| Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020 [akt. 2016] |
1.1. | Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu |
1.1.1 | Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvalitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice |
1.1.1.1 | Realizovat a aktualizovat plány povodí dle § 24 vodního zákona |
1.1.1.2 | Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu a hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat projekty směřující ke zlepšení stávajícího stavu znečištění vod |
1.1.1.3 | Snižovat znečištění povrchových a podzemních vod ze zemědělských zdrojů na základě monitoringu stanovit území a aktivity v každém povodí, která vyžadují prioritní pozornost a v nich cíleně aplikovat místně specifická opatření |
1.1.1.4 | Napravovat negativní zásahy způsobené lidskou činností obnovováním přirozených koryt vodních toků s příznivým dopadem na vodní a vodu vázané ekosystémy a přednostně se zaměřit na ty úseky toků, které tvoří biokoridory a toky v sídlech |
1.1.1.5 | Zajistit podporu výstavby a rekonstrukce ČOV v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel se stávající kanalizací v souladu s články 7 a 2 odst. 9 Směrnice Rady 91/271/EHS |
1.1.1.6 | Podpořit dokončení realizace opatření směřujících k naplnění požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod |
1.1.1.7 | Zajistit ochranu (CHOPAV), vyhledávání a realizaci zdrojů povrchových a podzemních vod pro zásobování obyvatelstva a omezit ohrožení podzemních zdrojů vod v důsledku zvyšování těžby štěrkopísků v nivách toků |
1.1.N.1 | Zvýšit sazbu poplatků dle §88 vodního zákona za odběr podzemní vody tak, aby minimálně odpovídala úrovni průměrné ceny za odběr povrchové vody při minimalizaci sociálních dopadů |
1.1.N.2 | Zajistit realizaci Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity |
1.2. | Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních zdrojů |
| Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních zdrojů |
1.2.0.1 | Usilovat o zajištění hierarchie v nakládání s odpady a minimalizovat finanční zátěž obyvatel z řádného nakládání s odpady |
1.2.N.1 | Podporovat u výrobků internalizaci externalit spojených s nakládáním s odpady z nich vzniklých (systémy zpětného odběru, rozšířená odpovědnost výrobců, informační kampaně, hodnocení životního cyklu výrobků, atd.) |
1.2.1 | Snížení podílu skládkování na celkovém odstraňování odpadů |
1.2.1.1 | Do roku 2020 snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky na 35% z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 (v souladu se směrnicí 1999/31/ES) |
1.2.1.N.1 | Nastavit poplatky za ukládání odpadů na skládky tak, aby došlo minimálně k vyrovnání nákladů tohoto, z pohledu ochrany životního prostředí nejméně vhodného, způsobu nakládání s odpady s náklady vhodnějšího způsobu (tzn. energetického využití) a v souladu s hierarchií nakládání s odpady |
1.2.2 | Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů |
1.2.2.1 | Zvýšit do roku 2020 nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů, jako jsou papír, kov, plast a sklo, pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností |
1.2.2.2 | U odpadů z obalů zvyšovat do roku 2020 míru jejich materiálového využití až na úroveň 70 %, cílová míra celkového využití obalů v roce 2020 je 80 % |
1.2.2.3 | Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů (zemina a kamení) |
1.2.2.4 | U odpadních elektrických a elektronických zařízení dosáhnout úroveň sběru, využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití dle cílů směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních |
1.2.2.5 | U vybraných autovraků opětovně použít a využít nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok |
1.2.2.6 | Ve sběru baterií a akumulátorů dosáhnout do 26. září 2016 minimální úrovně sběru 45% vzhledem k množství uvedenému na trh za daný rok. Dosahovat vysoké recyklační účinnosti v procesu recyklace odpadních baterií a akumulátorů v souladu se směrnicí 2006/66/ES |
1.2.2.7 | Zvýšit podíl energetického využívání odpadů, zejména komunálního při respektování hierarchie nakládání s odpady |
1.2.2.8 | Zpracovat pravidla a zajistit podmínky pro využití jednotlivých odpadových toků a pro vybrané způsoby využívání a odstraňování odpadů, zejména v návaznosti na předpisy EU, za účelem zajištění ochrany životního prostředí a lidského zdraví |
1.2.3 | Předcházení vzniku odpadů |
1.2.3.1 | Připravit nový zákon o odpadech, postavený s důrazem na důsledné dodržování ekologických a technických standardů EU, principů hospodářské soutěže a principů rozšířené odpovědnosti výrobců |
1.2.3.2 | Zajistit účinnou kontrolu přeshraničního pohybu odpadů formou posílení inspekční činnosti |
1.2.3.3 | Pravidelně kontrolovat a vyhodnocovat nakládání s odpady i plnění povinností původců a oprávněných osob při nakládání s odpady |
1.2.3.4 | Podporovat vývoj a výrobu snadno opravitelných, recyklovatelných, a materiálově využitelných výrobků |
1.2.3.5 | Snižovat obsah nebezpečných látek ve výrobcích, které se stávají po ukončení jejich životnosti nebezpečnými odpady |
1.2.3.6 | Usilovat o minimalizaci množství používaných obalových prostředků |
1.3. | Ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí |
1.3.1 | Omezování trvalých záborů zemědělské půdy |
1.3.1.1 | Podporovat využívání brownfieldů |
1.3.1.N.1 | Udržet současnou výši odvodů za hektar za odnětí ze zemědělského půdního fondu bez výjimek (tj. výše základních odvodů za hektar se bude měnit pouze při změnách úředních cen zemědělských pozemků) |
1.3.2 | Snižování ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí |
1.3.2.1 | Podporovat a rozšiřovat uplatňování souboru zejména agrotechnických, biotechnických a organizačních opatření ke zpomalení půdní eroze i její prevenci, vyhodnocovat jej a dle potřeby doplňovat |
1.3.2.N.1 | Legislativně upravit hospodaření na zemědělské půdě s cílem snížení jejich erozního ohrožení (zmenšení velikosti půdních bloků a přísnější kritéria pro jejich vymezování, vyšší odpovědnost majitelů a uživatelů pozemků za způsobené škody) |
1.3.2.N.2 | Zachovat současný podíl lesů ve vlastnictví státu s preferencí přírodě bližších forem hospodaření při respektování konkurenceschopnosti a zabezpečit zvýšenou podporu mimoprodukčních funkcí lesů a více zohlednit tyto funkce při rozhodování |
1.3.2.N.3 | Zajistit ve zvláště chráněných územích a u vybraných zvláště chráněných druhů v co nejvyšší míře státní vlastnictví pozemků dle stanovených priorit ochrany přírody z důvodu snížení finančních nákladů na újmu a z důvodu sjednocení péče a managementu |
1.3.2.N.4 | Posílit vymahatelnost odpovědnosti vlastníků pozemků za plnění povinností plynoucích ze složkových právních předpisů |
1.3.3 | Omezování a regulace kontaminace a ostatní degradace půdy a hornin způsobenou lidskou činností |
1.3.3.1 | Zvýšit účinnost kontroly a regulace v oblasti ochrany půdy |
1.3.3.2 | Uplatnit v praxi nové limity rizikových látek v půdách |
1.3.3.3 | Podporovat vývoj nových postupů dekontaminací |
1.3.3.4 | Sanovat antropogenní anomálie rizikových látek v půdách, dnových sedimentech a horninovém prostředí, podzemních a povrchových vodách |
1.3.3.5 | Připravit Národní program ochrany půdy a zahájit jeho realizaci |
1.3.4 | Prevence a zahlazování negativních důsledků hornické činnosti a těžby nerostných surovin |
1.3.4.1 | Snížit rozsah krajiny narušené dobýváním nerostů, včetně podpory dočerpávání již otevřených ložisek v případě, že není takový záměr v rozporu s ochranou životního prostředí |
1.3.4.2 | Minimalizovat negativní dopady dobývání nerostů s využitím přírodě blízkých postupů rekultivace (a zachováním samovolně vzniklých přírodních hodnot v dotčených územích) |
1.3.4.3 | Revitalizovat území postižená těžbou nerostných surovin, především černého a hnědého uhlí, uranu ale i dalších surovin ponecháním částí ploch (dostatečných z hlediska ekologických funkcí) samovolné nebo řízené sukcesi |
1.3.4.4 | Podporovat efektivní využití nerostných i druhotných surovin |
1.3.4.N.1 | Vytvořit legislativní a metodické podmínky pro širší uplatnění přírodě blízkých metod rekultivace těžbou zasažených území |
1.3.4.N.2 | Podporovat výzkum, vývoj a využívání environmentálně šetrných technologií a postupů při těžbě, dopravě a zpracování surovin a náhradě primárních zdrojů druhotnými zdroji |
2.1. | Snižování emisí skleníkových plynů |
| Snižování emisí skleníkových plynů |
2.1.N.1 | Zavést pravidelné vyhodnocování relevantních politik a opatření ke snižování emisí skleníkových plynů podle jednotné metodiky |
2.1.1 | Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005 |
2.1.1.1 | Zajistit pokračování stávajících a přípravu nových programů zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů |
2.1.1.2 | Analyzovat varianty řešení a navrhnout zdanění emisí mimo EU ETS (na základě výstupů analýzy případné zavedení uhlíkové daně v souladu s výsledky úkolu NPSE) |
2.1.1.3 | Zpracovat technický (metodický) předpis pro plánování rozvoje veřejné dopravy v krajích, včetně organizace integrovaných dopravních systémů a infrastruktury, zvyšovat dostupnost a komfort veřejné dopravy a alternativních způsobů dopravy |
2.1.1.4 | Podporovat opatření vedoucí ke zvýšení podílu nízkoemisní nákladní dopravy, podporovat rozvoj logistických řešení a organizace dopravy na základě principu komodality (využívání optimálního druhu dopravy samostatně nebo v kombinaci), podporovat veřejné terminály pro multimodální dopravu s případnou vazbou na logistická centra |
2.1.1.5 | Snížit emise metanu z produkce odpadů, zejména omezením skládkování odpadu, snížením podílu jeho biologicky rozložitelné složky a vyšším využitím odpadů ze zemědělství |
2.1.1.6 | Zvýšit účinnost stávajících energetických zdrojů, snížit podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny a tepla, zvýšit podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie a zvýšit energetické využití odpadů |
2.1.1.N.1 | Efektivně využít prostředky z prodeje emisních povolenek a flexibilních mechanismů Kjótského protokolu a Rozhodnutí EP a Rady č. 406/2009/ES |
2.1.1.N.2 | Aktivně se zapojit do nastavování pravidel pro Evropský systém emisního obchodování pro další období |
2.2. | Snížení úrovně znečištění ovzduší |
| Snížení úrovně znečištění ovzduší |
2.2.N.1 | Zahrnout podmínky ochrany ovzduší do veřejných soutěží na zakázky obcí a krajů |
2.2.N.2 | Podporovat osvětu o možnostech čerpání dotací na snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší a na realizaci opatření ke zlepšení kvality ovzduší |
2.2.1 | Zlepšení kvality ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity |
2.2.2 | Plnění národních emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky (VOC), amoniak (NH3) a jemné suspendované částice (PM2,5) |
2.2.3 | Snížení emisí těžkých kovů a persistentních organických látek |
2.2.1.1 | Do roku 2020 snížit emise PM2,5 a dalších znečišťujících látek (zejména polycyklických aromatických uhlovodíků) náhradou spalovacích zdrojů v domácnostech a zajistit jejich řádný provoz a účinnou kontrolu |
2.2.1.2 | Zohledňovat dopravní problémy v plánech rozvoje dopravy krajů a měst a obcí k dosažení imisních limitů, např. budováním obchvatů a zřizováním nízkoemisních zón. |
2.2.1.3 | Zvýšit podíl vozidel s alternativním pohonem v sektoru veřejné a individuální dopravy prostřednictvím Národního akčního plánu čisté mobility |
2.2.1.4 | Snížit do roku 2020 emise NOx a PM2,5 ze sektoru silniční dopravy obnovou vozového parku ČR |
2.2.1.5 | Realizovat obměnu vozového parku veřejné správy za vozidla s alternativním pohonem |
2.2.1.6 | Do roku 2020 snížit emise SO2 a NOx aplikací nejlepších dostupných technik v sektoru veřejné energetiky |
2.2.1.7 | Do roku 2020 snížit emise NH3 o 18 % (oproti roku 2005) aplikací opatření v sektoru zemědělství |
2.2.1.8 | Do roku 2020 dále snižovat emise znečišťujících látek (TZL, NOx, SO2, VOC, CO), emitovaných z ostatních stacionárních zdrojů, na základě dobrovolných dohod uzavíraných mezi provozovateli a MŽP v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší (např. využíváním nejlepších dostupných technik (BAT) a opatřeními nad rámec BAT |
2.2.1.9 | Vzájemně sladit národní a krajské koncepce v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy, územního plánování a ochrany životního prostředí s cílem zlepšení kvality ovzduší |
2.2.1.10 | Účinně spolupracovat se sousedními zeměmi s cílem eliminace přeshraničních přenosů látek znečišťujících ovzduší a zlepšení kvality ovzduší v příhraničních regionech |
2.2.1.11 | Realizovat Národní program snižování emisí ČR |
2.2.1.12 | Umožnit podporu realizace opatření vyplývajících z programů zlepšování kvality ovzduší zpracovaných pro zóny a aglomerace |
2.2.1.13 | Snížení nárůstu emisí snížením intenzity motorové silniční dopravy (podpora veřejné hromadné dopravy, podpora nemotorové dopravy, aj.) |
2.2.1.N.1 | Implementovat zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy do praxe a novelizovaný zákon o integrované prevenci, který tvoří širší právní rámec pro povolování významných průmyslových zařízení a obsahuje i pravidla pro aplikaci BAT |
2.2.1.N.2 | Zajistit dlouhodobý provoz národní sítě imisního monitoringu ve vztahu k požadavkům evropské a národní legislativy ochrany ovzduší |
2.2.1.N.3 | V návaznosti na přijetí nového zákona o ochraně ovzduší zpracovat nové programy zlepšování kvality ovzduší pro zóny a aglomerace, na jejichž území dochází k překračování imisních limitů |
2.2.1.N.4 | Aktualizovat programy zlepšování kvality ovzduší v tříletých intervalech |
2.2.1.N.5 | Poskytovat kvalitní informace o úrovních znečištění pro účely rozhodování podle zákona o ochraně ovzduší |
2.2.1.N.6 | Zvyšovat povědomí veřejnosti a provozovatelů relevantních průmyslových činností o problematice BAT, vývoji v této oblasti a otázkách aplikovatelnost |
2.2.1.N.7 | Zpracovat nový Národní program snižování emisí ČR v návaznosti na novou legislativu a aktualizovat jej ve čtyřletých intervalech |
2.2.1.N.8 | Podporovat šíření informací o negativních dopadech spalování nekvalitních paliv na kvalitu ovzduší a lidské zdraví a o možnostech ekologického vytápění |
2.3. | Efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie |
2.3.1 | Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020 |
2.3.1.1 | Stanovit udržitelný potenciál produkce biomasy (fytomasy, dendromasy, odpadní) do roku 2020, resp. 2030 |
2.3.1.2 | Zajistit trvale udržitelný potenciál biomasy (včetně bioplynu) pro efektivní energetické využití bez ohrožení potravinové bezpečnosti ČR |
2.3.2 | Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy |
2.3.2.1 | Zajistit náhradou fosilních pohonných hmot obnovitelnými zdroji energie v dopravě snížení emisí CO2 nejméně o 3,5 % do 31.12.2017 a nejméně o 6 % do 31.12.2020 |
2.3.2.2 | Zajistit postupné navyšování podílu biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti na celkové spotřebě pohonných hmot, s důrazem na rozvoj vysokoprocentních biopalivových směsí a čistých biopaliv |
2.3.2.3 | Podporovat realizaci pilotních projektů na výrobu pokročilých biopaliv |
2.3.3 | Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 |
2.3.3.1 | Podporovat nárůst podílu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinných soustav zásobování tepelnou energií |
2.3.3.2 | Využívat nejlepší dostupné techniky (BAT - Best Available Techniques) sloužící ke snižování energetické náročnosti u nových zdrojů a podporovat jejich zavádění u zdrojů stávajících |
2.3.3.3 | Podporovat opatření vedoucí k úsporám energií na vytápění prostřednictvím celkového nebo dílčího zateplení rodinných a bytových domů při rekonstrukcích i v novostavbách, výměnou konvenčních zdrojů energie za obnovitelné, instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie a podporovat snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov |
2.3.3.4 | Rozšířit systém energetického štítkování, zvýšit podíl úsporných spotřebičů - příprava návrhu úprav legislativy |
2.3.3.5 | Zvýšit podíl úsporného veřejného osvětlení |
2.3.3.6 | Snížit energetickou náročnost budov prostřednictvím zavedení povinných energetických standardů pro nové budovy do roku 2020, podporovat zavádění procesů energetického managementu |
2.3.3.N.1 | Podporovat výzkum zaměřený na snižování energetické náročnosti technologií, příp. na technologické postupy a zařízení vedoucí ke snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší (potenciální BAT) |
3.1. | Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině |
| Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině |
3.1.N.1.1 | Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny upravením legislativního zakotvení ÚSES ve vztahu k předpisům v oblasti územního plánování a pozemkových úprav |
3.1.N.1.2 | Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny zavedením právní úpravy k ochraně a zajištění migrační prostupnosti krajiny a posílením metodické podpory pro její ochranu |
3.1.N.1.3 | Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny stanovením podmínek ochrany významných krajinných prvků a limitů pro využití jejich území |
3.1.N.1.4 | Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny upravením konceptu zvláštní druhové ochrany s důrazem na ochranu biotopů a zavedením ochrany přírodních stanovišť |
3.1.N.1.5 | Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny revizí a komplexně právní úpravou oblasti legislativně ekonomických aj. nástrojů v oblasti ochrany přírody (náhrady škod, újmy, směna a výkup pozemků, nápravná opatření aj.) |
3.1.N.2 | Zajistit finanční prostředky na zachování biodiversity a zlepšení stavu krajiny (např. revitalizační, přírodě blízká protipovodňová, protierozní opatření, přírodě bližší a alternativní formy hospodaření v lesích, realizace záchranných programů a potlačování nepůvodních druhů) |
3.1.N.3 | Zahájit komplexní sledování vývoje krajiny s využitím kvantitativního a kvalitativního monitoringu stavu jednotlivých složek krajiny a dynamiky změn ve využívání krajiny tak, aby bylo možné vyhodnocovat působení různých vlivů na funkční využití krajiny a vzájemný vztah těchto vlivů, a vyhodnocovat tak stav krajiny jako celku |
3.1.N.4 | Zajistit sledování relevantních dat pro vyhodnocování změn v oblasti přírody a krajiny vedoucí k návrhům opatření a k vyhodnocování účinnosti opatření k dosažení cílů strategických a koncepčních dokumentů, zejména SPŽP |
3.1.N.6.1 | Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména ochrany druhů a přírodních stanovišť a podmínek pro jejich zachování |
3.1.N.6.2 | Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména přírodě bližších forem hospodaření a udržitelnost zemědělského, rybářského a lesního hospodaření |
3.1.N.6.3 | Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména nepůvodních druhů, jejich vlivu v oblasti biodiverzity i hospodářství a veřejného zdraví a návrh vhodných opatření technických a jiných řešení zajištění migrační prostupnosti migračních bariér |
3.1.N.6.4 | Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména v oblasti vyhodnocování vlivu sídelní zeleně na lokální klima a odtokové poměry |
3.1.N.6.5 | Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména vyhodnocování fragmentace populací, vlivů fragmentace krajiny a optimalizace způsobů zajištění prostupnosti krajiny a konektivity populací |
3.1.N.6.6 | Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména metodologie ekosystémových služeb |
3.1.N.7 | Podporovat vhodné formy zapojení veřejnosti do ochrany, správy a plánování krajiny a do rozhodování o využívání krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajině |
3.1.N.8 | Vytvořit podmínky pro zavedení systému hodnocení ekosystémových služeb na národní úrovni ve vazbě na řešení této problematiky v EU |
3.1.1 | Zvýšení ekologické stability krajiny |
3.1.1.1 | Zlepšit podmínky pro realizaci Územního systému ekologické stability (ÚSES) |
3.1.1.2 | Zlepšit funkční stav územního systému ekologické stability, zvýšit podíl funkčních a stabilních skladebných částí a při jejich realizaci přiměřeně využívat sukcesní procesy |
3.1.1.3 | Podporovat ochranu významných krajinných prvků zejména s ohledem na zachování a zlepšování jejich stabilizačních funkcí a vyhodnotit její význam ve vztahu k lesům z hlediska zájmů obecné ochrany přírody a krajiny |
3.1.1.4 | Podporovat zachování a rozšíření přírodě blízkých krajinných struktur plnících interakční a stabilizační ekosystémové funkce v krajině |
3.1.1.N.1 | Zajistit pozemkové zdroje pro realizaci opatření k obnově vodního režimu krajiny a k realizaci ÚSES |
3.1.2 | Obnova vodního režimu krajiny |
3.1.2.1 | Realizovat revitalizační a přírodě blízká protipovodňová opatření ve vodních tocích a nivách |
3.1.2.2 | Realizovat opatření na obnovu přirozeného vodního režimu rašelinišť a slatin |
3.1.2.3 | Realizovat protierozní opatření v krajině |
3.1.2.4 | Podporovat samovolnou renaturaci vodních toků a niv |
3.1.2.N.1 | Prohlubovat vzdělávání a veřejnou i správní osvětu komplexních a příznivých účinků opatření k obnově vodního režimu krajiny a aktivně posilovat pozici veřejnosti a podporovat její účast na plánování v oblasti vod |
3.1.3 | Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny |
3.1.3.1 | Zajistit územní ochranu spojitého systému migračně významných území a dálkových migračních koridorů v rámci územního plánování |
3.1.3.2 | Zajistit prostupnost krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav i v rámci zemědělského hospodaření |
3.1.3.3 | Přednostně posilovat kapacitu stávajících dopravních koridorů před budováním souběžných komunikací s obdobnou kapacitou dopravy obsluhujících stejná území. Dopravní koridory a stavby plánovat, navrhovat a realizovat s ohledem na požadavek zajištění konektivity populací volně žijících živočichů a zajištění jejich dostatečné migrační prostupnosti |
3.1.3.4 | Při výstavbě a rekonstrukcích dopravních staveb využívat technická a jiná řešení zajišťující funkční prostupnost pro živočichy a zajistit zprůchodnění stávajících dopravních staveb v úsecích s významným fragmentačním vlivem |
3.1.3.5 | Realizovat systémová opatření k zajištění migrační prostupnosti vodních toků pro ryby a další na vodu vázané organismy (zejména výstavba rybích přechodů, odstraňování nepotřebných migračních překážek, zajišťování poproudových migrací ryb, obnovovat propojení nivních biotopů s vodními toky apod. |
3.1.3.N.1 | Zajistit strukturované finanční zdroje pro zajištění prostupnosti migračních bariér, zejména dopravních staveb, a na zpracování migračních studií |
3.1.4 | Zachování a posílení mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny a lesů |
3.1.4.1 | Zlepšit zacílení, flexibilitu a efektivitu agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci Programu rozvoje venkova z hlediska jejich přínosu pro zlepšení ekologické stability krajiny a ochrany biologické rozmanitosti, rozšířit je o programy na orné půdě, zejména pro cílené zajištění podpory ohrožených druhů zemědělské krajiny a zajistit jejich provázanost s dalšími nástroji ochrany přírody |
3.1.4.2 | Realizovat legislativně administrativní i finanční podporu pro rozvoj a plošné rozšíření trvale udržitelných způsobů zemědělského, rybářského a lesnického hospodaření |
3.1.4.3 | Zvýšit diferenciaci způsobů hospodaření na zemědělském půdním fondu (ZPF) a zlepšit druhovou a prostorovou skladbu lesů |
3.1.4.4 | Obnovovat mokřadní stanoviště a podporovat jejich toleranci ze strany hospodářských subjektů, omezovat odvodňování dosud neodvodněných hospodářsky využívaných pozemků a optimalizovat způsoby odvodňování s ohledem na zvýšení retence vody v krajině |
3.1.4.N.1 | Naplňovat Národní lesnický program (NLP) i po roce 2013 jako nástroj trvale udržitelného obhospodařování lesů |
3.1.4.N.2 | Zachovat vrchní státní dozor z hlediska ochrany životního prostředí ve vztahu k lesům v národní legislativě |
3.1.4.N.3 | Podporovat certifikaci lesů s využitím systémů PEFC a FSC a kaskádového využití dřevní hmoty jako nástrojů k prosazování trvale udržitelného obhospodařování lesů |
3.2. | Zachování přírodních a krajinných hodnot |
3.2.1 | Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny |
3.2.1.1 | Zajistit odpovídající péči o předměty ochrany všech ZCHÚ v souladu s jejich cíli ochrany a se schválenými plány péče, včetně odpovídajících finančních prostředků |
3.2.1.2 | Zajistit ochranu evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO) a péči o ně v souladu s přijatými souhrny doporučených opatření, v rámci toho provést revizi navržených stupňů zvláštní územní ochrany pro všechny EVL Natura 2000 v ČR |
3.2.1.3 | Zajistit reprezentativní podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny v rámci soustavy ZCHÚ |
3.2.1.N.1 | Zvýšit efektivitu ekonomických nástrojů za účelem podpory plnění cílů ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a zajištění ochrany zvláště chráněných druhů a podmínit podporu (např. agroenvironmentálně-klimatická opatření) plněním těchto cílů |
3.2.1.N.2 | Zajistit funkční a efektivní systém soustavného (průběžného) monitoringu stavu předmětů ochrany ZCHÚ, EVL a PO s ohledem na naplňování cílů ochrany jednotlivých území a efektivitu jejich ochrany a prováděné péče o ně, stavu populací vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů s ohledem na efektivitu jejich ochrany a provádění péče o ně. |
3.2.2 | Zastavení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť |
3.2.2.1 | Zajistit ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, udržet stav jejich biotopů a posílit ochranu a udržitelné využívání genetických zdrojů zvířat, rostlin a mikroorganismů |
3.2.2.2 | Zajistit ochranu a udržitelné využívání genetických zdrojů živočichů, rostlin a mikroorganismů |
3.2.2.3 | Realizovat záchranné programy pro vybrané zvláště chráněné (nejohroženější) druhy a koncepce (programy péče) pro management populací dalších vybraných druhů; v mezinárodním kontextu optimalizovat ex-situ ochranu vymírajících druhů (zoologické a botanické zahrady) |
3.2.2.4 | Zmírňovat negativní následky lidských aktivit (opatření k eliminaci zraňování a usmrcování živočichů, péče o handicapované živočichy aj.). |
3.2.2.5 | Zajistit revizi odpovídající ochrany a péče o přírodní stanoviště z hlediska reprezentativnosti a unikátnosti a zabezpečit řádný management či obnovu vzácných a mizejících typů stanovišť (písčiny, slatiny, narušovaná stanoviště) a v rámci toho provést revizi seznamu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin |
3.2.2.6 | Podporovat účinná opatření pro regulaci počtu druhů živočichů s ohledem na vyváženou strukturu společenstev |
3.2.3 | Omezení negativního vlivu invazních druhů a zajištění účinných opatření k jejich regulaci |
3.2.3.1 | Navrhnout a realizovat komplexní a systémová opatření k snížení negativního vlivu druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci (prevence včetně hodnocení nebezpečí, monitoring, včasná reakce, eradikace či dlouhodobá regulace). |
3.2.3.2 | Usměrňovat míru využívání druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci a druhů s neprověřenými vlastnostmi na pozemcích v majetku státu a na ostatním území zajistit podporu omezení jejich využití a regulace v rámci zásad správné zemědělské praxe, lesnického hospodaření a vodohospodářských postupů |
3.2.3.3 | Omezit rizika zavlékání a šíření nepůvodních invazních druhů v rámci obchodu a dopravy |
3.2.3.4 | Vytvářet a realizovat programy k potlačení (eradikaci, regulaci) vybraných druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci, případně ve vybraných územích |
3.2.3.N.1 | Vytvořit jednotný informační systém o nepůvodních druzích (sjednocení informací z oblasti ochrany přírody a fytosanitární a veterinární oblasti) a navázat jej na mezinárodní databáze |
3.2.3.N.2 | Vytvořit a zajistit monitoring nepůvodních druhů s cílem doplnit a propojit existující systémy ve fytosanitární a veterinární oblasti |
3.2.3.N.3 | Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny optimalizací právní úpravy související s nepůvodními druhy organismů (v koordinaci s vývojem v rámci EU) s důrazem na odstranění nekonzistence předpisů, propojení postupu v oblasti ochrany přírody s fytosanitárními a veterinárními předpisy a řešení zdrojů a vektorů v oblasti obchodu a dopravu |
3.3. | Zlepšení kvality prostředí v sídlech |
| Zlepšení kvality prostředí v sídlech |
3.3.N.1 | Optimalizovat dotační podmínky programů na podporu a regeneraci bydlení ve vztahu k ochraně zeleně a živočichů v sídlech a k vhodnému nakládání se srážkovými vodami |
3.3.1 | Zlepšení funkčního stavu zeleně v sídlech |
3.3.1.1 | Vytvářet podmínky pro zachování a vymezení nových ploch a prvků zeleně jako součásti funkčního a strukturovaného systému sídelní zeleně v sídlech v rámci územního plánování, aby byla zajištěna základní podmínka pro plnění jeho funkcí |
3.3.1.2 | Zvýšit biologickou hodnotu sídelní zeleně podporou uplatnění stanovištně vhodných druhů rostlin (např. využívání domácích druhů dřevin, zavádění druhově pestrých trávníků do veřejných parků), revitalizací stávajících a realizací funkčních propojení stávajících ploch zeleně a opatřeními k zajištění podmínek pro existenci volně žijících živočichů v sídlech (realizace prvků pro podporu hnízdění ptáků, plazů aj.) |
3.3.1.3 | Podporovat přírodě blízké postupy a metody při revitalizaci a zakládání ploch zeleně |
3.3.1.4 | Podpořit stavebně-architektonická řešení staveb vhodně snižujících nároky na zastavěnou plochu (např. podzemní garáže, patrová garážová stání apod.). |
3.3.1.N.1 | Optimalizovat metodickou podporu územního plánování a ochrany přírody a krajiny ve vztahu k požadavkům na funkce systému sídelní zeleně. |
3.3.2 | Posílení regenerace brownfieldů s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech |
3.3.2.1 | Podporovat revitalizaci (regeneraci) brownfieldů v zastavěném území sídel s ohledem na komplexní potřeby územního rozvoje a požadavky na kvalitu životního prostředí |
3.3.2.2 | Realizovat funkční plochy či prvky zeleně v rámci každého z podpořených projektů revitalizace (regenerace) brownfieldů v návaznosti na urbanistickou strukturu sídel |
3.3.2.3 | Podpora výstavby na plochách brownfieldů |
3.3.2.N.1 | Sledovat a vyhodnocovat účinnost zákona o ochraně ZPF ve vztahu k využívání méně kvalitních půd a brownfieldů pro realizaci investičních záměrů |
3.3.2.N.2 | Sledovat a vyhodnocovat stav brownfieldů zejména z hlediska jejich počtu, typu, velikostní struktury, majetkoprávních vztahů a ekologického stavu |
3.3.2.N.3 | Aktualizovat Národní strategii regenerace brownfieldů |
3.3.3 | Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou v sídelních útvarech |
3.3.3.1 | Podporovat přeměny stávajících nepropustných ploch na propustné (odstavné plochy nebo parkoviště, příliš široké nebo nepoužívané cesty, zpevněné předzahrádky, dvory) |
3.3.3.2 | Podporovat v rámci realizace nově budovaných zpevněných ploch vhodné nakládání se srážkovými vodami (zasakování, akumulace nebo odpar dešťové vody - propustná dlažba využívající vegetačních tvárnic, zatravněných spár nebo porézních materiálů, zatravněné střechy atd.) |
3.3.3.3 | Zvýšit podíl ploch zeleně, jejichž součástí je vhodné retenční opatření (zasakovací průlehy, rýhy nebo šachty, retenční příkopy, zelené střechy, apod.) |
3.3.3.4 | Podporovat opatření vedoucí k zachycení a následnému využití srážkové a užitkové vody v místě (retenční nádrže, podzemní jímky) |
3.3.3.5 | Podporovat revitalizaci vodních toků v sídelních útvarech |
4.1. | Předcházení rizik |
4.1.1 | Předcházení vzniku zdrojů antropogenních rizik |
4.1.1.1 | Rozšiřovat sledování znečištění půdy a zemědělských plodin zvláště nebezpečnými látkami – PCB, dioxiny, těžkými kovy, polyaromatickými uhlovodíky apod. v oblastech s možnými riziky (staré ekologické zátěže, havarijní znečištění) |
4.1.1.2 | Stanovit pravidla pro bezpečné nakládání s nebezpečnými odpady s cílem v maximální možné míře omezit negativní vliv nebezpečných odpadů na životní prostředí a lidské zdraví |
4.1.1.3 | Zefektivnit kontrolu pohybu nebezpečných odpadů a plnění povinností původců odpadů spojených s pohybem nebezpečných odpadů (např. efektivní elektronizací vybraných ohlašovacích a evidenčních povinností) |
4.1.1.4 | Hodnocení látek v rámci akčního plánu Společenství |
4.1.1.5 | Omezovat rizika nebezpečných chemických látek povolováním jejich výroby, dovozu a používání |
4.1.1.6 | Zefektivňovat organizační a technická opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami |
4.1.1.7 | Realizovat systém umisťování nebezpečných objektů a zařízení v odpovídajících vzdálenostech od obytných oblastí |
4.1.1.8 | Zefektivnit rozhodovací proces o nakládání s GMO založený na vědeckém hodnocení rizik, a to na národní i EU úrovni, a současně zabezpečit informování a účast veřejnosti |
4.1.1.9 | Omezovat negativní vliv působení hluku na zdraví lidí a ekosystémy |
4.1.1.10 | Znovuzískávat a zneškodňovat regulované látky poškozujících ozonovou vrstvu za použití závazných technologií |
4.1.1.11 | Kontrolovat úniky látek poškozujících ozonovou vrstvu z chladicích zařízení a podpořit výměnu starých technologií s obsahem regulovaných látek za nové technologie s obsahem látek, které mají nulový potenciál poškozování ozonové vrstvy (ODP) a zároveň co nejmenší potenciál globálního oteplování (GWP) |
4.1.1.12 | Zajistit náhradu za halonové hasicí přístroje a systémy požární ochrany, které spadají do kategorie tzv. kritického použití dle nařízení Komise (EU) č. 744/2010 , kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, s ohledem na kritická použití halonů |
4.1.1.13 | Mapovat lokality s potenciální možností úniku rizikových anorganických nebo organických látek, toxických kovů do životního prostředí z dolů, odvalů a výsypek (a nebo metanu z hlubinných dolů v obydlené oblasti) a vyhodnotit zdravotní rizika |
4.1.2.N.1 | Podporovat výzkum a vývoj v oblastech poznání a vyhodnocení antropogenních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí se zaměřením na snižování environmentální zátěže zejména při využívání přírodních zdrojů a na eliminaci a prevenci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí i na lidské zdraví |
4.2. | Zmírňování dopadů nebezpečí, včetně mimořádných událostí a krizových situací |
4.2.1 | Zmírňování dopadů antropogenních rizik |
4.2.1.1 | Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti následkům krizových situací (katastrof) způsobených antropogenními zdroji rizik (únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení, terorismus se závažnými dopady do životního prostředí) |
4.2.1.2 | V rámci environmentální bezpečnosti snižovat riziko vzniku a negativních dopadů krizových situací (katastrof) antropogenního původu |
4.2.1.N.1 | Zachovat míru právní ochrany životního prostředí i při řešení hospodářských škod |
4.2.2 | Zmírňování dopadů přírodních nebezpečí |
4.2.2.1 | Realizovat monitoring vybraných ohrožených oblastí a identifikovat a pravidelně monitorovat zdroje rizika pro životní prostředí |
4.2.2.2 | Zpracovat návrh regulace činnosti v ohrožených oblastech |
4.2.2.3 | Realizovat Plány pro zvládání povodňových rizik |
4.2.2.4 | Zkvalitnit systémy včasného varování |
4.2.2.5 | Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti působení krizových situací způsobených přírodními zdroji rizik (povodně, přívalové povodně, vydatné srážky, dlouhodobé sucho, extrémní vítr) |
4.2.2.6 | Snižovat negativní dopady krizových situací (katastrof) přírodního původu |
4.2.2.N.1 | Podporovat tvorbu nástrojů a technologií k identifikaci, sledování, predikci, prevenci a zmírňování přírodních rizik a monitorování jejich dopadů |
4.2.3 | Zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace |
4.2.3.1 | Realizovat opatření vedoucí ke stabilizování vodního režimu v krajině mj. posilováním organické složky v půdě, k posilování a efektivnímu využívání vodních zdrojů a ochraně vodních zdrojů, ke zvládání extrémních hydrologických situací – povodní a dlouhodobého sucha |
4.2.3.2 | Usilovat o stabilizaci vodního režimu v krajině s cílem předcházet riziku povodní a dlouhodobého sucha prostřednictvím realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření |
4.2.3.3 | Šetrně využívat území a udržitelně hospodařit s půdou (ochrana proti erozi a degradaci, zvýšení podílu organické složky v půdě, zvýšení retence vody v krajině, zachování půdní úrodnosti), zavádět nové technologie, diverzifikovat zemědělství, atd. |
4.2.3.4 | Realizovat adaptační opatření vůči negativním projevům změny klimatu také v rámci zemědělství, lesního hospodářství, biologické rozmanitosti, energetiky a průmyslu, ovzduší, zdraví obyvatel, urbanizované krajiny, dopravy a cestovního ruchu, atd. |
4.2.3.5 | Zajistit podporu rekonstrukcí a rozšíření úpraven vody a vodovodních přivaděčů s cílem zabezpečit jakostní pitnou vodu pro všechny občany |
4.2.3.N.1 | Posílit finančně výzkum a vývoj v oblasti scénářů změny klimatu, identifikace a monitorování jejích dopadů, vymezení a monitoringu rizikových oblastí |
4.2.3.N.2 | V souladu se Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR zavést pravidelné vyhodnocování již implementovaných adaptačních opatření na změnu klimatu a identifikace nových adaptačních aktivit |
4.2.4 | Sanace kontaminovaných míst, včetně starých ekologických zátěží, a náprava ekologické újmy |
4.2.4.1 | Realizovat národní inventarizaci kontaminovaných míst v ČR |
4.2.4.2 | Stanovovat a dodržovat priority odstraňování kontaminovaných míst |
4.2.4.3 | Zajistit průběžnou evidenci ekologické újmy na území ČR a její aktualizaci |
4.2.4.4 | Zpracovat analýzy rizik na kontaminovaných místech s prioritou A (aktuální kontaminace) a P (potenciální kontaminace) včetně posouzení zdravotních rizik |
4.2.4.5 | Odstraňovat staré ekologické zátěže vzniklé před privatizací a vzniklé činností Sovětské armády v ČR |
4.2.4.6 | Sledovat expozice a dopady polutantů ze sanovaných ekologických zátěží na zdraví lidí a monitoring složek životního prostředí vztahující se k sanovanému místu |
4.2.4.7 | Definovat a aplikovat preventivní opatření vedoucí k předcházení vzniku kontaminovaných míst a případů ekologické újmy |