..vyberte místo
Zaslat DOTAZ / NÁMĚT
Často kladené dotazy
vstup do terminálu
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
Databázi pro MMR zajišťuje NSZM na platformě infosystému
DATAPLÁN
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
Databázi pro MMR zajišťuje NSZM na platformě infosystému
DATAPLÁN
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
1.1.1 Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvalitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice
1.1.1.2 Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu a hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat projekty směřující ke zlepšení stávajícího stavu znečištění vod
1.1.1.3 Snižovat znečištění povrchových a podzemních vod ze zemědělských zdrojů na základě monitoringu stanovit území a aktivity v každém povodí, která vyžadují prioritní pozornost a v nich cíleně aplikovat místně specifická opatření
1.1.1.4 Napravovat negativní zásahy způsobené lidskou činností obnovováním přirozených koryt vodních toků s příznivým dopadem na vodní a vodu vázané ekosystémy a přednostně se zaměřit na ty úseky toků, které tvoří biokoridory a toky v sídlech
1.1.1.5 Zajistit podporu výstavby a rekonstrukce ČOV v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel se stávající kanalizací v souladu s články 7 a 2 odst. 9 Směrnice Rady 91/271/EHS
1.1.1.6 Podpořit dokončení realizace opatření směřujících k naplnění požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod
1.1.1.7 Zajistit ochranu (CHOPAV), vyhledávání a realizaci zdrojů povrchových a podzemních vod pro zásobování obyvatelstva a omezit ohrožení podzemních zdrojů vod v důsledku zvyšování těžby štěrkopísků v nivách toků
1.2. Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních zdrojů
Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních zdrojů
1.2.2 Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů
↔
Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravyk opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov,sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto tokyodpadů podobné odpadům z domácností. [POH ČR 2015-2024]
1.2.2.1 Zvýšit do roku 2020 nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů, jako jsou papír, kov, plast a sklo, pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností
↔
Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravyk opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov,sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto tokyodpadů podobné odpadům z domácností. [POH ČR 2015-2024]
1.2.2.2 U odpadů z obalů zvyšovat do roku 2020 míru jejich materiálového využití až na úroveň 70 %, cílová míra celkového využití obalů v roce 2020 je 80 %
1.2.2.3 Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů (zemina a kamení)
↔
Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativoustavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujícíchmateriálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zeminaa kamení). [POH ČR 2015-2024]
1.2.2.4 U odpadních elektrických a elektronických zařízení dosáhnout úroveň sběru, využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití dle cílů směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
1.2.2.5 U vybraných autovraků opětovně použít a využít nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok
1.2.2.6 Ve sběru baterií a akumulátorů dosáhnout do 26. září 2016 minimální úrovně sběru 45% vzhledem k množství uvedenému na trh za daný rok. Dosahovat vysoké recyklační účinnosti v procesu recyklace odpadních baterií a akumulátorů v souladu se směrnicí 2006/66/ES
1.2.2.7 Zvýšit podíl energetického využívání odpadů, zejména komunálního při respektování hierarchie nakládání s odpady
1.2.3.1 Připravit nový zákon o odpadech, postavený s důrazem na důsledné dodržování ekologických a technických standardů EU, principů hospodářské soutěže a principů rozšířené odpovědnosti výrobců
1.2.3.3 Pravidelně kontrolovat a vyhodnocovat nakládání s odpady i plnění povinností původců a oprávněných osob při nakládání s odpady
1.2.3.4 Podporovat vývoj a výrobu snadno opravitelných, recyklovatelných, a materiálově využitelných výrobků
1.3.2.1 Podporovat a rozšiřovat uplatňování souboru zejména agrotechnických, biotechnických a organizačních opatření ke zpomalení půdní eroze i její prevenci, vyhodnocovat jej a dle potřeby doplňovat
1.3.2.N.1 Legislativně upravit hospodaření na zemědělské půdě s cílem snížení jejich erozního ohrožení (zmenšení velikosti půdních bloků a přísnější kritéria pro jejich vymezování, vyšší odpovědnost majitelů a uživatelů pozemků za způsobené škody)
1.3.2.N.2 Zachovat současný podíl lesů ve vlastnictví státu s preferencí přírodě bližších forem hospodaření při respektování konkurenceschopnosti a zabezpečit zvýšenou podporu mimoprodukčních funkcí lesů a více zohlednit tyto funkce při rozhodování
1.3.3 Omezování a regulace kontaminace a ostatní degradace půdy a hornin způsobenou lidskou činností
1.3.4.1 Snížit rozsah krajiny narušené dobýváním nerostů, včetně podpory dočerpávání již otevřených ložisek v případě, že není takový záměr v rozporu s ochranou životního prostředí
1.3.4.2 Minimalizovat negativní dopady dobývání nerostů s využitím přírodě blízkých postupů rekultivace (a zachováním samovolně vzniklých přírodních hodnot v dotčených územích)
1.3.4.3 Revitalizovat území postižená těžbou nerostných surovin, především černého a hnědého uhlí, uranu ale i dalších surovin ponecháním částí ploch (dostatečných z hlediska ekologických funkcí) samovolné nebo řízené sukcesi
2.1.1 Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005
2.1.1.1 Zajistit pokračování stávajících a přípravu nových programů zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů
2.1.1.2 Analyzovat varianty řešení a navrhnout zdanění emisí mimo EU ETS (na základě výstupů analýzy případné zavedení uhlíkové daně v souladu s výsledky úkolu NPSE)
2.1.1.3 Zpracovat technický (metodický) předpis pro plánování rozvoje veřejné dopravy v krajích, včetně organizace integrovaných dopravních systémů a infrastruktury, zvyšovat dostupnost a komfort veřejné dopravy a alternativních způsobů dopravy
2.1.1.4 Podporovat opatření vedoucí ke zvýšení podílu nízkoemisní nákladní dopravy, podporovat rozvoj logistických řešení a organizace dopravy na základě principu komodality (využívání optimálního druhu dopravy samostatně nebo v kombinaci), podporovat veřejné terminály pro multimodální dopravu s případnou vazbou na logistická centra
2.1.1.5 Snížit emise metanu z produkce odpadů, zejména omezením skládkování odpadu, snížením podílu jeho biologicky rozložitelné složky a vyšším využitím odpadů ze zemědělství
2.1.1.6 Zvýšit účinnost stávajících energetických zdrojů, snížit podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny a tepla, zvýšit podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie a zvýšit energetické využití odpadů
2.2.2 Plnění národních emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky (VOC), amoniak (NH3) a jemné suspendované částice (PM2,5)
2.2.1.1 Do roku 2020 snížit emise PM2,5 a dalších znečišťujících látek (zejména polycyklických aromatických uhlovodíků) náhradou spalovacích zdrojů v domácnostech a zajistit jejich řádný provoz a účinnou kontrolu
2.2.1.2 Zohledňovat dopravní problémy v plánech rozvoje dopravy krajů a měst a obcí k dosažení imisních limitů, např. budováním obchvatů a zřizováním nízkoemisních zón.
2.2.1.3 Zvýšit podíl vozidel s alternativním pohonem v sektoru veřejné a individuální dopravy prostřednictvím Národního akčního plánu čisté mobility
2.2.1.6 Do roku 2020 snížit emise SO2 a NOx aplikací nejlepších dostupných technik v sektoru veřejné energetiky
2.2.1.7 Do roku 2020 snížit emise NH3 o 18 % (oproti roku 2005) aplikací opatření v sektoru zemědělství
2.2.1.8 Do roku 2020 dále snižovat emise znečišťujících látek (TZL, NOx, SO2, VOC, CO), emitovaných z ostatních stacionárních zdrojů, na základě dobrovolných dohod uzavíraných mezi provozovateli a MŽP v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší (např. využíváním nejlepších dostupných technik (BAT) a opatřeními nad rámec BAT
2.2.1.9 Vzájemně sladit národní a krajské koncepce v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy, územního plánování a ochrany životního prostředí s cílem zlepšení kvality ovzduší
2.2.1.10 Účinně spolupracovat se sousedními zeměmi s cílem eliminace přeshraničních přenosů látek znečišťujících ovzduší a zlepšení kvality ovzduší v příhraničních regionech
2.2.1.12 Umožnit podporu realizace opatření vyplývajících z programů zlepšování kvality ovzduší zpracovaných pro zóny a aglomerace
2.2.1.13 Snížení nárůstu emisí snížením intenzity motorové silniční dopravy (podpora veřejné hromadné dopravy, podpora nemotorové dopravy, aj.)
2.2.1.N.1 Implementovat zákon o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy do praxe a novelizovaný zákon o integrované prevenci, který tvoří širší právní rámec pro povolování významných průmyslových zařízení a obsahuje i pravidla pro aplikaci BAT
2.2.1.N.2 Zajistit dlouhodobý provoz národní sítě imisního monitoringu ve vztahu k požadavkům evropské a národní legislativy ochrany ovzduší
2.2.1.N.3 V návaznosti na přijetí nového zákona o ochraně ovzduší zpracovat nové programy zlepšování kvality ovzduší pro zóny a aglomerace, na jejichž území dochází k překračování imisních limitů
2.2.1.N.5 Poskytovat kvalitní informace o úrovních znečištění pro účely rozhodování podle zákona o ochraně ovzduší
2.2.1.N.6 Zvyšovat povědomí veřejnosti a provozovatelů relevantních průmyslových činností o problematice BAT, vývoji v této oblasti a otázkách aplikovatelnost
2.3.1 Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020
2.3.2 Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy
2.3.2.1 Zajistit náhradou fosilních pohonných hmot obnovitelnými zdroji energie v dopravě snížení emisí CO2 nejméně o 3,5 % do 31.12.2017 a nejméně o 6 % do 31.12.2020
2.3.3.1 Podporovat nárůst podílu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinných soustav zásobování tepelnou energií
2.3.3.2 Využívat nejlepší dostupné techniky (BAT - Best Available Techniques) sloužící ke snižování energetické náročnosti u nových zdrojů a podporovat jejich zavádění u zdrojů stávajících
2.3.3.3 Podporovat opatření vedoucí k úsporám energií na vytápění prostřednictvím celkového nebo dílčího zateplení rodinných a bytových domů při rekonstrukcích i v novostavbách, výměnou konvenčních zdrojů energie za obnovitelné, instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie a podporovat snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov
2.3.3.4 Rozšířit systém energetického štítkování, zvýšit podíl úsporných spotřebičů - příprava návrhu úprav legislativy
3.1.N.1.1 Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny upravením legislativního zakotvení ÚSES ve vztahu k předpisům v oblasti územního plánování a pozemkových úprav
3.1.N.1.2 Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny zavedením právní úpravy k ochraně a zajištění migrační prostupnosti krajiny a posílením metodické podpory pro její ochranu
3.1.N.1.3 Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny stanovením podmínek ochrany významných krajinných prvků a limitů pro využití jejich území
3.1.N.1.4 Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny upravením konceptu zvláštní druhové ochrany s důrazem na ochranu biotopů a zavedením ochrany přírodních stanovišť
3.1.N.1.5 Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny revizí a komplexně právní úpravou oblasti legislativně ekonomických aj. nástrojů v oblasti ochrany přírody (náhrady škod, újmy, směna a výkup pozemků, nápravná opatření aj.)
3.1.N.2 Zajistit finanční prostředky na zachování biodiversity a zlepšení stavu krajiny (např. revitalizační, přírodě blízká protipovodňová, protierozní opatření, přírodě bližší a alternativní formy hospodaření v lesích, realizace záchranných programů a potlačování nepůvodních druhů)
3.1.N.3 Zahájit komplexní sledování vývoje krajiny s využitím kvantitativního a kvalitativního monitoringu stavu jednotlivých složek krajiny a dynamiky změn ve využívání krajiny tak, aby bylo možné vyhodnocovat působení různých vlivů na funkční využití krajiny a vzájemný vztah těchto vlivů, a vyhodnocovat tak stav krajiny jako celku
3.1.N.4 Zajistit sledování relevantních dat pro vyhodnocování změn v oblasti přírody a krajiny vedoucí k návrhům opatření a k vyhodnocování účinnosti opatření k dosažení cílů strategických a koncepčních dokumentů, zejména SPŽP
3.1.N.6.1 Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména ochrany druhů a přírodních stanovišť a podmínek pro jejich zachování
3.1.N.6.2 Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména přírodě bližších forem hospodaření a udržitelnost zemědělského, rybářského a lesního hospodaření
3.1.N.6.3 Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména nepůvodních druhů, jejich vlivu v oblasti biodiverzity i hospodářství a veřejného zdraví a návrh vhodných opatření technických a jiných řešení zajištění migrační prostupnosti migračních bariér
3.1.N.6.4 Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména v oblasti vyhodnocování vlivu sídelní zeleně na lokální klima a odtokové poměry
3.1.N.6.5 Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména vyhodnocování fragmentace populací, vlivů fragmentace krajiny a optimalizace způsobů zajištění prostupnosti krajiny a konektivity populací
3.1.N.6.6 Podporovat výzkum biodiverzity, ekosystémových služeb a funkcí a možností jejich ochrany, zejména metodologie ekosystémových služeb
3.1.1.2 Zlepšit funkční stav územního systému ekologické stability, zvýšit podíl funkčních a stabilních skladebných částí a při jejich realizaci přiměřeně využívat sukcesní procesy
3.1.1.3 Podporovat ochranu významných krajinných prvků zejména s ohledem na zachování a zlepšování jejich stabilizačních funkcí a vyhodnotit její význam ve vztahu k lesům z hlediska zájmů obecné ochrany přírody a krajiny
3.1.2.1 Realizovat revitalizační a přírodě blízká protipovodňová opatření ve vodních tocích a nivách
3.1.2.N.1 Prohlubovat vzdělávání a veřejnou i správní osvětu komplexních a příznivých účinků opatření k obnově vodního režimu krajiny a aktivně posilovat pozici veřejnosti a podporovat její účast na plánování v oblasti vod
↔
4.3 Vzdělávání zajišťuje každému přístup k rozvoji přenositelných kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Systém zahrnuje přiměřený všeobecný základ nezbytný pro další vzdělávání, zapojení do společnosti i pro porozumění vzájemné provázanosti současného světa. [ČR 2030]
3.1.3.1 Zajistit územní ochranu spojitého systému migračně významných území a dálkových migračních koridorů v rámci územního plánování
3.1.3.2 Zajistit prostupnost krajiny v rámci komplexních pozemkových úprav i v rámci zemědělského hospodaření
3.1.3.3 Přednostně posilovat kapacitu stávajících dopravních koridorů před budováním souběžných komunikací s obdobnou kapacitou dopravy obsluhujících stejná území. Dopravní koridory a stavby plánovat, navrhovat a realizovat s ohledem na požadavek zajištění konektivity populací volně žijících živočichů a zajištění jejich dostatečné migrační prostupnosti
3.1.3.4 Při výstavbě a rekonstrukcích dopravních staveb využívat technická a jiná řešení zajišťující funkční prostupnost pro živočichy a zajistit zprůchodnění stávajících dopravních staveb v úsecích s významným fragmentačním vlivem
3.1.3.5 Realizovat systémová opatření k zajištění migrační prostupnosti vodních toků pro ryby a další na vodu vázané organismy (zejména výstavba rybích přechodů, odstraňování nepotřebných migračních překážek, zajišťování poproudových migrací ryb, obnovovat propojení nivních biotopů s vodními toky apod.
3.1.4.1 Zlepšit zacílení, flexibilitu a efektivitu agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci Programu rozvoje venkova z hlediska jejich přínosu pro zlepšení ekologické stability krajiny a ochrany biologické rozmanitosti, rozšířit je o programy na orné půdě, zejména pro cílené zajištění podpory ohrožených druhů zemědělské krajiny a zajistit jejich provázanost s dalšími nástroji ochrany přírody
3.1.4.2 Realizovat legislativně administrativní i finanční podporu pro rozvoj a plošné rozšíření trvale udržitelných způsobů zemědělského, rybářského a lesnického hospodaření
3.1.4.3 Zvýšit diferenciaci způsobů hospodaření na zemědělském půdním fondu (ZPF) a zlepšit druhovou a prostorovou skladbu lesů
3.1.4.4 Obnovovat mokřadní stanoviště a podporovat jejich toleranci ze strany hospodářských subjektů, omezovat odvodňování dosud neodvodněných hospodářsky využívaných pozemků a optimalizovat způsoby odvodňování s ohledem na zvýšení retence vody v krajině
3.1.4.N.1 Naplňovat Národní lesnický program (NLP) i po roce 2013 jako nástroj trvale udržitelného obhospodařování lesů
3.2.1.1 Zajistit odpovídající péči o předměty ochrany všech ZCHÚ v souladu s jejich cíli ochrany a se schválenými plány péče, včetně odpovídajících finančních prostředků
3.2.1.2 Zajistit ochranu evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO) a péči o ně v souladu s přijatými souhrny doporučených opatření, v rámci toho provést revizi navržených stupňů zvláštní územní ochrany pro všechny EVL Natura 2000 v ČR
3.2.1.3 Zajistit reprezentativní podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny v rámci soustavy ZCHÚ
3.2.1.N.1 Zvýšit efektivitu ekonomických nástrojů za účelem podpory plnění cílů ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a zajištění ochrany zvláště chráněných druhů a podmínit podporu (např. agroenvironmentálně-klimatická opatření) plněním těchto cílů
3.2.1.N.2 Zajistit funkční a efektivní systém soustavného (průběžného) monitoringu stavu předmětů ochrany ZCHÚ, EVL a PO s ohledem na naplňování cílů ochrany jednotlivých území a efektivitu jejich ochrany a prováděné péče o ně, stavu populací vzácných a ohrožených druhů a jejich biotopů s ohledem na efektivitu jejich ochrany a provádění péče o ně.
3.2.2.1 Zajistit ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, udržet stav jejich biotopů a posílit ochranu a udržitelné využívání genetických zdrojů zvířat, rostlin a mikroorganismů
3.2.2.2 Zajistit ochranu a udržitelné využívání genetických zdrojů živočichů, rostlin a mikroorganismů
3.2.2.3 Realizovat záchranné programy pro vybrané zvláště chráněné (nejohroženější) druhy a koncepce (programy péče) pro management populací dalších vybraných druhů; v mezinárodním kontextu optimalizovat ex-situ ochranu vymírajících druhů (zoologické a botanické zahrady)
3.2.2.4 Zmírňovat negativní následky lidských aktivit (opatření k eliminaci zraňování a usmrcování živočichů, péče o handicapované živočichy aj.).
3.2.2.5 Zajistit revizi odpovídající ochrany a péče o přírodní stanoviště z hlediska reprezentativnosti a unikátnosti a zabezpečit řádný management či obnovu vzácných a mizejících typů stanovišť (písčiny, slatiny, narušovaná stanoviště) a v rámci toho provést revizi seznamu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin
3.2.3.1 Navrhnout a realizovat komplexní a systémová opatření k snížení negativního vlivu druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci (prevence včetně hodnocení nebezpečí, monitoring, včasná reakce, eradikace či dlouhodobá regulace).
3.2.3.2 Usměrňovat míru využívání druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci a druhů s neprověřenými vlastnostmi na pozemcích v majetku státu a na ostatním území zajistit podporu omezení jejich využití a regulace v rámci zásad správné zemědělské praxe, lesnického hospodaření a vodohospodářských postupů
3.2.3.4 Vytvářet a realizovat programy k potlačení (eradikaci, regulaci) vybraných druhů s nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost či hospodářskou produkci, případně ve vybraných územích
3.2.3.N.1 Vytvořit jednotný informační systém o nepůvodních druzích (sjednocení informací z oblasti ochrany přírody a fytosanitární a veterinární oblasti) a navázat jej na mezinárodní databáze
3.2.3.N.2 Vytvořit a zajistit monitoring nepůvodních druhů s cílem doplnit a propojit existující systémy ve fytosanitární a veterinární oblasti
3.2.3.N.3 Optimalizovat legislativní nástroje ochrany přírody a krajiny optimalizací právní úpravy související s nepůvodními druhy organismů (v koordinaci s vývojem v rámci EU) s důrazem na odstranění nekonzistence předpisů, propojení postupu v oblasti ochrany přírody s fytosanitárními a veterinárními předpisy a řešení zdrojů a vektorů v oblasti obchodu a dopravu
3.3.1.1 Vytvářet podmínky pro zachování a vymezení nových ploch a prvků zeleně jako součásti funkčního a strukturovaného systému sídelní zeleně v sídlech v rámci územního plánování, aby byla zajištěna základní podmínka pro plnění jeho funkcí
3.3.1.2 Zvýšit biologickou hodnotu sídelní zeleně podporou uplatnění stanovištně vhodných druhů rostlin (např. využívání domácích druhů dřevin, zavádění druhově pestrých trávníků do veřejných parků), revitalizací stávajících a realizací funkčních propojení stávajících ploch zeleně a opatřeními k zajištění podmínek pro existenci volně žijících živočichů v sídlech (realizace prvků pro podporu hnízdění ptáků, plazů aj.)
3.3.2.1 Podporovat revitalizaci (regeneraci) brownfieldů v zastavěném území sídel s ohledem na komplexní potřeby územního rozvoje a požadavky na kvalitu životního prostředí
3.3.2.2 Realizovat funkční plochy či prvky zeleně v rámci každého z podpořených projektů revitalizace (regenerace) brownfieldů v návaznosti na urbanistickou strukturu sídel
3.3.2.N.1 Sledovat a vyhodnocovat účinnost zákona o ochraně ZPF ve vztahu k využívání méně kvalitních půd a brownfieldů pro realizaci investičních záměrů
3.3.3.1 Podporovat přeměny stávajících nepropustných ploch na propustné (odstavné plochy nebo parkoviště, příliš široké nebo nepoužívané cesty, zpevněné předzahrádky, dvory)
3.3.3.2 Podporovat v rámci realizace nově budovaných zpevněných ploch vhodné nakládání se srážkovými vodami (zasakování, akumulace nebo odpar dešťové vody - propustná dlažba využívající vegetačních tvárnic, zatravněných spár nebo porézních materiálů, zatravněné střechy atd.)
3.3.3.3 Zvýšit podíl ploch zeleně, jejichž součástí je vhodné retenční opatření (zasakovací průlehy, rýhy nebo šachty, retenční příkopy, zelené střechy, apod.)
4.1.1.1 Rozšiřovat sledování znečištění půdy a zemědělských plodin zvláště nebezpečnými látkami – PCB, dioxiny, těžkými kovy, polyaromatickými uhlovodíky apod. v oblastech s možnými riziky (staré ekologické zátěže, havarijní znečištění)
4.1.1.2 Stanovit pravidla pro bezpečné nakládání s nebezpečnými odpady s cílem v maximální možné míře omezit negativní vliv nebezpečných odpadů na životní prostředí a lidské zdraví
4.1.1.3 Zefektivnit kontrolu pohybu nebezpečných odpadů a plnění povinností původců odpadů spojených s pohybem nebezpečných odpadů (např. efektivní elektronizací vybraných ohlašovacích a evidenčních povinností)
4.1.1.6 Zefektivňovat organizační a technická opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami
4.1.1.7 Realizovat systém umisťování nebezpečných objektů a zařízení v odpovídajících vzdálenostech od obytných oblastí
4.1.1.8 Zefektivnit rozhodovací proces o nakládání s GMO založený na vědeckém hodnocení rizik, a to na národní i EU úrovni, a současně zabezpečit informování a účast veřejnosti
4.1.1.10 Znovuzískávat a zneškodňovat regulované látky poškozujících ozonovou vrstvu za použití závazných technologií
4.1.1.11 Kontrolovat úniky látek poškozujících ozonovou vrstvu z chladicích zařízení a podpořit výměnu starých technologií s obsahem regulovaných látek za nové technologie s obsahem látek, které mají nulový potenciál poškozování ozonové vrstvy (ODP) a zároveň co nejmenší potenciál globálního oteplování (GWP)
4.1.1.12 Zajistit náhradu za halonové hasicí přístroje a systémy požární ochrany, které spadají do kategorie tzv. kritického použití dle nařízení Komise (EU) č. 744/2010 , kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, s ohledem na kritická použití halonů
4.1.1.13 Mapovat lokality s potenciální možností úniku rizikových anorganických nebo organických látek, toxických kovů do životního prostředí z dolů, odvalů a výsypek (a nebo metanu z hlubinných dolů v obydlené oblasti) a vyhodnotit zdravotní rizika
4.1.2.N.1 Podporovat výzkum a vývoj v oblastech poznání a vyhodnocení antropogenních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí se zaměřením na snižování environmentální zátěže zejména při využívání přírodních zdrojů a na eliminaci a prevenci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí i na lidské zdraví
4.2.1.1 Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti následkům krizových situací (katastrof) způsobených antropogenními zdroji rizik (únik nebezpečné chemické látky ze stacionárního zařízení, terorismus se závažnými dopady do životního prostředí)
4.2.2.1 Realizovat monitoring vybraných ohrožených oblastí a identifikovat a pravidelně monitorovat zdroje rizika pro životní prostředí
4.2.2.5 Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti působení krizových situací způsobených přírodními zdroji rizik (povodně, přívalové povodně, vydatné srážky, dlouhodobé sucho, extrémní vítr)
4.2.3.1 Realizovat opatření vedoucí ke stabilizování vodního režimu v krajině mj. posilováním organické složky v půdě, k posilování a efektivnímu využívání vodních zdrojů a ochraně vodních zdrojů, ke zvládání extrémních hydrologických situací – povodní a dlouhodobého sucha
↔?