1.1.1 Vymezit typy krajiny v ČR včetně stanovení jejich cílových charakteristik a činitelů, které je mění, zaznamenávat jejich změny.

1.1.2 Zajistit efektivní uplatnění plánování (uspořádání) krajiny ve smyslu Úmluvy o krajině, jako koncepčního nástroje k zajištění jejího funkčního uspořádání.

1.1.3 Aktualizovat dokumentace a vymezení nadregionálních ÚSES. Zajistit ponechání rezervy státních pozemků na realizaci ÚSES v rozsahu min. 3 % v každém kú. Posílit finanční prostředky na vytváření USES v dotačních nástrojích MŽP.

1.2.1 Cena krajiny Rady Evropy – zahájit a zajišťovat průběžně soutěž.

1.2.2 Při rekultivacích území dotčených těžbou nerostných surovin začleňovat přírodě blízké prvky a plochy pro vývoj samovolnou sukcesí, vytvořit metodické podklady pro tyto účely.

1.3.1 Zpracovat odbornou metodiku pro preventivní hodnocení krajinného rázu pro větší územní celky, která bude obsahovat postup vymezení oblastí krajinného rázu včetně jejich charakteristiky a limitů využití území podle vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb.

1.3.2 Připravit podpůrné programy pro efektivnější realizaci komplexních pozemkových úprav. Připravit metodickou podporu s cílem zachování principů ochrany přírody a krajiny při realizaci komplexních pozemkových úprav.

1.3.3 Vypracovat metodiku vhodného a udržitelného využívání pozemků v nivách (funkční využití území a stanovení vhodného způsobu hospodaření).

1.3.4 Při vymezování ploch výroby a skladování v rámci funkčního využití území upřednostňovat v zastavěném a zastavitelném území nevyužívané nebo opuštěné plochy bývalých průmyslových aj. areálů (brownfields).

1.4.1 Připravit a uskutečnit vzdělávací program zvyšující povědomí občanské společnosti, soukromých organizací a veřejných orgánů o hodnotě krajiny, jejich úloze a jejich změnách.

1.4.2 Při plánování, ochraně a péči o krajinu podpořit aktivní spolupráci a zapojení veřejnosti í do těchto procesů.

1.4.3 Zajistit kvalitní metodické vedení dotčených subjektů v procesu územního plánování.

2.1.1 V biocentrech vymezeného ÚSES v hospodářských lesích v majetku státu mimo zvláště chráněná území zachovat a nebo zavést přírodě blízké formy hospodaření.

2.1.2 Vymezit společenskou objednávku zahrnující mj. funkce ochrany přírody a další neprodukční funkce lesa ve vazbě na zvláště chráněná území a skladebné prvky ÚSES...

2.1.3 Na území I. a II. zóny CHKO realizovat přírodě blízké formy obhospodařování lesů založené na maximálním využívání přírodních procesů s převahou využívání přirozené obnovy.

2.1.4 Pro zvýšení životaschopnosti les. ekosystémů významně snížit nadměrné stavy spárkaté zvěře s cílem umožnit využívání přírodě blízkých forem hospodaření a významně omezit poškozování les. porostů s negativ. dopady na dlouhodobou ekonomiku les. hospodářství

2.1.5 Vytvořit program postupu rekonstrukcí porostů náhradních dřevin s cílem udržet a zlepšit kvalitu lesních půd, zejména na acidifikovaných půdách v pásmech ohrožení lesů vlivem imisí A-B a ve výhledu pásem C.

2.1.6 V lesích ČR zvýšit podíl geograficky původních druhů MZD ( listnáče a jedle) v příštím desetiletí o osminu (z 24% v roce 2007 na nejméně 27% v roce 2020).

2.1.7 Zvýšit podíl stromů prošlých přirozených vývojem stárnutí a tlejícího dřeva pro zachovaní biodiverzity a podpory přirozeného cyklu živin při dodržení pravidel ochrany lesa, bezpečnosti a ochrany zdraví a životů a ochrany majetku.

2.1.8 Rozšířit plochu lesů ponechaných samovolnému vývoji (na minimálně 5 000 ha) přednostně v ZCHÚ a vytvořit stanovištně reprezentativní soustavu...

2.1.9 Zbytkovou dřevní biomasu, jako obnovitelný zdroj energie, využívat na státních lesních pozemcích v souladu s pravidly, která budou plně respektovat charakter stanovišť s minimalizací negativního dopadu na půdní chemizmus a biodiverzitu.

2.1.10 Pro rozšíření plochy lužních lesů v nivách řek zpracovat tři pilotní projekty s cílem vytvořit do r. 2020 alespoň 100 km2 nově založených ploch s tímto vegetačním útvarem.

2.1.11 Přiblížit uživatelům podpor využití podpůrných programů k přírodě blízkému hospodaření v lesích.

2.1.12 Zpracovat analýzu ekonomické efektivity přírodě blízkých forem hospodaření z důvodů ochrany přírody. Za tímto účelem založit síť demonstračních objektů.

3.1.1 Určit a následně odstranit překážky bránící realizaci opatření na obnovu vodního režimu krajiny, zejména se zaměřením na revitalizace vodních toků a niv.

3.1.2 Zpracovat koncepci realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a vytvářet podmínky pro jejich naplňování.

3.1.3 Stanovit jako povinnost vymezovat záplavová území včetně území určených k rozlivům povodní a zajistit jejich ochranu před změnou využití území v územně plánovacích dokumentacích.

3.1.4 Vymezit záplavová území včetně území určených k rozlivům povodní na celém území ČR.

3.1.5 Revitalizovat nejméně 150 km vodních toků a 75 km2 niv v rámci realizace opatření obsažených v plánech oblastí povodí.

3.1.6 Realizovat opatření k postupnému odstranění fragmentace vodních toků v souladu s Koncepcí zprůchodnění říční sítě ČR

3.1.7 Zajistit úpravu nebo odstranění neužívaných vodních děl ve správě příslušných správců vodních toků tak, aby netvořily příčné překážky ve vodních tocích.

3.2.1 Stanovit environmentální cíle ve vodních ekosystémech podle Rámcové směrnice EU o vodní politice a navrhnout postup pro jejich dosažení, který bude realizován programy opatření v plánech povodí.

3.2.2 V rámci mezinárodních komisí na ochranu Labe, Odry a Dunaje se podílet na stanovení nadregionálních environmentálních cílů ve vodních ekosystémech podle Rámcové směrnice EU o vodní politice.

3.2.3 Vypracovat obecně pozitivní, koncepční materiál pro ekologizaci správy toků a vodních cest (Vltava, Labe) a realizovat opatření pro dosažení dobrého ekologického stavu a maximálního ekologického potenciálu

3.2.4 Přispět ke zlepšení kvality životního prostředí vodních organizmů v povrchových vodách, s cílem dosáhnout dobrého ekologického stavu vod v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách.

3.3.1 Připravit publikaci o praktické ochraně a obnově rašelinišť ČR.

3.3.2 Funkčně propojit postupy a cíle směrnic o ptácích a stanovištích a Rámcové směrnice EU o vodní politice.

3.3.3 Provést inventarizaci mokřadů ČR s cílem porovnat jejich stav a rozlohu s údaji z r. 1999.

3.3.4 Zajistit adekvátní ochranu mokřadů mezinárodního významu nebo jejich části v kategorii ZCHÚ.

3.3.5 Provádět pravidelný monitoring a hodnocení ekologického stavu mokřadů mezinárodního významu.

3.3.6 Vytvořit databázi údajů o mokřadech ČR jako součást datového skladu AOPK ČR.

3.3.7 Začlenit problematiku mokřadů a jejich významu do EVVO na základních a středních školách.

3.3.8 Určit mokřadní lokality vyžadující obnovu a posílit dotační tituly pro revitalizaci a obnovu těchto mokřadů.

3.3.9 Vyčlenit ročně 1milion Kč z rozpočtu MŽP na projekty dvoustranné spolupráce (ČR + druhá země) zaměřených na ochranu, výzkum a udržitelné využívání mokřadů.

3.3.10 Vytvořit rámcové zásady hospodaření na konkrétně definovaných rybnících a v lužních lesích na lokalitách mokřadů mezinárodního významu z hlediska cílů Ramsarské úmluvy.

3.3.11 Řešit vědeckovýzkumné úkoly vyplývajících z usnesení konference smluvních stran Ramsarské úmluvy, např. zřízením odborně specializovaného pracoviště soustavně se zabývajícího problematikou mokřadů a krajiny.

3.3.12 Začlenit mezi opatření plánů oblasti povodí zakládání či obnovu mokřadních lokalit místního významu pro jednotlivé kraje tak, aby se celková rozloha mokřadů v ČR zvýšila z dosavadních 1,5 % na nejméně 2 % rozlohy státu.

4.1.1 Vytvořit databázi údajů o horských ekosystémech jako součást datového skladu AOPK.

4.1.2 Prověřit účelnost vyhlášení CHKO Krušné hory k ochraně horských ekosystémů v hranicích předjednaných Evropsky významných lokalit Klínovecké Krušnohoří a Východní Krušnohoří.

4.3.1 V každém pohoří uskutečnit pilotní projekt farmového programu v rámci existujících dotačních titulů. V dalším období zavést přímou podporu faremních programů.

4.3.2 Navrhnout možné dotace na udržení zachovalých horských suťových lesů, horských vrchovišť a rašelinišť, jeřábových smrčin pod horní hranicí lesa a ochranných lesů na prudkých svazích v horských oblastech.

5.1.1 Navrhnout nový systém odvodů za vynětí pozemku z půdního fondu s ohledem na kvalitu půdy a význam pro ekologickou stabilitu krajiny.

5.1.2 Pro jednotlivé ohrožující činitele stanovit kriteria vymezení prioritní oblasti s půdami ovlivněnými jejich působením. Pro snížení působení těchto činitelů provést analýzu legislativních a ekonomických nástrojů s návrhem jejich úpravy.

5.1.3 Předložit novelu zákona č. 334/1992 Sb.o ochraně ZPF, upřednostňující ochranu půdy před zábory a před působením procesů, jež půdu poškozují.

5.1.4 Pokračovat v systematickém monitorování lesních a zemědělských půd a půd ve zvláště chráněných území.

5.1.5 Podporovat přípravu a realizaci strategie/koncepce ochrany půdy na úrovni krajů.

5.2.1 Posílit zaměření zemědělských dotací a plateb na podporu činností vedoucích k obnově biotopů v zemědělsky obhospodařované krajině.

5.2.2 Vypracovat metodiku komplexního hodnocení funkcí půd.

5.2.3 Vytvořit Jednotný informační systém o půdě.

5.2.4 Chránit a umožnit vytváření listnatých plášťů lesů v kontaktu se zemědělskou krajinou jako druhově a ekostabilizačně nenahraditelných vegetačních útvarů (ekotonů). Zajistit ochranu a péči v dotačních titulech stávajících programů.

6.1.1 Zalesňování zemědělské půdy v rámci podpor Programu rozvoj venkova podmínit souhlasem orgánů ochrany přírody i v případě zalesňování luk do 0,5 ha.

6.1.2 Vytipovat nejvýznamnější oblasti s rozsáhlými pestrými komplexy luk (např. Bílé Karpat, Železné hory, České středohoří, Krkonoše, Šumava), kde bude především dbáno o zachování jejich propojenosti.

6.1.3 Obnovit péči na hodnotných, doposud ladem ležících pozemcích omezením křovin a následným kosením či pastvou.

6.1.4 Zajistit podporu produkce regionálních travinobylinných směsí semen a podporu produkce a používání přírodě blízkých travních nebo travinobylinných směsí.

7.1.1 V sídlech podporovat péči o plochy zeleně a prioritně zakládat nové parky.

7.1.2 Připravit a zavést do praxe metodiku stanovování náhradních výsadeb za pokácení dřevin.

7.1.3 Připravit návrh zákona o odvodu z kácení dřevin na základě §9 odst. 3 zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

7.1.4 Vymezit v rámci územního plánování dostatečné plochy pro zachování a zakládání přírodních a přírodě blízkých prvků v sídlech, jejich propojování a návaznost na příměstskou krajinu, včetně jejich využití pro pěší a cyklisty.

8.1.1 Prověřit možnost a účelnost vyhlášení CHKO Doupovské hory, rozšíření CHKO Kokořínsko a CHKO Dolní Morava nebo rozšíření CHKO Pálava v intencích nařízení vlády č. 132/2005.

8.1.2 Vyhodnotit současnou účinnost ochrany území CHKO Křivoklátsko a prověřit možnost vyhlášení NP

8.1.3 Zpracovat návrh optimalizace soustavy ZCHÚ především z hlediska způsobu vymezení a reprezentativnosti.

8.2.1 Zpracovat strategii rozvoje NP.

8.2.2 Zpracovat strategii rozvoje CHKO.

8.3.1 Připravit program na podporu krajinných integrovaných plánů rozvoje v územích dotčených VZCHÚ, přednostně pak NP.

9.1.1 Zlepšit nebo vytvořit nástroje pro potřebné zajištění péče o biotopy zvláště chráněných druhů a dalších významně ohrožených druhů (červené seznamy).

9.1.2 Provést revizi seznamu a kategorizace zvláště chráněných druhů podle aktuálního stavu z hlediska ochrany a míry ohrožení.

9.1.3 Připravit a zahájit realizaci alespoň 6 dalších záchranných programů pro nejvážněji ohrožené druhy rostlin a živočichů (hořeček český, hnědáska osikového aj.) a zajistit finanční prostředky nezbytné pro dlouhodobou realizaci přijatých programů.

9.1.4 Ve spolupráci MŽP, MZe a rybářské veřejnosti zpracovat koncepci ochrany a podpory (popř. záchranný program) populace lososa obecného (Salmo salar) a zajistit pokračování zahájených aktivit.

9.1.5 Připravit pro nové programové období agroenvironmentální program pro zajištění podpory ptáků zemědělské krajiny včetně dropa velkého (Otis tarda).

9.1.6 Ve vazbě na mezinárodní reintrodukční program vyhodnotit potenciál území pro návrat zubra evropského na území ČR s prioritou využití přírodně hodnotných území se specifickým režimem (např. vojenské újezdy).

9.1.7 Zpracovat a realizovat koncepce (programy péče) pro management populací vydry říční, bobra evropského a velkých šelem zahrnující komplexně opatření k zajištění jejich ochrany, k prevenci a řešení socioekonomických aspektů souvisejících s jejich rozšířením

9.1.8 Vytvořit podmínky (včetně ekonomických) pro prevenci vysazování a zavlékání a šíření invazních nepůvodních druhů (včetně hodnocení nebezpečí), rychlou reakci a dlouhodobou regulaci populací invazních nepůvodních druhů

9.1.9 Vytvořit seznam(y) invazních nepůvodních druhů u nichž je nezbytné zajistit jejich aktivní omezování a regulace dalšího šíření; stanovit prioritní oblasti, ve kterých budou pro tyto druhy přijímána opatření.

9.1.10 V rámci nové výsadby nebo rekonstrukce vegetačního doprovodu komunikací hrazených z veřejných zdrojů zajistit využívání geograficky původních druhů rostlin (dřevin).

9.1.11 Do správné zemědělské praxe zakotvit opatření a postupy na omezení šíření geograficky nepůvodních druhů.

9.1.12 Na pozemcích v majetku státu omezovat v rámci hospodaření šíření geograficky nepůvodních druhů.

9.1.13 Vytvořit zásady předcházení ztrátě genetické diverzity pro jednotlivé sektory (zemědělské hospodaření, rybářství aj.) a vytvořit seznam taxonů s potřebou prioritní realizace opatření k ochraně genofondu

9.1.14 Informovat veřejnost (včetně profesních skupin v jednotlivých sektorech) o významu a možnostech ochrany genofondu a zachování místně původních (geneticky specifických) populací.

9.1.15 Zachovat životaschopné populace tradičních odrůd plodin a plemen hospodářských zvířat.

10.1.1 Na základě výsledků analýzy nástrojů pro naplňování závazků vyplývajících z přijatých mezinárodních úmluv navrhnout příslušné doplnění právní úpravy, případně ekonomických a informačních nástrojů v ochraně přírody a krajiny.

10.1.2 Připravit nový zákon ochrany přírody a krajiny včetně prováděcích předpisů.

11.1.1 Udržet optimalizovanou nabídku národních dotačních programů zejména v souvislosti s probíhajícími a očekávanými dopady klimatických změn a připravit je na další plánovací období.

11.1.2 připravit strukturu dotačních programů pro čerpání prostředků ES pro další plánovací období se zohledněním požadavků ochrany přírody a krajiny.

11.1.3 Vytvořit koncepci navyšování ekologických standardů GAEC pro hospodaření na zemědělské půdě s výhledem na 10 let a optimalizovat spektrum podpor ve vazbě na změny GAEC.

11.1.4 Optimalizovat náhrady újmy podle zákona o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

11.1.5 Novelou zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny zajistit zvýšení maximálních sazeb pokut.

11.1.6 Zavést dostatečnou uznatelnou výměru i počet druhů krajinných prvků v rámci dotací hospodaření na zemědělské půdě.

11.1.7 Navrhnout legislativní úpravu zohledňující platby za změnu využití pozemku podle významu stanovišť pro biologickou stabilitu krajiny.

11.1.8 V rámci Společné zemědělské politiky II.pilíře zajistit cílenější a flexibilnější podporu opatření (faremní plány, možnost volby termínů seče apod.) s pozitivnějším dopadem na ochranu přírody a krajiny.

11.1.9 Zajistit během následujících 10 let dostatečné finanční prostředky na postupnou realizaci vazeb v krajině, zejména v rámci naplňování cílů dle Rámcové směrnice o vodách a realizace prvků územních systémů ekologické stability.

11.1.10 Zajistit vyhodnocení potenciálu jednotlivých ekosystémů poskytovat ekosystémové služby a stanovení hodnoty těchto služeb, stanovení vlivu různých činností člověka na tento potenciál a vyčíslení dopadu případných změn na ekonomiku.

11.1.11 Provádět a zdokonalovat vyhodnocování efektivity realizovaných krajinně ekologických opatření, promítat tyto výsledky zejména do optimalizování ekonomických a plánovacích nástrojů.

12.1.1 Zajistit poskytování aktuálních nálezových dat druhů rostlin a živočichů orgánům ochrany přírody a krajiny, úřadům územního plánování a správcům státního majetku.

12.1.2 Udržet a rozvíjet nástroje využívání informací v ochraně přírody a krajiny pro státní správu v ČR. Sledování stavu biotopů a druhů, Mapový server AOPK ČR.

12.2.1 Zajistit pravidelné vyhodnocování stavu modelových složek biodiverzity indikátory v souladu s národními i mezinárodními závazky.

12.2.2 Vybudovat Portál ochrany přírody a krajiny (eNature) a zajistit jeho propojení s dalšími informačními zdroji poskytujícími údaje o přírodě, krajině a biodiverzitě a jejich ochraně.

12.2.3 Vytvořit jednotný informační portál o výzkumu a vývoji souvisejícím s ochranou přírody a krajiny, umožňující sdílení základních informací o výsledcích.

13.1.1 Informovat veřejnost o platné legislativě ochrany přírody a krajiny.

13.1.2 Vydávat tématické publikace a tiskoviny.

13.1.3 Provozovat internetové stránky o ochraně přírody, krajiny a biologické rozmanitosti (nejen) České republiky.

13.1.4 Pořádat akce pro veřejnost včetně environmentálních vzdělávacích, výchovných, osvětových a poradenských programů, exkurzí s průvodcem a dále také výstav, seminářů, přednášek apod.

13.1.5 Zřizovat návštěvnická střediska, a to zejména ve velkoplošných zvláště chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti) a navazující ekologicky orientované kempy.

13.1.6 Vytvářet audiovizuální dokumentární cykly či rozhlasové pořady.

13.1.7 Uskutečňovat tématické propagační kampaně s využitím reklamních prostředků a médií se zaměřením na zvýšení povědomí principů ochrany přírody či vybrané oblasti ochrany přírody (monitorování, záchranné programy, státní správa, finanční nástroje aj.).