A. Strategie dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení |
|
|
1.1 V oblasti předškolního vzdělávání bude do rejstříku škol a školských zařízení zapisováno navýšení kapacit
spádových mateřských škol, další místa poskytování vzdělávání, případně spádové mateřské
školy nové pouze:
a) v místech39, kde kapacity spádových mateřských škol nedostačují k přijetí všech dětí ve věku od 3 do 6 let,
nebo
b) v místech, ve kterých lze vzhledem k demografickému vývoji důvodně předpokládat, že kapacity
spádových mateřských škol budou v příštích pěti letech nedostatečné pro přijetí všech dětí ve věku
od 3 do 6 let.
Navyšování kapacit nespádových mateřských škol, další místa poskytování vzdělávání, případně
nové nespádové mateřské školy budou do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány pouze:
a) v případě reálného zájmu zejména ze strany zákonných zástupců dětí s bydlištěm v přiměřené dojezdové
době (zohledněna budou i stanoviska dalších subjektů, např. místní samosprávy a místních spolků
věnujících se vzdělávání) a zároveň budou-li v přiměřené dojezdové době kapacity nespádových mateřských škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení, které poskytují vzdělávání obdobným
způsobem, naplněné
a
b) pouze v těch lokalitách40, v nichž by zápisem těchto kapacit nedošlo k meziročnímu nárůstu kapacit
nespádových škol o více než 1 % z kapacit škol spádových vedených ve školském rejstříku k 31. 8. roku,
který předchází roku, v němž má být rozhodováno o zápisu údajů do rejstříku škol a školských zařízení,
s výjimkou lokalit, ve kterých bude v následujících letech trvalý převis poptávky po umístění dětí
do MŠ (viz opatření B.1.1). Při tomto tempu nárůstu může docházet k postupnému navyšování kapacit
nespádových škol tak, aby nebyla ohrožena soustava škol spádových a nedošlo k meziročnímu skokovému
nárůstu kapacit nespádových škol, který by zapříčinil nedostatek dětí na školách spádových,
a tím podstatnou mírou snížil ekonomickou efektivnost systému spádových škol. Tento nárůst zároveň
představuje dostatečný prostor pro rozvoj nespádových škol. |
|
|
2.1 V oblasti základního vzdělávání bude do rejstříku škol a školských zařízení zapisováno navýšení kapacit
spádových základních škol, další místa poskytovaného vzdělávání, případně spádové základní
školy nové pouze:
a) v místech s nedostatečnými kapacitami spádových základních škol pro přijetí celého populačního
ročníku v rámci spádového obvodu dané školy,
nebo
b) v místech, ve kterých lze vzhledem k demografickému vývoji důvodně předpokládat, že kapacity spádových
základních škol budou v příštích pěti letech nedostatečné pro přijetí celého populačního ročníku
v rámci spádového obvodu dané školy.
2.2 Navyšování kapacit nespádových základních škol, další místa poskytovaného vzdělávání, případně
nové nespádové základní školy budou do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány pouze:
a) v případě reálného zájmu zejména ze strany zákonných zástupců dětí s bydlištěm v přiměřené dojezdové
době (zohledněna budou i stanoviska dalších subjektů, např. místní samosprávy a místních spolků
věnujících se vzdělávání) a zároveň budou-li v přiměřené dojezdové době kapacity nespádových
základních škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení, které poskytují vzdělávání obdobným
způsobem, naplněné
a
b) pouze v lokalitách, v nichž by zápisem těchto kapacit nedošlo k meziročnímu nárůstu kapacit nespádových
škol o více než 1 % kapacit škol spádových vedených ve školském rejstříku k 31. 8. roku, který
předchází roku, v němž má být rozhodováno o zápisu údajů do rejstříku škol a školských zařízení.
Při tomto tempu nárůstu může docházet k postupnému navyšování kapacit nespádových škol tak,
aby nebyla ohrožena soustava škol spádových a nedošlo k meziročnímu skokovému nárůstu kapacit
nespádových škol, který by zapříčinil nedostatek žáků na školách spádových, a tím podstatnou mírou
snížil ekonomickou efektivnost systému spádových škol. Tento nárůst zároveň představuje dostatečný
prostor pro rozvoj nespádových škol.
2.3 V oblasti základních škol, nestanoví-li dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých
krajů jinak, nebudou do rejstříku škol a školských zařízení:
a) zapisovány nové obory vzdělání 79-01-B/01 Základní škola speciální,
b) zapisovány nové školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.
Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů se mohou od tohoto
ustanovení odchýlit a umožnit zápis základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona a zápis základních škol speciálních na základě kritérií obsažených v jednotlivých krajských dlouhodobých
záměrech vycházejících z reálné potřeby navyšování kapacit těchto škol v kraji. I přes případnou
odlišnou úpravu v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy daného kraje nebude
do rejstříku škol a školských zařízení zapisován obor vzdělání 79-01-B/01 Základní škola speciální tam,
kde by nedošlo k naplnění minimálního počtu žáků ve třídě stanoveného právním předpisem.
2.4 Vzhledem k povaze základního vzdělávání a zásadě rovného přístupu ke vzdělávání není vhodné diferencovat
podmínky zápisu do rejstříku škol a školských zařízení na úrovni krajů. Proto musí být výše
uvedené podmínky pro zápis nových základních škol a pro navyšování kapacit základních škol stejné
napříč všemi kraji s výjimkou případů uvedených v bodu 2.3. |
|
|
3.1 Zápisy nových středních škol, nových míst poskytování vzdělávání nebo navyšování kapacit
středních škol (vyjma středních škol poskytujících vzdělávání v oborech vzdělání pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami)
a) Nové střední školy a nová místa poskytovaného vzdělávání v rámci kraje budou vzhledem k dostačující
nabídce širokého spektra oborů vzdělání středního vzdělávání a neobsazeným kapacitám škol
zapisovány do rejstříku škol a školských zařízení pouze ve výjimečných a odůvodněných případech
s ohledem na dostupnost stávajících kapacit středních škol a potřeby trhu práce.
b) Navyšování kapacit středních škol bude vzhledem k dostačující nabídce širokého spektra oborů středního
vzdělání a neobsazeným kapacitám škol do rejstříku škol a školských zařízení zapisováno pouze
ve výjimečných a odůvodněných případech, a to s ohledem na stávající naplněnost dané školy a kvalitu
školy41 s přihlédnutím k uplatnitelnosti absolventů školy na trhu práce a k potřebám trhu práce.
Žádost o zápis nové střední školy nebo nového místa poskytování vzdělávání musí být zároveň v souladu
s body v části 3. 2.
3.2 Zápis nových oborů vzdělání, navyšování kapacit stávajících oborů vzdělání
a) Obory vzdělání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo obory čtyřletého gymnázia
mohou být do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány v návaznosti na demografický vývoj,
naplněnost a dostupnost stávajících kapacit.
b) V oblasti oborů vzdělání s maturitní zkouškou všeobecného zaměření 6letých a 8letých oborů
vzdělání nebudou vzhledem k dopadům nadměrného odchodu žáků42 5. a 7. tříd ZŠ do 1. ročníků 6letých
a 8letých gymnázií do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány nové školy, obory ani navyšovány
stávající kapacity. Výjimečně je možné zapsat obor vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nebo
navýšit jeho kapacitu. Zápis tohoto oboru vzdělání nebo změna jeho kapacity musí být v souladu s krajskou
koncepcí rozvoje sportovního nadání upravenou v krajském dlouhodobém záměru daného kraje.
c) V rámci kraje může být do struktury oborů vzdělání s maturitní zkouškou (vyjma oborů vzdělání
pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a oborů čtyřletého gymnázia) nově zařazen nebo
kapacitně posílen jen obor vzdělání, který bude odpovídat předpokládaným dlouhodobým potřebám
trhu práce a který bude nahrazovat ve stejné kapacitě a stejné formě jiný aktivní obor vzdělání
s maturitní zkouškou43 v rámci kraje.
Na základě analýzy provedené příslušným krajským úřadem v dlouhodobých záměrech vzdělávání
a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů, která bude obsahovat zhodnocení regionálních potřeb
trhu práce a míru nezaměstnanosti a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce v daném kraji (například
využitím údajů od zástupců zaměstnavatelů a úřadů práce), mohou být v dlouhodobých záměrech krajů
uvedeny obory vzdělání s maturitní zkouškou, pro které se při zápisu do rejstříku škol a školských
zařízení neuplatní požadavek, aby nově zařazený nebo kapacitně posílený obor vzdělání nahrazoval
ve stejné kapacitě jiný aktivní obor vzdělání s maturitní zkouškou.
d) V oblasti oborů vzdělání s výučním listem nezvyšovat kapacity oborů vzdělání ve skupinách oborů
vzdělání, v nichž je:
− dlouhodobě vykazována míra nezaměstnanosti vyšší, než je průměr míry nezaměstnanosti absolventů
v rámci příslušného kraje,
nebo
− tendence míry nezaměstnanosti rostoucí a jejich oborová kapacita44 je postačující pro dlouhodobé
pokrytí potřeb trhu práce.
dosahováno
dlouhodobě vyšší míry nezaměstnanosti (jako průměr nezaměstnanosti absolventů středních
škol za období posledních pěti let) a bude jej upravovat na základě údajů Úřadu práce a aplikovat pro
řízení v následujícím školním roce.
Na základě analýzy provedené příslušným krajským úřadem v dlouhodobých záměrech vzdělávání a rozvoje
vzdělávací soustavy jednotlivých krajů, která bude obsahovat zhodnocení regionálních potřeb trhu
práce a míru nezaměstnanosti a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce v daném kraji (například využitím
údajů od zástupců zaměstnavatelů a úřadů práce), mohou být v dlouhodobých záměrech krajů uvedeny
obory vzdělání s výučním listem, jejichž zápis do rejstříku škol a školských zařízení je podporován bez
ohledu na naplnění kritérií uvedených v tomto bodě Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy České republiky 2019–2023, a dále obory vzdělání s výučním listem, jejichž zápis do rejstříku
škol a školských zařízení bez ohledu na kritéria uvedená v tomto bodě naopak podporován není.
e) Obory vzdělání s unikátním obsahem nebo obory vzdělání jedinečné v rámci ČR, jejichž oborová
kapacita není postačující pro dlouhodobé pokrytí potřeb trhu práce, budou v rámci navyšování stávajících
kapacit nebo zápisu nové střední školy nebo nového místa poskytování vzdělávání do rejstříku
škol a školských zařízení zapisovány s ohledem na naplněnost a dostupnost stávajících kapacit
s přihlédnutím k nadregionální povaze těchto oborů. Seznam těchto oborů vzdělání zveřejní MŠMT
na webových stránkách MŠMT a ve Věstníku MŠMT.
f) V oborech nástavbového studia, v nichž míra dlouhodobé nezaměstnanosti absolventů v krajích
přesahuje průměr míry nezaměstnanosti absolventů, nezvyšovat oborové kapacity. |
4 Vyšší odborné vzdělávání |
4.1 V oblasti vyššího odborného vzdělávání budou do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány:
a) nové vyšší odborné školy (dále jen „VOŠ“), další místo poskytovaného vzdělávání nebo navýšení kapacity
VOŠ jen ve zcela výjimečných a ojedinělých případech, zejména v oborech regulovaných povolání
(skupiny oborů vzdělání 53 Zdravotnictví a 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče) a s ohledem
na demografický nárůst, naplněnost a dostupnost stávajících kapacit a současně také s ohledem
na budoucí potřeby trhu práce,
nebo
b) nové VOŠ nebo navýšení kapacity VOŠ v případech, pokud bude zachována stávající kapacita škol
a současně pokud bude zachována stávající kapacita oborů vzdělání v rámci kraje.
4.2 Obory vyššího odborného vzdělání s unikátním obsahem nebo obory VOŠ jedinečné v rámci ČR,
jejichž oborová kapacita není postačující pro dlouhodobé pokrytí potřeb trhu práce, budou v rámci navyšování
stávajících kapacit nebo zápisu nové vyšší odborné školy nebo nového místa poskytování vzdělávání
do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány s ohledem na naplněnost a dostupnost stávajících
kapacit s přihlédnutím k nadregionální povaze těchto oborů. Seznam těchto oborů vzdělání zveřejní
MŠMT na svých webových stránkách a ve Věstníku MŠMT. |
5 Konzervatoře
Z důvodu dostatečných volných kapacit konzervatoří nebudou po dobu platnosti tohoto dlouhodobého
záměru v oblasti konzervatoří do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány nové školy, nová místa
poskytování vzdělávání ani navýšení kapacit.
6 Jazykové vzdělávání
Do rejstříku škol a školských zařízení nebudou vzhledem ke klesajícímu počtu žáků a dostačujícím kapacitám,
které ve školním roce 2018/2019 šestinásobně převyšují počty vykazovaných žáků, zapisovány
nové jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky45 ani nebudou navyšovány kapacity jazykových
škol s právem státní jazykové zkoušky a zapisována nová místa poskytovaného vzdělávání.
7 Základní umělecké školy
Základní umělecké vzdělávání primárně slouží k rozvoji uměleckého talentu a nemělo by nahrazovat činnost
zařízení pro zájmové vzdělávání. Celkový počet žáků v základních uměleckých školách (dále jen
„ZUŠ“) od roku 2005/2006 neustále pravidelně roste. Kapacity ZUŠ v jednotlivých krajích vyjádřené jako
podíl kapacit na populaci ve věku 6–18 let však vykazují výrazné rozdíly (od 15 % v Ústeckém kraji po 29 %
v Karlovarském kraji, přičemž průměrný podíl napříč kraji činí 20 %). Vzhledem k těmto důvodům, jakož
i vzhledem k primárnímu zaměření ZUŠ není žádoucí další nárůst kapacity ZUŠ v krajích, ve kterých je
podíl nabízených kapacit ZUŠ na populaci ve věku 6–18 let v porovnání s ostatními kraji nadprůměrný. |
7.1 Po dobu platnosti tohoto dlouhodobého záměru tedy nebudou do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány
nové ZUŠ ani navyšovány kapacity ZUŠ bez rozdílu zřizovatele v těch krajích, ve kterých v době
rozhodování o žádosti podíl kapacit ZUŠ na populaci ve věku 6–18 let překračuje 20 %. Zvýšení kapacity
konkrétní ZUŠ v těchto krajích, případně zřízení ZUŠ nové, je možné pouze za současného recipročního
snížení kapacity jiné ZUŠ ve stejném kraji.
7.2 V krajích, ve kterých podíl nabízených kapacit ZUŠ na populaci ve věku 6–18 let v době rozhodování
o žádosti nepřesahuje 20 %, mohou být kapacity základních uměleckých škol navyšovány v souladu
s demografickým vývojem, stávajícími kapacitami ZUŠ a jejich obsazeností v rámci příslušného kraje,
maximálně však do dosažení 20% podílu kapacit ZUŠ na populaci 6–18 let.
Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů budou obsahovat analýzu
dostupnosti základního uměleckého vzdělávání v rámci kraje a návazná kritéria pro zápis nových míst
poskytovaného vzdělávání ZUŠ (i v krajích, v nichž podíl kapacit ZUŠ na populaci 6–18 let přesahuje 20 %
bez navyšování jejich kapacit) tak, aby docházelo ke snižování disparit v nabídce základního uměleckého
vzdělávání v rámci daného kraje. |
8 Školská zařízení pro zájmové vzdělávání |
8.1 Povolování zápisu nových zařízení nebo zvyšování kapacity školních družin a školních klubů
a) Povolování zápisu nových školních družin nebo školních klubů nebo zvyšování jejich kapacity bude
umožněno pouze v případě, že činnost školní družiny nebo školního klubu bude vykonávat nebo
vykonává stejná právnická osoba, jako činnost příslušné školy (dále jen „žadatel“). Tedy v případě
školních družin základní škola s 1. stupněm a v případě školního klubu základní škola s 2. stupněm,
šestileté nebo osmileté gymnázium nebo konzervatoř s osmiletým vzdělávacím programem.
b) Zápis nebo zvýšení kapacit školních družin a školních klubů budou umožněny pouze v návaznosti
na naplněnost školy žadatele, přiměřeně k počtu žáků 1. stupně (u školních družin) a žáků 2. stupně,
nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího
programu konzervatoře (u školních klubů) v míře odpovídající demografickému vývoji cílové
skupiny – účastníků zájmového vzdělávání, potřebnosti, dostupnosti a poptávce např. v souvislosti
s novou bytovou výstavbou. V případě, kdy tato školní družina nebo školní klub bude zajišťovat
zájmové vzdělávání i pro žáky jiných škol, lze při zápisu nové školní družiny nebo školního klubu nebo
zvýšení jejich kapacity přihlédnout ke kapacitám školních družin nebo školních klubů a naplněnosti
škol v daném místě.
8.2 Meziroční zvýšení kapacit školních družin
a) Krajské úřady stanoví hodnotu maximálního meziročního zvýšení kapacit u školních družin
procentuálním vyjádřením v dlouhodobých záměrech vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých
krajů s přihlédnutím k vývoji hladin meziročních navýšení kapacit u krajů v období platnosti
předchozích dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jednotlivých krajů,
zejména ve vztahu k vývoji průměrných hodnot. Stanovená hodnota maximálního meziročního
zvýšení kapacit školních družin však nesmí přesáhnout 1,2násobek nejvyššího meziročního zvýšení
kapacit školních družin zapsaných v období od školního roku 2015/2016 do školního roku 2018/2019.
b) Meziroční zvýšení kapacit školních družin je možné pouze do výše hodnot maximálního meziročního
zvýšení kapacit školních družin stanovených krajskými úřady; nad stanovené hodnoty pouze v případě
zdůvodnění demografickým nárůstem cílové skupiny – účastníků zájmového vzdělávání.
8.3 Školní kluby a střediska volného času
a) Při povolování zápisu nových školních klubů nebo zvyšování jejich kapacity se přihlédne též ke skutečnosti,
zda v místě působí středisko volného času nebo školní klub. Povolování zápisu nových středisek
volného času musí odpovídat demografickému vývoji cílové skupiny – účastníků zájmového vzdělávání
– s přihlédnutím ke skutečnosti, zda v místě působí středisko volného času nebo školní klub. Do rejstříku
škol a školských zařízení nebude zapisován nový školní klub ani nebude rozšiřována kapacita stávajícího
školního klubu tam, kde působí středisko volného času (nebo školní klub) zajišťující v dostatečné
míře zájmové vzdělávání, a naopak tam, kde působí školní klub (nebo středisko volného času) zajišťující
v dostatečné míře zájmové vzdělávání, nebude zapisováno nové středisko volného času.
b) Konkrétní kritéria pro zápis středisek volného času do rejstříku škol a školských zařízení stanoví
krajský úřad podle místních podmínek, zejména s ohledem na počet dětí, žáků a studentů vzdělávajících
se ve školách na území kraje a demografický vývoj. |
9 Školská poradenská zařízení
V oblasti školských poradenských zařízení:
a) bude podporován zápis nových míst poskytování školských služeb v odůvodněných případech a s ohledem
na demografický nárůst a dostupnost stávajících zařízení,
b) nová zařízení nebudou po dobu platnosti tohoto dlouhodobého záměru do rejstříku škol a školských
zařízení zapisována. Případnou potřebu navýšení kapacit těchto zařízení lze řešit personálním posílením
stávajících zařízení.
10 Střediska výchovné péče
Nová střediska výchovné péče, případně zapisování a navyšování jejich kapacit, budou do rejstříku škol
a školských zařízení zapisována pouze v případech prokázané potřebnosti s ohledem na stávající síť středisek
výchovné péče a na jejich kapacity.
11 Ostatní školské služby
V oblasti ostatních školských služeb budou nová školská zařízení a jejich kapacity do rejstříku škol a školských
zařízení zapisovány s ohledem na počet dětí, žáků a studentů vzdělávajících se ve školách na území
kraje a na demografický vývoj. Bližší kritéria pro zápis nových školských zařízení poskytujících ostatní
školské služby a navyšování kapacit těchto školských zařízení stanoví krajské úřady ve svých dlouhodobých
záměrech46.
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská výchovná a ubytovací zařízení a školská
zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy budou do rejstříku škol a školských zařízení zapisována
s ohledem na potřebnost zajištění služeb, které poskytují, a s ohledem na záměr rozvoje sítě příslušných
zařízení v kraji (s výjimkou zařízení zřizovaných ministerstvem). Zápis školských zařízení pro výkon
ústavní výchovy bude navázán na opatření J.2.1.
|
B. Předškolní vzdělávání |
B.1 Společně s MPSV vytvořit efektivní model péče o děti v předškolním věku |
B.1.1 Dokončit diskuzi s MPSV o systémovém uspořádání péče o děti ve věku do tří let. Kromě možnosti umístění dětí mladších tří let v MŠ využít také možnost zvýšení kapacit v dětských skupinách zřizovaných podle zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
B.1.2
Legislativně upravit kompetence nepedagogických pracovníků (chův, zdravotních sester) tak, aby bylo možno flexibilně vykonávat potřebnou individuální péči u starších batolat a naplňovat tak jejich potřeby
B.1.3 Podporovat zřizovatele při rozšiřování kapacit MŠ v lokalitách, kde bude v následujících letech trvalý převis poptávky po umístění dětí do MŠ, tedy dětí ve věku od tří do šesti let |
B.2 Zvyšovat podíl dětí zapojených v povinném předškolním vzdělávání |
B.2.1 Systematicky vyhodnocovat implementaci povinného předškolního vzdělávání s využitím sociálně-vědního výzkumu
B.2.2 Doplnit na základě vyhodnocení dosavadní účinnosti povinného předškolního vzdělávání systém opatření ke zvýšení podílu dětí zapojovaných do předškolního vzdělávání se zaměřením na oblasti sociálních disparit (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj)
B.2.3 Ve spolupráci s MPSV přijmout opatření umožňující zvýšení účasti dětí v MŠ (alespoň v posledním ročníku MŠ) zejména z oblastí sociálních disparit
(Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský kraj) a z lokalit ohrožených sociálním
vyloučením; navrhnout systém podpory a motivace rodičů, kteří své děti
do předškolního vzdělávání dlouhodobě neposílají
Například:
− školní stravování zdarma,
− snížení či odpuštění úplaty,
− využití sociálního pracovníka.
Spolupráce s obecním úřadem – podmíněnost vyplácení sociálních dávek
docházkou dětí do MŠ aj.
B.2.4 Zvyšovat kompetence pedagogů MŠ ke vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí |
B.3 Zkvalitňovat předškolní vzdělávání a eliminovat odklady povinné školní docházky |
B.3.1
Postupně snižovat počet dětí ve třídě s ohledem na možnosti mateřských
škol, a to z 28 > 24 u MŠ, které uplatňují výjimku, u ostatních MŠ postupně
snižovat počet dětí ve třídě z 24 > 20 a směřovat tak k individualizovanému
vzdělávacímu přístupu
B.3.2
Podporovat časové překrývání činnosti dvou učitelů v jedné třídě MŠ, a to
v rozsahu 2,5 hodiny denně, podporovat rozšíření provozu MŠ
B.3.3
Podporovat prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogy MŠ ve využívání kvalitní a průběžné pedagogické diagnostiky jako specifické formy
formativního hodnocení |
B.4 Zasazovat se o maximální rozvoj potenciálu všech dětí včetně rozvoje jejich tvořivosti |
B.4.1 Poskytovat metodickou podporu učitelům v MŠ v návaznosti na změny RVP PV
B.4.2 Podpora materiálního vybavení MŠ pro rozvoj vzdělávání
B.4.3 Podporovat prvky polytechnické výchovy a rozvoj digitálních kompetencí a prohlubování znalostí z oblasti kybernetické bezpečnosti ve vzdělávání dětí v MŠ |
|
C. Základní vzdělávání |
C.1 Revidovat kurikulum základního vzdělávání a zvýšit kvalitu vzdělávání, zejména na 2. stupni základního vzdělávání |
C.1.1 Nalézt efektivní řešení situace nedostačujících personálních kapacit základních škol, propadu podílu kvalifikovaných a aprobovaných učitelů
C.1.2 Revidovat a zjednodušit RVP ZV (a zapojit odbornou veřejnost
do přípravy změn RVP), zejména v oblasti matematiky, českého jazyka
a cizích jazyků, ale i přírodních věd, informatiky a polytechnického vzdělávání, včetně manuální zručnosti
C.1.3 Začleňovat nové technologie do výuky, podporovat využívání digitální technologie s důrazem na rozvoj digitálních kompetencí, jejich propojení s rozvojem technického myšlení, technické tvořivosti, manuální zručnosti, informatického myšlení žáků a prohlubování znalostí z oblasti kybernetické bezpečnosti; pokusně ověřit zavádění předmětu Technika
a dle výsledku ověřování jej zařazovat do ŠVP
C.1.4 Připravit modelové ŠVP ve spolupráci s NÚV, pro základní vzdělávání
při zachování autonomie škol v práci s obsahem vzdělání a metodami vzdělávání
C.1.5 Systematicky podporovat vzdělávací nabídkou NIDV učitele
při implementaci kurikula, dokončit nové vzdělávací programy profesního rozvoje pedagogů základních škol zaměřené na podporu implementace inovovaného kurikula v oblastech matematiky, finanční gramotnosti, přírodních věd, digitální gramotnosti, českého jazyka, cizího jazyka, bezpečnostních témat a společenskovědního vzdělávání; při tvorbě vzdělávacích programů vycházet také z revidovaného RVP ZV
C.1.6 Připravit komplexní analýzu vzdělávání na 2. stupni ZŠ a navrhnout soubor opatření pro zvýšení kvality vzdělávání a zlepšení výsledků vzdělávání na 2. stupni ZŠ
C.1.7 Navrhnout nástroje pro zvýšení kvality vzdělávání na 2. stupni ZŠ: zřízení metodických kabinetů, zvýšení ONIV na podporu výuky, kvalifikovaní a aprobovaní učitelé, programy profesního rozvoje pedagogů zaměřené na podporu
např. individualizace ve výuce nebo implementace formativního hodnocení v každodenní praxi škol (viz kapitole F. Hodnocení žáků škol a školského systému)
C.1.8 Zavést pravidelné zjišťování výsledků vzdělávání žáků základních škol: připravit a se sociálními partnery projednat koncepci zjišťování výsledků vzdělávání žáků základních škol, provést první zjišťování výsledků vzdělávání žáků základních škol podle koncepce. |
C.2 Omezovat vnější diferenciaci a podporovat
desegregaci v základním vzdělávání |
C.2.1 Provést věcnou a finanční revizi společného vzdělávání
C.2.2 Zjednodušit možné formální a byrokratické postupy pro aplikaci společného vzdělávání
C.2.3 Zavést standardy pro diagnostické posuzování rozsahu a druhu podpůrných opatření
C.2.4 Navrhnout opatření pro nadužívání služeb ŠPZ – iniciovat jednání k zavedení systému, který povede k monitoringu užívání/nadužívání služeb ŠPZ na základě jedinečného kódu žáka
C.2.5 Poskytovat obcím a školám metodické vedení, jak předcházet segregaci ve vzdělávání romských i neromských žáků |
C.3 Odstraňovat v maximální možné míře
disparity v průběhu a podmínkách vzdělávání žáků na základním stupni vzdělávání napříč regiony se zaměřením na oblasti s přítomností sociálně vyloučených lokalit |
C.3.1 Dohodnout společný postup s MPSV, MMR, MF, MV vedoucí ke zvýšení kvality vzdělávání žáků ZŠ ve strukturálně postižených regionech s cílem zvýšení vzdělanosti osob žijících v těchto regionech
C.3.2 Cíleně podporovat ZŠ ve strukturálně postižených regionech: zvýšení ONIV na podporu výukových aktivit, kvalifikovaní a aprobovaní učitelé (stipendia, platy, příplatky apod.), cílená metodická podpora pro zkvalitňování výsledků nejslabších žáků, motivační programy pro vedení škol, které se problému nedostatečné sociální integrace systematicky věnují, budování personálních kapacit škol ve strukturálně postižených regionech s cílem dosažení zlepšení výsledků vzdělávání u (alespoň
20 % nejslabších) žáků, podpora intenzivní spolupráce s orgány OSPOD (docházka do školy, opatření sociální povahy při absencích žáka apod.) a poskytovateli sociálních služeb, podpora sociálních pedagogů a sociálních pracovníků ve školách (ve spolupráci s MPSV a v návaznosti na doporučení vzešlá v rámci projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí) |
C.4 Podporovat integraci žáků s nedostatečnou
znalostí vyučovacího jazyka |
C.4.1 Nastavit a postupně realizovat jednotný systém jazykové podpory pro školy vzdělávající žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka
C.4.2 Připravit kurikulum češtiny jako druhého jazyka, které zajistí, že cíle a obsah jazykové přípravy pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka
budou na všech školách jednotné |
|
D. Střední vzdělávání |
D.1 Inovovat soustavu oborů vzdělání
a revidovat rámcové vzdělávací programy středního vzdělávání |
D.1.1 Inovovat oborovou strukturu středního vzdělávání
D.1.2 Připravit a zveřejnit ve spolupráci s NÚV modelová ŠVP pro vybrané obory vzdělání středního vzdělávání
D.1.3 Systematicky podporovat učitele při implementaci revidovaného kurikula, dokončit programy profesního rozvoje pedagogů zaměřené na podporu implementace revidovaného RVP
D.1.4 Začleňovat nové technologie do výuky, podporovat využívání digitální technologie s důrazem na rozvoj digitálních kompetencí, technického myšlení, technické tvořivosti, informatického myšlení žáků a prohlubování znalostí z oblasti kybernetické bezpečnosti |
D.2 Zdokonalit systémy přijímacího řízení
a ukončování středoškolského vzdělávání |
D.2.1 Vyhodnotit dopady a efektivitu stávajícího systému přijímacího řízení
D.2.2 Připravit návrh legislativně-organizačních a administrativních změn pro úpravu systému přijímacího řízení, rozšířit okruh uchazečů, kteří budou moci dle § 20 odst. 4 školského zákona požádat
o prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury
D.2.3 Elektronizovat systém podávání přihlášek na SŠ
D.2.4 Navrhnout změny modelu MZ
D.2.5 Provést inovaci informačního systému NZZ s cílem nahradit komponenty systému založeném na Silverlight
D.2.6 Dokončit ověřování postupného ukončování vzdělávání ve třetím ročníku jednotnou závěrečnou zkouškou a ve čtvrtém ročníku MZ a jeho implementace do soustavy oborů středního vzdělávání |
D.3 Zvýšit zapojení zaměstnavatelů
a věcně příslušných resortů |
D.3.1 Vytvořit standard kvality firemních a školních pracovišť
D.3.2 Rozvíjet obsah, rozsah a kvalitu praktického vyučování
D.3.3 Rozvíjet spolupráci se zástupci zaměstnavatelů s oporou o Dohodu o rozdělení odpovědnosti za jednotlivé oblasti počátečního vzdělávání (mezi HK ČR, AK ČR, SP ČR a KZPS ČR)
D.3.4 Iniciovat systémové zapojení věcně příslušných resortů (dle vazby odvětvového členění a oborové soustavy) do podpory příslušně zaměřených škol nebo oborů
D.3.5 Iniciovat zapojení zaměstnavatelských svazů do přímé a nepřímé podpory škol |
D.4 Snížit riziko předčasných odchodů
ze vzdělávání |
D.4.1 Analyzovat příčiny předčasného ukončování školní docházky
D.4.2 Navrhnout efektivní opatření k eliminaci předčasných odchodů
ze vzdělávání
D.4.3 Zavést monitoring předčasných odchodů ze vzdělávání na základě propojení dat ze školních matrik a dat o žácích absolvujících společnou část maturitní zkoušky v agregaci na úrovni krajů |
|
E. Vyšší odborné vzdělávání |
E.1 Provést inovace v nových akreditovaných programech vyššího odborného vzdělávání s ohledem na měnící se trh práce |
E.1.1 Přizpůsobit činnost akreditační komise požadavkům na vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce
E.1.2 V návaznosti na revizi oborové soustavy středního vzdělávání, na potencionální duplicity s vysokoškolskými obory a požadavky trhu práce revidovat soustavu oborů vzdělání pro vyšší odborné vzdělávání
E.1.3 Inovovat odbornou praxi VOŠ podle požadavků modernizace trhu práce a dalších vývojových trendů
E.1.4 Zavést povinné portfolio studenta v provázanosti na implementaci prvků ECVET |
E.2 Rozšířit nabídku programů vyššího odborného vzdělávání a pokračovat v odborné diskuzi vedoucí k lepší prostupnosti mezi vyšším odborným a vysokoškolským vzděláváním |
E.2.1 Rozšíření nabídky poskytovaného vzdělávání vyššími odbornými školami o jednoleté a dvouleté vzdělávací programy na úrovni EQF 5
E.2.2 Prohloubit využívání přijímání žáků z příbuzných vzdělávání
do vyššího ročníku |
E.3 Propojit proces akreditace vzdělávacího programu vyššího odborného vzdělávání
se zápisem do školského rejstříku |
E.3.1 Propojit činnost akreditační komise s řízením o zápis akreditovaného oboru vzdělání do školského rejstříku
E.3.2 Vytvoření metodického doporučení k jednotnému postupu při tvorbě vzdělávacích programů a jejich předání do akreditačního řízení a zápisu do Rejstříku škol a školských zařízení |
|
F. Hodnocení žáků, škol a školského systému |
F.1 Podporovat kulturu externího i interního hodnocení kvality vzdělávání založenou na formativních prvcích, podporovat formativní hodnocení na všech úrovních |
F.1.1 Pokračovat v aktivním seznamování škol, školských zařízení i zřizovatelů se soubory hodnotících kritérií a nástrojů používaných ČŠI a podporovat jejich využívání ve vlastních hodnotících aktivitách škol a školských zařízení
F.1.2 Pokračovat v provazování externího a interního hodnocení na základě využití modelu tzv. kvalitní školy a z něj vycházejících kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve školách a školských zařízeních
F.1.3 Připravit metodiku pro formativní hodnocení žáků ZŠ a SŠ, resp. metodologické nástroje využitelné školami a školskými zařízeními k formativnímu hodnocení v návaznosti na kritéria vycházející z modelu tzv. kvalitní školy (s využitím výstupů projektů financovaných z OP VVV zaměřených na formativní hodnocení)
F.1.4 Vytvořit podpůrné materiály pro hodnocení různých aspektů žákova výkonu a modelové příklady ilustrující výkon žáka na různých úrovních
F.1.5 Seznamovat pedagogické pracovníky s principy formativního hodnocení včetně metodických postupů, které se k nim váží, a využívání formativního hodnocení důsledně podporovat
F.1.6 Zkvalitnit přípravu ředitelů a jejich dalšího profesního rozvoje s důrazem na dovednosti související s pedagogickým vedením
a formativním hodnocením |
F.2 Podporovat a rozšiřovat metodický rozměr práce ČŠI |
F.2.1 Pokračovat v poskytování metodické podpory školám a školským zařízením ze strany ČŠI a formy poskytované podpory dále rozšiřovat |
F.3 Hodnotit školy a školská zařízení optikou vzdělávacích výsledků, a to i v mezinárodním kontextu |
F.3.1 Provádět pravidelná zjišťování výsledků žáků a studentů na ZŠ, SŠ
i VOŠ, v profilových i neprofilových předmětech, vzdělávacích oblastech a vybraných gramotnostech, včetně finanční, a umožnit následný přístup k testování všem školám, které o to projeví zájem. Výsledky testování poskytovat školám spolu s komentářem k výstupům a doplněnou metodikou pro jejich formativní vyžití při zkvalitňování vzdělávání
F.3.1 Zjišťování výsledků žáků a studentů doplnit o nástroje umožňující vyhodnotit socioekonomické zázemí na úrovni školy i žáka/studenta
F.3.3 Účastnit se i nadále mezinárodních šetření výsledků žáků a hodnotit kvalitu vzdělávání i v mezinárodním kontextu |
F.4 Důsledně pracovat s výsledky a výstupy externího i interního hodnocení na všech úrovních a na jejich základě přijímat daty podložená a výzkumně ověřená (dále také evidence-based) opatření ke zlepšování kvality vzdělávání |
F.4.1 Důsledně pracovat se všemi relevantními daty a informacemi kvalitativního charakteru, příslušná zjištění, závěry a doporučení systematicky vyhodnocovat a diskutovat
F.4.2 Výsledky testování (tzv. jednotná přijímací zkouška, MZ, národní zjišťování výsledků žáků/studentů, mezinárodní šetření výsledků žáků) průběžně podrobovat sekundárním analýzám s cílem identifikovat slabá místa, příčiny, souvislosti i možnosti ke zlepšení. Výsledky testování i sekundárních analýz důsledně využívat ke zlepšení kurikulární politiky, při revizích rámcových vzdělávacích programů apod. |
|
G. Rovné příležitosti ve vzdělávání, poradenství, vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami |
G.1 Zefektivnit systém školských poradenských zařízení zavedením sjednocených postupů
při poskytování poradenských služeb,
a to zejména při identifikaci speciálních vzdělávacích potřeb a mimořádného nadání
a doporučování podpůrných opatření |
G.1.1 Zkvalitnit systém řízení ŠPZ v kooperaci s krajskými úřady
G.1.2 Sjednotit kvalitu poskytovaných služeb napříč regiony formou metodického řízení a profesního rozvoje pracovníků ŠPZ
G.1.3 Zajistit systematickou kontrolu a hodnocení ŠPZ ve spolupráci s ČŠI
G.1.4 Vytvořit standardy kvality poradenských služeb, které budou doplňovat hodnotící kritéria ČŠI uplatňována při hodnocení ŠPZ
G.1.5 Vytvořit standard personálního obsazení školských poradenských zařízení
G.1.6 Pokračovat v systematickém profesním rozvoji pracovníků ŠPZ s využitím individuálních projektů systémových
G.1.7 Zavést diagnostický standard pro ŠPZ a poskytovat metodickou podporu při jeho implementaci
G.1.8 Zajistit nákup diagnostických nástrojů v návaznosti na diagnostický standard ŠPZ |
G.2 Podporovat rovnost v přístupu ke vzdělávání na všech úrovních škol, která umožní každému dítěti, žákovi a studentovi plně rozvinout své schopnosti ve společnosti svých vrstevníků |
G.2.1 Pravidelně vyhodnocovat a analyzovat implementaci společného vzdělávání
G.2.2 Systematicky podporovat profesní rozvoj učitelů v oblasti práce s heterogenním kolektivem
G.2.3 Realizovat koncepční úpravu pojetí a implementace společného vzdělávání využívající princip sdílení asistentů pedagogů, který směřuje ke skutečné integraci žáka do kolektivu
G.2.4 Podporovat zavádění školních sociálních pedagogů do škol
G.2.5 Rozvoj spolupráce škol s poskytovateli sociální práce a sociálních služeb za účelem multidisciplinárního přístupu k dětem, žákům a studentům sociálně znevýhodněným a jejich rodinám
G.2.6 Změna prostředí školy za účelem zvýšení její otevřenosti a tolerance k dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami |
G.3 Zasazovat se o maximální rozvoj potenciálu všech dětí a žáků, včetně rozvoje jejich tvořivosti |
G.3.1 Podpořit další rozvoj nadaných dětí, žáků a studentů a kvalitní diagnostiku nadání
G.3.2 V základních a středních školách zavádět pozici kariérového poradce
se sníženým rozsahem přímé pedagogické činnosti
G.3.3 Podporovat vzdělávání pedagogických pracovníků realizujících na škole kariérové poradenství žáků základních a středních škol za účelem zlepšování informovanosti žáků o podmínkách vzdělávání na střední škole, resp. studia na vysoké škole s cílem předcházet předčasným odchodům žáků ze vzdělávání |
G 4 Zajistit rovnost v přístupu ke vzdělávání na všech stupních škol a omezit vnější selektivitu vzdělávacího systému |
G.4.1 Provést Analýzu mechanismů vnější diferenciace
G.4.2 Navrhnout opatření vedoucí ke snížení vnější selektivity vzdělávacího systému, a to na základě empirických dat
G.4.3 Pokračovat v systematickém profesním rozvoji pedagogických pracovníků s využitím individuálních projektů systémových |
G.5 Zajistit společný postup na úrovni zřizovatelů, obcí s rozšířenou působností
a krajů |
G.5.1 Podporovat další rozvoj akčních plánů vzdělávání k podpoře spolupráce škol, výměny jejich vzájemných zkušeností a vyhledávání příkladů dobré praxe, zejména v těchto oblastech: pedagogické vedení ZŠ, spolupráce s MŠ, vzdělávání žáků se SVP, podpora základních gramotností, spolupráce s rodiči apod.
G.5.2 Prohlubovat spolupráci zaměstnavatelů se vzdělavateli a mezi vzdělavateli navzájem v oblasti uznávání výsledků zájmového a neformálního vzdělávání také s ohledem na rozvoj a uplatnění nadání. Vytvářet finanční i legislativní podmínky pro zapojení odborných pracovišť, zaměstnavatelů i dalších subjektů v této oblasti |
|
H. Zlepšení podmínek pracovníků v regionálním školství |
H.1 Podporovat komplexní systém ucelené podpory profesního rozvoje učitelů i ředitelů zahrnující všechny prvky profe-sionalizačního kontinua |
H.1.1 Identifikovat prioritní vzdělávací oblasti v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků
H.1.2 Identifikovat směry prioritních oblastí podpory dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v daném kraji
H.1.3 Navýšit ONIV na DVPP
H.1.4 Podporovat vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti využívání digitálních technologií ve výuce
H.1.5 Vytvořit organizačně institucionální, personální a obsahové podmínky pro činnost systému metodických kabinetů a jejich implementaci
H.1.6 Vytvořit podporu pro plánování profesního rozvoje a hodnocení práce pedagogů v souvislosti s dosahováním vyšší kvality výuky
H.1.7 Posilovat kvalitu akreditovaného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
H.1.8 Implementovat standard ředitele vycházející z hodnotících kritérií ČŠI jako nástroj pro jejich výběr, vzdělávání a hodnocení
H.1.9 Vytvořit systém podpory profesního rozvoje vedoucích pracovníků škol
H.1.10 Vytvořit systém a podmínky pro podporu začínajících učitelů, podpora uvádějících učitelů |
H.2 Podporovat procesy strategického řízení rozvoje školy a pedagogického vedení |
H.2.1 Vytvořit systém podpory vedení školy v řízení kvality výuky
H.2.2 Zavést struktury pro podporu strategického řízení ve školách a pedagogického vedení na krajské úrovni
H.2.3 Podporovat procesy místního akčního plánování rozvoje vzdělávací politiky v územích a funkční spolupráci v územích |
H.3 Zlepšovat odměňování pracovníků
v regionálním školství, zajistit jim růst platů a zlepšovat podmínky pro práci ředitelů |
H.3.1 Zasazovat se o zvyšování platů pedagogických i nepedagogických pracovníků
H.3.2 Zlepšit možnosti škol v rámci nadtarifních složek platu oceňovat větší rozsah a kvalitu práce pedagogických pracovníků
H.3.3 Zlepšovat podmínky pro práci ředitelů |
|
I. Základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání |
I.1 Vyhodnotit RVP ZUV po náběhu do všech ročníků vzdělávání |
I.1.1 Vyhodnotit dopad kurikulární reformy v oblasti základního uměleckého vzdělávání, zhodnotit dosavadní zkušenosti s uplatňováním rámcových a školních vzdělávacích programů
I.1.2 Navrhnout úpravy RVP ZUV v reakci na vyhodnocení dosavadních zkušeností z praxe ZUŠ
I.1.3 V souladu s vyhodnocením realizace RVP ZUV začleňovat nové (zejména digitální) technologie do výuky |
I.2 Vytvářet lepší podmínky pro činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání a vybraný typ školských výchovných a ubytovacích zařízení (podmínky prostorové, pokud možno samostatné herny, nikoli učebny; materiální (vybavení heren); personální, metodické atp.) |
I.2.1 Podporovat metodicky a finančně (ESIF, IROP) zájmové vzdělávání, vč. aktivit pro rozvoj nadání
I.2.2 Podporovat činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání, především rozšiřování nabídky zájmových činností
I.2.3 Připravit koncepční řešení efektivnějšího propojení činnosti základních škol a činnosti školních družin (školních klubů) a jejich financování |
I.3 Podporovat zájmové vzdělávání a jeho kurikulárně využitelné vazby na formální vzdělávání především pro skupinu dětí a žáků
od 6 do 15 let |
I.3.1 Podporovat spolupráci škol, školských zařízení a ostatních organizací a napomáhat uznávání výsledků dětí a žáků v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání dle možností i ve formálním vzdělávání |
I.4 Vytvářet příležitosti pro pregraduální přípravu i další vzdělávání pedagogických pracovníků působících v oblasti zájmového vzdělávání a práce s nadanými dětmi, žáky a studenty |
I.4.1 Pregraduální i další vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřit též na oblast vzdělávání nadaných žáků, pedagogickou diagnostiku, metody a formy vzdělávání stimulující rozvoj nadání, vytvoření systému podpory nadání na škole i externí spolupráci v rámci Krajských sítí podpory nadání |
|
J. Ústavní a ochranná výchova a preventivně výchovná péče |
J.1 Zkvalitňovat systém prevence rizikového chování |
J.1.1 Vymezit a ustálit jednotnou terminologii, stabilizovat přístupy, metody a nástroje efektivní primární prevence, sjednotit parametry výkonů v primární prevenci
J.1.2 Nastavit efektivní, systémovou, provázanou, jednotnou a kooperující spolupráci všech subjektů participujících na oblasti primární prevence, a to na horizontální i vertikální úrovni
J.1.3 Upravit a aktualizovat právní rámec oblasti primární prevence rizikového chování za účelem jasného vymezení terminologie, rolí a kompetencí jednotlivých aktérů, včetně zabezpečení snížení přímé míry vyučovací povinnosti pro školní metodiky prevence
J.1.1 Zkvalitnit a zefektivnit systém vzdělávání pedagogických pracovníků a dalších aktérů oblasti primární prevence rizikového chování, který povede ke zvýšení znalostí, dovedností a kompetencí žáků a dalších cílových skupin |
J.2 Účelně a strukturovaně nastavit služby v oblasti preventivně výchovné péče
a výkonu ústavní a ochranné výchovy ve školských zařízeních od primárně preventivních po vysoce specializované služby posílit především preventivně výchovnou péči s cílem zachovat a posílit rodinné vazby dítěte a zamezit odtržení dítěte
z jeho rodinného prostředí, rozvíjet spolupráci zařízení poskytujících preventivní výchovnou péči se subjekty působícími v oblasti péče o ohrožené děti působících v gesci jiných resortů (zejm. MPSV a MZ) s cílem zajištění komplexní podpory zaměřené na dítě a jeho potřeby |
J.2.1 Efektivně vytvářet síť specializovaných ambulantních služeb v ČR, podporovat a rozvíjet sít středisek výchovné péče zejména v oblastech, kde je jejich nabídka dosud nedostatečná, a v lokalitách, kde je z hlediska vyššího počtu dětí s rizikovým chováním potřebná
J.2.2 Implementovat standardy kvality péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči
J.2.3 Legislativně podpořit diferenciaci a specializaci jednotlivých typů zařízení a poskytované péče včetně klientely, práv
a povinností a personálního standardu
J.2.4 Definovat klientelu a péči ve specializovaných zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy (pro děti se závislostmi, výchovně léčebnou péči, nezletilé matky s dětmi, extrémní poruchy chování), diferenciace a specializace náhradní výchovné péče
J.2.5 Implementovat minimální personální standard pro poskytování péče v jednotlivých typech zařízení, a i nadále podporovat zajištění psychologických služeb pro děti v zařízeních ústavní výchovy
J.2.6 Realizovat další vzdělávání pracovníků zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu a preventivně výchovnou péči |
J.3 Nastavit efektivní spolupráci všech subjektů participujících na péči o ohrožené děti působících v resortu školství |
J.3.1 Otevřít diskuzi se zástupci zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a zařízení pro preventivně výchovnou péči a zástupců MPSV o úpravě zákona, který určuje, kdo má být zodpovědný za umisťování a přemísťování děti do těchto (a mezi těmito) školských zařízení
J.3.2 Zahájit diskuzi se subjekty a institucemi, které na péči o ohrožené děti participují s cílem zefektivnění práce s dětmi a jejich rodinami a zefektivnění vzájemné spolupráce (resorty, OSPOD, státní zastupitelství, Policie ČR apod.)
J.3.3 Navázat spolupráci s MPSV a cíleně využívat preventivní opatření s upřednostněním terénní práce v rodinách a práci s rodinami před ústavní výchovou |
|
K. Další vzdělávání |
K.1 Podporovat
a rozvíjet další vzdělávání v ČR |
K.1.1 Koordinační a osvětová činnost v oblasti dalšího vzdělávání směrem k veřejnosti, klíčovým aktérům a tvůrcům politik
K.1.2 Metodická podpora zřizovatelů škol v oblasti poskytování dalšího vzdělávání a celoživotního učení
K.1.3 Sběr a analýza statistických dat z oblasti dalšího vzdělávání
K.1.4 Podpora a rozvoj kariérového poradenství v celoživotní perspektivě
K.1.5 Rozvoj čtenářské, matematické (včetně finanční), informační a digitální gramotnosti a podpora vzdělávání specifických cílových skupin
K.1.6 Ověření možnosti získání mistrovských kvalifikací (projekt MiZk) |
K.2 Podporovat větší míru využití Národní soustavy kvalifikací širokou veřejností |
K.2.1 Zvýšení pokrytí profesních kvalifikací autorizovanými osobami
K.2.2 Implementace NSK jako nástroje pro řešení předčasných odchodů ze vzdělávání
K.2.3 Vznik platformy pro využívání NSK ve firemní praxi a realizaci dialogu škol, vzdělavatelů a firem včetně poradenské činnosti
K.2.4 Evaluace fungování systému NSK a vyhodnocení jeho efektivity ve všech jeho rolích |
|
L. Řízení školského systému |
L.1 Připravit dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030, který má sloužit jako základní strategický dokument vzdělávací politiky ČR |
L.1.1 Připravit Strategii 2030+ jako základní strategický dokument vzdělávací politiky ČR
L.1.2 Zavést systém informovaných diskuzí (veřejné i odborné, vhodně propojených) o optimálním nastavení řízení vzdělávacího systému v ČR, systém veřejných konzultací k zásadnějším problémům a navrhovaným změnám Stimulovat a usměrňovat tyto diskuze za využívání moderních technologií |
L.2 Dohodnout s kraji a krajskými úřady mechanismy spolupráce MŠMT a KÚ v oblastech státní správy s cílem efektivnější spolupráce na řízení systému RgŠ a přiblížení rozhodovací úrovně ve vybraných správních činnostech. Obecně posilovat metodickou podporu a důsledně metodicky vést školy a školská zařízení ze strany MŠMT, přímo řízených organizací a krajských úřadů s cílem rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy, především s cílem sjednotit výklady legislativních předpisů a metodických materiálů. |
L.2.1 Dohodnout mechanismus (pravidelné) spolupráce a odpovědnosti mezi MŠMT a KÚ v rámci společných pracovních týmů, zejména v oblasti přípravy koncepčních dokumentů, právních předpisů, sdílení dat o školách
a školských zařízeních, užší kooperace MŠMT a KÚ v oblasti financování nebo v přiblížení správních činností školám a školským zařízením. Analyzovat případné personální nároky na přenesení některých agend na krajskou úroveň. |
L.3 Snížit administrativní náročnost pro školy
a školská zařízení |
L.3.1 Provést analýzu a navrhnout opatření snižující neúměrnou administrativní zátěž škol a školských zařízení
L.3.2 Analyzovat stav současných právních předpisů v kompetenci MŠMT a iniciovat případné legislativní změny
L.3.3 Zřídit pracovní skupinu složenou ze zástupců MŠMT, ČŠI, CZVV, NÚV a krajů
k zamezení duplicitních zjišťování a nastavení procesů vzájemného sdílení dat |
L.4 Implementovat a evaluovat účinnost nového systému financování regionálního školství |
L.4.1 Připravit na základě dohod v bodě L. případné změny ve spolupráci MŠMT
a KÚ posilující výkon přenesené působnosti KÚ v oblasti RgŠ (např. změnou školského zákona v částech týkajících se spoluzodpovědnosti za oblasti RgŠ, včetně případného převodu některých správních činností z MŠMT na KÚ, případně v zákoně o krajích), dále v poradenské činnosti, sběru a využívání dat, apod.
L.4.2 Zpracovávat efektivní metodické materiály (včetně jejich vhodné publikace
a komunikace) a důsledně metodicky vést školy a školská zařízení s cílem rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy v souladu s účinným DZ 2019-2023
L.4.3 Na základě dílčích evaluací navrhnout případné změny či vyjasnění nastavení systému financování regionálního školství (regulační, metodické a jiné) |
L.5 Vytvářet zacílené programy budování
a obnovování infrastruktury a materiální vybavenosti škol a školských zařízení |
L.5.1 Systematické posilování sítě a kapacit MŠ a ZŠ v místě potřeby
L.5.2 Komplexní a cílené zajištění (institucionální a finanční) obnovování infrastruktury a materiální vybavenosti ZŠ se zaměřením na strukturálně postižené regiony |
L.6 Dokončit projekty budování kapacit
a realizace dílčích intervencí v území financovaných z OP VVV |
L.6.1 Dokončení projektů budování kapacit a realizace dílčích intervencí v území, především projekt Strategické řízení a plánování ve školách a v územích
a podpora implementace Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání a Krajských akčních plánů vzdělávání
L.6.2 Podporovat a rozvíjet prvek akčního plánování ve vzdělávání a spolupráci škol, zřizovatelů a ostatních subjektů s cílem budování sdílené představy o kvalitě vzdělávání
L.6.3 Podporovat a rozvíjet krajské a místní akční plány vzdělávání včetně vzájemné spolupráce a využívat jejich výstupy |
L.7 Posilovat princip evidence-based policy, tedy vzdělávací politiky založené na datech prostřednictvím etablování resortního výzkumu i vlastní analytické činnosti |
L.7.1 Realizovat a vyhodnocovat realizaci výzkumných potřeb resortu a vytvářet kapacity (personální a finanční) k samotné realizaci výzkumných potřeb MŠMT
L.7.2 Využívat výstupy realizovaných výzkumů (např. meziresortních výzkumů, výzkumů vysokých škol, výzkumů Akademie věd aj. institucí) za účelem informovaného rozhodování v oblasti vzdělávacího systému prostřednictvím dílčích nástrojů realizace vzdělávací politiky
L.7.3 Budovat odborné a analytické kapacity na dílčích úrovních školského systému a jeho správy (především MŠMT a KÚ)
L.7.4 Zhodnotit současnou právní úpravu rejstříkového řízení s cílem navrhnout možnou úpravu podmínek zápisu do rejstříku škol a školských zařízení za účelem užití tohoto nástroje strategického řízení vzdělávacího systému v ČR |
L.8 Vybudovat Resortní informační systém MŠMT (RIS MŠMT) |
L.8.1 Provést detailní analýzy k RIS MŠMT
L.8.2 Vytvořit Centrální informační systém MŠMT (CIS)
L.8.3 Zahájit pilotní provoz RIS MŠMT
L.8.4 Zahájit ostrý provoz RIS MŠMT |
|
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
DATAPLÁN
