Databáze strategií - Portál strategických dokumentů v ČR

☰

Databáze strategií Portál strategických dokumentů v ČR

..vyberte místo Zaslat DOTAZ / NÁMĚT Často kladené dotazy vstup do terminálu
Portál strategické práce v České republice Portál strategické práce Portál veřejných strategií Metodika přípravy veřejných strategií Metodika a Manuál
Loga OPTP Logo MMR

Databázi pro MMR zajišťuje NSZM na platformě infosystému Data Plán DATAPLÁN
Znak MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
www stránky
web ke strategiím

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Info Ke stažení Zobrazení dokumentu Vazby Téma
Zobrazení: Struktura Detailní Tabulkové Sloupcové Schéma
Názvy hierarchických úrovní
1. "Téma"
1.1 "Cíl"
1.1.1 "Opatření"

Politika architektury a stavební kultury ČR [akt. 2022]

zobrazit:   oblast   cil   skupinu   aktivitu

1. – Uspořádání krajiny a sídel

1.1 Pozitivně ovlivňovat vývoj sídelní struktury.

1.1.1 Vyhodnocovat stav a vývoj sídelní struktury České republiky v celostátních územně analytických podkladech.

1.2 Stanovit, chránit a rozvíjet dlouhodobou urbanistickou koncepci sídel zahrnující mj. jejich funkční, plošné i prostorové uspořádání, vycházející ze specifických charakteristik území.

1.2.1 Koordinovat dokumenty strategického a územního plánování.
1.2.2 V jednotlivých sídlech, zejména pak ve městech, stanovit v územním plánu dlouhodobě platnou urbanistickou koncepci vycházející mimo jiné z role sídla v sídelní struktuře, z respektování hodnot okolní krajiny i významu sídelní zeleně, urbanistických hodnot a charakteru prostředí, pestrosti a rozmanitosti prostředí, ze sledování bezpečnosti a zdraví obyvatel a ekonomické prosperity.
1.2.3 Podpořit aktivní pozemkovou a majetkovou politiku obcí a měst (strategie nakládání s majetkem, pronájmu, prodeje a nákupu nových ploch a budov), zejména pomocí poradenství a sdílení dobré praxe.

1.3 Minimalizovat nepřiměřené a nevhodné rozrůstání sídel do okolní krajiny. Zajistit důsledné využívání zastavěného území prostřednictvím cílené revitalizace opuštěných a zanedbaných zastavěných ploch, ale i jednotlivých nevyužívaných staveb.

1.3.1 Při návrhu územních plánů efektivně využívat především rezervy zastavěného území (zejména transformační plochy) a omezovat rozrůstání sídel do krajiny a zábory zemědělské půdy. Toto opatření uplatňovat s přihlédnutím k lokálním specifikům a aplikovat ho jak pro využití obytné, tak i průmyslové a logistické.
1.3.2 Podporovat revitalizace opuštěných a zanedbaných zastavěných ploch (po ukončené průmyslové a zemědělské výrobě a těžbě surovin, opuštěných vojenských areálů apod.) s cílem motivovat stavebníky a investory (včetně obcí) k jejich obnově a novému využití, včetně případného nestavebního využití. Zvážit možnost finanční podpory pro tyto plochy.
1.3.3 Podporovat projekty dočasného využití nevyužívaných ploch a budov, zejména prostřednictvím sdílení dobré praxe.

1.4 V sídlech zajistit přiměřenou dostupnost kvalitní, udržitelné a vhodně umístěné veřejné infrastruktury, včetně odpovídajících parametrů.

1.4.1 V územně analytických podkladech analyzovat dostupnost zařízení veřejné infrastruktury. Poznatky o nevyhovující dostupnosti aplikovat při formulaci problémů k řešení v příslušných územně plánovacích podkladech a dále zohlednit v územně plánovací dokumentaci. Zohlednit spolupráci sídel při využití zařízení občanského vybavení.
1.4.2 V územně plánovací dokumentaci prosazovat polyfunkční využití městských center
1.4.3 Koordinovat rozvoj obslužných center nadmístního významu z úrovně kraje.
1.4.4 Podporovat kvalitně a komplexně připravené investice do zelené infrastruktury v sídlech a její údržbu.

1.5 Při obnově a tvorbě krajiny posílit plánování, zejména důsledně využívat územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady i pozemkové úpravy.

1.5.1 Důsledně koordinovat územně plánovací dokumentace a pozemkové úpravy.
1.5.2 Zpracovat metodický pokyn pro koncepci uspořádání krajiny v územním plánu.
1.5.3 Při tvorbě územně plánovacích dokumentací a územních studií na všech správních úrovních důsledně řešit krajinu, včetně vazby na vymezování nových zastavitelných ploch.

2. – Veřejná prostranství

2.1 Zajistit dostatečnou vybavenost území vhodnými veřejnými prostranstvími, jejich snadnou dostupnost a vzájemné propojení.

2.1.1 Identifikovat hodnoty, využití, funkčnost a dostupnost veřejných prostranství v územně analytických podkladech. Závěry hodnocení veřejných prostranství v územně analytických podkladech promítat do zadání a návrhu územně plánovacích dokumentací.
2.1.2 Při tvorbě územních plánů, případně územních studií, strukturovat a hierarchizovat systém veřejných prostranství a ploch zelené infrastruktury v sídlech.
2.1.3 Využívat územní studie pro prověření systémů veřejných prostranství, systémů sídelní zeleně, a jejich konkrétního řešení.
2.1.4 Využívat regulační plány pro stabilizaci návrhu parcelace zastavitelných ploch s vymezením veřejných prostranství. Prosazovat v nich adekvátní využití a měřítko objektů obklopujících veřejná prostranství, dbát na respektování charakteru lokality.
2.1.5 Parcelaci zastavitelných ploch řešit na základě komplexního návrhu s vymezením veřejných prostranství, nepřipustit jejich využití po částech bez celkové koncepce řešení.
2.1.6 Nástroji územního plánování zamezovat vzniku souborů budov, které znemožňují prostupnost území.

2.2 Plánovat veřejná prostranství komplexně.

2.2.1 Vypisovat architektonicko-urbanistické soutěže na významná veřejná prostranství financovaná z veřejných rozpočtů.
2.2.2 Podporovat kvalitní výtvarné realizace ve veřejném prostoru s výběrem pomocí výtvarných či architektonicko-výtvarných soutěží.
2.2.3 V návrzích veřejných prostranství zajistit jejich komplexní řešení, včetně dopravní, technické a zelené infrastruktury. Podporovat multioborové týmy zpracovatelů (architekt, krajinářský architekt, dopravní inženýr, vodohospodář, památkář, výtvarník apod.).
2.2.4 Zlepšit péči o stávající veřejná prostranství, podpořit jejich úpravy a kultivaci, zapojovat při tom veřejnost, včetně dětí a mládeže.
2.2.5 Připravit celostátní koncepci podpory veřejných prostranství vhodných pro různé aktivity, hru a odpočinek s ohledem na všechny věkové skupiny.
2.2.6 Podporovat veřejná prostranství vhodná pro všechny věkové skupiny, zejména pro děti, mládež a seniory. Podporovat integraci hry a prostorů pro hru jako nedílnou součást veřejných prostor. Podporovat integraci relaxačních a cvičebních prvků. Podporovat využívání areálů škol i mimo školní čas.
2.2.7 V dotačních programech podporovat udržitelnost úprav stávajících hřišť, případně doplnění nových herních prvků. Zabránit dotacím na zdravotně závadné materiály.
2.2.8 Prosazovat regulaci reklamy (vizuální smog) a světelných zdrojů ve veřejném prostoru.

2.3 Zvýšit péči o veřejná prostranství jako hlavní prvek ovlivňující celkovou kvalitu prostředí.

2.3.1 Prověřit potřebu úpravy předpisů pro stavbu komunikací, které v rámci veřejných prostranství využívají zejména pěší a cyklisté.
2.3.2 Prověřit, jak odstranit byrokratické bariéry při dočasném umisťování uměleckých děl ve veřejném prostoru.
2.3.3 V normě o ochranných pásmech technických sítí zohlednit zelenou infrastrukturu.

3. – Začlenění staveb do prostředí.

3.1 Zajistit návaznost nových staveb na charakter a strukturu hodnotné stávající zástavby, respektovat a rozvíjet kulturní, přírodní a stavební dědictví i hodnoty krajiny.

3.1.1 Zpracovat metodiku na standardizaci nástrojů prostorové regulace v územním a regulačním plánu.
3.1.2 Podpořit zpracování a využívání regulačních plánů, včetně případné dotační podpory jejich zpracování.
3.1.3 Provést analýzu, zda a která ustanovení právních předpisů a které normové požadavky ovlivňující parametry nových staveb neumožňují jejich vhodné začlenění do stávajícího prostředí a případně navrhnout jejich možnou úpravu.

3.2 Chránit a posilovat charakter prvků tvořících lokální, celoměstskou či regionální identitu a podporovat ráz prostředí a jedinečnost daného místa.

3.2.1 Podporovat pomocí sdílení dobré praxe zachování regionálního charakteru prostředí včetně regionální architektury, a současně podporovat zachování a využití tradiční venkovské zástavby, včetně drobných sakrálních staveb.
3.2.2 Podporovat užívání lokálních stavebních technik a materiálů (včetně materiálů s malou uhlíkovou stopou) . Upravit příslušné normy, aby umožňovaly inovace (např. novelizovat protipožární předpisy pro dřevostavby).
3.2.3 Zpracovávat plány ochrany památkově chráněných území.

4. – Zadávání zakázek a dotace

4.1 Při zadávání zakázek usilovat o co nejvyšší kvalitu jejich plnění.

4.1.1 Zajistit, aby při výběrových řízeních na územně plánovací a projektovou činnost (včetně krajinářských úprav) byla hlavním kritériem výběru kvalita. Cena za územně plánovací a projektové práce by neměla být jediným nebo hlavním kritériem, a to ani u zakázek malého rozsahu.
4.1.2 Zpracovat metodiku využívání systému Design and Build (společné zadání na projekt a realizaci) u veřejných zakázek ve stavebnictví, včetně určení, kdy je vhodné tento systém využít.
4.1.3 Zpracovat metodiku, která by umožnila stanovit kromě pořizovacích nákladů i náklady na provoz (včetně energetické náročnosti), údržbu a dekonstrukci stavby. Připravit návrh systému získávání a využití základních dat o ekonomice realizace, provozu a údržby staveb financovaných z veřejných prostředků.
4.1.4 Podporovat sdílení zkušeností, propagaci výsledků a publikování informací o veřejných zakázkách financovaných z veřejných rozpočtů.
4.1.5 V zadávacích řízeních preferovat při hodnocení celkové náklady životního cyklu stavby.

4.2 Využívat architektonické soutěže při přípravě staveb financovaných z veřejných rozpočtů.

4.2.1 Při přípravě významných budov financovaných z veřejných rozpočtů se doporučuje přednostně využívat architektonické soutěže.

4.3 V dotacích dbát na kvalitu vystavěného prostředí

4.3.1 Provázat hodnocení kvality staveb s vybranými dotačními programy a při tvorbě programových dokumentací zahrnout kvalitu mezi hodnotící kritéria.
4.3.2 Upravit pravidla dotací, které se týkají vystavěného prostředí tak, aby umožňovala zadání formou architektonických soutěží (dostatečná lhůta, započitatelnost nákladů architektonických soutěží) a jejich využití zohlednila v hodnocení.
4.3.3 Pravidelně vypisovat výzvy z dotačního programu na podporu architektonických a urbanistických soutěží.

4.4 Získávání zpětné vazby ze zadávání veřejných zakázek

4.4.1 Analyzovat různé formy zadávání zakázek ve stavebnictví (na služby i na stavební práce).
4.4.2 Propojit Akademii veřejného investování s tématem kvality vystavěného prostředí a zahrnout je do odborného vzdělávání.
4.4.3 Identifikovat, která data o veřejných zakázkách v oblasti stavebnictví a výsledných stavbách by bylo účelné systematicky sbírat.

5. – Kvalita staveb

5.1 Zajistit zpracování projektů ve vysoké kvalitě.

5.1.1 Prosadit uplatnění standardů výkonu (objem času) při zpracování územně plánovacích a projektových dokumentací. V návaznosti na německý model prověřit možnost vydání honorářových řádů jako doporučených cen projekční praxe.
5.1.2 Prověřit možnost využití určité části investičních nákladů stavby na začlenění uměleckých děl do staveb financovaných z veřejných rozpočtů. Prověřit možnosti zavedení systému, který by tyto náklady a umělecká díla mapoval.
5.1.3 Provést právní úpravu, která umožní v územně plánovací dokumentaci vymezit veřejně prospěšné stavby, případně architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, u kterých je podmínkou rozhodování o změnách v území předchozí realizace architektonické soutěže.

5.2 Řešit úspornost, udržitelnost, snižování dopadů změn klimatu a odolnost staveb i prostředí.

5.2.1 Prověřit a řešit energetický management obcí.
5.2.2 Dbát na hospodaření s dešťovou vodou, podporovat realizace systémů hospodaření s šedými vodami a realizace zelených střech a fasád a v rámci managementu budov sledovat uhlíkovou stopu.
5.2.3 Zohlednit a v maximální možné míře aplikovat principy oběhového hospodářství v odvětví stavebnictví v celém životním cyklu stavby. Zpracovat technický standard k dekonstrukcím staveb a přípravě recyklace stavebních materiálů. Řešit konflikt normových požadavků a použití recyklovaných stavebních prvků a materiálů.
5.2.4 Prověřit přístup ke snižování energetických ztrát domů s historicky cennou fasádou, včetně zateplení z vnitřní strany fasád nebo stanovení mírnějších požadavků pro tyto stavby. Provést výzkum v této oblasti.
5.2.5 Připravit osvětové a vzdělávací materiály o kvalitě vnitřního prostředí budov (větrání, zvuková izolace).

5.3 Kvalitní technická a dopravní infrastruktura jako součást vystavěného prostředí.

5.3.1 Stavby dopravní a technické infrastruktury připravovat v multioborových týmech (inženýři, architekti, krajinářští architekti apod.). Připravit vzorový příklad takového přístupu.
5.3.2 Při přípravě investice do dopravní a technické infrastruktury dbát na kvalitní urbanistické, krajinářské a architektonické zpracování a jejich začlenění do prostředí, a to i u drobných staveb. V případě významných staveb pro jejich přípravu preferovat využití architektonické soutěže.

6. – Vzdělávání

6.1 Rozvinout průběžné a prohlubující vzdělávání příslušných úředníků veřejné správy v oborech architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura, památková péče a v dalších oborech souvisejících s výstavbou a ve stavebních a souvisejících předpisech a dále v oblasti participace a komunikace s veřejností.

6.1.1 Prohlubovat kvalifikaci úředníků veřejné správy formou kurzů zaměřených na představení tendencí a dobrých příkladů z oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury, památkové péče, archeologie, investování do nemovitostí či rozvoje území a dalších oborů souvisejících s výstavbou a stavební kulturou. Zaměřit se též na odbornost a kompetenci státní správy při zadávání veřejných zakázek. Zavést kurzy Politiky architektury a stavební kultury České republiky pro úředníky veřejné správy.
6.1.2 Prohlubovat kvalifikaci příslušných úředníků veřejné správy formou kurzů zaměřených na zapojování veřejnosti a komunikaci s veřejností.

6.2 Rozvinout systém dalšího vzdělávání projektantů a ostatních osob podílejících se na výstavbě.

6.2.1 Rozvinout systém celoživotního vzdělávání projektantů a ostatních osob podílejících se na výstavbě, a to zejména v oblasti stavebního práva, využití nástrojů digitalizace a BIM, udržitelného rozvoje, správních procesů včetně participace, zelené infrastruktury apod., využívat v této oblasti i Národní soustavu kvalifikací. Podpořit mezinárodní setkávání a přenos příkladů dobré praxe.
6.2.2 Prohlubovat vzdělávání projektantů a ostatních osob pracujících ve stavebnictví v aktuálních trendech navrhování staveb, jednotlivých typologických druhů staveb, nových materiálů a technologií. Vedle klasických forem dalšího vzdělávání (semináře, konference) rozvíjet nové formy (webináře, e-learning).
6.2.3 Pořádat kurzy prohlubující vzdělávání projektantů v oblasti ochrany životního prostředí, včetně podpory biodiverzity či prevence ohrožení volně žijících živočichů.
6.2.4 Zavést profesi specialista na nemovitosti v Národní soustavě kvalifikací a v Národní soustavě povolání.

6.3 Podporovat a rozvíjet výchovu a vzdělávání v oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury, památkové péče, stavební kultury a kvality prostředí na všech stupních škol.

6.3.1 Podpořit vznik a fungování platformy k pravidelné výměně informací, setkávání a koordinaci a zabývající se implementací vzdělávání o architektuře a stavební kultuře na mateřských, základních a středních školách a metodikou prezentace tématu v širších souvislostech. Stanovit zodpovědné osoby v jednotlivých institucích, které budou mít spolupráci v pracovní skupině ve své agendě.
6.3.2 Revidovat rámcové vzdělávací programy tak, aby obsahovaly témata spojená s architekturou a stavební kulturou, přizpůsobená jednotlivým stupňům škol. Začlenit architekturu, urbanismus, územní plánování, krajinářskou architekturu, památkovou péči a stavební kulturu do jednotlivých souvisejících vzdělávacích oblastí a příslušných průřezových témat. Zaměřit se zejména na vztah jedince k jeho domovu a městu, včetně péče o prostředí, které jej obklopuje.
6.3.3 Podpořit vznik metodik pro začleňování výuky a výuku tématu architektury a stavební kultury. Při výuce využívat příklady kvalitní architektury jako učební materiál. Nabídnout pedagogům potřebné výukové materiály a odbornou podporu pro zajištění výuky. Zapojit do vzdělávání metodická centra.
6.3.4 Sestavit databázi architektů, stavebních inženýrů a neziskových organizací se zájmem o spolupráci s učiteli a o zapojení do vzdělávání pedagogů i vlastní výuky tématu.
6.3.5 Podporovat učňovské školství a jeho prestiž, přeshraniční spolupráci a související odborné kurzy pro veřejnost.
6.3.6 Posílit informovanost o přínosu kvalitního vystavěného prostředí, včetně ekonomického a společenského významu, na společenskovědních školách. Rozvíjet vzdělávání v oblasti zadávání stavebních zakázek, facility managementu a developerských činností na středních a vysokých školách a v navazujících programech, s ohledem na zaměření školy.

7. – Osvěta a média

7.1 Prosazovat větší uplatnění témat architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura, památková péče a stavebnictví ve veřejnoprávních médiích.

7.1.1 Zajistit zpracování podkladů a následně iniciovat u veřejnoprávních médií vytvoření většího prostoru věnovaného tématům architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura, památková péče a stavební kultura.
7.1.2 Prezentovat kulturní prostředí jako národní bohatství, o které je třeba pečovat a nést za něj zodpovědnost.

7.2 Zajišťovat propagaci příkladů kvalitních realizací včetně kvalitní následné péče o dokončené dílo.

7.2.1 Podporovat soutěže a přehlídky propagující kvalitní příklady architektonických, inženýrských, krajinářských a urbanistických děl, např. Stavba roku, Česká cena za architekturu, Cena Inženýrské komory, Grand Prix architektů, Urbanistický projekt roku apod.
7.2.2 Zajišťovat propagaci kvalitní historické i soudobé architektury jako turistického cíle.
7.2.3 Vytvořit tematické trasy spojující a propagující kvalitní příklady soudobé architektury.

7.3 Mezi odbornou a laickou veřejností zvyšovat povědomí o potřebě komplexního přístupu k vystavěnému prostředí a dalším činnostem člověka, zahrnujícím problematiku staveb, urbanistických celků a krajiny i památkové péče, včetně jejich vlivu na prostředí a člověka. Podporovat utváření vztahu uživatelů k prostředí, ve kterém žijí.

7.3.1 Podporovat osvětovou činnost o kulturně historickém kontextu sídel (jak měst, tak i vesnic), jejich vývoji, o významu jednotlivých dochovaných prostorů a objektů, o jejich hodnotě umělecko-historické, o přírodním bohatství a zázemí sídla a jeho jednotlivých částí. Upozorňovat na hodnoty krajiny a potřebu její prostupnosti. Informovat o významu a problémech památkové péče a archeologie.
7.3.2 Zužitkovat příklady dobré praxe ke zvyšování kvality poptávky klientů. Podporovat vycházky s architekty a dalšími odborníky či komentované prohlídky novostaveb.
7.3.3 Provádět osvětu o vhodnosti prostředí pro hru a o vhodnosti jednotlivých herních prvků.

7.4 Propagovat českou architekturu v zahraničí.

7.4.1 Zajišťovat propagaci české architektury a stavebnictví v zahraničí, představovat významné stavby a osobnosti, např. formou webových aplikací, publikací, sborníků, kalendářů či diářů.
7.4.2 Zajišťovat propagaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky v zahraničí. Podporovat mezinárodní debatu a aktivně se účastnit na mezinárodních akcích souvisejících s architekturou a stavební kulturou, včetně akcí řešících případnou evropskou politiku architektury.

8. – Výzkum a vývoj

8.1 Podporovat a rozvíjet výzkumnou činnost zaměřenou na obory architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.

8.1.1 Podporovat zadávání projektů a grantů a naplňovat výzkumné potřeby v oborech architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.
8.1.2 Evidovat a jednotně prezentovat granty vypisované různými institucemi v České republice, zejména granty zaměřené na obory architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.
8.1.3 Normativní a kvantitativní výzkumy doplnit kvalitativními výzkumy v „měkkých“ oblastech, jako je identifikace hodnot, vnímání charakteru území obyvateli, přínos kvalitního prostředí a míra citlivosti obyvatel k jeho změnám ve středoevropském kontextu. V odůvodněných případech a v odpovídajícím rozsahu zapojovat do výzkumu veřejnost.
8.1.4 Podporovat výzkumné projekty, které budou iniciovat výzkum tradičních, nových i recyklovaných materiálů, způsob jejich zpracování a jejich dopad na užitné vlastnosti konstrukcí, životní prostředí a energetickou účinnost.
8.1.5 Iniciovat založení či rozvoj odborných výzkumných pracovišť zabývajících se tématy architektury, urbanismu, územního plánování a krajinářské architektury.

8.2 Využívat výsledky výzkumu a vývoje v praxi.

8.2.1 Využívat v praxi výsledky výzkumných projektů zaměřených na vzdělávání a osvětu v oblasti architektury a stavební kultury.
8.2.2 Podporovat publikování výsledků výzkumů (českých i zahraničních), které se zaměřují na vliv kvality prostředí na člověka.

9. – Vedení, koordinace a spolupráce

9.1 Koordinovat spolupráci zainteresovaných subjektů a vyhodnocovat plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky.

9.1.1 Založit a provozovat samostatnou webovou stránku věnovanou Politice architektury a stavební kultury České republiky.
9.1.2 Zřídit odbornou platformu pro aktualizaci a sledování vyhodnocování Politiky architektury a stavební kultury České republiky a naplňování Davoské deklarace.
9.1.3 Pravidelně sledovat a hodnotit plnění jednotlivých opatření a jejich účinnost.
9.1.4 Posílit pracoviště pro implementaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky včetně jeho finančního zajištění.
9.1.5 Posílit roli nadací podporujících cíle Politiky architektury a stavební kultury České republiky.
9.1.6 Zpracovat materiál srozumitelný široké veřejnosti, shrnující základní principy Politiky architektury a stavební kultury.

9.2 Implementace v krajích a obcích.

9.2.1 Podněcovat a podporovat vznik místních a regionálních politik architektury a stavební kultury.
9.2.2 Podpořit vznik organizací, které budou ve spolupráci s odbornou platformu pro aktualizaci a sledování vyhodnocování Politiky architektury a stavební kultury České republiky a naplňování Davoské deklarace podporovat a koordinovat uplatňování Politiky architektury a stavební kultury ČR v krajích a obcích –krajská či regionální centra architektury apod. Využít při tom zkušenosti ze zahraničí, např. z Rakouska. Zajistit pro ně finanční zdroj.

9.3 Podporovat využívání hlavních architektů a inženýrů.

9.3.1 Podporovat platformu pro sdílení znalostí a zkušeností městských architektů a městských krajinářských architektů.
9.3.2 Podporovat roli městských architektů jako realizátorů vzdělávání a osvětových aktivit v oblasti architektury a stavební kultury.
9.3.3 Podporovat sdílení městských architektů v rámci meziobecní spolupráce po vzoru center sdílených služeb.
9.3.4 Definovat roli městských inženýrů v rozvoji sídel a způsob jejich spolupráce s městskými architekty.
9.3.5 Sdílet zkušenosti s funkcí městských kurátorů výtvarných děl a způsobem jejich spolupráce s městskými architekty.
9.3.6 Prověřit účelnost zřízení krajských architektů (osob či institucí) jako koordinátorů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, garantů prosazení kvality architektury a urbanismu v regionech a podpory měst a obcí v regionu.
9.3.7 Prověřit účelnost zavedení institutu státního architekta (osoby či instituce) a případně navrhnout rozsah jeho kompetencí, včetně koordinace krajských architektů. Zprostředkovat zahraniční zkušenosti v této oblasti.
9.3.8 Posílit vzdělávání pro úlohu městského architekta jako koordinátora urbanistické koncepce a kompozice sídel a mediátora mezi zájmovými skupinami. Posílit vzdělávání pro úlohu městského inženýra.