Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

Názvy hierarchických úrovní
1. "Strategický cíl"
1.1 "Specifický cíl"
1.1.1 "Dílčí cíl"

Národní kardiovaskulární plán České republiky na období 2025–2035

1. Efektivita prevence kardiovaskulárních onemocnění se zvyšuje a pomáhá předcházet vzniku onemocnění

1.1 Zvýšení pozitivní motivace ke změně životního stylu obyvatel, zvýšení zdravotní gramotnosti a zlepšení prevence kardiovaskulárních onemocnění

1.1.1 Medializace zdravotních rizik a přínosů změny životního stylu.
1.1.2 Zvýšení povědomí o škodlivosti užívání tabákových a jiných nikotinových výrobků a alkoholu a o jejich vlivu na vznik kardiovaskulárních onemocnění. Skupinové a individuální intervence (Kampaně, Dny zdraví, Interaktivní preventivní programy, Zdravotně výchovné materiály, videospoty, podcasty, Krátké intervence – motivace k návštěvě poraden na odvykání kouření a užívání nikotinu a pro odvykání závislosti na alkoholu).
1.1.3 Zvýšení povědomí o škodlivosti nadměrné konzumace soli, cukru a nasycených tuků, o vyváženém energetickém příjmu a výdeji a jejich vlivu na vznik kardiovaskulárních onemocnění. Zvýšení motivace k příjmu ovoce, zeleniny, luštěnin, vlákniny, ryb. Podpora nutriční gramotnosti.
Systémová podpora zdravého pracovního prostředí (dostupné a kvalitní stravování a nástroje na podporu zdravého životního stylu). Skupinové a individuální intervence. Zavedení preventivního principu do institucionálního stravování (dostatečná konzumace rostlinných zdrojů potravin, snížení obsahu soli, používání kvalitních nenasycených tuků a zvýšení podílu vlákniny).
1.1.4 Implementace programu na snižování množství soli zahrnujících intervence na snížení soli v produktech a nabízených pokrmech, zlepšení informovanosti o méně slaných potravinách a pokrmech, edukaci gastronomických pracovníků a zavedení odpovídající kontroly příslušných doporučení pro obsah soli v pokrmech.
1.1.5 Zvýšení povědomí o významu zdravého stravování, zdraví prospěšné pohybové aktivity, duševního zdraví a jejich vlivu na prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Skupinové a individuální intervence.
1.1.6 Zvýšení povědomí o důležitosti pravidelného spánku a dobrého duševního zdraví a jejich prospěšnosti na snížení rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, motivace k návštěvě intervenčních center.
Skupinové a individuální intervence, včetně interaktivních preventivních programů na podporu duševního zdraví a zvýšené resilience vůči zátěžovým situacím, pozitivní výchova v rodinách a ve školství a podpora spánkové hygieny.
1.1.7 Zvýšení povědomí o škodlivosti užívání dalších návykových látek (kratom, léky aj.), a o jejich vlivu na vznik kardiovaskulárních onemocnění, dávkování léků v seniorském věku. Skupinové a individuální intervence.
1.1.8 Využití informačního portálu NZIP pro laickou veřejnost ve vztahu ke zdravotním rizikům životního stylu a důležitosti včasného odhalení geneticky podmíněných kardiovaskulárních rizikových faktorů s významným dopadem na prognózu.
1.1.9 Pravidelné sledování kardiovaskulárního zdraví běžné populace (hodnocení prevalence vybraných rizikových faktorů, kardiovaskulárního rizika a úrovně zdravotní gramotnosti v populaci). Pravidelné sledování antropologického vývoje dětí (včetně monitoringu procentuálního zastoupení dětí s nadváhou a obezitou).
1.1.10 Zdokonalování a rozšiřování porfolia pobídek pro pojištěnce k účasti na preventivních prohlídkách a programech.
1.1.11 Systematický program pro prevenci obezity na školách.
1.1.12 Implementace univerzálního screeningu familiární hypercholesterolemie v dětském věku.
1.1.13 Zavedení systematické výuky první pomoci a znalosti příznaků cévní mozkové příhody a příznaků akutního koronárního syndromu pro zlepšení a zrychlení záchytu akutních stavů běžnou laickou populací.
1.1.14 Implementace populačního programu screeningu aneurysmatu abdominální aorty.
1.1.15 Podpora aktualizace státem garantovaných nutričních doporučeních založených na potravinách vytvořených na základě doporučených postupů EFSA/WHO.
1.1.16 Zvýšení povědomí o vlivu klimatických změn na kardiovaskulární zdraví. Informování veřejnosti o rizicích spojených s extrémními teplotami, zejména vlnami veder, a jejich vlivu na kardiovaskulární systém. Vzdělávací kampaně zaměřené na prevenci a ochranu zdraví během horkých období.
1.1.17 Podpora prevence a kontroly neinfekčních nemocí s využitím osvědčených postupů WHO („Best Buys“) a se zaměřením na hlavní rizikové faktory – tabák, alkohol, nezdravá strava, nedostatek fyzické aktivity a znečištění ovzduší.
1.1.18 Podpora rozvoje politik a právních předpisů zaměřených na řešení širších determinant zdraví, včetně sociálních a komerčních determinant.
1.1.19 Podpora zavádění zdravého životního prostředí, zejména pro mladší a starší osoby, způsobem, který snižuje nerovnosti v oblasti zdraví.

1.2 Zvýšení efektivity a využití systému preventivních prohlídek, primární péče a gynekologické péče (např. prevence tromboembolických poruch pro uživatelky antikoncepce, nebo péče o těhotnou ženu)

1.2.1 Revize struktury preventivních prohlídek, zvýšení flexibility, zavedení posuzování kardiovaskulárních rizik do systému pracovnělékařských prohlídek.
1.2.2 Nastavení valorizace úhrad preventivních prohlídek a léčebné péče VPL a PLDD.
1.2.3 Rozšíření a udržení stávajících pozitivních motivačních prvků k účasti na prevenci.
1.2.4 Propagace zdravotních prohlídek.
1.2.5 Zajištění navazující péče u vysoce rizikových nebo manifestně nemocných pacientů.
1.2.6 Systematizace péče o ženy v těhotenství, harmonizace prováděných vyšetření cílících na odhalení preeklampsie a vrozených (srdečních) vad plodu. Zavedení opatření kardiovaskulární prevence v rámci preventivních prohlídek u gynekologa (diagnostika arteriální hypertenze, diabetu, zahájení kardiologické dispensarizace v případě kardiovaskulárních o nemocnění těhotných).
1.2.7 Podpora a zajištění vakcinace proti chřipce a dalším závažným virovým onemocněním (RS virus, SARS-CoV2 atd.).

1.3 Zvýšení efektivity včasné diagnostiky rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Nastavení systému navazující péče pro vysoce rizikové pacienty

1.3.1 Udržení a rozvoj dostupné vysoce specializované péče.
1.3.2 Dosažení vyvážené regionální dostupnosti kardiologických a angiologických případně cévně chirurgických ambulancí.
1.3.3 Dosažení regionální dostupnosti specializovaných ambulancí pro intervenci rizikových faktorů (lipidologie, arteriální hypertenze, léčba závislosti na tabáku, obezitologie, diabetologie).
1.3.4 Rozšíření nebo zachování dostupnosti laboratorních a instrumentálních vyšetření (zejména stanovení natriuretických peptidů, dlouhodobých monitorací EKG, provedení zátěžových nebo zobrazovacích metod ambulantními specialisty pro obor kardiologie nebo angiologie).
1.3.5 Systematizace screeningu vrozených kritických srdečních vad ve spolupráci oborů gynekologie
a porodnictví a dětská kardiologie.
1.3.6 Systematizace péče o nemocné s tromboembolickou plicní hypertenzí po prodělané akutní plicní embolii
1.3.7 Zvýšení dostupnosti genetických vyšetření u všech kardiovaskulárních chorob, extenze indikačního oprávnění u vybraných onemocnění pro jednotlivé specializace.

2. Dostupnost a organizace péče orientované na pacienta vede k zajištění maximálně možné kvality jeho života, a to během nemoci, po vyléčení či v terminálním stadiu

2.1 Zajištění dostupnosti všech forem následné, dlouhodobé a paliativní péče

2.1.1 Dostupnost paliativních týmů v kardiocentrech a cerebrovaskulárních centrech.
2.1.2 Dostupnost strukturované kardiorehabilitace a pre-rehabilitace pod vedením fyzioterapeuta a edukace (nová pozice zdravotnických pracovníků s absolvovaným kurzem v oblasti kardiovaskulárních onemocněních v kardiocentrech a následně i v rámci péče specializovaných ambulancí včetně cerebrovaskulárních poraden). Dostupnost lůžkové rehabilitace po CMP včetně dostatečných neurorehabilitačních kapacit. Dostupnost lůžek následné péče u indikovaných pacientů po CMP.
2.1.3 Dostupnost a čerpání sociálních služeb (podpůrných prostředků k udržení mobility).
2.1.4 Zajištění podpůrné psychologické klinicko – psychologické a psychiatrické péče.
2.1.5 Zajištění programů strukturované kardiorehabilitace a rehabilitace po prodělaných mozkových příhodách.
2.1.6 Zapojení pacientských sdružení a neformálních pečovatelů do systému péče o chronicky nemocné a zajištění jejich adekvátní edukace a materiálního zabezpečení.
2.1.7 Zajištění ochrany zranitelných osob během extrémních teplot. Vypracování a implementace opatření pro ochranu zranitelných skupin (senioři, chronicky nemocní) během vln veder, zejména vhodná úprava prostor v zařízeních poskytujících zdravotní a sociální péči.

2.2 Zajištění rovnoměrné dostupnosti a pokrytí službami zdravotnické záchranné služby a systémy přímé komunikace a transportu pacientů s oběhovými onemocněními přímo do kardiovaskulárních center

2.2.1 Udržení systému ZZS s dostatečně krátkými dojezdovými časy maximálně pokrývající území všech regionů a systému transportu kriticky nemocných dětských pacientů. Vybavení RZS metodami pro automatickou nepřímou srdeční masáž.
2.2.2 Kultivace systému přímé komunikace ZZS s kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními centry pro přímý transport pacientů do kardiovaskulárních center bez mezistupně v jiných nemocnicích s akutní lůžkovou péčí.
2.2.3 Udržení funkční sítě kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních center s nepřetržitým provozem ve všech krajích ČR s maximální podporou materiálního vybavení a lidských zdrojů napříč zúčastněnými odbornostmi.
2.2.4 Zajištění širokého materiálního vybavení umožňující kvalitní diagnostiku a léčbu (neinvazivní a invazivní kardiologické metody, CT, magnetická rezonance, metody nukleární kardiologie a nukleární medicíny, laboratorní a genetická diagnostika) zátěžové testy, intervenční koronární sály, sály pro intervenční radiologii /angiologii, sály pro arytmologickou péči. Pro komplexní kardiovaskulární centra pak dostatečné zázemí operačních sálů, dostupnost hybridního sálu a zázemí intenzivní a anesteziologické péče. Zajištění dostatečného počtu lůžek resuscitační a intenzivní péče s pokročilými metodami monitorace a orgánové podpory pro příjem kriticky nemocných pacientů.
2.2.5 Rozvoj center specializovaných na péči o pacienty po srdeční zástavě a center pro nemocné s refrakterní srdeční zástavou schopných využití oběhových podpor. Vybavení těchto center krátkodobými oběhovými podporami s potřebným materiálním i personálním zajištěním.
2.2.6 Centralizace komplexních endovaskulárních a cévně chirurgických výkonů u závažných onemocnění aorty.

2.3 Zajištění regionální dostupnosti specializované a ambulantní péče ve všech regionech ČR

2.3.1 Zlepšení dostupnosti ambulantní kardiologické péče.
2.3.2 Zlepšení dostupnosti specializované angiologické a cévně chirurgické péče.
2.3.3 Zajištění specializovaných ambulancí srdečního selhání v rámci kardiocenter, nemocnic stojících mimo kardiocentra a ve vybraných kardiologických ambulancích, včetně vybavení jednodenními stacionáři pro poskytování intravenózní léčby.
2.3.4 Zajištění specializovaných ambulancí srdečního selhání a ambulancí pro vrozené srdeční vady v dospělosti k poskytování ambulantní péče.
2.3.5 Podpora a vznik dalších specializovaných ambulancí zaměřených na péči o nemocné se srdečním selháním a vrozenými srdečními vadami v dospělosti.
2.3.6 Přehodnocení úhrad za ambulantní výkony u komplikovaných pacientů (se srdečním selháním, komplexními poruchami srdečního rytmu, vrozenými srdečními vadami, vysoce rizikové nemocné s ischemickou chorobou srdeční).
2.3.7 Podpora vzniku cerebrovaskulárních ambulancí.

2.4 Zajištění změny úhrad ambulantní kardiologické, angiologické a primární péče ve prospěch edukace a spolupráce s pacientem

2.4.1 Identifikace diagnóz se zvýšenými nároky na edukaci a spolupráci s pacienty (např. srdeční selhání, komplexní poruchy srdečního rytmu, komplexní koronární postižení a postižení více cévních systémů, chlopenní vady, komplexní vrozené srdeční vady, onemocnění aorty na podkladě poruch pojivové tkáně /dědičné aortopatie/, léčba závislosti na tabáku, obezitologie, familiární hypercholesterolémie).
2.4.2 Zvýšení úhrad ambulantních vyšetření komplikovaných pacientů se zvýšenými nároky na edukaci za definovaných podmínek (např. dle typu léčby, tíže diagnózy).
2.4.3 Implementace edukačních nástrojů s validovaným obsahem.
2.4.4 Zapojení metod e-health do péče o vybrané diagnózy.

2.5 Racionalizace centralizované péče o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním prostřednictvím sítě center vysoce specializované kardiovaskulární péče

2.5.1 Udržení funkční sítě kardiovaskulárních center v rámci platného procesu udělení statutu dle § 112 zákona o zdravotních službách.
2.5.2 Vznik nebo rozvoj stávajících pracovišť centralizované péče pro vybrané diagnostické skupiny s racionálním pokrytím potřeb ČR.
- Pracoviště centralizované péče o vzácná onemocnění
• Plicní hypertenze
• Kardiomyopatie
• Srdeční amyloidóza
• Metabolické kardiomyopatie – M. Fabry
• Pracoviště pro péči o vzácné vrozené srdeční vady
• Pracoviště pro péči o vrozené srdeční vady v dětství a v dospělosti
• Pracoviště pro péči o vrozená onemocnění aorty
• Vaskulární transplantační centra Pracoviště pro péči
o vzácné cerebrální vaskulopatie
- Pracoviště centralizované péče pro nemocné trpící vážnými formami častých onemocnění
• Lipidologická pracoviště
• Pracoviště pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze
• Centra pro léčbu závislosti na tabáku
• Obezitologická pracoviště a navazující služby
• Onkovaskulární pracoviště a pracoviště pro cévně chirurgické a endovaskulární řešení cévních komplikací
• Pracoviště poskytující péči pro vybrané typy chlopenních vad
• Centra pro cévní přístupy
• Cerebrovaskulární poradny, které jsou povinnou součástí IC a KCC definovanou věstníky MZ ČR
2.5.3 Rozšíření péče o nemocné s pokročilým a těžkým akutním srdečním selháním extenzí center poskytujících střednědobé a dlouhodobé oběhové podpory u pacientů bez indikace k srdeční transplantaci (destination therapy).
2.5.4 Dvoustupňový, na sebe navazující systém centralizace péče v oboru cévní chirurgie, vaskulární intervenční radiologie a intervenční radiologie.

2.6 Nastavení provázanosti péče v systému kardiovaskulární péče

2.6.1 Vytvoření systému snazšího provázání dalších specializací podílejících se na komplexní péči
o pacienty s kardiovaskulárními chorobami.
2.6.2 Sdílení informací a výsledků vyšetření (včetně pracovně lékařských služeb) napříč specializacemi.
2.6.3 Uvolnění preskripce na praktické lékaře obecně pro všechny léčivé přípravky se symbolem „L“, vyjma přípravků, které mají omezení používání v souhrnu údajů o přípravku, došlo novelizací ustanovení § 33 vyhlášky č. 376/2011 Sb., s účinností od 1. 7. 2024.
2.6.4 Posílení role všeobecných praktických lékařů v systému integrované řízené péče.

2.7 Zlepšení plánování a zvýšení dostupnosti péče

2.7.1 Podpora zavádění nových technologií a léčebných postupů ve vysoce specializovaných centrech pro specifické diagnózy.
2.7.2 Podpora rozšíření péče o pacienty se srdečním selháním, poruchami srdečního rytmu a komplexními srdečními vadami v dospělosti.
2.7.3 Podpora regionální dostupnosti péče ve specializovaných ambulancích (kardiologie, angiologie).
2.7.4 Podpora změn ve vzdělávacím systému, změna oboru angiologie na specializační obor, dále změny v nástavbových oborech (intervenční kardiologie, strukturální intervence v kardiochirurgii, vaskulární intervenční radiologie, intervenční radiologie,) a vznik nových jako je arytmologie, podpora vzdělávání v oblasti péče o vrozené srdeční vady v dospělosti, léčbě závislosti na tabáku.
2.7.5 Podpora vzdělávání biomedicínských inženýrů, všeobecných sester, sester pro intenzivní péči, adiktologů, lékařů.

2.8 Zajištění přístupu k inovativním postupům a udržení vysoké kvality v kardiovaskulární péči kardiovaskulární péči

2.8.1 Dosažení rychlé dostupnosti inovativních léčivých prostředků, minimalizace preskripčních
a úhradových omezení nad rámec indikací schválených EMA o obsažených v SmPC přípravků (pokud o ně sám držitel registrace nepožádá) za současného zavedení předpokladů pro sledování efektivity inovativních léčivých prostředků (sdílení klinických dat o výstupech léčení).
2.8.2 Optimalizace zahájení úhrady inovativních léčivých prostředků z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
2.8.3 Podpora centralizace péče o vzácná nebo méně častá onemocnění, racionalizace centralizované péče s možným přechodem do dispenzární péče mimo centra.
2.8.4 Provázání systémů sledování pohybu nemocného zdravotnickým systémem, unifikace programů sledujících optimální léčbu pacientů a následnou bonifikaci ošetřujících lékařů (modely VZP plus) napříč ZP.

3. Poskytování moderní zdravotní péče je zajištěno kvalifikovaným personálem, moderním diagnostickým a léčebným zázemím a inovativními postupy

3.1 Zajištění dostatečného počtu kvalitního, kvalifikovaného a motivovaného zdravotnického personálu v oblasti kardiovaskulární medicíny

3.1.1 Zvýšení počtů atestujících v jednotlivých oborech, sledování demografického vývoje jednotlivých specializací.
3.1.2 Podpora změn ve vzdělávacím systému, změna oboru angiologie na základní obor, dále změny
v nástavbových atestacích a certifikovaných kurzech (intervenční kardiologie, strukturální intervence
v kardiochirurgii, vaskulární intervenční radiologie, intervenční radiologie, arytmologie) vzdělávání péče
o vrozené srdeční vady v dospělosti, léčba závislosti na tabáku).
3.1.3 Podpora vzdělávání v oborech s perspektivním zvýšením potřeb absolventů v praxi (biomedicínské inženýrství, všeobecné sestry, sestry intenzivní péče, adiktologové, lékaři).
3.1.4 Změna vzdělávání v oboru angiologie, posílení oboru cévní chirurgie, podpora vzdělávání v oboru vaskulární intervenční radiologie.
3.1.5 Podpora vzdělávání v oboru dětská kardiologie.
3.1.6 Zvýšení počtu absolventů oborů biomedicínského inženýrství, zvýšení zaměření na potřeby kardiologie (arytmologie, intervenční kardiologie).
3.1.7 Zvýšení počtu sester absolventek, nutričních terapeutů a fyzioterapeutů, zdravotnických pracovníků s absolvovaným kurzem v oblasti kardiovaskulárních onemocnění v oblasti intervence rizikových faktorů a zdravého životního stylu, adiktologů. Příprava vzdělávacího programu certifikovaného kurzu pro přípravu všeobecných sester se zvláštní odbornou způsobilostí na ošetřovatelskou péči o pacienty se srdečním selháním.
3.1.8 Ochrana zdravotnického personálu během extrémních teplot. Vypracování a implementace opatření na ochranu zdravotnického personálu před stresem z horka, včetně zajištění vhodně upravených pracovních prostor, dostatečné hydratace a přestávek během horkých dnů.

3.2 Zlepšení stavu infrastruktury jednotlivých poskytovatelů kardiovaskulární péče

3.2.1 Podpora rozvoje a obnovy a sledování stavu výbavy míst poskytování ambulantní kardiologické a angiologické péče.
3.2.2 Podpora vybavení specializovaných ambulancí v regionech s nedostatkem míst poskytování ambulantní specializované péče, adekvátní úhrada instrumentálních vyšetření k zajištění obnovy přístrojového vybavení.
3.2.3 Aktualizace podmínek pro centra vysoce specializované kardiovaskulární péče (revize podmínek z věstníku 13/2020) a aktualizace podmínek pro vysoce specializovaná cerebrovaskulární centra (věstník 2/2010) v pravidelných intervalech na podkladě výzev MZ.
3.2.4 Podpora vybavení kardiovaskulárních center s důrazem na místa poskytování centralizované vysoce specializované péče (dovybavení nebo rozvoj vybavení pro léčbu specifických diagnóz – plicní hypertenze, kardiomyopatie, srdeční amyloidóza, vrozené srdeční vady, aortopatie) – zobrazovací a laboratorní metody včetně genetických vyšetření.
3.2.5 Vybavení center s rozsáhlým programem péče o nemocné se srdečním selháním k poskytování dlouhodobých oběhových podpor u pacientů bez indikace k srdeční transplantaci.
3.2.6 Vybavení kardiovaskulárních center pro poskytování moderní arytmologické péče (např. nové metody ablačních technik), intervenční terapie (např. intrakoronární funkční a zobrazovací techniky) a intenzivní kardiologické péče (např. pokročilé metody monitorace, krátkodobé mechanické podpory oběhu).
3.2.7 Podpora rozvoje stacionářů k poskytování ambulantní intravenózní terapie pacientů, zvláště u pacientů s chronickým srdečním selháním a s kardiomyopatiemi jak v rámci kardiovaskulárních center, tak mimo ně.

3.3 Nastavení sledování kvality péče u jednotlivých poskytovatelů kardiovaskulární péče

3.3.1 Vytvoření efektivního systému externího sledování vybraných parametrů a procesu jejich pravidelného hodnocení (viz výše).
3.3.2 Vytvoření informačního portálu pro jednotlivé poskytovatele péče s informacemi o jejich pozici mezi hodnocenými subjekty (benchmarking), využití Portálu ukazatelů kvality KZP (puk.kancelarzp.cz), kde budou výstupy průběžně jednotlivým poskytovatelům prezentovány na základy komplikace výstupy z administrativních dat ZP a registru NRKI.

4. Věda a výzkum kardiovaskulárních onemocnění jsou prováděny na vysoké úrovni integrující poslední poznatky medicíny a v kontextu mezinárodní spolupráce

4.1 Podpora výzkumu a mezinárodní spolupráce v oblasti kardiovaskulární medicíny

4.1.1 Nastavení meziuniverzitní a multicentrické spolupráce v kardiovaskulární a cerebrovaskulární problematice a navýšení její institucionální podpory. Podpora cerebrovaskulární výzkumné sítě STROCZECH.
4.1.2 Zajistit financování a organizaci cílených epidemiologických šetření v české populaci.
4.1.3 Podpořit multicentrické projekty napříč kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními centry a dalšími spolupracujícími institucemi.
4.1.4 Zajistit lepší podporu pro žadatele z ČR v rámci evropských konsorcií usilujících o granty EU.
4.1.5 Zajistit datové podklady pro monitoraci epidemiologie stavu diagnostiky a léčby vzácných kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění – vznik a podpora dedikovaných registrů v rámci NKIS.

4.2 Využití přínosů digitalizace a telemedicíny

4.2.1 Zavedení sdílení laboratorních výsledků mezi všemi poskytovateli zdravotní péče (včetně poskytovatelů zdravotně lékařských služeb), zavedením tzv. trojcestné laboratorní žádanky.
4.2.2 Zavedení sdíleného zdravotního záznamu v oblasti prevence a screeningu.
4.2.3 Podpora sdílení zobrazovacích metod (DICOM apod.), EKG křivek ev. jiných diagnostických výstupů.
4.2.4 Vytvoření legislativního rámce a podpora certifikačních procesů pro metody telemedicíny a metody telerehabilitace.
4.2.5 Vyhodnocení efektivity zavedení metod e-Health do praxe se zaměřením na úsporu nákladů při sdílení dat.