
b) v místech, ve kterých lze vzhledem k demografickému vývoji důvodně předpokládat, že kapacity
spádových mateřských škol budou v příštích pěti letech nedostatečné pro přijetí všech dětí ve věku
od 3 do 6 let.
Navyšování kapacit nespádových mateřských škol, další místa poskytování vzdělávání, případně
nové nespádové mateřské školy budou do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány pouze:
a) v případě reálného zájmu zejména ze strany zákonných zástupců dětí s bydlištěm v přiměřené dojezdové
době (zohledněna budou i stanoviska dalších subjektů, např. místní samosprávy a místních spolků
věnujících se vzdělávání) a zároveň budou-li v přiměřené dojezdové době kapacity nespádových mateřských škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení, které poskytují vzdělávání obdobným
způsobem, naplněné
a
b) pouze v těch lokalitách40, v nichž by zápisem těchto kapacit nedošlo k meziročnímu nárůstu kapacit
nespádových škol o více než 1 % z kapacit škol spádových vedených ve školském rejstříku k 31. 8. roku,
který předchází roku, v němž má být rozhodováno o zápisu údajů do rejstříku škol a školských zařízení,
s výjimkou lokalit, ve kterých bude v následujících letech trvalý převis poptávky po umístění dětí
do MŠ (viz opatření B.1.1). Při tomto tempu nárůstu může docházet k postupnému navyšování kapacit
nespádových škol tak, aby nebyla ohrožena soustava škol spádových a nedošlo k meziročnímu skokovému
nárůstu kapacit nespádových škol, který by zapříčinil nedostatek dětí na školách spádových,
a tím podstatnou mírou snížil ekonomickou efektivnost systému spádových škol. Tento nárůst zároveň
představuje dostatečný prostor pro rozvoj nespádových škol.
2 Základní vzdělávání
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
2.1 V oblasti základního vzdělávání bude do rejstříku škol a školských zařízení zapisováno navýšení kapacit
spádových základních škol, další místa poskytovaného vzdělávání, případně spádové základní
školy nové pouze:
a) v místech s nedostatečnými kapacitami spádových základních škol pro přijetí celého populačního
ročníku v rámci spádového obvodu dané školy,
nebo
b) v místech, ve kterých lze vzhledem k demografickému vývoji důvodně předpokládat, že kapacity spádových
základních škol budou v příštích pěti letech nedostatečné pro přijetí celého populačního ročníku
v rámci spádového obvodu dané školy.
2.2 Navyšování kapacit nespádových základních škol, další místa poskytovaného vzdělávání, případně
nové nespádové základní školy budou do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány pouze:
a) v případě reálného zájmu zejména ze strany zákonných zástupců dětí s bydlištěm v přiměřené dojezdové
době (zohledněna budou i stanoviska dalších subjektů, např. místní samosprávy a místních spolků
věnujících se vzdělávání) a zároveň budou-li v přiměřené dojezdové době kapacity nespádových
základních škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení, které poskytují vzdělávání obdobným
způsobem, naplněné
a
b) pouze v lokalitách, v nichž by zápisem těchto kapacit nedošlo k meziročnímu nárůstu kapacit nespádových
škol o více než 1 % kapacit škol spádových vedených ve školském rejstříku k 31. 8. roku, který
předchází roku, v němž má být rozhodováno o zápisu údajů do rejstříku škol a školských zařízení.
Při tomto tempu nárůstu může docházet k postupnému navyšování kapacit nespádových škol tak,
aby nebyla ohrožena soustava škol spádových a nedošlo k meziročnímu skokovému nárůstu kapacit
nespádových škol, který by zapříčinil nedostatek žáků na školách spádových, a tím podstatnou mírou
snížil ekonomickou efektivnost systému spádových škol. Tento nárůst zároveň představuje dostatečný
prostor pro rozvoj nespádových škol.
2.3 V oblasti základních škol, nestanoví-li dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých
krajů jinak, nebudou do rejstříku škol a školských zařízení:
a) zapisovány nové obory vzdělání 79-01-B/01 Základní škola speciální,
b) zapisovány nové školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.
Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů se mohou od tohoto
ustanovení odchýlit a umožnit zápis základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona a zápis základních škol speciálních na základě kritérií obsažených v jednotlivých krajských dlouhodobých
záměrech vycházejících z reálné potřeby navyšování kapacit těchto škol v kraji. I přes případnou
odlišnou úpravu v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy daného kraje nebude
do rejstříku škol a školských zařízení zapisován obor vzdělání 79-01-B/01 Základní škola speciální tam,
kde by nedošlo k naplnění minimálního počtu žáků ve třídě stanoveného právním předpisem.
2.4 Vzhledem k povaze základního vzdělávání a zásadě rovného přístupu ke vzdělávání není vhodné diferencovat
podmínky zápisu do rejstříku škol a školských zařízení na úrovni krajů. Proto musí být výše
uvedené podmínky pro zápis nových základních škol a pro navyšování kapacit základních škol stejné
napříč všemi kraji s výjimkou případů uvedených v bodu 2.3.
3 Střední vzdělávání
Deskriptory:
VI.c střední vzdělávání
3.1 Zápisy nových středních škol, nových míst poskytování vzdělávání nebo navyšování kapacit
středních škol (vyjma středních škol poskytujících vzdělávání v oborech vzdělání pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami)
a) Nové střední školy a nová místa poskytovaného vzdělávání v rámci kraje budou vzhledem k dostačující
nabídce širokého spektra oborů vzdělání středního vzdělávání a neobsazeným kapacitám škol
zapisovány do rejstříku škol a školských zařízení pouze ve výjimečných a odůvodněných případech
s ohledem na dostupnost stávajících kapacit středních škol a potřeby trhu práce.
b) Navyšování kapacit středních škol bude vzhledem k dostačující nabídce širokého spektra oborů středního
vzdělání a neobsazeným kapacitám škol do rejstříku škol a školských zařízení zapisováno pouze
ve výjimečných a odůvodněných případech, a to s ohledem na stávající naplněnost dané školy a kvalitu
školy41 s přihlédnutím k uplatnitelnosti absolventů školy na trhu práce a k potřebám trhu práce.
Žádost o zápis nové střední školy nebo nového místa poskytování vzdělávání musí být zároveň v souladu
s body v části 3. 2.
3.2 Zápis nových oborů vzdělání, navyšování kapacit stávajících oborů vzdělání
a) Obory vzdělání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo obory čtyřletého gymnázia
mohou být do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány v návaznosti na demografický vývoj,
naplněnost a dostupnost stávajících kapacit.
b) V oblasti oborů vzdělání s maturitní zkouškou všeobecného zaměření 6letých a 8letých oborů
vzdělání nebudou vzhledem k dopadům nadměrného odchodu žáků42 5. a 7. tříd ZŠ do 1. ročníků 6letých
a 8letých gymnázií do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány nové školy, obory ani navyšovány
stávající kapacity. Výjimečně je možné zapsat obor vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nebo
navýšit jeho kapacitu. Zápis tohoto oboru vzdělání nebo změna jeho kapacity musí být v souladu s krajskou
koncepcí rozvoje sportovního nadání upravenou v krajském dlouhodobém záměru daného kraje.
c) V rámci kraje může být do struktury oborů vzdělání s maturitní zkouškou (vyjma oborů vzdělání
pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a oborů čtyřletého gymnázia) nově zařazen nebo
kapacitně posílen jen obor vzdělání, který bude odpovídat předpokládaným dlouhodobým potřebám
trhu práce a který bude nahrazovat ve stejné kapacitě a stejné formě jiný aktivní obor vzdělání
s maturitní zkouškou43 v rámci kraje.
Na základě analýzy provedené příslušným krajským úřadem v dlouhodobých záměrech vzdělávání
a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů, která bude obsahovat zhodnocení regionálních potřeb
trhu práce a míru nezaměstnanosti a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce v daném kraji (například
využitím údajů od zástupců zaměstnavatelů a úřadů práce), mohou být v dlouhodobých záměrech krajů
uvedeny obory vzdělání s maturitní zkouškou, pro které se při zápisu do rejstříku škol a školských
zařízení neuplatní požadavek, aby nově zařazený nebo kapacitně posílený obor vzdělání nahrazoval
ve stejné kapacitě jiný aktivní obor vzdělání s maturitní zkouškou.
d) V oblasti oborů vzdělání s výučním listem nezvyšovat kapacity oborů vzdělání ve skupinách oborů
vzdělání, v nichž je:
− dlouhodobě vykazována míra nezaměstnanosti vyšší, než je průměr míry nezaměstnanosti absolventů
v rámci příslušného kraje,
nebo
− tendence míry nezaměstnanosti rostoucí a jejich oborová kapacita44 je postačující pro dlouhodobé
pokrytí potřeb trhu práce.
dosahováno
dlouhodobě vyšší míry nezaměstnanosti (jako průměr nezaměstnanosti absolventů středních
škol za období posledních pěti let) a bude jej upravovat na základě údajů Úřadu práce a aplikovat pro
řízení v následujícím školním roce.
Na základě analýzy provedené příslušným krajským úřadem v dlouhodobých záměrech vzdělávání a rozvoje
vzdělávací soustavy jednotlivých krajů, která bude obsahovat zhodnocení regionálních potřeb trhu
práce a míru nezaměstnanosti a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce v daném kraji (například využitím
údajů od zástupců zaměstnavatelů a úřadů práce), mohou být v dlouhodobých záměrech krajů uvedeny
obory vzdělání s výučním listem, jejichž zápis do rejstříku škol a školských zařízení je podporován bez
ohledu na naplnění kritérií uvedených v tomto bodě Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy České republiky 2019–2023, a dále obory vzdělání s výučním listem, jejichž zápis do rejstříku
škol a školských zařízení bez ohledu na kritéria uvedená v tomto bodě naopak podporován není.
e) Obory vzdělání s unikátním obsahem nebo obory vzdělání jedinečné v rámci ČR, jejichž oborová
kapacita není postačující pro dlouhodobé pokrytí potřeb trhu práce, budou v rámci navyšování stávajících
kapacit nebo zápisu nové střední školy nebo nového místa poskytování vzdělávání do rejstříku
škol a školských zařízení zapisovány s ohledem na naplněnost a dostupnost stávajících kapacit
s přihlédnutím k nadregionální povaze těchto oborů. Seznam těchto oborů vzdělání zveřejní MŠMT
na webových stránkách MŠMT a ve Věstníku MŠMT.
f) V oborech nástavbového studia, v nichž míra dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů v krajích
přesahuje průměr míry nezaměstnanosti absolventů, nezvyšovat oborové kapacity.
4 Vyšší odborné vzdělávání
Deskriptory:
VI.d vyšší odborné vzdělávání
4.1 V oblasti vyššího odborného vzdělávání budou do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány:
a) nové vyšší odborné školy (dále jen „VOŠ“), další místo poskytovaného vzdělávání nebo navýšení kapacity
VOŠ jen ve zcela výjimečných a ojedinělých případech, zejména v oborech regulovaných povolání
(skupiny oborů vzdělání 53 Zdravotnictví a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče) a s ohledem
na demografický nárůst, naplněnost a dostupnost stávajících kapacit a současně také s ohledem
na budoucí potřeby trhu práce,
nebo
b) nové VOŠ nebo navýšení kapacity VOŠ v případech, pokud bude zachována stávající kapacita škol
a současně pokud bude zachována stávající kapacita oborů vzdělání v rámci kraje.
4.2 Obory vyššího odborného vzdělání s unikátním obsahem nebo obory VOŠ jedinečné v rámci ČR,
jejichž oborová kapacita není postačující pro dlouhodobé pokrytí potřeb trhu práce, budou v rámci navyšování
stávajících kapacit nebo zápisu nové vyšší odborné školy nebo nového místa poskytování vzdělávání
do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány s ohledem na naplněnost a dostupnost stávajících
kapacit s přihlédnutím k nadregionální povaze těchto oborů. Seznam těchto oborů vzdělání zveřejní
MŠMT na svých webových stránkách a ve Věstníku MŠMT.
5 Konzervatoře
Z důvodu dostatečných volných kapacit konzervatoří nebudou po dobu platnosti tohoto dlouhodobého
záměru v oblasti konzervatoří do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány nové školy, nová místa
poskytování vzdělávání ani navýšení kapacit.
Deskriptory:
VI.c střední vzdělávání
6 Jazykové vzdělávání
Do rejstříku škol a školských zařízení nebudou vzhledem ke klesajícímu počtu žáků a dostačujícím kapacitám,
které ve školním roce 2018/2019 šestinásobně převyšují počty vykazovaných žáků, zapisovány
nové jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky45 ani nebudou navyšovány kapacity jazykových
škol s právem státní jazykové zkoušky a zapisována nová místa poskytovaného vzdělávání.
Deskriptory:
VI.c střední vzdělávání
7 Základní umělecké školy
Základní umělecké vzdělávání primárně slouží k rozvoji uměleckého talentu a nemělo by nahrazovat činnost
zařízení pro zájmové vzdělávání. Celkový počet žáků v základních uměleckých školách (dále jen
„ZUŠ“) od roku 2005/2006 neustále pravidelně roste. Kapacity ZUŠ v jednotlivých krajích vyjádřené jako
podíl kapacit na populaci ve věku 6–18 let však vykazují výrazné rozdíly (od 15 % v Ústeckém kraji po 29 %
v Karlovarském kraji, přičemž průměrný podíl napříč kraji činí 20 %). Vzhledem k těmto důvodům, jakož
i vzhledem k primárnímu zaměření ZUŠ není žádoucí další nárůst kapacity ZUŠ v krajích, ve kterých je
podíl nabízených kapacit ZUŠ na populaci ve věku 6–18 let v porovnání s ostatními kraji nadprůměrný.
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
7.1 Po dobu platnosti tohoto dlouhodobého záměru tedy nebudou do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány
nové ZUŠ ani navyšovány kapacity ZUŠ bez rozdílu zřizovatele v těch krajích, ve kterých v době
rozhodování o žádosti podíl kapacit ZUŠ na populaci ve věku 6–18 let překračuje 20 %. Zvýšení kapacity
konkrétní ZUŠ v těchto krajích, případně zřízení ZUŠ nové, je možné pouze za současného recipročního
snížení kapacity jiné ZUŠ ve stejném kraji.
7.2 V krajích, ve kterých podíl nabízených kapacit ZUŠ na populaci ve věku 6–18 let v době rozhodování
o žádosti nepřesahuje 20 %, mohou být kapacity základních uměleckých škol navyšovány v souladu
s demografickým vývojem, stávajícími kapacitami ZUŠ a jejich obsazeností v rámci příslušného kraje,
maximálně však do dosažení 20% podílu kapacit ZUŠ na populaci 6–18 let.
Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů budou obsahovat analýzu
dostupnosti základního uměleckého vzdělávání v rámci kraje a návazná kritéria pro zápis nových míst
poskytovaného vzdělávání ZUŠ (i v krajích, v nichž podíl kapacit ZUŠ na populaci 6–18 let přesahuje 20 %
bez navyšování jejich kapacit) tak, aby docházelo ke snižování disparit v nabídce základního uměleckého
vzdělávání v rámci daného kraje.
8 Školská zařízení pro zájmové vzdělávání
Deskriptory:
VI.h další vzdělávání
8.1 Povolování zápisu nových zařízení nebo zvyšování kapacity školních družin a školních klubů
a) Povolování zápisu nových školních družin nebo školních klubů nebo zvyšování jejich kapacity bude
umožněno pouze v případě, že činnost školní družiny nebo školního klubu bude vykonávat nebo
vykonává stejná právnická osoba, jako činnost příslušné školy (dále jen „žadatel“). Tedy v případě
školních družin základní škola s 1. stupněm a v případě školního klubu základní škola s 2. stupněm,
šestileté nebo osmileté gymnázium nebo konzervatoř s osmiletým vzdělávacím programem.
b) Zápis nebo zvýšení kapacit školních družin a školních klubů budou umožněny pouze v návaznosti
na naplněnost školy žadatele, přiměřeně k počtu žáků 1. stupně (u školních družin) a žáků 2. stupně,
nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího
programu konzervatoře (u školních klubů) v míře odpovídající demografickému vývoji cílové
skupiny – účastníků zájmového vzdělávání, potřebnosti, dostupnosti a poptávce např. v souvislosti
s novou bytovou výstavbou. V případě, kdy tato školní družina nebo školní klub bude zajišťovat
zájmové vzdělávání i pro žáky jiných škol, lze při zápisu nové školní družiny nebo školního klubu nebo
zvýšení jejich kapacity přihlédnout ke kapacitám školních družin nebo školních klubů a naplněnosti
škol v daném místě.
8.2 Meziroční zvýšení kapacit školních družin
a) Krajské úřady stanoví hodnotu maximálního meziročního zvýšení kapacit u školních družin
procentuálním vyjádřením v dlouhodobých záměrech vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých
krajů s přihlédnutím k vývoji hladin meziročních navýšení kapacit u krajů v období platnosti
předchozích dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů,
zejména ve vztahu k vývoji průměrných hodnot. Stanovená hodnota maximálního meziročního
zvýšení kapacit školních družin však nesmí přesáhnout 1,2násobek nejvyššího meziročního zvýšení
kapacit školních družin zapsaných v období od školního roku 2015/2016 do školního roku 2018/2019.
b) Meziroční zvýšení kapacit školních družin je možné pouze do výše hodnot maximálního meziročního
zvýšení kapacit školních družin stanovených krajskými úřady; nad stanovené hodnoty pouze v případě
zdůvodnění demografickým nárůstem cílové skupiny – účastníků zájmového vzdělávání.
8.3 Školní kluby a střediska volného času
a) Při povolování zápisu nových školních klubů nebo zvyšování jejich kapacity se přihlédne též ke skutečnosti,
zda v místě působí středisko volného času nebo školní klub. Povolování zápisu nových středisek
volného času musí odpovídat demografickému vývoji cílové skupiny – účastníků zájmového vzdělávání
– s přihlédnutím ke skutečnosti, zda v místě působí středisko volného času nebo školní klub. Do rejstříku
škol a školských zařízení nebude zapisován nový školní klub ani nebude rozšiřována kapacita stávajícího
školního klubu tam, kde působí středisko volného času (nebo školní klub) zajišťující v dostatečné
míře zájmové vzdělávání, a naopak tam, kde působí školní klub (nebo středisko volného času) zajišťující
v dostatečné míře zájmové vzdělávání, nebude zapisováno nové středisko volného času.
b) Konkrétní kritéria pro zápis středisek volného času do rejstříku škol a školských zařízení stanoví
krajský úřad podle místních podmínek, zejména s ohledem na počet dětí, žáků a studentů vzdělávajících
se ve školách na území kraje a demografický vývoj.
9 Školská poradenská zařízení
V oblasti školských poradenských zařízení:
a) bude podporován zápis nových míst poskytování školských služeb v odůvodněných případech a s ohledem
na demografický nárůst a dostupnost stávajících zařízení,
b) nová zařízení nebudou po dobu platnosti tohoto dlouhodobého záměru do rejstříku škol a školských
zařízení zapisována. Případnou potřebu navýšení kapacit těchto zařízení lze řešit personálním posílením
stávajících zařízení.
Deskriptory:
VI.h další vzdělávání
10 Střediska výchovné péče
Nová střediska výchovné péče, případně zapisování a navyšování jejich kapacit, budou do rejstříku škol
a školských zařízení zapisována pouze v případech prokázané potřebnosti s ohledem na stávající síť středisek
výchovné péče a na jejich kapacity.
Deskriptory:
VI.g ústavní a ochranná výchova
11 Ostatní školské služby
V oblasti ostatních školských služeb budou nová školská zařízení a jejich kapacity do rejstříku škol a školských
zařízení zapisovány s ohledem na počet dětí, žáků a studentů vzdělávajících se ve školách na území
kraje a na demografický vývoj. Bližší kritéria pro zápis nových školských zařízení poskytujících ostatní
školské služby a navyšování kapacit těchto školských zařízení stanoví krajské úřady ve svých dlouhodobých
záměrech46.
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská výchovná a ubytovací zařízení a školská
zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy budou do rejstříku škol a školských zařízení zapisována
s ohledem na potřebnost zajištění služeb, které poskytují, a s ohledem na záměr rozvoje sítě příslušných
zařízení v kraji (s výjimkou zařízení zřizovaných ministerstvem). Zápis školských zařízení pro výkon
ústavní výchovy bude navázán na opatření J.2.1.
Deskriptory:
VI.h další vzdělávání
B. Předškolní vzdělávání
B.1 Společně s MPSV vytvořit efektivní model péče o děti v předškolním věku
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
B.1.1 Dokončit diskuzi s MPSV o systémovém uspořádání péče o děti ve věku do tří let. Kromě možnosti umístění dětí mladších tří let v MŠ využít také možnost zvýšení kapacit v dětských skupinách zřizovaných podle zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
B.2 Zvyšovat podíl dětí zapojených v povinném předškolním vzdělávání
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
B.2.1 Systematicky vyhodnocovat implementaci povinného předškolního vzdělávání s využitím sociálně-vědního výzkumu
B.2.2 Doplnit na základě vyhodnocení dosavadní účinnosti povinného předškolního vzdělávání systém opatření ke zvýšení podílu dětí zapojovaných do předškolního vzdělávání se zaměřením na oblasti sociálních disparit (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj)
B.2.3 Ve spolupráci s MPSV přijmout opatření umožňující zvýšení účasti dětí v MŠ (alespoň v posledním ročníku MŠ) zejména z oblastí sociálních disparit
(Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský kraj) a z lokalit ohrožených sociálním
vyloučením; navrhnout systém podpory a motivace rodičů, kteří své děti
do předškolního vzdělávání dlouhodobě neposílají
Například:
− školní stravování zdarma,
− snížení či odpuštění úplaty,
− využití sociálního pracovníka.
Spolupráce s obecním úřadem – podmíněnost vyplácení sociálních dávek
docházkou dětí do MŠ aj.
B.3 Zkvalitňovat předškolní vzdělávání a eliminovat odklady povinné školní docházky
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
B.3.1
Postupně snižovat počet dětí ve třídě s ohledem na možnosti mateřských
škol, a to z 28 > 24 u MŠ, které uplatňují výjimku, u ostatních MŠ postupně
snižovat počet dětí ve třídě z 24 > 20 a směřovat tak k individualizovanému
vzdělávacímu přístupu
C. Základní vzdělávání
C.1 Revidovat kurikulum základního vzdělávání a zvýšit kvalitu vzdělávání, zejména na 2. stupni základního vzdělávání
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
C.1.1 Nalézt efektivní řešení situace nedostačujících personálních kapacit základních škol, propadu podílu kvalifikovaných a aprobovaných učitelů
C.1.2 Revidovat a zjednodušit RVP ZV (a zapojit odbornou veřejnost
do přípravy změn RVP), zejména v oblasti matematiky, českého jazyka
a cizích jazyků, ale i přírodních věd, informatiky a polytechnického vzdělávání, včetně manuální zručnosti
C.1.3 Začleňovat nové technologie do výuky, podporovat využívání digitální technologie s důrazem na rozvoj digitálních kompetencí, jejich propojení s rozvojem technického myšlení, technické tvořivosti, manuální zručnosti, informatického myšlení žáků a prohlubování znalostí z oblasti kybernetické bezpečnosti; pokusně ověřit zavádění předmětu Technika
a dle výsledku ověřování jej zařazovat do ŠVP
C.1.4 Připravit modelové ŠVP ve spolupráci s NÚV, pro základní vzdělávání
při zachování autonomie škol v práci s obsahem vzdělání a metodami vzdělávání
C.1.5 Systematicky podporovat vzdělávací nabídkou NIDV učitele
při implementaci kurikula, dokončit nové vzdělávací programy profesního rozvoje pedagogů základních škol zaměřené na podporu implementace inovovaného kurikula v oblastech matematiky, finanční gramotnosti, přírodních věd, digitální gramotnosti, českého jazyka, cizího jazyka, bezpečnostních témat a společenskovědního vzdělávání; při tvorbě vzdělávacích programů vycházet také z revidovaného RVP ZV
C.1.6 Připravit komplexní analýzu vzdělávání na 2. stupni ZŠ a navrhnout soubor opatření pro zvýšení kvality vzdělávání a zlepšení výsledků vzdělávání na 2. stupni ZŠ
C.1.7 Navrhnout nástroje pro zvýšení kvality vzdělávání na 2. stupni ZŠ: zřízení metodických kabinetů, zvýšení ONIV na podporu výuky, kvalifikovaní a aprobovaní učitelé, programy profesního rozvoje pedagogů zaměřené na podporu
např. individualizace ve výuce nebo implementace formativního hodnocení v každodenní praxi škol (viz kapitole F. Hodnocení žáků škol a školského systému)
C.2 Omezovat vnější diferenciaci a podporovat
desegregaci v základním vzdělávání
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
C.3 Odstraňovat v maximální možné míře
disparity v průběhu a podmínkách vzdělávání žáků na základním stupni vzdělávání napříč regiony se zaměřením na oblasti s přítomností sociálně vyloučených lokalit
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
C.3.1 Dohodnout společný postup s MPSV, MMR, MF, MV vedoucí ke zvýšení kvality vzdělávání žáků ZŠ ve strukturálně postižených regionech s cílem zvýšení vzdělanosti osob žijících v těchto regionech
C.3.2 Cíleně podporovat ZŠ ve strukturálně postižených regionech: zvýšení ONIV na podporu výukových aktivit, kvalifikovaní a aprobovaní učitelé (stipendia, platy, příplatky apod.), cílená metodická podpora pro zkvalitňování výsledků nejslabších žáků, motivační programy pro vedení škol, které se problému nedostatečné sociální integrace systematicky věnují, budování personálních kapacit škol ve strukturálně postižených regionech s cílem dosažení zlepšení výsledků vzdělávání u (alespoň
20 % nejslabších) žáků, podpora intenzivní spolupráce s orgány OSPOD (docházka do školy, opatření sociální povahy při absencích žáka apod.) a poskytovateli sociálních služeb, podpora sociálních pedagogů a sociálních pracovníků ve školách (ve spolupráci s MPSV a v návaznosti na doporučení vzešlá v rámci projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí)
D. Střední vzdělávání
D.1 Inovovat soustavu oborů vzdělání
a revidovat rámcové vzdělávací programy středního vzdělávání
Deskriptory:
VI.c střední vzdělávání
D.2 Zdokonalit systémy přijímacího řízení
a ukončování středoškolského vzdělávání
Deskriptory:
VI.c střední vzdělávání
D.2.2 Připravit návrh legislativně-organizačních a administrativních změn pro úpravu systému přijímacího řízení, rozšířit okruh uchazečů, kteří budou moci dle § 20 odst. 4 školského zákona požádat
o prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury
D.3 Zvýšit zapojení zaměstnavatelů
a věcně příslušných resortů
Deskriptory:
VI.c střední vzdělávání
D.3.3 Rozvíjet spolupráci se zástupci zaměstnavatelů s oporou o Dohodu o rozdělení odpovědnosti za jednotlivé oblasti počátečního vzdělávání (mezi HK ČR, AK ČR, SP ČR a KZPS ČR)
E. Vyšší odborné vzdělávání
E.1 Provést inovace v nových akreditovaných programech vyššího odborného vzdělávání s ohledem na měnící se trh práce
Deskriptory:
VI.d vyšší odborné vzdělávání
E.1.1 Přizpůsobit činnost akreditační komise požadavkům na vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce
E.1.2 V návaznosti na revizi oborové soustavy středního vzdělávání, na potencionální duplicity s vysokoškolskými obory a požadavky trhu práce revidovat soustavu oborů vzdělání pro vyšší odborné vzdělávání
E.2 Rozšířit nabídku programů vyššího odborného vzdělávání a pokračovat v odborné diskuzi vedoucí k lepší prostupnosti mezi vyšším odborným a vysokoškolským vzděláváním
Deskriptory:
VI.d vyšší odborné vzdělávání
F. Hodnocení žáků, škol a školského systému
F.1 Podporovat kulturu externího i interního hodnocení kvality vzdělávání založenou na formativních prvcích, podporovat formativní hodnocení na všech úrovních
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
F.1.1 Pokračovat v aktivním seznamování škol, školských zařízení i zřizovatelů se soubory hodnotících kritérií a nástrojů používaných ČŠI a podporovat jejich využívání ve vlastních hodnotících aktivitách škol a školských zařízení
F.1.2 Pokračovat v provazování externího a interního hodnocení na základě využití modelu tzv. kvalitní školy a z něj vycházejících kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve školách a školských zařízeních
F.1.3 Připravit metodiku pro formativní hodnocení žáků ZŠ a SŠ, resp. metodologické nástroje využitelné školami a školskými zařízeními k formativnímu hodnocení v návaznosti na kritéria vycházející z modelu tzv. kvalitní školy (s využitím výstupů projektů financovaných z OP VVV zaměřených na formativní hodnocení)
F.1.4 Vytvořit podpůrné materiály pro hodnocení různých aspektů žákova výkonu a modelové příklady ilustrující výkon žáka na různých úrovních
F.2 Podporovat a rozšiřovat metodický rozměr práce ČŠI
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.h další vzdělávání
F.3 Hodnotit školy a školská zařízení optikou vzdělávacích výsledků, a to i v mezinárodním kontextu
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.h další vzdělávání
F.3.1 Provádět pravidelná zjišťování výsledků žáků a studentů na ZŠ, SŠ
i VOŠ, v profilových i neprofilových předmětech, vzdělávacích oblastech a vybraných gramotnostech, včetně finanční, a umožnit následný přístup k testování všem školám, které o to projeví zájem. Výsledky testování poskytovat školám spolu s komentářem k výstupům a doplněnou metodikou pro jejich formativní vyžití při zkvalitňování vzdělávání
F.4 Důsledně pracovat s výsledky a výstupy externího i interního hodnocení na všech úrovních a na jejich základě přijímat daty podložená a výzkumně ověřená (dále také evidence-based) opatření ke zlepšování kvality vzdělávání
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.h další vzdělávání
F.4.1 Důsledně pracovat se všemi relevantními daty a informacemi kvalitativního charakteru, příslušná zjištění, závěry a doporučení systematicky vyhodnocovat a diskutovat
F.4.2 Výsledky testování (tzv. jednotná přijímací zkouška, MZ, národní zjišťování výsledků žáků/studentů, mezinárodní šetření výsledků žáků) průběžně podrobovat sekundárním analýzám s cílem identifikovat slabá místa, příčiny, souvislosti i možnosti ke zlepšení. Výsledky testování i sekundárních analýz důsledně využívat ke zlepšení kurikulární politiky, při revizích rámcových vzdělávacích programů apod.
G. Rovné příležitosti ve vzdělávání, poradenství, vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
G.1 Zefektivnit systém školských poradenských zařízení zavedením sjednocených postupů
při poskytování poradenských služeb,
a to zejména při identifikaci speciálních vzdělávacích potřeb a mimořádného nadání
a doporučování podpůrných opatření
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.h další vzdělávání
G.1.2 Sjednotit kvalitu poskytovaných služeb napříč regiony formou metodického řízení a profesního rozvoje pracovníků ŠPZ
G.1.4 Vytvořit standardy kvality poradenských služeb, které budou doplňovat hodnotící kritéria ČŠI uplatňována při hodnocení ŠPZ
G.2 Podporovat rovnost v přístupu ke vzdělávání na všech úrovních škol, která umožní každému dítěti, žákovi a studentovi plně rozvinout své schopnosti ve společnosti svých vrstevníků
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
G.2.3 Realizovat koncepční úpravu pojetí a implementace společného vzdělávání využívající princip sdílení asistentů pedagogů, který směřuje ke skutečné integraci žáka do kolektivu
G.3 Zasazovat se o maximální rozvoj potenciálu všech dětí a žáků, včetně rozvoje jejich tvořivosti
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
G.3.2 V základních a středních školách zavádět pozici kariérového poradce
se sníženým rozsahem přímé pedagogické činnosti
G.3.3 Podporovat vzdělávání pedagogických pracovníků realizujících na škole kariérové poradenství žáků základních a středních škol za účelem zlepšování informovanosti žáků o podmínkách vzdělávání na střední škole, resp. studia na vysoké škole s cílem předcházet předčasným odchodům žáků ze vzdělávání
G 4 Zajistit rovnost v přístupu ke vzdělávání na všech stupních škol a omezit vnější selektivitu vzdělávacího systému
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.h další vzdělávání
G.5 Zajistit společný postup na úrovni zřizovatelů, obcí s rozšířenou působností
a krajů
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.h další vzdělávání
G.5.1 Podporovat další rozvoj akčních plánů vzdělávání k podpoře spolupráce škol, výměny jejich vzájemných zkušeností a vyhledávání příkladů dobré praxe, zejména v těchto oblastech: pedagogické vedení ZŠ, spolupráce s MŠ, vzdělávání žáků se SVP, podpora základních gramotností, spolupráce s rodiči apod.
G.5.2 Prohlubovat spolupráci zaměstnavatelů se vzdělavateli a mezi vzdělavateli navzájem v oblasti uznávání výsledků zájmového a neformálního vzdělávání také s ohledem na rozvoj a uplatnění nadání. Vytvářet finanční i legislativní podmínky pro zapojení odborných pracovišť, zaměstnavatelů i dalších subjektů v této oblasti
H. Zlepšení podmínek pracovníků v regionálním školství
H.1 Podporovat komplexní systém ucelené podpory profesního rozvoje učitelů i ředitelů zahrnující všechny prvky profe-sionalizačního kontinua
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.e vysokoškolské vzdělávání
VI.h další vzdělávání
H.1.2 Identifikovat směry prioritních oblastí podpory dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v daném kraji
H.1.4 Podporovat vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti využívání digitálních technologií ve výuce
H.1.5 Vytvořit organizačně institucionální, personální a obsahové podmínky pro činnost systému metodických kabinetů a jejich implementaci
H.1.6 Vytvořit podporu pro plánování profesního rozvoje a hodnocení práce pedagogů v souvislosti s dosahováním vyšší kvality výuky
H.2 Podporovat procesy strategického řízení rozvoje školy a pedagogického vedení
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.h další vzdělávání
I. Základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání
I.1 Vyhodnotit RVP ZUV po náběhu do všech ročníků vzdělávání
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
VI.h další vzdělávání
I.2 Vytvářet lepší podmínky pro činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání a vybraný typ školských výchovných a ubytovacích zařízení (podmínky prostorové, pokud možno samostatné herny, nikoli učebny; materiální (vybavení heren); personální, metodické atp.)
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
VI.h další vzdělávání
I.3 Podporovat zájmové vzdělávání a jeho kurikulárně využitelné vazby na formální vzdělávání především pro skupinu dětí a žáků
od 6 do 15 let
Deskriptory:
VI.b základní vzdělávání
VI.h další vzdělávání
J. Ústavní a ochranná výchova a preventivně výchovná péče
J.1 Zkvalitňovat systém prevence rizikového chování
Deskriptory:
VI.g ústavní a ochranná výchova
J.1.1 Vymezit a ustálit jednotnou terminologii, stabilizovat přístupy, metody a nástroje efektivní primární prevence, sjednotit parametry výkonů v primární prevenci
J.1.2 Nastavit efektivní, systémovou, provázanou, jednotnou a kooperující spolupráci všech subjektů participujících na oblasti primární prevence, a to na horizontální i vertikální úrovni
J.2 Účelně a strukturovaně nastavit služby v oblasti preventivně výchovné péče
a výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních od primárně preventivních po vysoce specializované služby posílit především preventivně výchovnou péči s cílem zachovat a posílit rodinné vazby dítěte a zamezit odtržení dítěte
z jeho rodinného prostředí, rozvíjet spolupráci zařízení poskytujících preventivní výchovnou péči se subjekty působícími v oblasti péče o ohrožené děti působících v gesci jiných resortů (zejm. MPSV a MZ) s cílem zajištění komplexní podpory zaměřené na dítě a jeho potřeby
Deskriptory:
VI.g ústavní a ochranná výchova
J.2.1 Efektivně vytvářet síť specializovaných ambulantních služeb v ČR, podporovat a rozvíjet sít středisek výchovné péče zejména v oblastech, kde je jejich nabídka dosud nedostatečná, a v lokalitách, kde je z hlediska vyššího počtu dětí s rizikovým chováním potřebná
J.2.2 Implementovat standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči
J.2.3 Legislativně podpořit diferenciaci a specializaci jednotlivých typů zařízení a poskytované péče včetně klientely, práv
a povinností a personálního standardu
J.2.4 Definovat klientelu a péči ve specializovaných zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy (pro děti se závislostmi, výchovně léčebnou péči, nezletilé matky s dětmi, extrémní poruchy chování), diferenciace a specializace náhradní výchovné péče
J.3 Nastavit efektivní spolupráci všech subjektů participujících na péči o ohrožené děti působících v resortu školství
Deskriptory:
VI.g ústavní a ochranná výchova
J.3.1 Otevřít diskuzi se zástupci zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a zařízení pro preventivně výchovnou péči a zástupců MPSV o úpravě zákona, který určuje, kdo má být zodpovědný za umisťování a přemísťování děti do těchto (a mezi těmito) školských zařízení
K. Další vzdělávání
K.1 Podporovat
a rozvíjet další vzdělávání v ČR
Deskriptory:
VI.h další vzdělávání
VI.i celoživotní učení
K.1.1 Koordinační a osvětová činnost v oblasti dalšího vzdělávání směrem k veřejnosti, klíčovým aktérům a tvůrcům politik
K.1.2 Metodická podpora zřizovatelů škol v oblasti poskytování dalšího vzdělávání a celoživotního učení
L. Řízení školského systému
L.1 Připravit dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030, který má sloužit jako základní strategický dokument vzdělávací politiky ČR
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.g ústavní a ochranná výchova
VI.h další vzdělávání
VI.i celoživotní učení
L.2 Dohodnout s kraji a krajskými úřady mechanismy spolupráce MŠMT a KÚ v oblastech státní správy s cílem efektivnější spolupráce na řízení systému RgŠ a přiblížení rozhodovací úrovně ve vybraných správních činnostech. Obecně posilovat metodickou podporu a důsledně metodicky vést školy a školská zařízení ze strany MŠMT, přímo řízených organizací a krajských úřadů s cílem rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy, především s cílem sjednotit výklady legislativních předpisů a metodických materiálů.
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.g ústavní a ochranná výchova
VI.h další vzdělávání
VI.i celoživotní učení
L.2.1 Dohodnout mechanismus (pravidelné) spolupráce a odpovědnosti mezi MŠMT a KÚ v rámci společných pracovních týmů, zejména v oblasti přípravy koncepčních dokumentů, právních předpisů, sdílení dat o školách
a školských zařízeních, užší kooperace MŠMT a KÚ v oblasti financování nebo v přiblížení správních činností školám a školským zařízením. Analyzovat případné personální nároky na přenesení některých agend na krajskou úroveň.
L.3 Snížit administrativní náročnost pro školy
a školská zařízení
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
L.4 Implementovat a evaluovat účinnost nového systému financování regionálního školství
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
L.4.1 Připravit na základě dohod v bodě L. případné změny ve spolupráci MŠMT
a KÚ posilující výkon přenesené působnosti KÚ v oblasti RgŠ (např. změnou školského zákona v částech týkajících se spoluzodpovědnosti za oblasti RgŠ, včetně případného převodu některých správních činností z MŠMT na KÚ, případně v zákoně o krajích), dále v poradenské činnosti, sběru a využívání dat, apod.
L.5 Vytvářet zacílené programy budování
a obnovování infrastruktury a materiální vybavenosti škol a školských zařízení
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
L.6 Dokončit projekty budování kapacit
a realizace dílčích intervencí v území financovaných z OP VVV
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.h další vzdělávání
VI.i celoživotní učení
L.6.1 Dokončení projektů budování kapacit a realizace dílčích intervencí v území, především projekt Strategické řízení a plánování ve školách a v územích
a podpora implementace Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání a Krajských akčních plánů vzdělávání
L.7 Posilovat princip evidence-based policy, tedy vzdělávací politiky založené na datech prostřednictvím etablování resortního výzkumu i vlastní analytické činnosti
Deskriptory:
VI.a předškolní výchova
VI.b základní vzdělávání
VI.c střední vzdělávání
VI.d vyšší odborné vzdělávání
VI.f lidské zdroje VaV
VI.g ústavní a ochranná výchova
VI.h další vzdělávání
VI.i celoživotní učení