1. Předškolní, základní a střední vzdělávání |
1.1 Změna cílů a obsahů vzdělávání |
1.1.1 Realizovat navržený systém vzdělávacích programů na všech úrovních
1.1.2 Realizovat nové rysy v pojetí kurikula
1.1.3 Postupně zavádět výuku dvou cizích jazyků na všech typech škol
1.1.4 Vytvořit fond učebnic a dalších podpůrných materiálů |
1.2 Zvyšování kvality vzdělávání |
1.2.1 Dobudovat systém evaluace a monitorování
1.2.2 Vytvořit systém závěrečného hodnocení žáků, rozšířit a nově koncipovat poradenské služby |
1.3 Vnitřní proměna školy |
1.3.1 Vytvořit ucelený systém nástrojů pro uplatnění autonomie školy
1.3.2 Založit Program rozvoje škol
1.3.3 Vybudovat společnou podpůrnou infrastrukturu |
1.4 Pedagogičtí pracovníci jako nositelé změn |
1.4.1 Zlepšovat postavení pedagogických pracovníků jako socioprofesní skupiny
1.4.2 Zvyšovat kvalitu a funkčnost přípravného vzdělávání učitelů
1.4.3 Diferencovat pedagogické činnosti a realizovat systém kariérového a platového postupu
1.4.4 Založit systém řízení lidských zdrojů |
1.5 Předškolní vzdělávání |
1.5.1 Zajistit každému dítěti předškolního věku zákonný nárok na předškolní vzdělávání a na reálnou možnost je naplnit
1.5.2 Vypracovat rámcový program pro předškolní vzdělávání a v něm nově formulovat rámcové cíle, obsah a předpokládané výsledky vzdělávání (kompetence dítěte)...
1.5.3 Vzhledem k potřebě zvládat širší spektrum odborných, speciálně pedagogických i sociálních znalostí a dovedností pedagogů v předškolním vzdělávání zajistit jejich vysokoškolské vzdělávání na úrovni bakalářského studia na pedagogických fakultách... |
|
|
1.6.1 Zvýraznit význam a specifika 1. stupně a 2. stupně základního vzdělávání ve stěžejních pedagogických dokumentech a návazných prvcích vzdělávacího systému
1.6.2 Vytvořit rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a v něm stanovit specifické cíle, obsah, výstupní klíčové kompetence a podmínky pro vzdělávání na 1. a 2. stupni základního vzdělávání...
1.6.3 Komplexně řešit postupný přechod na integrované vnitřně diferencované základní vzdělávání, které umožní vytvářet co nejlepší podmínky pro všechny žáky...
1.6.4 Klást důraz na celkovou proměnu života školy a vyučování, podpořit inovativní programy a činnosti vycházející z potřeb žáků daného věku
1.6.5 Změnit koncepci vzdělávání učitelů pro 1. a 2. stupeň základního vzdělávání pomocí státem normativně stanovených kvalifikačních požadavků, při zachování jejich magisterské úrovně... |
1.7 Střední všeobecné a střední odborné vzdělávání |
1.7.1 Zvyšovat podíl populace dosahující úplné střední vzdělání s maturitou až na 75 % populačního ročníku...
1.7.2 Vytvořit a legislativně zakotvit státní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy založené na širokém poznatkovém základu a klíčových kompetencích a jejich rozpracování do školních vzdělávacích programů
1.7.3 Prohlubovat diferenciaci vzdělávacích programů gymnázia tak, aby nemělo pouze akademický, ale získalo široký všeobecně vzdělávací charakter a sloužilo různým vzdělávacím potřebám
1.7.4 Podporovat rozvoj větvených a stupňovitých vzdělávacích programů a zavést postupně modulový systém organizace vzdělávacích programů odborného vzdělávání, umožňující snadnější vertikální i horizontální prostupnost a návaznost na další vzdělávání
1.7.5 Vytvořit dvouúrovňovou společnou část maturitní zkoušky podle volby žáka. Součástí školní (profilové) části maturitní zkoušky může být též vypracování a obhajobu závěrečné maturitní práce
1.7.6 Podporovat optimalizaci sítě škol ve prospěch vytváření polyfunkčních škol, tj. škol nabízejících všeobecné i odborné vzdělávací programy, které poskytují různý stupeň vzdělání
1.7.7 Zavést ve spolupráci se sociálními partnery podpůrná opatření zlepšující přechod absolventů do praxe... |
1.8 Zájmové vzdělávání a využívání volného času |
1.8.1 Umožnit přístup ke kvalitnímu zájmovému vzdělávání všem dětem, zvláště dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí...
1.8.2 Účelovými nárokovými prostředky, vymezenými v rozpočtu, finančně zabezpečit rozšíření činnosti škol jako vzdělávacích a kulturně výchovných center obcí a zřídit na těchto školách funkci koordinátora
1.8.3 Na fakultách připravujících učitele zřídit nebo posílit specializovaný obor Pedagogika volného času nebo Sociální pedagogika |
1.9 Vzdělávání nadaných jedinců |
1.9.1 Základem péče o mimořádně nadané jedince musí být zájmová činnost co nejširších vrstev obyvatelstva (především dětí a mládeže)
1.9.2 Realizovat ucelený systém péče o nadané jedince v ČR
1.9.3 Vytvářet programy péče o mimořádně nadané jedince a zajišťovat její dostupnost |
1.10 Vzdělávání zdravotně a sociálně znevýhodněných |
1.10.1 Analyzovat podíly jednotlivých rezortů a koordinovat jejich participaci na péči o žáky se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním. Vyřešit kompetence v oblasti poskytování rané péče
1.10.2 Citlivě transformovat zvláštní školy na školy základní se speciálními vzdělávacími programy
1.10.3 Vyřešit připravenost běžných škol na integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, a to po stránce profesní, personální i technické. Provést nezbytné změny v přípravě učitelů
1.10.4 Speciální školy zřizovat pouze pro těžce zdravotně postižené (např. pomocné školy, rehabilitační třídy)
1.10.5 Vyřešit problematiku aktivace osob se zdravotním postižením, pro které práce nebude s ohledem na postižení zdrojem obživy
1.10.6 Koncepčně dopracovat způsob, jakým bude vykonávána ústavní nebo ochranná výchova |
|
2. TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ |
2.1 Rozšíření výzkumné kultury a tvůrčí činnosti se stane definičním znakem terciárního vzdělávání...
2.2 Rozvoj nabídky studijních programů bude směřovat k tomu, aby zhruba jedna polovina absolventů odcházela do praxe po ukončení bakalářského studia nebo vyššího odborného studia...
2.3 Prostupný, modulárně stavěný, systém studia postupně umožní pokračovat ve studiu hned nebo později na téže nebo jiné škole domácí či zahraniční...
2.4 V tomto systému budou mít uchazeči možnost zvolit si vlastní vzdělávací cestu, odpovídající jejich zájmům a schopnostem, v případě potřeby ji měnit a pokračovat ve vzdělávání v průběhu celého života
2.5 ČR podpoří vybudování otevřeného evropského vzdělávacího prostoru rozvíjením mezinárodní spolupráce a naplňováním mezinárodních dohod a deklarací...
2.6 V systému vnějšího hodnocení kvality bude brán zřetel na rozdílné cíle a úkoly jednotlivých vzdělávacích institucí terciárního sektoru...
2.7 Studenti budou vedeni k vysoké odborné flexibilitě, tvořivým schopnostem, kulturním a komunikativním schopnostem a morálním hodnotám...
|
3. VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH |
3.1 Vytvořit právní rámec pro rozvoj vzdělávání dospělých |
3.1.1 Vymezit pravomoci a odpovědnosti nejvýznamnějších aktérů rozvoje vzdělávání dospělých (stát, zaměstnavatelé, odbory, obce a regiony, profesní orgány
3.1.2 Stanovit pravidla financování hlavních součástí vzdělávání dospělých |
3.2 Vypracovat a zavést soustavu finančních a nefinančních pobídek |
3.2.1 pro zaměstnavatele, aby jejich výdaje na vzdělávání zaměstnanců byly vyšší a efektivnější
3.2.2 pro zaměstnance, aby v co největší míře vstupovali do kvalifikačního a rekvalifikačního vzdělávání
3.2.3 pro poskytovatele vzdělávání, aby byli zainteresováni na rozšiřování nabídky vzdělávání a usnadňování přístupu k němu pro různé cílové skupiny
3.2.4 pro jednotlivce, aby se zvyšoval jejich zájem o vzdělávání |
3.3 Založit mechanizmy systémového rozvoje vzdělávání dospělých |
3.3.1 zajišťování kvality, akreditace a certifikace
3.3.2 informační systém a podpůrné systémy
3.3.3 výzkum vzdělávání dospělých
3.3.4 rozšíření základny pro přípravu a další vzdělávání odborných pracovníků ve vzdělávání dospělých, metodické a poradenské služby |
|
Portál strategické práce
Metodika přípravy veřejných strategií
DATAPLÁN
